HISTORIE „MODERNÍHO“ PRŮMYSLU.
Geografie výrobní sféry
Přednáška č. 01
© HS

Úvod
¨Průmyslová výroba je součást světového ekonomického systému
¨Průmyslová výroba je ovlivňována a ovlivňuje hospodářskou strukturu každého ekonomického systému
¨Vývoj průmyslu odráží změny  strategického zaměření výroby, které jsou svázány s aktuální úrovní
technického pokroku, poptávkou a organizací výroby => výsledkem je odvětvová struktura a prostorová
diferenciace výroby
¨
¨Fáze „moderního“ průmyslu:
¤Manufaktury a vznik moderních průmyslových podniků
¤Fordismus
¤Postfordismus / postmodernismus
¨
¨
¨
¨
¨
¨

Etapa 1 a 2
¨Etapa 1:
¨Počáteční fáze průmyslu – 2. pol. 18. stol. až poslední třetina 19. století (obodbí poklesu
hospodářské nadvlády Velké Británie)
¨ Vznik manufaktur a postupná transformace na moderní průmyslové podniky (podniky se strojní
výrobou)
¨
¨Etapa 2 = fordismus:
¨Konec 19. století až 60./70. léta 20. století
¨Henry Ford – podle nového způsobu výroby automobilů pomocí montážní linky
¤„Nic na světě není tak těžké, rozdělíte-li si to na malé práce“. Henry Ford
¤Masová produkce standardizovaných výrobků spojených se systematicky rostoucím trhem masového
konzumenta, regulovaný keynesiánskými makroekonomickými opatřeními
¨
¨
250px-Henry_ford_1919.jpg

13.jpg Ford_assembly_line_-_1913.jpg fordism.jpg



Etapa 3 – postfordismus
¨Etapa 3 = postfodrdimus/postmodernismus:
¨Poč . v 70. letech na vrcholu fordismu do současnosti
¨Nový systém kapitalistické akumulace, který se zformoval jako reakce na krizi fordismu
¨Období charakteristické:
¤strukturální transformací hospodářství,
¤strukturálními změnami v průmyslové výrobě,
¤prostorovými přesuny,
¤významem nových technologií,
¤organizačními a institucionálními změnami,
¤změnami v zaměstnanosti,
¤globalizací ekonomických a sociálních vazeb,
¤změnami v ekonomickém myšlení, chování a motivací.
¤
¤
¨
¨

84598-top_foto2-psbud.jpg tovarna100319.jpg tovarna-automobily.jpg



fordpost.gif



Etapa 3 - deindustalizace
¨Deindustrializace – další typický jev pro tuto etapu
¤Pokles zaměstnanosti v průmyslu (hl. u výrob s nižší přidanou hodnotou) a navazující sociální a
ekonomické změny
¤Typický jev pro vyspělé světové ekonomiky -> přesun výrob do tranzitních nebo rozvojových zemí
(delokalizace výroby) -> růst terciérního sektoru
¤
¤a) Outsorcing – najmutí zahraničního dodavatele
¤b) Offshoring – založení dceřiné společnosti v zahraničí
¨V rámci deindustrializace také rozvoj high-tech oborů
¤Obory s nadprůměrnou úrovní uplatňovaných vědeckých a technických znalostí a systematickým
zaváděním inovací ve výrobních procesech (elektronika, optické a lékařské přístroje)
¤Na základě úzké spolupráce průmyslu s vědeckou základnou vznikají specializovaná inovační a
technologická centra – vědeckotechnické parky (technologické, vědecké)
nInstituce orientované do oblasti vědy, nových technologií a inovací – hl. cílem je zajišťování
transferu technologií a podpora inovačního podnikání (viz dále)
¤
¤
¤
¨
¤
¨
¨

