CHARAKTERISTIKA A LOKALIZACE PRŮMYSLOVÝCH ODVĚTVÍ (II.) (STROJÍRENSKÝ, CHEMICKÝ… PRŮMYSL) Geografie výrobní sféry Přednáška č. 4 © HS Úvod do zpracovatelského průmyslu ¨Rozdílná vyspělost, produktivita práce – rozdíly v hosp. vyspělých a méně vyspělých zemích ¨Rozhodujícím článkem byla průmyslová velkovýroba, dnes spíš malé a střední podnikání ¨V rozvojových zemích – řemeslná výroba – velký počet zaměstnanců, ale celosvětový podíl na výrobě minimální ¨Průmyslová výroba rozdílná podle významu a velikosti svých základních jednotek ¤Jednotlivá odvětví a obory se skládají z řady územně oddělených provozoven ¤Prostorové rozložení se odlišuje od členění organizačního či odvětvového ¨Měření průmyslové výroby problematické ¨ ¨ ¨ ¨ ¤ ¤ ¤ ¤ ¤ ¨ ¨ Strojírenský průmysl ¨Největším odvětvím průmyslu ¨Lokalizační faktory: ¤Mění se s vývojem techniky a rozvíjející se dělbou práce ¤Výrobky často souhrnem velkého počtu dílčích výrob – dobré, když jednotlivé státy mají co nejširší zastoupení výrob ¤Těžké strojírenství – velká spotřeba energie ¤Dopravní náklady – při přepravě menších částí menší než u hotových výrobků ¤Lokalizace v oblastech spotřeby – v počátcích, pokles s rozvojem dopravy ¤Vztah k surovině jen u některých oborů s velkou spotřebou kovů (např. výroba lokomotiv…) ¤ ¨Rozsah a kvalita strojírenského průmyslu je ukazatelem hosp. potenciálu i úrovně vědecko-výzkumné základny ¤ ¤ ¤ ¤ ¤ ¨ ¨ Strojírenský průmysl ¨Jako samostatné odvětví od 1. pol. 19. stol. – počátky spojeny s prům. revolucí ¨Původně koncentrace do měst – vznik jader budoucích strojírenských regionů ¨Významné vazby hutnictví – strojírenství ¨Výroba strojů pro cukrovary, zpracování a obrábění kovů… výroba zbraní, dopravní strojírenství… ¨Krize ve 30. letech ¨Další rozvoj v souvislosti s 2. sv. válkou a v období studené války (důležitý lokalizační faktor strategické důvody) ¨Po 2. sv. v. – vznik nových podniků v málo industrializovaných regionech (Žďár n. S. ad.) ¨V 70. letech – rozvoj díky jaderné energetice ¨V 80. letech – disperze i do menších měst ¨ ¨ ¤ ¤ ¤ ¤ ¨ ¨ Strojírenský průmysl ¨A) LEHKÉ STROJÍRENSTVÍ ¤zde jsou soustředěny veškeré obory vyrábějící spotřební elektrotechniku a elektroniku ¤typickým ukazatelem tohoto druhu strojírenství je velkovýroba s malou potřebou kvalifikované pracovní síly a malou spotřebou materiálu ¤rozmístění je dáno hlavně levnou pracovní sílou, proto se v tomto oboru uplatňují i rozvojové země ¤k velkým producentům přístrojů sdělovací techniky patří Japonsko, USA, SRN, Jižní Korea, SNS a Velká Británie. Z ostatních zemí Malajsie, Thajsko, Brazílie, Mexiko, Turecko a Singapur (radiopřijímače, televizory, spotřební elektronika) ¤ ¤ ¤ ¨ ¨ Strojírenský průmysl ¨B) PŘESNÉ STROJÍRENSTVÍ ¤zahrnuje obory jemné mechaniky, optiky, výrobu měřících přístrojů a speciální zařízení pro zdravotnické i jiné účely a hlavně v poslední době náročnou elektroniku (počítače, digitální a telekomunikační přístroje, hodinky, fotoaparáty, dalekohledy, přesná optika, laserové technologie) ¤hlavními rysem odvětví je převaha