Předměty aktéři: učitelka (U), chlapec Honzík (H) U[1]: Tak, Honzí, máme na stole spoustu různých věcí. Znáš je? Poznáváš je? H[1]: kývnutí hlavou – ano U[2]: Tak super. Má spoustu věcí něco společnýho. H[2]: Ehm. U[3]: A co třeba. H[3]: Mají jinou barvu. U[4]: Mají jinou barvu. Aha, výborně. Dokázal bys je podle toho nějak rozřadit? Udělat skupinky, kde budou stejný barvy? To znamená, každá skupinka bude mít jinou barvu. H[4]: Nejprve seskupuje zelené věci, poté začal červené. U[5]: Víš, co. Počkej. Červenou teďka nech. Nebo to ještě dodělej. Zbytek mi zkus říct, co bude patřit do další skupiny. Sedni si a zkus mi říct, co bude v další skupině. H[5]: Modrá bude…. U[6]: Co konkrétně. H[6]: Tužka U[7]: Ehm. Co ještě? H[7]: Kus od pyramida. U[8]: Nedávej to tam, jenom mi to řekni. Co potřebuješ? Kousek od pyramidy, co dalšího? H[8]: Stavebnice. U[9]: Ehm. Honzi, nedávej to na sebe. Jenom řekni, co do ní bude patřit. H[9]: Tužek. U[10]: Tužka. Co ještě? H[10]: Nůžky. Kousky dva od kadeřnictví. Kousek od další stavebnice a kousek od tý stejný. U[11]: Dobře. A tak poslední skupinka. H[11]: Dotřiďuje červenou-přemisťuje. Aby se mi nemotaly ty věci. U[12]: Ehm. H[12]: Delfín od plastelíny. Kousek od pyramidy. Kousek od stavebnice. Víčko od kadeřnictví. Tužka. Tužka. Dotřiďuje zelenou do zelené. Žlutý kus od stavebnice. Magnetka. Ovál. U[13]: Výborně. H[13]: Talíř. U[14]: Kolik skupinek jsme dostali? H[14]: Čtyři. U[15]: Výborně. Co když teďka ty ostatní skupiny odendám. A zbyde mi jedna. H[15]: Bude jedna. U[16]: Bude jedna. Ale když na ty barvy koukneš, jsou úplně všechny stejný? H[16]: Nejsou. U[17]: Nejsou. Tak šlo by to dělit ještě nějak dál? Udělat další skupinky? H[17]: Ehn. U[18]: Jo, tak to zkus. H[18]: Dává k sobě tmavší odstín. Tady má jinou špičku. U[19]: Aha. Jinou špičku než co? H[19]: Než má být. U[20]: Tyhle dvě barvy jsou stejný, Honzi? (vzala dvě pastelky a dala je k sobě), Jsou stejné? H[20]: Ne. U[21]: Nejsou. Budou patřit teda do stejné skupiny, když nejsou stejné? H[21]: Ne. U[22]: Nebudou. Co zbytek těch barev? H[22]: (Bere delfína.) Ta je do zlata. U[23]: Ještě něco jiného? H[23]: (Bere do ruky víčko.)Tahle je taky trochu do zlata. U[24]: Záleží to na Tobě. Jestli se Ti zdá, tak může být. H[24]: To se mi nezdá. Ale mě se zdá, že tahle je trochu do zlata (lego). Tohle je taky trošku do zlata (nůžky). To už je všecko, co se mi zdá. U[25]: To už je všecko. (Posunula talíř.) Takže to máme takhle a takhle? (Posunula předměty tak, aby jasně oddělila dvě skupiny.) Ze žluté jsme udělali dvě skupinky? H[25]: Ehm. Ještě víc…. U[26]: Co kdybychom to nedělali podle barvy? Šlo by to rozdělit na něco jiného ještě? H[26]: Ne. U[27]: Ne? Co třeba podle tvaru? Nebo podle věcí, ke kterým to slouží? H[27]: Ano. U[28]: Tak bys to rozřadil jak, potom? H[28]: Všech skupinek. U[29]: Ne, jen od té žluté. Kdybychom to měli rozřadit podle toho, k čemu ty věci slouží. H[29]: Třídí. U[30]: Budou patřit spolu ty věci? H[30]: Protože jsou na hraní. U[31]: Jsou na