V kterých větách s nevyjádřeným podmětem by bylo třeba podmět vyjádřit?  Proč? Pokud najdete chybu,
opravte ji.


I. Chlapci už měli dost peněz na cestu lodí přes oceán, na jídlo a pití a ještě trochu peněz pro
stav nouze. Po obědě se rozloučili se známými a nastoupili na obrovskou loď. Taková plavba může
trvat až čtyři dny. Udělali si proto na palubě pohodlí. Vařili zde dobře. Nehoupala se a nedělala
moc velký hluk. Mohli si tedy cestu užívat. Přemýšleli však, co je čeká na opačném pobřeží.


II. Děti si cestu v lese docela užívaly, dokud nezaslechly nějaké zašustění v křoví. Všichni tři
ztuhli, ohromně se vylekali a čekali, co se bude dít. Pozoruhodné šustění se neustále přibližovalo
a zesilovalo. Ke všemu začalo být slyšet takové chrčení a dupání. Do toho se ještě ozývalo hlasité
bušení jejich srdcí, které znělo jako pravidelné bubnování indiánů. Velice podivné. Najednou něco
chlupatého vyskočilo z listí. „Pomóc!“ vyjekli a vzali nohy na ramena. Pelášili, co jim dech
stačil, a nezastavovali se, dokud neuslyšeli hlasité „kvík“ a obrovskou ránu. „Co to je?“ otočili
se udiveně. „Divočák,“ řekl sklesle Lukáš. Všichni se začervenali, protože se styděli sami před
sebou.


III. Po večeři šli Petr, Lukáš a Erik do svého pokoje. Lehli si a začali relaxovat. Nakonec usnuli
a spali až do rána. Když vyšlo slunce a probudily je první paprsky, rozhodli se, že se půjdou
nasnídat. Přes noc nabrali síly, a mohli se tedy vydat k hradu na vysokém kopci. I když samotný
penzion stál hodně vysoko, hrad postavili úplně nahoře, a tak museli ještě mnohem výš. Cesta vedla
nejdřív jen mírně do kopce, ale potom začala být prudší a prudší.


IV. Další den výletníky probudily žhavé horské sluneční paprsky. Konečně bylo bezvětří a poměrně
příznivé podmínky pro další cestu. Dopoledne se setkali s kamzíkem, který hopsal po skalách, a
s obrovským horským jezerem. Jeho průzračně čistá hladina se třpytila a odrážela obrazy nebes.
Drobní ptáčkové poletovali kolem a vesele zpívali. Jejich hlas ozvěna odrážela do všech stran. Šli
k jezeru blíž a posadili se na sluncem vyhřáté kameny. Nechtělo se jim jít dál, ale museli, jinak
by už dnes domů nedošli.


V. Nejdříve se všichni domluvili, kde si improvizovaný přístřešek postaví. Poté se šel Lukáš
s Petrem podívat po nějakých dlouhých větvích a ostatní po listech. Když našli, co potřebovali,
mohli začít se stavěním. Čtyři nejdelší větve pevně zapíchli do země, aby tvořily vrcholy čtverce.
Nahoře větve trochu nařízli a vršky větví mírně rozevřeli tak, aby tvořily tvar písmene V. Pak
vzali další čtyři dlouhé klacky a položili je nahoru, aby se zapřely o vyříznuté drážky. Základ byl
skoro hotov. Jen ještě pro jistotu místa, kde se klacky dotýkaly, obvázali pružnými liánami, aby
jim větru nespadly na hlavu. Následně vytvořili střechu tak, že vedle sebe skládali klacky a
přivazovali je zase liánami k základním větvím k hořejší části přístřešku.