kvalifikované práce nad množstvím a hodnotou materiálu (výj. barevné kovy) -> rozmístění do vyspělých států, které je většinou podmíněno úzkou spoluprací s vědeckým výzkumem ¤k tradičním oborům patří výroba zařízení na měření času, zvl. hodinek (hl. světoví producenti jsou Švýcarsko (téměř 50 % tradiční nedigitální výroby), SRN, USA a po válce se na přední místa dostaly i Japonsko a dnešní SNS, Singapur a Hong-Kong) ¤Kosmický průzkum si vynutil kvalitní optické a fotografické přístroje, jejich výrobní centra jsou hl. v USA, dále pak v SRN a Japonsku ¤Velký boom v posledních letech zaznamenal, výroba osobních počítačů – nejvyspělejší strojírenský obor, vyžadující úzkou spolupráci s výzkumnou základnou. Ve špičkové výrobě si udržují velký náskok USA (70 % výroby). Výroba v ostatních zemích je převážně prováděna v americké licenci a je soustředěna v Japonsku, zemích Asijských tygrů a Evropské unie ¤ ¤ ¤ ¨ ¨ Strojírenský průmysl ¨C) INVESTIČNÍ STROJÍRENSTVÍ ¤provádí výrobu kompletních celků pro energetiku, dopravní, těžební a zpracovatelský průmysl, jedná se o tzv. dodávky na klíč ¤firma spolupracuje s velkou řadou subdodavatelů a předává kompletní dílo v cílové oblasti zákazníka, zajišťuje veškeré technologie, materiál i konečnou kompletizaci ¤výroba takovýchto investičních celků je možná jen v oblastech s velkou koncentrací různorodého a vyspělého strojírenství ¤tradiční dodavatelé nejsložitějších investičních celků jsou USA, Japonsko, SRN, SNS, Velká Británie a Francie ¤celky nižšího řádu dodávají Itálie, Švýcarsko, Kanada, Nizozemí, ale i Polsko, Maďarsko a Česká republika. ČSSR například zajišťovala výrobu těžebních zařízení pro země Arabského poloostrova (ČR jaderné elektrárny v Íránu a Číně) ¨ ¤ ¤ ¤ ¤ ¨ ¨ Dopravní strojírenství ¨Podle zaměstnanosti největší (řada dílčích oborů s mnoha zaměstnanci) ¨Lokalizace hl. ve městech a regionech spotřeby (automobilový prům.) ¨ ¨Automobilový průmysl ¨Jedno z nejdynamičtěji se vyvíjejících průmyslových odvětví ¨Konec 19. stol. - vynález automobilu, 20. stol. – velký rozvoj ¨Henry Ford – zdokonalení výrobních metod; zavedením hromadné výroby se standardizovanými pracovními postupy produkci automobilů výrazně zlevnil (fordismus) ¨Poč. 21. stol. – výroba automobilů globalizovaným odvětví – rozšíření v množství zemí ¨Vzhledem k zajištění výroby z hlediska vývoje, kapitálu, pracovní síly atd. lze rozlišit 2 typy center automobilové výroby: ¤Centra, v nichž je výroba výrazně podporována vývojem nTradiční centra automobilového průmyslu, ve kterých většinou sídlí i vedení společnosti nVýroba navazuje na konstrukční kanceláře, výzkumné laboratoře a zkušební areály nVyvíjeny nové typy automobilů nPřijímána strategická rozhodnutí vzhledem k organizaci výroby nUSA, Německo, Francie, Japonsko, Škoda v Mladé Boleslavi ¤Centra výroby bez vlastního vývoje nMontážní podniky s licenční výrobou, většinou lokalizovány v oblastech s rel. levnou pracovní silou doplněnou o faktor spotřeby nTechnologie a hl. komponenty dodávány z oblastí vývoje nOd 70. let rozvoj ve