ZAHRANIČNÍ INTEGROVANÉ TERÉNNÍ CVIČENÍ RUMUNSKO EXPEDICE DELTA DUNARII 27.5.-12.6.2005 Bojda Michal Kokošínská Martina Mazůrek Jan Vavřík Jan UČEL A PROGRAM EXPEDICE •Zahraniční terénní praxe z geografie a biologie •Pozorování fyzickogeografických podmínek Rumunska a delty •Seznámení se kulturními zvyky a odlišnostmi obyvatel Rumunska, hlavně oblasti Dobrudža a Delty Dunaje •Pozorování a obecně přírodovědný výzkum v biotopech mezinárodní biosférické rezervace Delta Dunarii. •Ornitologická pozorování, včetně srovnávací sledování hnízdění čápa podél trasy (Slovensko, Maďarsko a Rumunsko) •Sledování výskytu drobných savců • + jejich odlov do sklapovacích pastí •Sledování výskytu převážně nelétajícího hmyzu • + jejich odlov do zemních pastí •Sledování a odchyt převážně létajícího hmyzu do motýlářské síťky a do smýkací sítě •Obecný floristický výzkum v oblasti Program terénní praxe Odjezd: 27. 5. 2005 v 16 h z Brna odjezd z Brna a přejezd Maďarska přejezd Rumunska, směr Sibiu, Brasov, Predell, Slobozia, nocleh u řeky Ialomita 1.den – Tulce, prohlídka muzea Dunajské delty, města, dokoupení zásob a mapových podkladů, odjezd na místo nalodění člunů 2. den – hlavní přírodovědný program, canal 35, laka Fortuna, nocleh u Mila 23 3. den – obec Mila 23 – doplnění vody a potravin 4. den – Crisan lac Iacob – pracovní tábor 5.-6. den – odpočinkový – výlety do okolí, písečné duny apod. 7. den – Caraorman – doplnění zásob, prohlídka lidové architektury 8. den – laca Puiu, laca Erenciuc (přírodní rezervace), hlavní kanál Sf.G. 9. den – doplutí do Sf. Gheorghe, prohlídka okolí, pobřeží Černého moře 10.-11. den – Sf. Gheorghe – okolí, místní speciality 12. den – odjezd parníkem do Tulcei a příjezd do obce Enisala 13. den - Babadag a okolí přejezd Rumunska směr Bucurest – Rimnicu Vilce – Deva – Arad příjezd do Brna Návrat: 12. 6. 2005 do Brna kolem 15.h. Cesta do Dunajské Delty •26.5.2005 v 16.30 odjezd z Brna od PdF •17:25 – překročení hranice se Slovenskem v Lanžhotě •18:33 překročení hranice do Maďarska v Bratislavě – Rajka, dále směr Budapest a •20:08 První zdravotní zastávka poblíž Tatabanya Óvárosz •0:28 vstup na území Rumunska u města Nadlac, zároveň změna časového pásma a nové seřízení hodin +1 hodina •7:40 zdravotní zastávka ve vesnici Cristian u města Sibiu •8:00 návštěva města Sibiu za účelem výměny peněz na Lei •9:00 odjezd dále směr Brasov , Predelský průsmyk, Ploiesti a vesnice Cicione u řeky Ialomita, kde byl první tábor (na obecní pastvině). •16:45 příjezd na místo táboření •7:30 odjezd směr Slobozia, most přes Dunaj u Gheorgiu a Tulcea • •SLOVENSKO • •Oficiální název:Slovenská republika •rozloha:49034 km2 •obyvatelstvo:5 433 000 •85% Slováků,11% Maďarů,% Češi, Poláci, Ukrajinci, Rusíni, Romové a další. •Hustota zalidnění (ob.na km2): 111 •Hlavní město: Bratislava (452 000 ob.) •Měna 1 slovenská koruna = 100 Haléřů •Jazyky: slovenština (úřední), maďarština, čeština, polština • Náboženství: křesťané, převážně římští katolíci •Podnebí: mírné převážně s letními dešti, průměrná teplota v Bratislavě 1°C v lednu do 20°C v červenci. •Využití půdy:orná půda 31%, pastviny 17%, lesy 41%, ostatní 11% •Hlavní těžené nerostné suroviny: hnědé