Ohlasy jungovských témat v současné
psychologii osobnosti: teorie interakce
osobnostních systémů (PSI)
Tomáš Kohoutek
Východiska dominantních paradigmat a jejich změn
v psychologii osobnosti
Akademická oblast (tradičně převaha jednoúrovňových
konstruktů):
„hlavní“ komponenty – základní rysy (dimenze – Eysenckovo
pojetí temperamentu, lexikálně odvozené rysy – „Big Five“)
dílčí konstrukty jako potenciálně zásadní pro danou oblast
(represe-senzitizace, nezdolnost, sebepojetí…)
Značná závislost na (heuristické?) metodě
Analytická psychologie (od počátku více úrovní):
Obecný popis typů – obecné typy zaměření („směr pohybu
libida“, extroverze/introverze), funkční typy (myšlení, cítění,
vnímání, intuice), vědomé a nevědomé zaměření
Tavistocké přednášky: ektopsýché („systém vztahů mezi
obsahy vědomí a fakty a daty, přicházejícími z prostředí“ – funkce
vnímání, myšlení, cítění, intuice), endopsýché (vztahy mezi
obsahy vědomí a nevědomými procesy – paměť, subjektivní
komponenty vědomých funkcí, emoce a afekty,invaze)
Důraz na „vztah přizpůsobení“, dynamické vztahy popisovaných
systémů, vysvětlení paradoxních stavů,,.
Posuny v akademické psychologii v posledních desetiletích
Reakce na nízkou prediktivní hodnotu tradičně sledovaných
konstruktů
Renesance důrazu na adaptaci
Rozlišování více úrovní sledovaných konstruktů,důraz na
vzájemné interakce
Brandtstätter, Skinnerová et al.: pojetí „akce“
neznamená jen určitou libovolnou jednotku chování, ale komplexnější
konstrukt, který „chování sice zahrnuje, vyžaduje však současně mít
na zřeteli emoce, pozornost a cíle jednotlivce“
Kuhl: pojetí interakcí v rámci osobnosti
„staronové pojetí“: „Nikoli myšlenka sama s něčím pohne, nýbrž jen
taková myšlenka, která vzbudí pro věc vůli a která je svázána
s konáním (tzn. která je ,praktická‘)“ (Aristoteles – překl. dle Kuhla)
důraz na zaměření (ve smyslu intence)
kognitivní i subkognitivní instance, procesy a vlivy
dynamiku vzájemného působení
Julius Kuhl (∗∗∗∗1947); spoluautoři: M. Kazén (PSSI),
M. Beckmann, N. Baumann, P. Gröpel, M. Quirin…
Základní předpoklad: dynamika
(posuny od prvotní reakce k dalším fázím)
Základní předpoklad: dynamika
Teorie PSI (Persönlichkeits-System-Interaktionen)
Existence dvou nezávislých afektivních systémů: pozitivní afekty
(energetizují akci), negativní afekty (inhibují)
zde navazuje na klasické představy o temperamentu (Hippokrates, Galenos)
i na moderní rysové teorie (Eysenck, Gray)
Pro výslednou podobu akce je však důležité i zapojení kognitivních
systémů
jejich popis odpovídá Jungovu členění „ektopsychických funkcí“: vnímání,
intuice, myšlení a cítění
Vztah mezi afektivními a kognitivními systémy, „dynamický parametr“,
lze popsat pomocí tzv. „modulačních hypotéz“ (viz níže)
v souvislosti s obecně nízkou prediktivní validitou osobnostních dotazníků
cituje z Aristotelovy Nikomachovy etiky: „Nikoli myšlenka sama s něčím
pohne, nýbrž jen taková myšlenka, která vzbudí pro věc vůli a která je
svázána s konáním (tzn. která je ,praktická‘)“ (dle Kuhl, 2000, s. 6)
Jednotlivé styly představují ustálené funkční vzorce vztahu mezi
afektivními a kognitivními systémy;
nevýhodou může být jednostranné zvýraznění určitého stylu stejně jako jeho
absence;
jako výhodná se jeví možnost přecházení mezi styly v závislosti na nárocích
situace
PSI – charakteristiky kognitivních systémů
Kognitivní a afektivní systémy - lapidárně
IBC (intuitivní regulace) odpovídá za akce, které není potřeba
plánovat („poškrábat se za uchem“) nebo jsou již naplánované.