Španělsku, Mexiku, Brazílii, Belgii nV současnosti – Slovensko, Ukrajina, Turecko, Írán, Čína, Indie n n ¤ ¤ ¨ ¨ ¨ http://oica.net/category/production-statistics/ Global Production of Motorvehicles (cars and commercial vehicles) 2014 PRODUCTION STATISTICS Country Cars Commercial vehicles Total % change Total 67,525,346 22,222,084 89,747,430 2.6% China 19,919,795 3,803,095 23,722,890 7.3% Japan 8,277,070 1,497,488 9,774,558 1.5% Germany 5,604,026 303,522 5,907,548 3.3% USA 4,253,098 7,407,601 11,660,699 5.4% South Korea 4,124,116 400,816 4,524,932 0.1% India 3,158,215 681,945 3,840,160 -1.5% Brazil 2,314,789 831,329 3,146,118 -15.3% Mexico 1,915,709 1,449,597 3,365,306 10.2% Spain 1,898,342 504,636 2,402,978 11.1% Russia 1,683,677 202,969 1,886,646 -13.6% UK 1,528,148 70,731 1,598,879 0.1% France 1,495,000 322,000 1,817,000 4.4% Czech Rep. 1,246,506 4,714 1,251,220 10.4% Indonesia 1,011,260 287,263 1,298,523 7.6% Slovakia 993,000 0 993,000 1.8% Iran 925,975 164,871 1,090,846 46.7% Canada 913,533 1,480,357 2,393,890 0.6% Thailand 742,678 1,137,329 1,880,007 -23.5% Turkey 733,439 437,006 1,170,445 4.0% Others 554,845 107,240 662,085 2.9% Malaysia 547,150 49,450 596,600 -0.8% Belgium 481,637 35,195 516,832 2.6% Poland 473,000 120,904 593,904 0.6% Italy 401,317 296,547 697,864 6.0% Romania 391,422 0 391,422 -4.8% Argentina 363,711 253,618 617,329 -22.0% Taiwan 332,629 46,594 379,223 12.0% South Africa 277,491 288,592 566,083 3.7% Uzbekistan 245,660 0 245,660 -0.4% Hungary 224,630 2,400 227,030 2.1% Sweden 154,173 N.A. 154,173 -4.3% Australia 145,607 34,704 180,311 -16.5% Austria 136,000 18,340 154,340 -7.3% Slovenia 118,533 58 118,591 26.5% Portugal 117,744 43,765 161,509 4.9% Finland 45,000 35 45,035 484.6% Ukraine 25,941 2,810 28,751 -43.0% Egypt 17,830 9,190 27,020 -30.8% Serbia 9,980 695 10,675 -2.1% Netherlands 0 29,807 29,807 2.1% Year Production Change 1997 54,434,000 1998 52,987,000 -2.7% 1999 56,258,892 6.2% 2000 58,374,162 3.8% 2001 56,304,925 -3.5% 2002 58,994,318 4.8% 2003 60,663,225 2.8% 2004 64,496,220 6.3% 2005 66,482,439 3.1% 2006 69,222,975 4.1% 2007 73,266,061 5.8% 2008 70,520,493 -3.7% 2009 61,791,868 -12.4% 2010 77,857,705 26.0% 2011 79,989,155 3.1% 2012 84,141,209 5.3% 2013 87,300,115 3.7% Chemický průmysl (1) ¨Základní odvětví zpracovatelského průmyslu ¨Relativně mladé odvětví s rostoucím významem ¤počátky v 19. století – první výroby anorganické chemie s využitím soli a síry ¤Postupně i rozvoj organické chemie ¤Impuls pro rychlejší rozvoj – organické syntézy na základě destilace uhlí na poč. 20. stol. (zejména státy Z Evropy – Německo, Francie, VB, později USA) ¤Poč. 2. pol. 20. stol. – transformace základních vstupních surovin a orientace na ropu a zemní plyn – zásadní přelom v rozvoji chemického průmyslu -> poté se chemický průmysl stal jedním z nejrychleji se rozvíjejících odvětví hospodářství ¨Obory chemického průmyslu: ¤Obory průmyslu anorganické chemie (výroba základních anorganických materiálů – kyseliny, zásady, umělá hnojiva ad.) ¤Obory organické chemie (výroba základních