uhlí, menší množství rud železa, mědi a manganu, sůl, zemní plyn •Hlavní hospodářská odvětví: hutnictví, strojírenství, těžba hnědého uhlí, chemický a textilní průmysl, výroba spotřebního zboží a umělých hmot,zbrojní průmysl a zemědělství. •Vývoz: strojírenské, chemické a textilní výrobky, kovy, zemědělské výrobky a dřevo. •Roční příjem na hlavu: (USD): 2331 •Nárůst obyvatel (na tis. za rok):2 •Průměrná délka života: muži 68, ženy:77 •Členství: EU, NATO, OSN, Viszegradská čtyřka,… MAĎARSKO Oficiální název: Maďarská republika Rozloha v km2: 93036 Počet obyvatel: 10 214 000 Hustota zalidnění: 115 ob/km2 Hlavní město:Budapešť Měna: 1 forint = 100 fillérů Jazyk: maďarština Náboženství: křesťané (římští katolíci 61%, protestanti 23%, PRAVOSLAVNÍ 3%). ostatní 1%. Podnebí: kontinentální, průměrná teplota v Budapešti od 0°C v lednu do 22°C v červenci. Využití půdy: orná půda 57%, lesy 18%, pastviny 13%, ostatní 17% Hlaví zemědělské produkty a těžené suroviny: obilí, cukrovka, brambory, ovoce,a zelenina, skot, prasata, ovce, dřevo, bauxit, ropa, uhlí, zemní plyn. Hlavní hospodářská odvětví: zemědělství,strojírenství, hutnictví, textilní a chemický průmysl, výroba dopravních zařízení, lesnictví, výrobky ze dřeva. Vývoz: motorová vozidla,strojírenské a chemické výrobky, bauxit, potraviny, textil a oděvy. Roční příjem na osobu v USD: 3400 Nárůst obyvatel v tis.za rok: klesá -0,004 Průměrná délka života: muži 66, ženy 74 RUMUNSKO Oficiální název: Rumunská republika Rozloha: 237 500 km2 Obyvatelstvo: 22 700 000 Rumuni (89 %), menšiny Maďarů (7 %, v Transylvánii), Romů (2 %), Němců, Ukrajinců Hustota zalidnění (ob.na km2): 96 Hlavní město: Bucuresti (2,1 mil. obyvatel, 1993) Měna: 1 leu (ROL) = 100 bani. Jazyky: úřední jazyk rumunština Náboženství: pravoslavné (87 %), římskokatolické (5 %) Podnebí: slabě kontinentální, v horách studené, u pobřeží středomořského typu. Roční srážky v horách 1 500 – 1 800 mm, v dolním Podunají kolem 400 mm. Využití půdy: Obdělává se 43 % území, 21 % plochy pokrývají louky a pastviny, 29 % lesy. Hlavní těžené nerostné suroviny: ropa (6 mil. t), zemní plyn, černé a hnědé uhlí, rudy železa a zinku, bauxit, soli Hlavní hospodářská odvětví: hutnictví, petrochemický, strojírenský, chemický, potravinářský, textilní průmysl a zemědělství. Přirozený úbytek obyvatel: 0,1 % ročně (1994). Střední délka života: mužů 69 let, žen 75 let (1995). Negramotnost: asi 3 % Členství: NATO, OSN DELTA DUNAJE Dunaj měří 2 860 km. Svoje poslední kilometry před vyústěním do Černého moře má rozděleny do několika ramen, která mezi sebou svírají rozsáhlé bažinaté území. Delta Dunaje zaujímá plochu 4 152 km², z toho se 3 446 km² (82%) nachází v Rumunsku a zbytek leží na území Ukrajiny. Z hydrologického hlediska je oblast delty rozdělena na říční deltu, která začíná v západní části od dělení ramen a pokračuje po úroveň primárního litoralu Letea-Caraorman-Crasnicel (48% plochy), a na deltu fluviomarinní, která pokračuje směrem k mořskému pobřeží (30% plochy). Vlastní plocha, ohraničená severním a jižním ramenem, tvoří 2 541 km². Nachází se zde mnoho sladkovodních jezer včetně těch největších: Dranov 2 170 ha, Roşu 1 445 ha nebo Gorgova 1 377 ha a