Etapa 3 – nadnárodní společnosti
¨Rozhodující význam pro světovou ekonomiku – nadnárodní společnosti
¤Hlavní aktéři globalizace
¤Hlavní hybatelé globální ekonomiky
¤Jejich prostorové rozmístění je jedním z řídících mechanismů globální ekonomické integrace
¤Prostřednictvím jejich geograficky rozšířených sítí  dochází k vytváření globálního pracovního
trhu
¤Dělení podle vnitřní organizace produkční sítě:
nVertikálně integrované – produkce podniků v konkrétních zemích slouží jako základ pro výrobu v
dalších podnicích společnosti v jiných zemích
nHorizontálně integrované – výrobní podniky lokalizovány v různých státech a vyrábějí stejné nebo
podobné výrobky
nDiverzifikované nadnárodní společnosti – jednotlivé podniky v různých zemích bez větší míry
integrace
¤Velký rozvoj od 70. let – nárůst významu řady světových koncernů hl. v rozvojovém světě
nSurovinové zdroje, levná pracovní síla -> vhodná pracovní i vývozní základna řady produktů pro
globální trh
nRozvoj industrializace v rozvojových zemích – avšak nepřirozený a nestal se základem pro
ekonomický růst daných zemí (podniky jsou základem vertikální struktury nadnárodní společnosti a ne
horizontální)
n
n
¤
¤
¤
¤
¤
¨
¤
¨
¨

Největší nadnárodní společnosti – 2011 vs. 2008
Rank
Company (2011)
Tržby
($ millions)
Zisk
($ millions)
Company (2008)
Company
Revenues ($ millions)
1
Wal-Mart Stores
421,849
16,389
Wal-Mart Stores
287,989.0
10,267.0
2
Royal Dutch Shell
378,152
20,127
BP
285,059.0
15,371.0
3
Exxon Mobil
354,674
30,460
Exxon Mobil
270,772.0
25,330.0
4
BP
308,928
-3,719
Royal Dutch/Shell Group
268,690.0
18,183.0
5
Sinopec Group
273,422
7,629
General Motors
193,517.0
2,805.0
6
China National Petroleum
240,192
14,367
DaimlerChrysler
176,687.5
3,067.1
7
State Grid
226,294
4,556
Toyota Motor
172,616.3
10,898.2
8
Toyota Motor
221,760
4,766
Ford Motor
172,233.0
3,487.0
9
Japan Post Holdings
203,958
4,891
General Electric
152,866.0
16,819.0
10
Chevron
196,337
19,024
Total
152,609.5
11,955.0
11
Total
186,055
14,001
ChevronTexaco
147,967.0
13,328.0
12
ConocoPhillips
184,966
11,358
ConocoPhillips
121,663.0
8,129.0
13
Volkswagen
168,041
9,053
AXA
121,606.3
3,133.0
14
AXA
162,236
3,641
Allianz
118,937.2
2,735.0
15
Fannie Mae
153,825
-14,014
Volkswagen
110,648.7
842.0
16
General Electric
151,628
11,644
Citigroup
108,276.0
17,046.0
17
ING Group
147,052
3,678
ING Group
105,886.4
7,422.8
18
Glencore International
144,978
1,291
Nippon Telegraph & Telephone
100,545.3
6,608.0
19
Berkshire Hathaway
136,185
12,967
American Intl. Group
97,987.0
9,731.0
20
General Motors
135,592
6,172
Intl. Business Machines
96,293.0
8,430.0
http://money.cnn.com/magazines/fortune/global500/2011/full_list/, pro 2014:
http://fortune.com/global500/

Etapa 3 – PZI
¨Nadnárodní společnosti jsou úzce spojeny s přímými zahraničními investicemi (PZI)
¤Záměr rezidenta jedné ekonomiky (přímý investor) získat trvalou účast v subjektu, který je
rezidentem v ekonomice jiné než ekonomika investora (přímá investice)
¤Trvalá účast implikuje existenci dlouhodobého vztahu mezi přímým investorem a přímou investicí a
významný vliv na řízení podniku
¨Dělení zahraničních investic podle způsobu vstupu zahraničního investora do hostitelské ekonomiky:
¤Investice na zelené louce (greenfield) – investice do nových lokalit,
¤Fúze a akvizice – investice do existujících aktiv
¤„brownfield“ investice
nspecifický případ, investice do stávajících aktiv za účelem restrukturalizace nebo změny výrobních
aktivit
ntypické pro tranzitní ekonomiky
nVstupní investice obvykle doprovázena návaznými masivnímu investicemi souvisejícími s
restrukturalizací
¨PZI mají přímou souvislost s regionální politikou a regionálním rozvojem v ČR
n
¤
¨
¤
¤
¤
n
¤
¤
¤
¤
¤
¨
¤
¨
¨

