Porucha chování
definice
Bio-psycho-sociální model PCH
odlišnost
faktory
biologické
individuální
sociální
porucha
chování
vliv
kvality sociálního prostředí
individuálních postoje, sebedůvěra, kompetence
míra začlenění a aktivity v souvislostech příležitosti a facilitace
poskytované prostředím
důležité zejména u dětí – vývojové období nastavené na učení a
modelování
Bio-psycho-sociální model PCH
Sdružení pro národní duševní zdraví a speciální vzdělávání (The National
Mental Health and Special Educatiohn Coalition, 1992)
 Vychází z bio-psycho-sociálního modelu postižení (WHO v ICF –
Mezinárodní klasifikace funkčnosti)
 Inkluzivní koncept – respektuje právo každého dítěte na naplnění
jeho vzdělávacích potřeba a na předcházení bariér v jeho vzdělávání
 Reflektuje rizika porucha chování ve vztahu k perspektivnímu
sociálnímu začlenění dítěte do společnosti a profesního života
I. Pojem porucha chování nebo emocí je výrazem pro
postižení, kdy se chování a emocionální reakce
žáka liší od odpovídajících věkových, kulturních nebo
etnických norem a mají nepříznivý vliv na školní
výkon, včetně jeho akademických, sociálních,
předprofesních a osobnostních dovedností.
Současně je toto postižení:
a) Něco víc, než přechodná víceméně předvídatelná reakce na
stresující události z jeho prostředí;
b) Vyskytuje se současně nejméně ve dvou různých
prostředích, z nichž alespoň jedno souvisí se školou
c) Přetrvává i přes individuální intervenci v rámci
vzdělávacího programu (pokud se tým odborníků ve svém
posudku neshodne na základě historie daného jedince, že
intervence bude neúčinná.
Poruchy emocí nebo chování mohou koexistovat i s jiným
postižením.
II. Tato kategorie může zahrnovat děti a mladistvé se
schizofrenií, emocionálními poruchami, úzkostnými
poruchami nebo jinými trvalými poruchami chování a
jeho ovládání, jestliže mají celkový nebo částečný
nepříznivý vliv na školní výkon.
(Forness a Knitzerová, 1992)
Porucha chování dle NMHSEC – shrnutí (Vojtová 2010)
 odlišnosti v chování nesouvisí s věkovými, kulturními nebo
etnickými normami
 limity v kompetencích – školní výkon neodpovídá
 dlouhodobé trvání
 kritéria pro odlišnosti
 ukazuje oblasti pro intervenci
 zdůraznění významu vlivu PCH na kvalitu života v dospělosti
Porucha řízeného chování
 Extrémní poloha opozičního chování a konfliktů
 Srovnatelný s antisociálním chováním, psychiatrický pojem
 Okolí dítě vnímá jako nezvladatelné
 Velký vliv na jejich život i život lidí v blízkém okolí
 Chování narušuje základní práva druhých
 Na Bowerově škále 4. a 5. stupeň
 Jedna z nejčasněji diagnostikovaných
 Závažná porucha chování a extrémní porucha chování (viz legislativa)
V české legislativě (vyhláška č. 438/2006 Sb.):
závažná porucha chování
 děti, „jenž jsou v důsledku svého psychického oslabení závažně
ohroženy ve svém vývoji;
 děti s poruchami pozornosti a soustředění, doprovázenými
hyperaktivitou, které není možné zvládat běžnými výchovnými
postupy a metodami;
 děti experimentující s návykovými látkami nebo drogově závislé“
extrémní porucha chování
 „děti, které jsou opakovaně nedovoleně na útěku a dopouštějí se
jednání, které má znaky trestné činnosti, které v dané situaci není
možné zvládnout výchovnými postupy, organizací a prostředky
používanými v běžných zařízeních;
 děti u nichž jsou násilné projevy chování spojeny s náznaky duševních
poruch, sexuálních úchylek;
 děti s drogovou závislostí; děti mladší 15 let, kterým byla uložena
ochranná výchova;
 děti, kterým soud uložil ochrannou výchovu, přestože již jsou trestně
odpovědné, ale z osobnostních či výchovných důvodů je vhodné
dokončit v daném zařízení proces výchovných a socializačních změn.“
Vojtová, V. Přístupy k poruchám emocí a chování v
současnosti. 2. přepracované a rozšířené vydání.
Brno: MU. 2008
Vojtová, V. Inkluzivní vzdělávání žáků v riziku a s
poruchami chování jako perspektiva kvality života v
dospělosti. Brno: MU. 2010