dalších zhruba padesát jezer, jejichž plocha přesahuje 250 ha. V depresích se také vytvořily velmi zajímavé jezerní komplexy (Matita-Merhei-Trei lezere a Roşu-Puin-Lumina). Z bažinatého území delty vyčnívají naplavené valy, neboli hrůdy (rumunsky grinduly), které vznikly díky společné činnosti řeky a moře při vzniku delty. Tyto písečné grinduly jsou zvlněné, místy mají charakter přesýpavých dun. V terénních sníženinách a po obvodě dun rostou listnaté lesy, které na okrajích přecházejí do lesostepních formací. Největší lesní komplex je na Grindul Latea o celkové rozloze cca 13 000 ha. Součástí delty jsou i komplexy brakických jezer v jižní části delty.Zde je místo, kde se sladká voda řeky mísí s mořskou vodou slanou, což vytváří ideální podmínky pro rozvoj mnoha druhů bezobratlých živočichů i ryb, které osídlují tyto brakické vody. Na Dunajskou deltu působí kontinentální klima, které je však zároveň příznivě ovlivňováno blízkým mořem. Průměrná roční teplota se pohybuje okolo 11ºC; průměrná teplota v zimě v lednu činí asi 1-1,5ºC, v létě dosahuje hodnoty okolo 22ºC. Roční průměr srážek 350 mm je typický pro suchá území. Pestrost terrestrických i vodních stanovišť spolu s jedinečnými klimatickými podmínkami dává vzniknout poměrně velkému počtu rozmanitých biotopů s jedinečnou flórou a faunou. Největší druhovou pestrost můžeme pozorovat na grindulech, kde těsně vedle sebe existují lokality s charakterem lesí, lesostepí a slanisek. FLÓRA DELTY DUNAJE Rostou zde listnaté lesy, které jsou většinou složeny z dubů , topolů , osik , vrb bílých i červených . Liány Periploca greca, které se společně se závoji chmele otáčivého vinou kolem stromů, dodávají těmto lokalitám pralesní ráz. Při pobřeží i ve vnitrozemí delty se vyskytují rozsáhlá slaniska se svéráznou halofylní květenou. Typickým představitelem této vegetace je slanorožec . Na podmáčených a zaplavovaných půdách jsou rozšířeny typické druhy pro aluviální ekosystémy. Na březích stojatých i tekoucích vod nalezneme bohatá společenstva pobřežní vegetace. Druhovou pestrost společenstev vodních rostlin ve zdejších stojatých vodách také rozšiřuje zcela unikátní rostlinný systém tvořící plovoucí ostrovy nazývané plaury. Plaury jsou vytvořeny pevnou osnovou z rákosu, která je propletena okolo dvaceti druhy vodního rostlinstva, jako jsou orobinec úzkolistý, rukev obojživelná, máta vodní, šťovíky, svízel, skřípina či fialově kvetoucí lilek potměchuť. Někdy se uchytí i keřovitá vrba popelavá a nezřídka jsou tyto plovoucí ostrovy ozdobeny výraznými květy vrbiny obecné, či kypreje vrbice. Nejrozšířenější rostlinou je právě rákos. Rákosové porosty zarůstají plochu až 200 000 ha. V rákosinách mají svůj domov skokan skřehotavý, zde nejhojnější, rosnička zelená, kuňka obecná, z ptačích druhů je to například sýkořice vousatá, v našich lokalitách jeden z nejvzácnějších rákosových ptáků. Hladiny plytkých jezírek zdobí lekníny bílé a stulíky žluté. Vodní a pobřežní vegetace vytváří hlavní součást přírodního filtru, který delta na konci toku představuje. FAUNA DELTY DUNAJE Stejně jako se zde pro jednotlivé biotopy vytváří vyhraněná společenstva rostlin, nachází zde vhodné podmínky pro svoji existenci i