Etapa 3 – PZI
¨Nárůst PZI je v posledních 10 letech významný
¨Velkou měrou se podílí rychle se rozvíjející státy (Čína, Indie, Brazílie, Mexiko…), ale i
tranzitní středo- a východoevropské ekonomiky
¨ČR – masivní nárůst PZI po r. 1998 v souvislosti s přijetím investičních pobídek
¨Největší podíl PZI realizován v rozvinutých ekonomikách – vyšší podíl fúzí a akvizic (typický jev
globalizující se ekonomiky)
¤
¨
¤
¤
¤
n
¤
¤
¤
¤
¤
¨
¤
¨
¨

Etapa 3 – PZI – ČR (2008)
http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_bilance_stat/publikace_pb
/pzi/PZI_2008_CZ.pdf

Etapa 3 – PZI – ČR (2011)
http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_bilance_stat/publikace_pb
/pzi/PZI_2011_CZ.pdf

Etapa 3 – PZI – ČR (2008)



Etapa 3 – PZI – Jihomoravský kraj, 2012-13
Společnost
Sektor
Země původu žadatele
Okres
Rok podání záměru
Investice v mil. CZK
Počet nově vytvořených prac. míst
fischer automotive systems s.r.o.
výroba dopravních prostředků
Německo
Vyškov
2012
312,16
150
Nitto Denko Czech s.r.o.
výroba dopravních prostředků
ČR
Brno
2012
190,7
80
EMS-PATVAG s.r.o.
výroba dopravních prostředků
ČR
Vyškov
2012
222
32
ABB s.r.o.
elektronický + elektrotechnický
ČR
Brno - město
2013
665,0
398
Bernex Bimetallic s.r.o.
strojírenský
ČR
Brno-venkov
2013
232,5
65
Y Soft Corporation, a.s.
IT a vývoj software
ČR
Brno-město
2013

40
METALDYNE Oslavany, spol. s.r.o.
výroba dopravních prostředků
ČR
Brno-venkov
2013
874,5
250
The Candy Plus Sweet Factory, s.r.o.
potravinářský
ČR
Hodonín
2013
80
36
CPI Moravia Books s.r.o.
ostatní
ČR
Brno-venkov
2013
839,8
74
SMC Industrial Automation CZ s.r.o.
strojírenský
Rakousko
Vyškov
2013
700
280
Alca plast, s.r.o.
gumárenský a plastikářský
ČR
Břeclav
2013
997,27
163
IMG Consulting s.r.o.
gumárenský a plastikářský
ČR
Hodonín
2013
455,16
48
POCLAIN HYDRAULICS, s.r.o.
strojírenský
ČR
Brno-město
2013
208,34
77
Fosfa akciová společnost
chemický a farmaceutický
ČR
Břeclav
2013
444,27
44
http://czechinvest.org/investicni-pobidky-nove

Investiční pobídky v ČR (1)
¨Pro zvýšení konkurenceschopnosti českého průmyslu přistoupila vláda ČR v roce 1998 k zavedení
systému investičních pobídek pro zahraniční i domácí investory.
¨Realizační organizací pro zavádění systému investičních pobídek je Ministerstvem průmyslu a
obchodu založená agentura CzechInvest (www.czechinvest.org).
¨Právní úprava investičních pobídek: zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách ve znění
pozdějších předpisů.
¨Investičními pobídkami se rozumí
¤a) slevy na daních z příjmů podle zvláštního právního předpisu,
¤b) převod technicky vybaveného území za zvýhodněnou cenu,
¤c) hmotná podpora vytváření nových pracovních míst podle zvláštního právního předpisu,
¤d) hmotná podpora rekvalifikace nebo školení zaměstnanců podle zvláštního právního předpisu,
¤e) převod pozemků podle zvláštního právního předpisu, evidovaných v katastru nemovitostí jako
zemědělské pozemky a převod ostatních druhů pozemků, a to za ceny zjištěné podle zvláštního
právního předpisu účinného ke dni uzavření smlouvy o převodu
¨
¨