organických látek na bázi ropy a zemního plynu, chemická vlákna, syntetický kaučuk, plasty, barvy ad.) ¤ ¤ ¤ ¤ ¤ ¨ ¨ ¨ Chemický průmysl (2) ¨Na výše uvedené obory navazuje spotřební chemie – produkty určené koncovému spotřebiteli (farmaceutický průmysl, výroba kosmetických, potravinářských nebo čisticích prostředků) ¨Lokalizační faktory – energie, suroviny, pracovní síla, investice, voda ¤Původní chemický průmysl vázán na energetické zdroje (uhlí – Německo, VB, S Francie, dřevo – Finsko, USA, Kanada, ropa – Rumunsko) ¤Nové chemické závody vznikají v dovozních přístavech, na periferiích těžkého průmyslu, energetického průmyslu, v ropných oblastech, na periferii měst a ve vyhovujícím prostředí (výroba léčiv) ¤ ¤Na energii náročné obory základní těžké chemie ¤Voda + suroviny – důležité pro anorganickou chemii (výroba amoniaku, kyseliny sírové…) ¤Voda + suroviny + kvalifikovaná pracovní síla + kapitálová náročnost (biochemie, kosmetika,…) ¤ ¤ ¨ ¤ ¨ ¨ ¤ ¤ ¤ ¤ ¤ ¨ ¨ ¨ Chemický průmysl (3) – anorganická ch. ¨Základem výroba kyseliny sírové – použití v dalších výrobách org., anorg. i spotřební chemie ¤Výroba kys. sírové pro obtížnost přepravy vázaná na oblast jejího dalšího zpracování – většinou přímo v chemických kombinátech ¤Největší producenti – USA, Japonsko, Čína, Německo, Brazílie ¨Největší objem výroby anorg. ch. soustředěn do výroby umělých hnojiv ¤Pokles výroby umělých hnojiv ve vyspělých státech Evropy (vysoká zatíženost chemizací, rozvoj biozemědělství), stagnace v Rusku a USA, růst v Číně, Indii, Mexiku nFosforečná hnojiva – Rusko, USA, Čína, Brazílie… Maroko, Tunisko (těžba fosfátů) nDraselná hnojiva – výroba z draselných solí – Kanada, Rusko, Bělorusko, Německo, Izrael nDusíkatá hnojiva – výroba na bázi zemního plynu – Čína, USA, Rusko, Indii, Mexiko, státy v okolí Perského zálivu ¤ ¤ ¤ ¨ ¨ ¨ ¨ ¨ ¤ ¤ ¨ ¤ ¨ ¨ ¤ ¤ ¤ ¤ ¤ ¨ ¨ ¨ Chemický průmysl (4) – organická ch. ¨V porovnání s anorganickou chemií velmi dynamický nárůst ¨Produkty mají velmi široké uplatnění, využití ve všech hospodářských odvětvích ¨Nejrozsáhlejším oborem – výroba syntetických materiálů ¤První umělé hmoty již na poč. 20. stol. – od té doby výrazný nárůst ¤Hl. surovinou při výrobě – ropa a zemní plyn ¤Celková roční světová výroba plastů – cca 120 mil. tun (Evropa + S Amerika – 2/3 podíl) ¤Dynamický rozvoj v Asii (Čína, J Korea, Japonsko) – 1/5 výroby ¤Největší producenti: USA, Japonsko, Německo, Francie, Nizozemsko, Itálie, Rusko, Belgie, Kanada, Čína ¨Výroba syntetického kaučuku ¤Jako náhrada přírodního kaučuku se vyrábí od 30. let 20. stol. ¤V současné době převyšuje produkci přírodního kaučuku (latex) více než 2x ¤Zákl. surovinou – ropa a zemní plyn ¤Největší producenti: USA, Japonsko, Francie, Německo, rozvoj v J Koreji ¨ Produkce chemických vláken ¤A) výroba celulózových vláken nVe vyspělých státech na ústupu ¤B) výroba syntetických vláken nOd 80. let – dynamický růst nCentra výroby – USA, V Asie (Japonsko, Tchaj-wan, Čína, J Korea) nVýznamná část produkce i v evr. zemích – Německo, Itálie, VB… nV Irsku – jedno z