nejrůznější živočišné druhy. Velmi bohatá je fauna bezobratlých – zvláště lesní komplexy Letea a Caraorman jsou v ohromné druhové pestrosti delty Dunaje známé především svým rybím bohatstvím. Lze zde pozorovat štiky, okouny říční, karase obecného i stříbřitého, sumce , blatňáka tmavého, cejna velkého i obecného a desítky dalších druhů. Do roku 1991 zde byl zjištěn výskyt 156 druhů ryb (45 druhů sladkovodních ryb, 31 druhů v brakických vodách a 80 mořských druhů). Toto číslo nemá na evropském kontinentě obdoby. Obdobně je delta významnou ornitologickou lokalitou – ze 325 zjištěných druhů ptáků zde 170 hnízdí a ostatní se pravidelně zastavují při jarním a podzimním tahu. Je možno zde zastihnout nejen zástupce evropské ornitofauny, ale i druhy typické pro zoografickou oblast mediteránní, mongolskou, sibiřskou či arktickou. Lesní porosty jsou osídleny velkým počtem špačků obecných, vrabců polních i sýkorek modřinek, hnízdí zde slavík uherský, rehek zahradní, lejsek šedý či pěnice slavíková. Na vodní hladině se vyskytují tisícihlavá hejna kachen a lysek, velmi běžné jsou i labutě. Déle jsou zde zastoupeni polák malý, polák velký, zrzohlávka rudozobá a ve velkém počtu též kormoráni velcí i kormoráni malí, březňačky, pelikáni bílí,husice a bahňáci. Slaniska představují oblíbenou oblast pro rybáky, racky, najdeme zde pisilu čáponohou,rákosníka, cvrčilku slavíkovou nebo bukače velkého. Též zde nachází útočiště žába blatnice syrská. Nejběžnější zástupci jako jsou saranče uherská, potemník, krtonožka obecná, škvor velký, desítky druhů střevlíkovitých brouků, svižník, vruboun posvátný, tesařík (Chlorophorus sp.), lišaj vrbkový, prskavec (Mastax sp.), kutilka chlupatá či všudypřítomní komáři tvoří jen zlomek místních hmyzích populací. Ke členům zdejší plazí komunity patří například zmije rákošská, užovka podplamatá, nejhojnější plaz v okolí slaniska, želva řecká, želva bahenní, ještěrka travní a ještěrka obecná. I mezi savci se v deltě vyskytují vzácné druhy, například šelmy jako jsou kočka divoká, vydra říční nebo norek evropský. Z drobných savců jsou zde zastoupeni rejsek obecný, rejsek malý nebo rejsec černý, patřící k hmyzožravcům, dále pak z hlodavců například běžná myšice temnopásá, osidlující většinu lokalit vnitřní delty nebo myška drobná, druh typický pro rákosiny a pobřežní traviny v celé Evropě. OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DELTĚ DUNAJE Delta Dunaje zůstávala poměrně dlouhou dobu stranou zájmu národohospodářů a zachovávala si původní ráz evropského mokřadu. I když tu na počátku osmdesátých let žilo ve 36 osadách asi 20 000 obyvatel, jejich vliv na zdejší přírodu byl zanedbatelný. Teprve od padesátých let minulého století se datuje výstavba nových kanálů, hrází a odvodňovacích systémů, jejichž hlavním cílem mělo být získání orné půdy a rybochovných nádrží. Lokální změny vodního režimu vedly k narušení celkové cirkulace vody v deltě. Výsledkem tohoto narušení bylo postupné degenerování vodních ekosystémů. Kombinát na výrobu celulózy, který začal zpracovávat tisíce tun rákosu těženého v deltě, projekty zaměřené na těžbu písků nebo ropy, doprovázené budováním nových kanálů a přestavbou starých, způsobují stoupání