Co se z nich dozvídáme o sociálním chování? Jaké mají tyto závěry platnost? PhDr. Denisa Denglerová, Ph.D. ž1898 Triplett – děti navíjely vlasec na udici ž1920 Allport – studenti řešili úkoly s násobením žObě skupiny pracovali rychleji, pokud bylo v místnosti více lidí, kolegů než jen oni sami ž žSociální facilitace – přítomnost druhých osob usnadňuje či zrychluje provedení úkolu žPodmínkou sociální facilitace určitá míra rivality žStudenti počítali rychleji, ale dělali více chyb ž1979 Latané – studenti dostali úkol křičet co nejvíc žVe skupině křičeli daleko méně než když byli osamotě žSociální zahálení – je-li do činnosti zapojeno více lidí, jednotlivec vynakládá menší úsilí, než když je sám žIntenzita hluku – jedinec (100%), dvojice (82%), pět lidí (70%), pokud skupina, avšak možnost identifikace (100%) žAnonymita, skrytí se v davu ž ž1980 Zajonc – rozdělení situací dle toho, zda má přítomnost dalších lidí pozitivní či negativní účinek žDobře naučené a zažité úkoly – jsou prováděny lépe ve společnosti více lidí žÚkoly, které vyžadují koncentraci a pozornost – lépe prováděny o samotě žDůvodem je úroveň nabuzení (efektem obecenstva zvýšena) žZávisí také na tom, kdo jsou ostatní přítomní lidé ž1981 Latané „Žárovkový model“ žOsoba je pod vlivem různých sociálních sil působících současně – jako předmět osvětlený žárovkami z různých stran. žTři faktory ¡Síla sociálního vlivu – významnost lidí v obecenstvu pro aktéra, jejich referenční skupina (např. Romské divadlo) ¡Počet dalších lidí – není lineární, nárůst vlivu je s každou další osobou stále menší a menší ¡Blízkost kontaktu žVýzkumy týkající se intervence přihlížejících ž1968 Latané - unikající kouř z průduchu ze zdi v místnosti, pokud studenti čekali v místnosti o samotě 75% z nich něco podniklo (oznámení kouře), pokud čekali ve trojicích reagovalo jen 13% žPád a výkřik ženy ve vedlejší místnosti – z jednotlivců pomohlo 70%, ze skupinek jen 40% žDiskuse na interkomu, jedna z osob dostane epileptický záchvat – 85% jednotlivců reaguje, 60% trojice, 30% v šestičlenné skupině žVe skupině osob lidé předpokládají, že odpovědnost se dělí mezi ně, takže se tím snižuje význam jejich vlastní pasivity = rozptýlení zodpovědnosti žDo rozhodování zasahuje i dvojznačný výklad situace (ospravedlnění?) žPraktický důsledek - Jak se zachovat jako oběť na ulici? ž žKonformita – přejímání úsudků druhých ž1935 Sherif – dvojznačná situace – vjemová iluze autokinetického efektu – stabilní světelný bod v temnotě se jeví být v pohybu – určování velikosti pohybu světelného bodu – neexistence správné odpovědi ž1951 Asch existence správné odpovědi – délka úseček, respondenti odpovídali vědomě nesprávně, aby se jejich odpověď nelišila od názoru druhých, pouze 24% zkoumaných se ani jednou nepřizpůsobilo žMožné důvody: zachovat harmonii ve skupině, snaha předejít konfliktu, potěšit ostatní,… žProžívání úzkosti v takovýchto situacích, ověřeno měřením neurofyziologických korelátů žStang – souvislost se sebeúctou a self-efficacy žVelký vliv – jednotnost úsudku ž1. fáze – průzkum mezi psychiatra, psychology apod., zda si myslí, že by obyčejní lidé dali jinému člověku smrtelný elektrický šok – odhady, že by většina lidí odmítla a maximálně 3% lidí by poslechla ž2. fáze – vlastní experiment – experiment týkající se učení a schopnosti učení, „náhodné“ vylosování kdo z dvojice bude žák a kdo učitel žVýsledek – všichni účastníci pokusu dali elektrickou ránu 300 V, 63% došlo ke konci stupnice (450 V) žOvěřováno i v jiných státech, podobné výsledky, až do konce zhruba 2/3, v Jordánsku 80%, v Austrálii 50% žOběť po celou dobu nevydává žádný zvuk 100% žPři 300 V oběť buší na stěnu 65% žOběť je v téže místnosti 40% žPokus se provádí v kancelářské budově 48% žUčitel přidržuje oběti ruku na elektrodě 30% žExperimentátor dává instrukce po telefonu 20% žExperimentátor nedává příkazy, učitel si svobodně volí sílu šoku 2,5% žExperimentátor je běžným občanem 20% žTerénní výzkum v nemocnicích žČlověk předstírající, že je ošetřující lékař, telefonoval sestře na noční službu, aby podala pacientovi dvakrát vyšší dávku léku než je maximální povolené množstí ž95% sester poslechlo žSociální tlak způsobený nerovností moci žDva mody sociálního vědomí: ¡Autonomní stav – chování dle vlastního svědomí, hodnot a ideálů ¡Zástupný stav – jednání jako výkonní zástupci někoho jiného, vlastní kvality potlačeny, lidé přestanou cítit zodpovědnost za vlastní činy, cítí naopak odpovědnost k autoritě, souvisí zřejmě i se způsobem výchovy ¡ žNorimberský proces – „jen jsem vykonával rozkazy“ žLidé v davu prožívají deindividuaci – ztrátu osobní identity a identifikaci s davem – neřídí se svým svědomím – mohou být krutější a útočnější žVysokoškolačky měly dávat kolegyním elektrické šoky, pokud vystupovaly jako skupina ve stejném oblečení, byly krutější žDeindividuace obětí – stejnokroj, vězeňský šat, číslo a ne jméno… žEufemistické označování žVýhodné srovnávání žPřenesení odpovědnosti – Milgramův experiment žRozptýlení odpovědnosti žNevšímavost k důsledkům žDehumanizace žPřisuzování viny žhttp://www.prisonexp.org/