nosných odvětví „irského ekonomického zázraku“ •Farmaceutický průmysl ―Výrazně orientován na spotřebu ―Náročný na kvalifikovanou sílu ―Soustředění do spotřebních center ―Specializace ve vyspělých státech • Textilní průmysl (1) ¨Nejstarší průmyslové odvětví, které stálo u zrodu průmyslové revoluce v 18. století – s jeho rozvojem spojen i rozvoj industrializace ¨V oborech TP vznikala první tovární výroba na základě výroby manufakturní ¨Dlouhou dobu ve většině průmyslových zemí vedoucím prům. odvětvím ¨V průběhu 20. stol. – strukturální změny v surovinové základně a restrukturalizace prostorového rozložení TP ¤Hl. surovinami do 60 let. 20. stol – přírodní suroviny (vlna, bavlna) ¤S rozvojem organické chemie v 60. letech nastupují jako hlavní textilní surovina umělá vlákna ¤80. léta – návrat k přírodním materiálům (prvně směsové tkaniny – synteticko-přírodní vlákna) ¤90. léta – zvyšování produkce bavlněných tkanin ¤Přesto umělá vlákna tvoří hl. podíl ¨V současnosti – pomalu rostoucí odvětví ¨Podíl na objemu celkové průmyslové výroby se snižuje, avšak zaměstnanost v globálním měřítku vysoká Textilní průmysl (2) ¨V prostorovém uspořádání rozlišujeme 2 typy textilních průmyslových oblastí ¤Staré textilní oblasti – Z Evropa, USA nTP zde prošel silnou restrukturalizací – snižování zaměstnanosti, změny v technologii výroby nVelikostně převládají střední podniky – soustřeďují se na výrobu s vyšší přidanou hodnotou (speciální textilie, např. žáruvzdorné…) ¤Nové textilní oblasti nV průmyslově mladších oblastech s pozdějším nástupem industrializace a levnou pracovní silou (JV Asie, některé země Afriky) nVýroba zaměřena na objem ¨Lokalizační faktory: ¤Faktor kvalifikované pracovní síly (TP je náročný na kvantitu pracovníků) ¤Surovinový faktor – důležitý pro lokalizaci podniků na prvotní úpravu a zpracování přír. materiálů ¤Faktor spotřeby – nutná vazba TP na oděvní průmysl ¤ ¤ n n n n ¤ ¤ Bavlnářský průmysl ¨Nejrozšířenější obor světového průmyslu ¨Celková tendence vzestupná ¨Charakteristickou tendencí je pokles výroby bavlněných tkanin ve vyspělých zemích Z Evropy nebo v Japonsku a přesun výroby blíže k oblastem pěstování bavlny ¨Většina produkce z Číny a Indie, rozvoj výroby v Pákistánu, Brazílii, Egyptě, Turecku nebo středoasijských republikách (např. Uzbekistán) ¨Stále silné postavení v USA, ale i zde pokles ¤ ¤ ¨ ¨ ¨V posledních letech výrazný pokles výroby ¨Produkce vlny (suroviny) v Austrálii, na Novém Zélandě a v Argentině ¨Odtud export do Z evr. zemí (VB, Itálie, Francie, Belgie) – export klesá ¨Zvýšení produkce v Indii, Číně, Turecku ¨ ¨ ¨ Vlnařský průmysl Výroba hedvábí •90. letech 20. století pošla výroba hedvábí značnou krizí – min. výroby v r. 1997 •V posledních letech opět růst •Největším producent – Čína (téměř 70 % svět. produkce), Indie, Turkmenistán Hlavní světové textilní oblasti Potravinářský průmysl (1) ¨Zahrnuje desítky oborů, které mají společný cíl – zajistit potravu pro obyvatele ¨Zpracovává či upravuje rozmanité produkty RV a ŽV ¨Lokalizace: ¤Uprostřed produkčních zemědělských oblastí – např. sušení a fermentace kávy, výroba sladu, výroba vína, čištění rýže… ¤Orientace na spotřebitele – obory, které zpracovávají značně upravené primární suroviny (výroba cukru, mouky…pekárenství…) ¤Změna lokalizace s rozvojem technologií – mrazírenství, konzervování… - odpojení lokalizace odvětví a zdroje surovin ¤V současnosti – lokalizace velkých podniků spíše do míst spotřeby, drobnější rozptýleny v surovinových oblastech ¤Význam faktorů pracovních sil i dopravy klesá ¨Potravinářský průmysl nevytváří rozsáhlé územní komplexy, obvyklé je uspořádání oblastí lokálního významu, kde potravinářství se zemědělství vytváří agrokomplexy (na sebe navazující surovinová a zpracovatelská činnost) – centry obvykle malá města ¤ ¤ ¤ ¨ Potravinářský průmysl (2) ¨Průmysl cukrovarnický ¤zpracování objemných surovin, proto orientace do spotřebních oblastí ¤Zpracování ve 2 fázích: 1. výroba surového cukru, 2. konečná úprava (rafinace) ¨Průmysl tukový ¤Nejsoustředěnější v celém potravinářství ¤Spotřeba rozložena nerovnoměrně – vysoká v nejbohatších, hosp. vyspělých zemích ¤Výroba umělých tuků se neustále zvyšuje ¨Mlékárenský průmysl ¤Soustředění blízko chovatelských oblastí (omezené možnosti transportu mléka) a v nich v centrech spotřeby ¨Masný průmysl ¤Zpracování masa na uzeniny, konzervy apod. ¤Značná číst se konzervuje v mrazírnách ¤Lokalizace v oblastech s možností zásobování masem ¨ Potravinářský průmysl (3) ¨Rybný průmysl ¤Zpracování cca ½ světového výlovu ryb, přesto značný význam, protože v přímořských oblastech tvoří ryby často hl. složku potravy ¤Důležitý obor exportu ¤Koncentrace a specializace podle možností výlovu, zpracování ryb především v přístavech ¨Konzervárenství ¤Překryv se zpracováním masa, včetně rybího ¤Zpracování o produktů RV (ovoce, zelenina) ¤Urbanizace světa při stoupající spotřebě vyžaduje rychlý růst potravinářských oborů ¤Spíše oborem menších závodů, často polořemeslný charakter ¤Rozmístění orientováno na hlavní produkční oblasti, někdy přístavy ¤Většina konzerváren umístěna do hl. koncentrací spotřebitelů ¨Pivovarnictví ¤Zvyšující se spotřeba a nové technologie umožňují koncentraci do velkých závodů ve spotřebních centrech ¤Spotřeba piva menší v zemích s produkcí vína, např. ve Středomoří ¨ Dřevozpracující a papírenský průmysl ¨Společná základní surovina – rozmístění průmyslu poměrně rovnoměrné ¨Značný podíl dřeva jako palivo (v hosp. odlehlých oblastech) ¨Hl. produkční oblasti – lesy mírného pásma s jednoduchou skladbou dřevin a snadno dostupné + sub/rovníkové země s velkou zásobou dřevin (Brazílie, Indonésie, Nigérie, Filipíny, Tanzánie) ¨Nábytkářství – umístění v centech spotřeby ¨Papírenský průmysl ¤Náročný na spotřebu vody, proto lokalizace při velkých zdrojích čisté vody a spíše mimo hl. průmyslové a sídelní koncentrace ¤Negativní vliv na čistotu vody a ovzduší ¨Průmysl polygrafický ¤Hl. materiálem je novinový papír ¤Zcela orientován do spotřebních center ¤Vyžaduje kvalifikovanou pracovní sílu ¤Patří mezi nejmladší odvětví, přesto zastoupen ve většině zemí světa ¨ ¨