znečištění vody. Zmíněné nekontrolované zvyšování koncentrace cizorodých látek ve vodě způsobuje, že životní prostředí pro rostliny i živočichy se totálně změnilo a tyto druhy začaly rapidně mizet. Ochrana životního prostředí Dunajské delty má poměrně krátkou historii, i když první rezervace – les Letea a hnízdiště pelikánů na jezeře Roşca – byly vyhlášeny už v roce 1940. Za zatím nejvýznamnější kroky na cestě pro zachování ohromné druhové pestrosti lze považovat označení delty jako Biosferická rezervace (27. 8. 1990) a pozdější (1991) zařazení na Seznam mokřad mezinárodního významu Ramsarské konvence. O dodržování zákona na ochranu přírody i o organizování výzkumných i revitalizačních projektů se starají místní instituce, jako Danube Delta Biosphere Reserve Authority nebo Danube Delta Research and Design Institute a podílejí se i mezinárodní instituce jako WWF Germany, WWF-Auen-Institut nebo Green Danube Programme. Použitá literatura Šebela Miroslav, Dunajská delta – vydalo Moravské zemské muzeum v Brně 2002, vydání 1. (text+foto-M.Šebela, ilust.- Pavel Dvorský) TULCEA •Správní středisko stejnojmenné župy a největší vnitrozemský přístav delty Dunaje, 60 km západně od Černého moře. Tulcea je ze tří stran chráněna svahy kopců říčními meandry a jako přístav proslula již od dob perského vládce Darea I. (549-486 př. n. l.). Město má 97200 obyvatel. Dnes je průmyslovým centrem s rybným, loďařským, dřevozpracujícím a potravinářským. V místním muzeu Dunajské delty je shromážděno velké množství rostlinných a živočišných druhů ze zdejší rezervace. •Start naší cesty 100_8734 100_8737 100_8742 •Po příjezdu do Tulcei, jsme po prohlídce expozice fauny D.D. a dokoupení zásob přepluli místní dopravou na druhý břeh Dunaje •do Tudor Vladimirescu… 100_8745 100_8750 •…kde jsme nafoukali čluny a vyrazili na plavbu do lůna delty. •Dunaj nás přivítal vysokým stavem (asi o 1,5m nad normálem), což nám trochu pozměnilo plány. Pro nemalé problémy s proudy rozvodněného veletoku jsme postavili náš první tábor poblíž vesničky Ilganii de Sus. 100_8757 100_8754 000008 2.den v Deltě •Tato etapa naší plavby byla nejnáročnější. Díky vysokému stavu hladiny jsme museli opět změnit původní plán, tedy zvládnout dvoudenní trasu už za jeden den. To znamená opustit Sulinské rameno, prokličkovat spletí kanálů do kanálu Papadia Noua a kanálu Mitchina, překonat nekonečné jezero Fortuna a doplout až k vesnici Mila 23. Čekalo nás celodenní peklo na ostrém slunci a na vodě bez jediného kousku pevniny. Mnozí z nás získali ozdoby v podobě spálenin, které si pak po zbytek expedice nemohli vynachválit. 100_8784 100_8780 •Tábořiště u Mila 23 nás mile přivítalo, měli jsme ustláno na bodlácích. Večerní hygienu nám zpříjemňovalo aroma mrtvého telete. Zkrátka nejhorší tábořiště za celou plavbu, ale někteří byli tak unavení, že jim to bylo docela jedno. 3.den v Deltě •Den odpočinkový. Návštěva vesničky Mila 23 a doplnění zásob. Poté nás čekalo poklidných 9 kilometrů soulodění po proudu Dunarea Veche, tedy „starého Dunaje“. Přistáli jsme až •u Crisanu, kde se Dunarea Veche vlévá do Sulinského ramene. 