Vývoj lingvistického myšlení a bádání -Prehistorické období •Období starověku (Mezopotámie, Egypt, Asýrie, Fénicie, Chetitská říše, Indie) - -Historické období •Předvědecké (od starověku, středověku do vzniku historicko-srovnávací metody – 19. století) •Vědecké (19. století současnost) Vývoj lingvistického myšlení a bádání -Prehistorické období •Období starověku (Mezopotámie, Egypt, Asýrie, Fénicie, Chetitská říše, Indie) • •Fénická abeceda – 13. století př. n. l. • • • • - Vývoj lingvistického myšlení a bádání -Historické období • •Předvědecké období • •Starověké Řecko a Řím •Středověk •Humanismus a renesance, počátky novověku • • Vývoj lingvistického myšlení a bádání -Historické období •Předvědecké období • •Řecko -myšlení o jazyce v rámci filozofie -rétorika -poetika • • Vývoj lingvistického myšlení a bádání -Historické období •Předvědecké období • •Středověk -upadá znalost řečtiny, zájem se soustředí na latinu, latinskou gramatiku -úvahy o původu jazyka, úvahy směřující k možnostem existence „dokonalého jazyka“ -práce etymologické („naivní etymologie“) • Vývoj lingvistického myšlení a bádání •Historické období •Předvědecké období •Středověk • •Práce tzv. etymologické (naivní etymologie) • •Isidor Sevilský Vývoj lingvistického myšlení a bádání -Historické období •Předvědecké období • •Středověk – mimoevropské oblasti: •Al-Halil (8. stol. n. l.) – gramatika a fonetika klasické arabštiny, zabýval se i veršem •Abulafija – myšlení o jazyce v rámci židovské mystiky • • Vývoj lingvistického myšlení a bádání -Historické období •Předvědecké období •Středověk – počátky humanismu a renesance • •Zájem o lidové jazyky: Dante Alighieri •Zájem o židovskou mystiku (kabalistiku) • Vývoj lingvistického myšlení a bádání -Historické období •Předvědecké období •Humanismus a renesance •Národní gramatiky (odklon zájmu o latinu, rostoucí zájem o hebrejštinu) •Rozvoj univerzitního vzdělávání (vznik „jazykových“ kateder – řečtina, latina, hebrejština) • • Vývoj lingvistického myšlení a bádání -Historické období •Předvědecké období •Humanismus a renesance •Národní gramatiky •Lorenzo Medicejský – italština •Antonio de Nebrija – španělština •Gillaume Postel – profesor hebrejštiny •Oliveira – portugalština •Filippo Sassetti – zájem o sanskrt • Vývoj lingvistického myšlení a bádání -Počátek vědeckého obdobíHistorické období • •Wiliam Jones (anglický soudce v Kalkatě) – „znovuobjevení“ sanskrtu • •Počátky dlouhodobého zájmu o vývoj jazyků, rozvoj historicko-srovnávací metody Vývoj lingvistického myšlení a bádání -Počátek vědeckého období - •Wiliam Jones (anglický soudce v Kalkatě) – „znovuobjevení“ sanskrtu • •Počátky dlouhodobého zájmu o vývoj jazyků, rozvoj historicko-srovnávací metody Vývoj lingvistického myšlení a bádání -Historicko-srovnávací metoda - •Rasmus Rask (Dánsko) •Franz Bopp (Německo) •Jakob Grimm (Německo) •Franz Miklošič Vývoj lingvistického myšlení a bádání -Historicko-srovnávací metoda - •Mladogramatikové/mladogramatická škola • •Karl Verner •August Leskien •Herman Paul Vývoj lingvistického myšlení a bádání •Strukturalismus •Hlavním představitelem je Ferdinand de Saussure •Předchůdci: •Kazaňská škola: M. Kruszewski, B. de Courtenai •fyziofonetika, psychofonetika (později fonologie) – používá termínu foném • •Petrohradská škola •L. V. Štěrba – vzájemný vztah lexikálních a gramatických kategorií (vyjádření slovesných modů) •Moskevská škola – Fortunatov, Šachmatov, Ušakov Vývoj lingvistického myšlení a bádání •Strukturalismus • •Ferdinand de Saussure • •a) jazyk - systém, jehož jednotky jsou na sobě závislé (postavení jedné je dáno vztahem k ostatním jednotkám); mezi znaky rozlišoval de Saussure dva typy vztahů: syntagmatické a paradigmatické •b) vedle diachronie by se měla uplatňovat i synchronie, tj. zkoumání jazyka v okamžiku vývoje; •c) langue x parole – základní opozice. Vývoj lingvistického myšlení a bádání •Strukturalismus • •Saussurovi žáci Ch. Bally a A. Sechenay pak tvoří tzv. ženevskou školu (Bally byl známým autorem stylistických prací). • •Kodaňská škola •P. Bröndal a L. Hjelmslev (knihy Prolegomena k teorii jazyka a Základy obecné jazykovědy). Vývoj lingvistického myšlení a bádání •Strukturalismus • •Americký strukturalismus • •L. Bloomfield • •Zavádí termín morfém – základní, dále nedělitelný tvar, který může mít několik variant. Souhrn morfémů tvoří slovní zásobu, význam morfému je sémém (další termín). • Vývoj lingvistického myšlení a bádání •Strukturalismus • •Americký strukturalismus • •R. H. Wells – tzv. teorie bezprostředních složek: každou jazykovou jednotku postupně dělíme na dvě menší, až dojdeme k mimimálním, které jsou dále nedělitelné. •K. L. Pike – tagmémika; za tagmémy považuje podmět, přísudek, předmět, kte každému je třeba určit strukturální pozici a třídu morfémů. •N. Chomsky • Vývoj lingvistického myšlení a bádání •Strukturalismus • •Závislostní syntax •David G. Hays •L. Tesniére • •Centrum věty – sloveso •Valence – schopnost slova (nejčastěji slovesa) vázat na sebe slova další, které k němu mají významový a gramatický vztah •Termíny: základová struktura, základ věty Vývoj lingvistického myšlení a bádání • •Další směry 20. století • •Psycholingvistika •Konverzační analýza •Teorie řečových aktů •Korpusová lingvistika