Klasifikace a poznávání magmatických hornin Cvičení NPL1 Neživá příroda 1 Klasifikace magmatických hornin •Rozdělení magmatických hornin podle způsobu a místa vzniku. •plutonické •horniny •žilné horniny •vulkanické •horniny •Materiál vyvrhovaný při sopečné činnosti se po dopadu •stává sedimentární horninou. Klasifikace magmatických hornin •Makroskopickou klasifikaci hornin umožňuje minerální •(fázové) složení horniny. •Klasifikační diagram QAPF (Streckeisenův) rozděluje magmatické •horniny podle obsahu světlých minerálů: •křemene (Q), alkalických (draselných) živců (A), •plagioklasů (P) a foidů (F). • •Přítomné tmavé minerály nedávají hornině jméno, pouze ho •mohou zpřesňovat (např. amfibol-biotitový granodiorit) •K důležitým tmavým minerálům patří: muskovit, biotit, pyroxeny, •amfiboly a olivín. Streckeisenova klasifikace plutonitů diagram_QAPF_cislovani •QAPF diagram •3. Granit (žula) •4. Granodiorit •12. Syenit •15. Gabro •15. Diorit Stavby magmatických hornin granit_06 •textura všesměrná – textura bez přednostního uspořádání minerálních zrn • •textura paralelní – minerální zrna mají zřetelné přednostní uspořádání podle •určitých ploch nebo v jednom směru •textura kompaktní (masivní) – hmota horniny beze zbytku vyplňuje prostor, •typická pro plutonické horniny. •textura pórovitá – pojmem pórovitá se označují všechny struktury obsahující •prázdné nebo druhotně vyplněné prostory – typická pro vulkanické horniny. ryolit_02 Stavby magmatických hornin •stejnoměrně (rovnoměrně) zrnitá struktura – reprezentuje horniny se stejně •velkými zrny minerálů • •porfyrická struktura – v hornině jsou přítomny větší porfyrické vyrostlice a menší •zrna, tvořící základní hmotu granodiorit_08 •hrubozrnná, velkozrnná struktura – typická pro plutonické horniny • •celistvá struktura – typická pro vulkanity Granit (žula) qapf_pole3 granit_44 •Barva granitu: světlá, světle šedá, narůžovělá •Složení granitu: •Křemen: 20–60 % ze všech světlých minerálů •Alkalické živce: 35–90 % •Plagioklasy: 10–65 % •Množství tmavých minerálů 5–20 %: muskovit, biotit, •amfibol granit_2 Granodiorit qapf_pole4 granodiorit_15 •Barva: světle až tmavě šedá •Složení granodioritu: •křemen 20–60 % ze světlých minerálů •alkalické živce: 10–35 % •Plagioklasy: 65–90 %. •Obsah tmavých minerálů v celé hornině kolísá od 5 do 25 %, •nejčastěji muskovit, amfibol, pyroxen. granodiorit_21 Syenit syenit_01 qapf_pole12 •Barva: tmavě šedá •Složení syenitu: •Křemen: do 5 % •Alkalické živce: 65–90 % •Plagioklas: 10–35 % •Obsah tmavých minerálů v syenitu je 10–35 %, •nejčastěji biotit, amfibol, pyroxen syenit_09 Diorit qapf_pole15 diorit_09 •Barva: tmavě šedá, šedočerná •Složení dioritu: •Křemen: do 5 % •K-živec: do 10 % •Plagioklas: 90–100 % (složení nepřevyšuje hodnotu An50) •Zastoupení tmavých minerálů: 25–50 %, běžně biotit, pyroxen, •amfibol diorit_04 Gabro qapf_pole15 gabro_03 •Barva: tmavě šedá, černá •Složení gabra: •Křemen: do 5 % •Plagioklas: 90–100 % (bazický) •Tmavé minerály: monoklinický pyroxen, rombický pyroxen (norit), •olivín (troktolit) gabro_10 Ryolit qapf_vulk_pole3 ryolit_04 •Barva: bílá, nazelenalá, načervenalá •Složení ryolitů odpovídá granitu. •Křemen: 20–60 % ze světlých součástek •alkalické živce: 35–90 %, •Plagioklasy: 10–65 % •Tmavé minerály: biotit, pyroxen, amfibol ryolit_06 Andezit qapf_vulk_pole8 andezit_01 •Barva: světle až tmavě šedá se zeleným nádechem •Složení andezitu: •Křemen: do 5 % •Plagioklasy: více jak 90 % všech živců •Tmavé minerály: amfibol a biotit, ortopyroxeny a klinopyroxeny andezit_02 Bazalt qapf_vulk_pole8 bazalt_24 •Barva: tmavě šedá, černá •Složení bazaltu: •Křemen: do 5 %. •Plagioklasy: nad 90 % ze živců •Tmavé minerály: olivín, pyroxen a amfibol bazalt_25