100_8803 100_8806 100_8808 100_8814 Den čtvrtý •Překonat Sulinské rameno za plného provozu námořních lodí nebylo jednoduché, ale dokázali jsme to. Čekala nás odměna v podobě dalšího soulodění po kanále Crisan, tentokrát s podporou větru v zádech. Dopluli jsme až k jezeru Jacob, kde jsme strávili dvě noci. loď 100_8855 Den pátý •Využili jsme dobrého tábořiště a vyrazili jsme na výlet „na lehko“ k nedalekým písečným dunám Caraormanu. Celý den jsme se věnovali pozorování přírody (měli jsme i štěstí na pelikány) a rybaření. 100_8880 100_8907 100_8931 100_8936 100_8973 Den šestý •Naše další plavba vedla do vesnice Caraorman a jejího zajímavého okolí. 100_9024 100_9042 100_9057 100_9060 100_9078 Caraorman Vesnice s možností dokoupení zásob. Jsou v ní zachovány prvky místní architektury, které jsou bohužel hyzděny snahou o rozvoj místního průmyslu výstavbou komplexu sklárny a sídliště pro dělníky. K naplnění projektu nikdy nedošlo a stavby jsou opuštěné a chátrají. •Večer nás pak čekal nocleh u místní kerhany (výkupny ryb, zdroje obživy pro místní obyvatelstvo). Jelikož jsme ale byli v Deltě v době hájení, byla kerhana mimo provoz. • 100_9097 100_9100 100_9101 Den sedmý •Z kerhany jsme se vydali dále po Caraormanském kanále přes jezero Puiu až do umělého kanálu zásobujícího jezero Erenciuc. Cestou jsme si dopřáli také luxusní plavbu po zatopené louce mezi vstavači. Večer se nám konečně podařilo si nachytat ryby k večeři. 100_9105 100_9109 100_9124 100_9121 Den osmý… •… byl posledním dnem na vodě. Proti silnému větru jsme zdárně přepádlovali jezero Erenciuc a dosáhli tak Svatojířského ramene. Následovalo 20km soulodění až do našeho „cíle“ – Sfintu Gheorghe. 100_9131 100_9134 Sfintu Gheorghe •Třídenní čekání na loď zpět do Tulcei jsme vyplnili četnými pozorováními ptactva, koupáním v moři a ochutnávkou místních specialit. 100_9215 100_9168 100_9140 100_9220 100_9221 100_9234 Den jedenáctý •Brzy ráno jsme se nalodili na parník směr Tulcea. Po šesti hodinách plavby po Svatojiřském rameni jsme se rozloučili s panenskou přírodou delty a opět se navrátili do reality civilizace. 100_9238 100_9241 •Z Tulcei, kde na nás čekal autobus, jsme se vydali na naše poslední tábořiště k vesnici Enisala, poblíž města Babadag. Zde jsme strávili 2 noci. V mistě probíhala floristická studie okolí a pozorování bohatého zastoupení živočíchů. Tato lokalita byla zajímavá hojným výskytem sysla a ještěrky travní, dále se vyskytoval slepec, jež je sfotodokumentovám. Dále jsme ocenili nádherné výhledy z místní zříceniny hradu na jezero Razelm. V přilehlé vesnici Enisala jsme ochutnali místní víno a nahlédli do obydlí místních obyvatel- Dobrudžanů. 100_9261 100_9285 100_9265 100_9280 slepec 100_9267 ještěrka travní 100_9275 užovka štíhlá 100_9273 vrubouni •Z Enisaly nás už čekala jen dlouhá cesta k domovu s krátkou zastávkou na římských vykopávkách v Istrii (mezi Babadagem a Constantou) a posledním noclehem na nám již známém tábořišti u řeky Ialomita. Ráno jsme již vyrazili opravdu na Brno, přes Bukurešť, Pitesti, Sibiu (kde jsme utratili naše poslední LEI), Nadlac a Budapest . 