IM (intenční paměť) za jejich plánování, registraci „úkolů“
(„plánovací kalendář“)
EM (extenzívní paměť) za kontakt s vlastními obsahy, sebepojetím,
rezervoárem tvořivých řešení, celkem životní zkušenosti
OR (rozpoznávání objektů) za registraci chyb a informací, na které
je systém zkušeností „krátký“ (nečekané, překvapivé, neznámé,
zatížené obranami…)
Pozitivní afekty mají význam pro regulaci chování – jejich
přítomnost „energetizuje“ akci, „říká START“, nepřítomnost
podporuje promýšlení, strategické plánování, pozdržení předčasné
akce
Negativní afekty mají význam pro utváření zkušenosti, protože
umožňují „vypnout“ celostní cítění (EM) a věnovat se nečekaným,
překvapivým, rušivým (diskrepantním) informacím – vnímat je, „učit
se z chyb“
PSI – modulační hypotézy
1) První modulační hypotéza: kladné emoce a odpovídající
aktivace systému odměn tlumí plánovité, analytické myšlení (IM) a
razí cestu intuitivnímu usměrňování chování (IBC)
2) Druhá modulační hypotéza: negativní emoce a odpovídající
aktivace systému trestů tlumí vliv cítění (EM) na prožívání a aktivují
funkci vnímání (senzitivní vnímání diskrepantních obsahů,
konfliktů… - OR)
Důsledky:
- pro realizaci akce nebo udržení vlastního záměru je důležitá
přítomnost (generování) pozitivní emoce a/nebo naopak redukce
negativní emoce ;
- pro zaznamenání nebezpečí, narušení neadekvátního schématu…,
tzn. pro učení je nezbytná přítomnost negativní a/nebo redukce
pozitivní emoce;
- je třeba umět „přecházet“ mezi pozitivními a negativními afekty a
emocemi.
Systémodměn
Systémtrestů
Utvářenínávyků
nezávislenapodnětech
E le m e n t á r n í
Z pě tn á v a zb aC h o v á n í
OOOO P E R A C EP E R A C EP E R A C EP E R A C E
A V N Í M Á N ÍA V N Í M Á N ÍA V N Í M Á N ÍA V N Í M Á N Í
M axM a x
R e g u la c e
c ho v án í
MMMM O T IV A C EO T IV A C EO T IV A C EO T IV A C E ,,,,
E M O C E A V Ů L EE M O C E A V Ů L EE M O C E A V Ů L EE M O C E A V Ů L E
R e g u lac e
p ro ž ív á n í
L ev o k o r tik á ln íL ev o k o r tik á ln íL ev o k o r tik á ln íL ev o k o r tik á ln í P ra vo k o rtiká ln íP ra vo k o rtiká ln íP ra vo k o rtiká ln íP ra vo k o rtiká ln í
KKKK O G N I C EO G N I C EO G N I C EO G N I C E
M y š le n í a c h tě ní
( IM )( IM )( IM )( IM )
C í tě n í a v ě do m í
(E M )(E M )(E M )(E M )
S e k ve n č n í p lá no v itá
ko o rd in ac e c ílů a
o p e r a c í
(s e s t u p n á r eg u la c e )
I nt e g ro v a n á ,
k o n t ex t ov ě z a m ě ře ná
m o d u la c e
p e rc ep č ní h o a
e m o čn íh o z pr a c o vá n í
(s e st up n á re g u la c e )
O b la s tO b la s tO b la s tO b la s t
F u n kc e
V y so c e
in fer e n čn í
V ů lí re g u lo v a n é
d o s a h o v á ní c ílů
G lo b áln í
(s e b e )u v ě do m ěn í
( s e b e re a liz ac e )
M inM in
V n í m án í ob je k tů
(O R )(O R )(O R )(O R )
I n t uitivn í re g u la c e
c h o v á ní
(I B C )(I B C )(I B C )(I B C )
A u to m a t ic k á re gu la c e
o p e ra cí (in t uic e )
(v z e s tu p n á re g u la c e )
A u to m at ic k é
z p ra c ov á ní př ed m ě tů
v y vo lá v a jíc í ch
d is k re pa n c i ( vč . z m ě n
p re s p e k tiv y)
(v z e s tu p ná re g u lac e )
P ro s tře d í
V ý s le de k
++++
----
Teorie PSI
Základní
schéma:
Interakce
osobnostních
systémů
PSI – charakteristiky systémů (jinak)
Aplikace: akční a stavová orientace
Akční orientace (action orientation):
založená na seberegulaci/sebeaktualizaci („vnitřní demokracie“)
prospektivní akční orientace (prospektive Handlungsorientierung – HOP)
zahrnuje schopnost obnovit pozitivní emoci (udržet motivaci, „bojovou
morálku“) při hrozících potížích nebo frustraci;
retrospektivní akční orientace (misserfolgsbezogene
Handlungsorientierung – HOM) umožňuje regulovat ve frustrujících situacích
(např. po neúspěchu, při frustraci, k níž již došlo) negativní emoce.