Investiční pobídky v ČR (2)
¨Právnické nebo fyzické osobě lze investiční pobídku poskytnout, pokud prokáže, že může splnit
všeobecné podmínky stanovené tímto zákonem a zvláštní podmínky stanovené zvláštními právními
předpisy.
Všeobecnými podmínkami jsou:
¤a) zavedení nové výroby nebo rozšíření stávající výroby,
¤b) vynaložení prostředků do oborů zpracovatelského průmyslu; za zpracovatelský průmysl se
nepovažuje dobývání nerostných surovin, výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody, stavebnictví,
opravy motorových vozidel, obchod a ostatní služby, doprava a zemědělství,
¤c) pořízení strojního zařízení za tržní cenu, určeného pro výrobní účely a vyrobeného ne více než
2 roky před pořízením; hodnota tohoto strojního zařízení musí tvořit nejméně 60 % celkové hodnoty
pořízeného dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku,
d) šetrnost výroby, činností, procesů, stavby nebo zařízení k životnímu prostředí,
¤e) pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku nejméně v částce 100 000 000 Kč, přičemž
nejméně částka 50 000 000 Kč musí být financována z vlastního kapitálu právnické osoby nebo
vlastními prostředky fyzické osoby; za splnění této podmínky se nepovažuje vynaložení investičních
prostředků vytvořených ze zisku dosaženého z investiční akce posuzované pro účely poskytnutí
veřejné podpory,
¤
n
¤
¤
¤
¤
¤
¨
¤
¨
¨

¨



Investiční pobídky v ČR (3)



Investiční pobídky v ČR (5)



Podnikatelská / průmyslová zóna
¨Ucelené území vymezené v závazné části schváleného územního plánu velkého územního celku či
schváleného územního plánu obce jako území současně zastavěné převážně objekty pro průmyslovou
výrobu, obchod, služby nebo jako zastavitelné území vhodné převážně pro umísťování průmyslové
výroby, obchodu, služeb.
¨ (podle zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů)
¨

podpořené průmyslové zony
Podpořené průmyslové zóny od roku 1998 (Czechinvest)
1 Český Krumlov, 2 Prachatice, 3 Písek, 4 Blatná, 5 Domažlice, 6 Stod, 7 Plzeň
(2)*, 8 Ostrov, 9 Podbořany (2)*, 10 Žatec (2)*, 11Klášterec nad Ohří,
12 Chomutov, 13 Most, 14 Lovosice (2)*, 15 Přestanov, 16 Ústí nad
Labem, 17 Rumburk, 18 Liberec, 19 Slaný, 20Tuchlovice, 21 Kladno, 22 Unhošť, 23 Zdice, 24 Žebrák, 2
5 Zlatníky-Hodkovice, 26 Poříčany, 27 Zruč nad Sázavou, 28 Kutná Hora
(3)*,29 Kolín, 30 Velim, 31 Nymburk, 32 Mladá Boleslav, 33 Jičín
(2)*, 34 Hořice, 35 Vrchlabí, 36 Trutnov, 37 Kvasiny, 38 Chrudim, 39Svitavy, 40 Moravská
Třebová, 41 Ždírec nad Doubravou, 42 Havlíčkův Brod, 43 Pelhřimov, 44 Kamenice nad
Lipou, 45 Třebíč, 46Velké Meziříčí, 47 Žďár nad Sázavou, 48 Bystřice nad
Pernštejnem, 49 Blansko, 50 Brno (2)*, 51 Pohořelice, 52 Mikulov, 53 Velké Pavlovice, 54 Vyškov
(2)*, 55 Brankovice, 56 Hodonín (2)*, 57 Staré Město, 58 Zlín, 59 Vsetín, 60 Holešov, 61 Valašské
Meziříčí, 62Hranice, 63 Velká Bystřice (2)*, 64 Olomouc
(3)*, 65 Uničov, 66 Šumperk, 67 Mošnov, 68 Paskov, 69 Ostrava (2)*, 70 Frýdek - Místek
(2)*, 71 Nošovice, 72 Třanovice, 73 Třinec, 74 Český Těšín, 75 Karviná, 76 Krnov