100_9301 100_9287 Získané výsledky z našich pozorování •Fauna z delty Dunaje - obratlovci • Štika obecná, Bolen dravý, Plotice obecná ,Perlín ostrobřichý, Sumec velký , Sleďec sp., Hlavačka skvrnitá, Mořská jehla, Koljuška tříostrá, Okoun říční , Cípal hlavatý, Jehla mořská, Ropucha obecná, Ropucha zelená, Rosnička zelená , Skokan zelený, Skokan skřehotavý, Kuňka ohnivá, Ještěrka trávní, Ještěrka zelená, Užovka obojková, Užovka podplamatá, Užovka štíhlá, Želva bahenní, Želva řecká, Potápka roháč, Potápka malá, Kormorán velký, Kormorán malý, Pelikán bílý, Volavka popelavá, Volavka červená, Volavka bílá, Volavka stříbřitá, Volavka vlasatá, Kvakoš noční, Bukáček malý, Kolpík bílý, Ibis hnědý, Čáp bílý, Labuť velká, Kachna divoká, Husice liščí, Polák malý, Polák chocholačka, Polák velký, Luňák hnědý, Pochop rákosní, Poštolka obecná, Poštolka rudonohá, Ostříž lesní, Poštolka jižní, Bažant obecný, Slípka zelenonohá, Lyska černá, Kulík říční, Čejka chocholatá, Pisila čáponohá, Tenkozobec opačný, Břehouš černoocasý, Dytík úhorní, Racek bělohlavý, Racek chechtavý, Rybák obecný, Rybák severní, Rybák bahenní, Rybák černý, Hrdlička zahradní, Kukačka obecná, Holub doupňák, Puštík obecný, Rorýs obecný, Ledňáček říční, Vlha pestrá, Mandelík hajní, Dudek chocholatý, Vlaštovka obecná, Jiřička obecná, Břehule říční, Rákosník velký, Bělořit šedý, Konipas bílý, Konipas luční předoasijský, Sýkora modřinka, Žluva hajní, Špaček obecný, Vrabec domácí, Vrána šedivka, Havran polní, Kavka obecná, Straka obecná, Krkavec velký, Strakapoud sp., Sysel polní, Lasice kolčava, Pes domácí, Sviňucha obecná, Prase divoké, Srnec obecný, Prase domácí, Tur domácí, Ovce, Koza domácí, Kůň domácí, Osel domácí •Fauna delty Dunaje - bezobratlí Pijavka koňská, Pijavka lékařská, Plovatka bahenní, Okružák ploský, Škeble rybničná, Velevrub nadmutý, Slávička mnohotvárná, Hlemýžď zahradní, Motýlice obecná, Motýlice lesklá, Šidélko velké, Šidélko červenooké, Šidélko větší, Šidélko kroužkované, Šidélko páskované, Šídlo královské, Šídlo červené, Lesklice zelenavá, Vážka ploská, Vážka plavá, Vážka červená, Cvrček polní, Cvrček černý, Cvrček malý, Potápník sp., Roháček kozlík, Vodomil černý, Smrtník.obecný, Tesařík sp., Chrobák sp.,Mravkolev sp., Dvopleň hrušňový, Lišaj topolový, Jasoň luční, Přástevník hluchavkový, Komár pisklavý, Ovád sp.,Žahalha velká, Čmelák zemní, Nosorožík kapucínek Floristický výzkum-sběr – Hvozdík sp., Hvozdíček prorostlý, Kuřička svazčitá, Šťovík pravý, Šedivka šedivá, Stříbřenka modrozelená, Rozchodník urvilinův, Mochna přímá, Mochna stříbrná, Kozinec vičencový, Paprska velkokvětá, Mařinka psí, Svlačec kantabrický, Lnice kručinkolistá, Čistec přímý, Jablečník cizí, Mateřídouška sp., Mateřídouška sp., Šalvěj etiopská, Šalvěj hajní, Pamětník rolní, Ožanka kalamandra, Zběhovec yva, Oman oko Kristovo, Rmen sp., Rmen barvířský, Řebříček sp., Starček jarní, Česnek kulovitý, Sítina tenká, Ostřice zaječí, Ostřice bledavá, Ostřice klasnatá, Bojínek luční, Psineček veliký, Pýr hřebenitý, Sveřep kostrbatý, Strdivka brvitá, Za vědecké vedení děkujeme: Doc. RNDr. Borisi Rychnovskému, CSc. Za technické zabezpečení a překonání jazykových a kulturních bariér děkujeme: Pavlovi Veselému, Livingstone – CK P.Veselý 100_8775 Za příjemnou a pohodovou atmosféru děkujeme všem účastníkům expedice. 000030 A tímto naše vyprávění končí Děkujeme za pozornost