Stavová orientace (state orientation):
založená na sebekontrole („vnitřní diktatura“); chronická varianta
inhibovaného přístupu k sobě
prospektivní stavová orientace (prospektive Lageorientierung – LOP)
vyjadřuje deficit ve schopnosti navodit nebo obnovit pozitivní afekt při
hrozícím stresu (typ hesitation – charakteristická je váhavost, prokrastinace);
retrospektivní stavová orientace (misserfolgsbezogene Lageorientierung –
LOM) spočívá v deficitu schopnosti kompenzovat nebo zvládat negativní
afekty po neúspěchu nebo při frustraci (typ preoccupation – charakteristické
jsou ruminace).
Vysvětlení některých „klasických“ fenoménů na
základě PSI
Intrinsická a extrinsická motivace: motivace na základě facilitace prostřednictvím self –
seberegulace (EM) a prostřednictvím vůle – sebekontroly (IM)
Naučená bezmocnost: „přesvědčení“ spíše jako důsledek funkcionálního deficitu než jeho
příčina
Sebeinfiltrace a sebeodcizení: osoby s (chronicky) inhibovaným cítěním mají tendenci
zaměňovat vlastní a cizí záměry; snadněji si tak nechají „vnutit“ cizí záměr,případně si
mohou být vědomy vlastních zájmů, ale chybí jim schopnost regulace prostřednictvím self
– tedy schopnost své záměry realizovat.
Symbiotické vztahy: funkce regulace negativních afektů není osobě vlastní a je
„delegována“ na druhé lidi.
Ruminace, prokrastinace: slabý systém self nedokáže „rozpoznat“ zda je myšlenka, pocit
nebo aktivita pro osobu skutečně prospěšná,nebo reaguje jen na dílčí potřebu; není tak
schopen od nevýhodných „akcí“ upustit nebo záměry ignorovat.
Posttraumatický rozvoj: rozšiřování sémantické sítě self na základě extrémního zážitku
Schopnost (sebe)relaxace: schopnost generovat pozitivní afekt v reakci na afekt
negativní („nezdolnost“,smích v reakci na úlek)
Histrionské „přehrávání“, obsedantní „akcionismus“: vývojově ranější obdoby
seberelaxace
Narcistické či disociální sebeprosazování: deficit ve schopnosti „připustit“ negativní
afekt a „dezaktivovat“ tak idealizované self
Paranoidní vztahovačnost: způsob aktivace „self“ v konfrontaci s ohrožujícími obsahy
Aplikace v pedagogické praxi: zapojení různých
funkcí a regulace afektů při plnění náročného úkolu
1 vnímání problému
OR <=> A-
2 realistické nastavení cílůůůů
(kontrola relevance k sobě)
A(-) <=> EM
3 vytrvalé úsilí
o dosažení cíle
A(+) <=> IM
4 monitorování v souladu
s cíli
EM <=> A(-)
5 self-management emocí a
motivace
EM ->A(-)/EM ->A+
6 plánování, řřřřešení
problémůůůů
A+ ->IM (EM ->A+)
7 iniciativa: realizace
záměěěěrůůůů
IM | A+ <=> IBC
8 zpěěěětná vazba
a její zpracování
OR ->A(-) ->EM
Podrobnější rozbor
je v textovém
souboru
„PSI_Konativní
cyklus“
Děkuji za pozornost!