Lineární interpolace
• Využívá se při mapování jevů, které mají ze své povahy hladký, spojitý průběh.
• Princip metody: hodnoty jevu se přesně zjistí v síti vybraných řídicích bodů (pólů) a mezi nimi
se vynesou v určených odstupech od sebe izolinie.
• Izolinie = čáry spojující sousední místa se stejnými hodnotami dané veličiny.
• Tuto metodu lze uplatnit v případě, že mapovaný jev narůstá či klesá plynule (spojitě).
• Přesnost znázornění jevu se odvíjí od konstrukce bodového pole a od použité interpolační
metody.
• Izolinie dostávají podle mapovaného jevu specifické pojmenování:
• Sítě bodu se používají nepravidelné či pravidelné, trojúhelníkové, čtvercové apod.
• Čím hustější pole řídicích bodů s předem změřenými hodnotami tím přesnější interpolace
jevu.
• Často je hustota bodů daná předem (např. sítí meteorologických stanic) a pro tvorbu mapy ji
nemůže kartograf ovlivnit.
• Nejčastější metodou při ručním zpracování je tzv. lineární interpolace
Cvičení č. 3: LINEÁRNÍ INTERPOLACE
1. Na vaší mapě narýsujte pravidelnou mřížku o straně čtverce 4 cm tak, že bude 16 cm
vysoká a 20 cm široká (tj. 4 × 5 čtverců). Mřížku doplňte úhlopříčkami tak, aby v každém
čtverci vznikly čtyři pravoúhlé rovnoramenné trojúhelníky.
2. Ve všech průsečících linií zjistěte nadmořskou výšku s přesností jednoho metru (celkem 50
bodů).
Pokud se bod nachází mezi vrstevnicemi, jeho výšku kvalifikovaně odhadněte na
základě vzdálenosti od nejbližších vrstevnic.
3. Mřížku a body s údaji o nadmořské výšce si přeneste do nového mapového pole. Nové
(zatím prázdné) mapové pole si nachystáte na čistém papíru formátu A4.
Rám mapového pole bude umístěn cca 1 cm od dolního a 1 cm od levého okraje
papíru a jeho rozměry budou totožné s rozměry mřížky, tedy 20 × 16 cm.
4. Předpokládejte, že body s nadmořskou výškou jsou jediné informace, které o reliéfu v
daném území máte. Vaším úkolem je na základě hodnot těchto bodů znázornit reliéf pomocí
izolinií – vrstevnic. K tomu využijete metodu lineární interpolace.
5. Jako základní interval vrstevnic si zvolte 4 m a jako interval zdůrazněných vrstevnic 20 m.
6. Najděte průsečíky všech úseček se všemi vrstevnicemi v celé mřížce.
7. Vzájemným propojením interpolovaných průsečíků o stejné nadmořské výšce vykreslíte
izolinie, tedy vrstevnice.
8. Vrstevnice může být zakončena spojením do uzavřené křivky (ohraničuje-li dokola vrchol
nebo prohlubeň) anebo končí na okraji mapového pole.
9. Nikdy nesmí dojít k tomu, že daná vrstevnice nemá kam pokračovat. Stejně tak se
vrstevnice nesmí větvit ani křížit.
10. Vrstevnice kreslete zaoblené podle logického terénního tvaru.
11. Zdůrazněné vrstevnice vykreslujte silnější čarou a na vhodných místech je popište
hodnotou nadmořské výšky (pamatujte, že vrstevnice se musí za účelem popisu přerušit a
číslo se umisťuje vždy „hlavou do kopce“).
12. Na vybraných místech rovněž zakreslete spádovky – vhodné jsou zejména v sedlech a
také na uzavřených vrstevnicích ohraničujících vrchol či prohlubeň.
13. Pokud se na Vámi vytvořené mapě vyskytne vrchol nebo prohlubeň (uzavřené
vrstevnice), zakreslete v daném bodě výškovou kótu.
14. Vytvořte finální podobu mapy k odevzdání (viz vzor). Provedení bude černobílé.
Kompozici mapy bude tvořit mapový rám 20 × 16 cm
v pozici 1 cm od spodního okraje listu a 1 cm od levého okraje listu A4. V mapovém
poli budou vyneseny pouze vrstevnice, spádovky a výškové kóty vrcholů a prohlubní. Na
mapový list doplňte ostatní základní kompoziční prvky mapy:
Název mapy
Legenda - vrstevnice základní, vrstevnice zdůrazněná, spádovky, kótovaný bod
Číselné + grafické měřítko
Tiráž