Které rozvíjející větné členy závisejí na tučně vytištěných slovech?


Kdo v uplynulých dvou letech propásl výstavu historických kočárů sídlící v konírnách děčínského
zámku, může si zážitek doplnit už v druhé polovině tohoto týdne. Ve čtvrtek zámek zpřístupní novou
expozici s kočáry i kočárky přelomu 19. a 20. století.

Zatímco v minulých letech spolupracoval zámek Děčín na výstavě historických vozů s Muzeem kočárů v
Čechách pod Kosířem, letos zapůjčilo exponáty z let 1850 až 1900 Poštovní muzeum v Praze.

Návštěvníci si od čtvrtka budou moci prohlédnout výletní i sportovní kočáry stejně jako ty, jež se
používaly k běžnému městskému provozu.


Na řece Urjup na hranicí Krasnojarského kraje a Kemerovské oblasti mezinárodní tým odborníků našel
28 vzorků, z nichž sestavil trojrozměrný obraz čtyřnohých organismů na vývojovém pomezí mezi rybami
a obojživelníky žijícími na pevnině. Během výzkumu bylo nalezeno dalších 300 úlomků, které se nyní
zkoumají.

Vědci dospěli k názoru, že našli pozůstatky dosud neznámého tvora. „Nad jeho pojmenováním se teď
zamýšlíme,” řekl novinářům ruský paleontolog Jaroslav Gutak. Dosud se našly lokality, kde
obratlovci poprvé opustili moře,  jen v Evropě a v Severní Americe.



Kterým větným členem je podtržené slovo? Rozvíjející větné členy spojte s členem řídícím.


Sibiř zůstala zatím stranou zájmu vědců, kteří nyní zkoumají, zda se zde neznámí tvorové přirozeně
vyvinuli, či zda sem dorazili z jiných kontinentů. Ruští vědci podle listu Rossijskaja gazeta
chovají naději, že právě Sibiř bude vyhlášena za uznávanou kolébku suchozemských obratlovců.  Dosud
se za ni považuje Grónsko, kde byl v svrchnědevonských vrstvách (období před více než 360 milióny
lety) nalezen praobojživelník Ichtyostega.a jeho předchůdce Acanthostega, starý 365 miliónů let.
Pokud je ruská datace správná, pořád jsou grónské nálezy starší než sibiřské.

Na konferenci v Denveru zároveň ale padl mýtus „diamantové“ planety popsané před třemi lety
u hvězdy 55 Cancri v souhvězdí Raka.

Podle tehdejší studie měla být čtvrtá planeta soustavy této 40 světelných let vzdálené hvězdy
tvořena kamenným jádrem obklopeným silnou vrstvou diamantu a pokryta grafitem.

Podle posledních výzkumů je na mateřské hvězdě mnohem méně uhlíku, než udávala první měření, takže
ani na jejích planetách nejspíš nebude tohoto prvku tolik, aby stačil na vznik diamantové krusty.

„Podle toho, co víme nyní, by na planetě 55 Cancri  mohly být v nejlepším případě oblasti bohaté na
diamanty v surovém stavu,“ oznámila kolegům Johanna Teskeová z Arizonské univerzity.