Černovická terasa, Brno



CTPark



2006-silicon-valley-guide.jpg
Příklad: Silicon Valley
•Nejjižnější část sanfranciského pobřeží v S Kalifornii ve USA
•Název z r. 1971 – v americkém časopise Electronic News začala vycházet týdenní rubrika „Silicon
Valley USA“ o velké koncentraci společností zabývajících se křemíkovými mikročipy a počítači
•Silicon Valley se skládá z 19 sídel
•Za hlavní město je považováno San José
•
•Pobřeží SF původně využíváno námořnictvem USA pro výzkumy – firmy se zde usadily, aby pracovaly
pro námořnictvo, poté NASA a letecký výzkum
•
•Dnes světové centrum počítačového a technologického výzkumu

Vědecko-technický park
¨Koncept vědeckotechnických parků se v zahraničí, zejména ve vyspělých zemích Evropské unie,
používá již několik desítek let
¨Podnikatelská infrastruktura (průmyslová zóna, podnikatelské prostory k pronájmu) přispívající k
růstu ekonomické úrovně regionu prostřednictvím podpory rozvoje a růstu firem se zajímavým nápadem
a zaměřením
¨Často umístěn v blízkosti univerzity (případně může být i univerzitou provozován)
¨Dochází tak k rychlému přenosu informací z výzkumných pracovišť do firem.
¨Kromě pronájmu prostor, montáže, výzkumu, technického vývoje a kancelářských prostor většinou park
nabízí i službu Podnikatelský inkubátor
¨Součástí vědeckotechnického parku také bývá pracoviště pro transfer technologií, které pomáhá
komerčně využít výsledky výzkumu v podnikové praxi.
¨Vědeckotechnické parky v ČR jsou sdruženy do Společnosti vědeckotechnických parků
¤Vědeckotechnický park Univerzity Palackého v Olomouci
¤Vědecko-technologický park Ostrava
¤TECHNOLOGICKÉ CENTRUM Hradec Králové
¤Vědeckotechnický park Ústí nad Labem
¨

Inovační centra
¨Zaměřují se na podporu inovačního podnikání a komerčního využití výzkumu a vývoje
¨Zprostředkování propojení univerzit a vědecko-výzkumných institucí s podnikatelskou sférou, s
cílem maximalizovat přínos výzkumu a vývoje na regionální a národní úrovni

Podnikatelský inkubátor
¨Kombinace dotovaného (zvýhodněného) nájemného pro začínající inovativní firmy (firmy se zajímavým
nápadem a zaměřením) spolu s poradenskými službami, které tyto firmu potřebují (pomoc s
podnikatelským záměrem, s marketingem a propagací, se zajištěním financí, s účetnictvím, právní
služby apod.).
¨Smyslem inkubátorů je koncentrovat na jednom místě rozmanité nástroje podpory začínajícím
podnikatelům, které umožní úspěšně zvládnout počáteční fázi existence jejich firmy
¨Pokud podnikatel splní vstupní kritéria, může se stát nájemníkem v inkubátoru, nájem v inkubátoru
je nekomerční, tj. dotovaný. Výhodou inkubátoru je koncentrace služeb a podpůrných aktivit na
jednom místě
¨
¨Příklad: JIC  (www.jic.cz)
¤pro inkubované  firmy poskytuje finance, prostory, poradenství, kontakty, propagaci i PR a pomoc
při transferu technologií

Technologická centra
¨Centra zaměřená na vývoj a inovace high-tech výrobků a technologií, včetně vývoje specifického
software a aplikací, které jsou součástí těchto výrobků a technologií, zabývající se pravidelnými
změnami produktů, produkčních řad, výrobních procesů, technologií, existujících vývojových služeb a
dalších rozpracovaných operací, pokud takové změny představují jejich vylepšení, a existuje
předpoklad, že budou přeneseny a použity ve výrobě

Centra strategických služeb
¨Centra zabývající se vybranými aktivitami společností, které se vyznačují úzkou návazností na
informační technologie a výrazným mezinárodním zaměřením, zejména pak:
¤centra sdílených služeb,
¤high-tech opravárenská centra,
¤centra pro vývoj software,
¤expertní a řešitelská centra pro informační a telekomunikační technologie

