Strategické řízení ve veřejné správě



Způsoby plánování rozvoje v ČR
—V ČR souběžně běží čtyři způsoby plánování rozvoje                       (v zahraničí často
tvořící jeden celek – prostorové plánování):
◦
◦Krajinné plánování –  „botton down“ – deduktivní metoda.
◦Strategické plánování – „botton down“ – deduktivní metoda.
◦Komunitní plánování – „bottom up“ – induktivní metoda.
◦Územní plánování – kombinace botton up a down.
◦
— Proces koncepčního řízení rozvoje proces je interaktivní               a vyvíjí se a každá strana
má šance specifikovat své záměry        a nástroje, kterými bude další změny ovlivňovat.
—

Strategické řízení
—
1.Strategická analýza
2.
2.
2.Strategický výběr (návrh strategie)
3.
3.
3.Implementace (realizace) strategie
—
—

Hierarchie strategického plánování



Proč strategicky plánují také města?
—Protože si vzájemně konkurují - především o nové investice, pracovní místa, obyvatele a
návštěvníky.
—
—Protože to zlepšuje jejich pozici při získávání vnějších (zejména dotačních) zdrojů.
—
—Protože jim to pomáhá sladit představy rozhodujících aktérů jejich rozvoje                    a
dosáhnout vyšší synergie.
—
—Protože to je způsob jak můžou aktivně ovlivňovat vlastní budoucnost.

—Definuje společné zájmy města, jejich obyvatel                a podnikatelských subjektů;
—bydlení a podnikání ve městě;
—koordinuje vynakládání veřejných investic                   z hlediska územního a funkčního;
—definuje dlouhodobé záměry hospodářské                    a sociální politiky města;
—posiluje vědomí sounáležitosti k městu a regionu a odpovědnost za jeho rozvoj u místních obyvatel
a podnikatelů.
Co strategický plán řeší?

—Dlouhodobá strategie - s horizontem naplnění delším než 10 let.
—
—
—Střednědobá strategie - s horizontem 5-10 let.
—
—
—Krátkodobé strategie - předpokládají realizaci většiny nástrojů v horizontu do 5 let, respektive
jsou zpracovávány na jedno volební období. Často se označují jako tzv. Akční plány.
Jaký plán vytvořit?

Struktura strategického plánu



—Přechod mezi klasifikací problémů a vlastní strategií představuje vize rozvoje.
—
—Vize by měly být používány jako obecné představy o budoucím rozvoji.
—Neměly být na rozdíl od předcházejícího syntetického shrnutí jednotlivých analýz konkrétní, ale
měly by umožňovat maximálně široký, obecně formulovaný směr rozvoje, který je akceptovatelný pro
celé řešené území.
Vize

—Formulace vize je možná na základě dvou přístupů:
1.Vymezení vize na základě dominujících směrů rozvoje.
2.Třídění na škále od optimistické přes reálnou až po pesimistickou vizi.
—
—V praxi dochází často ke kombinaci obou zvolených metod.
—
—Formulovat vizi bez jasného souhlasu místních představitelů je prakticky nemyslitelné!
Vize

—Vize musí splňovat následující aspekty:
—
1.Vize musí být časově ohraničená.
2.
2.Prostorový aspekt – konkrétně definované území, kde vize bude uplatňována.
3.
3.Věcný aspekt – co je obsahem vize jaké tematické oblasti atd.
4.
—
Vize

Vize
—Stručná formulace vize zaručuje městu nejen to, že má jasnou představu o sledovaných cílech, ale
také usnadňuje sdílení této představy s ostatními lidmi.
—
—Kam chceme, aby se město rozvíjelo?
—
—Jak by město mělo vypadat v roce 2020?
—

Jak správně definovat problémy?
—Nástroj - strom cílů.
—
—Strom cílů formuluje vzájemnou souvislost mezi jednotlivými dílčími cíly a obecně formulovanými
problémy a umožňuje dobře navázat na jednotlivá dílčí hodnocení.
—
—Při klasifikaci v rámci stromu cílů je vhodné postupovat výhradně podle toho, jaký význam má to
které hodnocení a vždy vyhodnotit nejvýznamnější dopad problému a podle toho celé téma
klasifikovat.

Strom cílů



Globální cíl (goal)
—Všechny opatření musí začínat jasnou definicí cílů a určením specifik výsledků.
—
—Určuje celkový směr a jeho konečný výsledek.
—Je v něm obsažena strategická potřeba.
—Shrnuje nejdůležitější informace                     o programu.
—Podrobněji rozpracováván do hierarchické struktury dílčích cílů.

Dílčí, specifické cíle (Objectives)
—Konkretizují globální cíl.
—Jasný a jednoznačný popis vlastností programu.
—
—Charakteristika cílů:
Øpopis výstupu, který má být vytvořen;
Øočekávaný časový rámec dosažení výstupu;
Øměřítka, podle kterých se bude cíl považován za splněný;
Øpodmínky, zpřesňují informace o způsobu splnění.
—

Programy/oblasti
—Strategie, představuje vnitřně propojený soubor dílčích strategií vycházející z celkové souhrnné
strategie a formulují postupy práce, které považujeme za účelné zajistit uskutečněním příslušného
programu.
—Seznam opatření je prostý seznam opatření, která budou podporována nebo zajišťována v rámci tohoto
programu. Jednotlivá opatření jsou pak v následujícím textu strategie dále podrobně rozvedeny.
—Finanční rámec je možné u jednotlivých programů uvádět vždy pouze v relativních hodnotách a určuje
rámcové rozdělení prostředků na jednotlivé aktivity, které jsme připraveni v území zajišťovat.

Opatření
—Opatření již představuje zcela konkrétní nástroj strategického rozvoje.
—Seznam opatření se vypracovává v maximálním rozsahu 3–5 opatření pro každý program.
—Doporučená struktura opatření:
◦Název opatření,
◦operační cíle opatření,
◦realizační výstup,
◦cílové skupiny,
◦garant a spolupráce,
◦termín realizace,
◦odhad finanční náročnosti a způsob financování,
◦očekávaný přínos,
◦územní zaměření podpory,
◦návrh dílčích aktivit.

Aktivity
—Aktivita = projekt/projektový záměr.
—Jasná formulace CO, KDY, KDE, KDO, a ZA KOLIK chceme v řešeném území zajistit nebo podporovat.
—Seznam aktivit se vypracovává v maximálním rozsahu 5-8 aktivit  pro každé opatření.
—Doporučená struktura aktivity:
◦Název aktivity.
◦Předmět podpory.
◦Forma podpory.
◦Koneční příjemci.
◦Územní zaměření podpory.
—

Přehled aktivit