hraní, ehm. Dobře. Takže nám vzniklo kolik skupinek? H[31]: Čtyři. U[32]: Výborně. Komentář U[1]: Soubor předmětů je vhodně umístěn na stole, čímž je jasně dáno, které předměty bude chlapec třídit. Honzík pracuje se souborem předmětů, které zná z her a jiných činností. Učitelka se ujišťuje, zda předměty zná. U[2]: Učitelka navozuje kritérium třídění. [] H[3]: Honzík si vybírá kritérium barvy. U[2], U[3],U[4], H[2], H[3]:[ ]V komunikaci mezi učitelkou a Hozíkem dochází k vyjasňování pohledu na soubor předmětů. Žák vidí celý soubor a vidí v něm různé barvy. Učitelka již vidí v souboru již třídy rozkladu, které budou mít stejnou barvu. U[5]: Chlapec měl tendenci roztřídit celý soubor předmětů do skupin podle barev a to v podobě manipulace, vytvoření skupin. Učitelka chlapcovu činnost přerušila a dávala mu pokyny vedoucí pouze k verbálnímu určení předmětů dané třída rozkladu (tj. modrých předmětů). Nakonec pro přehlednost volil kombinaci svého přístupu a požadavku učitelky (H[11]). H[14] Dokončil třídění určil počet tříd rozkladu. U[15] Následuje práce pouze s jednou třídou rozkladu (žluté předměty). U[16 ]Určuje další kritérium pro třídění, tj. odstín žluté barvy. H[18], U[19],H[19] Přiřazuje k sobě předměty, které se mu zdají být tmavší a světlejší. Vznik problém, kdy dítě vnímalo jako odlišnou barvu obal pastelky, tj. barvu dřeva a odlišnou barvu tuhy, kterou nazval špičkou. U[20] Učitelka vede chlapce k porovnávání dvou předmětů a vyhodnocení jejich vlastností na základě zvoleného kritéria, tj. mít stejný odstín žluté barvy. H[20] Honzík rozhodl, že nejsou stejné. H[21] Pastelky tudíž patří do různých tříd rozkladu. A stávají se pro chlapce reprezentanty nových tříd rozkladů. H[22] Pojmenování jedné třídy rozkladu „ do zlata“. U[24] Učitelka ponechává na rozhodnutí chlapce jak předměty zařadí. Třídění na základě subjektivních dojmů bývá obtížné a ne zcela korektní (např. třídění na základě pocitů). V našem případě se tento jev neodkrývá, protože chlapec třídí předměty sám a učitelka souhlasí s jeho rozhodnutím. Není zde žádné další dítě, které by mělo jiný názor týkající se odstínu žluté barvy či „do zla“. U[26] Učitelka vybízí k hledání dalších kritérií pro třídění. U[27] Učitelka nabízí třídění podle tvaru a podle věcí, ke kterým slouží. H[28] Chlapec si ujasňuje základní soubor pro další třídění. H[30] Jasně vymezil jednu skupinu třídy rozkladu, kterou považoval za věci, které jsou na hraní. Další skupiny již neoznačil slovně. V jedné byly 2 tužky a nůžky, v další delfín a v poslední magnet. Považoval to za rozklad na čtyři třídy. Avšak bylo obtížné rozhodnout k čemu co slouží. Podle někoho by mohl být delfín zařazen do předmětů na hraní, nůžky by nepatřily mezi pastelky aj. U[32] Učitelka hodnotila třídění slovem výborně. Z videa je patrné, jak je důležité přesně definovat pravidla rozkladu, což bylo v počátku v třídění podle barvy. Třídění podle dalších kritérií, například k čemu předměty slouží, musí být jasně vymezeno, protože je různě interpretovatelný. [ ]