Inovační strategie
¨Nástroj, jehož prostřednictvím dochází k budování inovační infrastruktury potřebné pro tvorbu
inovací
¨Souborem opatření na řešení problémů a potřeb, které byly identifikovány na základě průzkumu
podnikatelské a vědeckovýzkumné sféry
¨Inovace představují v současné globalizované ekonomice hlavní konkurenční výhodu vyspělých
ekonomik
¨První regionální inovační strategie byly iniciovány ze strany Evropské komise v roce 1994 za
účelem snížení regionálních rozdílů
¨V  ČR byla jižní Morava prvním regionem v ČR, který se začal soustavně věnovat podpoře inovací, a
to již v roce 2001
¤2002 –JMK jako první region vypracoval a následně zrealizoval regionální inovační strategii
¤Aktivity realizované v rámci obou dosavadních inovačních strategií (RIS I, RIS II) stavějí jižní
Moravu na přední místo v oblasti podpory inovací a inovačního podnikání v ČR
¨

After care
¨Následná péče o investory zahrnuje širokou škálu činností:
¤podpora expanzí, reinvestic, rozvoje výzkumu
¤pomoc s hledáním vhodných průmyslových zón a podnikatelských nemovitostí
¤poradenství ohledně čerpání investičních pobídek a spolufinancování projektů ze strukturálních
fondů EU
¤vyhledání dodavatelů v daném regionu
¤podpora v oblasti lidských zdrojů
¤rozvoj spolupráce investorů se středními, vyššími odbornými a vysokými školami
¤zprostředkování vyjednávání s místní samosprávou, státní správou a veřejnými institucemi
¤předkládání návrhů investorů na změny české legislativy Vládě ČR a kultivace českého
podnikatelského prostředí
¤organizace odborných seminářů, pracovních snídaní s vrcholnými představiteli státní správy,
diskusních kulatých stolů a společenských akcí
¨

Globalizace - shrnutí
¨Světový průmysl 21. století je charakteristický velkou prostorovou i strukturální dynamikou
¨Hosp. méně rozvinuté státy procházejí procesem industrializace a průmysl hraje důležitou roli
¨Vyspělé státy – deindustrializace – význam průmyslu se snižuje
¨Reindustralizace – ve vyspělých oblastech – udržení průmyslového potenciálu regionu při
restrukturalizaci průmyslu k high-tech odvětví
¨21. stol. – změna průmyslové mapy světa
¤19., 20. stol. – stabilní jádrové oblasti průmyslu
¤21. stol.  – přesun některých výrob do nově vzniklých průmyslových oblastí s nejvýhodnějšími
lokalizačními faktory (pracovní síla…) – hl. J a JV Asie a další oblasti
¤Ve vyspělých zemích tlak na rozvoj průmyslových výrob s vysokou přidanou hodnotou doplněných
výzkumem a technologickým vývojem -> postupné prohlubování mezi technologicky vyspělými oblastmi a
„montážními“ oblastmi s masovou produkcí
¨Opakem glokalizace
¤
¤
¨
¨

Informační revoluce
¨Zvyšující se dynamika změn informačních technologií
¨Vznik tzv. globální informační společnosti, která buduje globální informační infrastrukturu,
založenou především na využití síťových technologií
¨„Učící se společnosti“ – znalostní společnost
¨„Teorie učících se regionů“ – zdrojem konkurenceschopnosti v současném světě jsou vědomosti,
schopnost učit se a vytváření kulturního klimatu, které napomáhá tvorbě inovací
¨Dopady informační revoluce však nejsou pro celou lidskou populaci stejné. Schopnost  využívat
moderní informační a komunikační  technologie, především pak internet, dělí lidskou populaci na
úspěšné a méně úspěšné na vítěze a poražené. Úroveň využití ICT ovlivňuje  konkurenceschopnost
jednotlivců, firem,  regionů, odvětví, států a celých kontinentů.
¨Digitální ekonomika – poprvé v dějinách hospodářský růst a strukturální změny v ekonomice
nezávisejí prvotně na surovinách, strojích a metodách jejich využívání, ale na schopnosti lidí
pracovat s  informacemi