Úvod do znakových jazyků
pro studenty speciální
pedagogiky
PaedDr. Bc. Roman Vojtechovský
Brno, podzim 2016
Vymezení znakových jazyků
● přirozený, autonomní a ustálený vizuálně-motorický
jazyk, zpravidla užívaný komunitou neslyšících
● musí být odlišován od:
○ nesystémových vizuálně-motorických prostředků
(např. domácí znaky)
○ umělých vizuálně-motorických systémů
(např. mezinárodní znakový systém)
○ neautonomních systémů založených na vizualizaci
audio-orálních jazyků (např. znakovaný jazyk)
○ nesystémové skupiny přirozených gest a spontánních
ikonických vizuálně motorických prostředků
Vztah pojmů znaková řeč a znakový jazyk
Lingvistické rozlišení:
● znakový jazyk - systém komunikačních prostředků
jako předpoklad řeči, existuje ve vědomí lidí nezávisle
na promluvách
● znaková řeč - praktické uplatnění znakového jazyka,
individuální promluva
Politický aspekt věci:
● česká komunita Neslyšících (jejím vlivem pak i neslyšící
a sluchově postižení vůbec) má termín znaková řeč
za nekorektní:
○ slovo řeč se asociuje s ústním projevem a vyvolává
negativní postoje Neslyšících
○ zákon z r. 1998 používal tento termín ve velmi netypickém
smyslu jako umělý střešní pojem zahrnující český znakový
jazyk a tzv. znakovanou češtinu (rovněž cizí Neslyšícím)
● novelizace zákona z r. 2008 termín znaková řeč vypustila
● z iniciativy Neslyšících se termín často odsuzuje jako chybný,
přestože lingvisticky korektní je, pokud je skutečně používán
k označení znakové promluvy (srov. česká řeč, řeč v češtině)
Vztah pojmů znaková řeč a znakový jazyk
Právní postavení českého znakového jazyka
● zákon 155/1998 Sb., o znakové řeči (do r. 2008)
● zákon 155/1998 Sb., o komunikačních systémech
neslyšících a hluchoslepých osob, ve znění zákona
č. 384/2008 Sb.
○ na úrovni primárního školství vzdělání prostřednictvím
znakového jazyka a výuka znakového jazyka
(§7, odst. b-c)
○ na úrovni sekundárního a terciárního školství vzdělání
prostřednictvím tlumočníka (§8, odst. 3)
○ ve zdravotnictví, soudnictví prostřednictvím tlumočníka
(§8, odst. 1-2)
Přirozený jazyk a umělý jazyk
● přirozený jazyk = jazyk používaný určitým konkrétním
splečenstvím, komunitou, který slouží ke komunikaci
● umělý (plánovaný, zkonstruovaný, modelový) jazyk =
jazyk, který nevznikl spontánně, ale utvořil jej jeden autor
nebo kolektiv odborníků
Znakový jazyk
● přirozený jazyk používaný společenstvím, komunitou
neslyšících
○ komunita českých neslyšících - český znakový jazyk
(ČZJ)
○ komunita slovenských neslyšících - slovenský
posunkový jazyk (SPJ)
Znakovaný jazyk
● jazyk, který prostřednictvím znaků (znakového jazyka)
vizualizuje mluvený jazyk
● znakovaná čeština - ke každému českému slovu se
přiřadí znak ZJ
● doslovný překlad
○ př. anglická věta: How are you? = Jak ste vy?
○ význam doslovného překladu není vůbec přesný
Srovnání českého znakového jazyka
a znakované češtiny …1
Český znakový jazyk Znakovaná čeština
přirozený jazyk umělý jazyk
vlastní znaková zásoba půjčené znaky ze znakové
zásoby ČZJ
+ speciálně vytvořené znaky
(např. předložky, některé
spojky, částice, sloveso být)
vlastní gramatika závislá na gramatice
českého jazyka
Srovnání českého znakového jazyka
a znakované češtiny ...2
Český znakový jazyk Znakovaná čeština
artikulace rtů:
orální komponent
a mluvní komponent
artikulace rtů:
výrazný mluvní komponent
bezhlasně
(výjimkou pazvuky,
tlumené zvuky)
s hlasem nebo bezhlasně
Příklady
● znakovaná čeština vs. český znakový jazyk
○ Kde bydlíš?
○ Proč jsi nechtěla jít do práce?
○ Dneska je 21. září.
○ Nad mořem letí ptáci.
○ Před pěti lety.
○ Jak se jmenujete?
Frazémy a idiomy
● ve znakované češtině jsou frazémy českého jazyka
většinou "přeznakované" doslovně, po jednotlivých
slovech, bez ohledu na význam daného frazému
● v ČZJ se frazémy překládají jako celek, je tedy
respektován význam, jaký mají v českém jazyce
○ např. Mám husí kůži.
Prodávat něco za babku.
Sdělení ve znakovém jazyce ...1
● znakovací prostor - oblast vymezená anatomicky:
○ vertikálně: temenem hlavy a pasem
○ horizontálně odzadu dopředu (sagitálně): rovinou hrudi
a dosahem předloktí upažených rukou
○ horizontálně zprava doleva: dosahem pravého
a levého předloktí upažených rukou
Sdělení ve znakovém jazyce ...2
● znakový jazyk využívá pro tvorbu sdělení dvou různých
prostředků:
○ ta část sdělení, která je produkována pohyby rukou,
je částí manuální:
tvar ruky/rukou
místo artikulace
pohyb ruky/rukou
orientace dlaně a prstů
vzájemná poloha rukou
kontakt
Sdělení ve znakovém jazyce ...3
○ ta část sdělení, která je nesená pohyby obličeje
(mimikou) a horní částí těla (hlavy a trupu), je částí
nemanuální:
faciální (realizované ve tváři) – obočí, oči, nos,
ústa, jazyk, zuby, tváře, brada
orální – artikulace rtů:
■ mluvní komponenty – pohyby rtu a/nebo úst,
které jsou odvozeny z mluveného jazyka
■ orální komponenty – pohyby rtu a/nebo úst,
které nejsou odvozeny z mluveného jazyka
jiné - hlava, ramena, horní část trupu
Sdělení v českém znakovém jazyce
● změnou jednoho parametru znaku dochází ke změně
významu znaku
○ PŘÍTEL x VLASTNÍ (jiný tvar ruky)
○ VYCHOVÁVAT x POČASÍ (jiný tvar ruky)
○ ČEKAT x ŽÍT (jiný pohyb)
○ SPORT x ŘEDITEL (místo artikulace)
Nemanuální komponenty
● čtyři základní typy:
○ operátor - gramatický operátor, který funguje po dobu
artikulace nejčastěji jednoho výrazu, někdy po dobu
trvání věty či výpovědi (např. negace, zjišťovací
otázka, doplňovací otázka, kladná (souhlasná) věta)
○ modifikace - modifikuje význam znaků, např. velikost,
intenzita, rychlost
○ indikátor promluvy - reguluje tok promluvy, např.
ověření souhlasu, porozumění, potvrzení
○ pocit - vyjadřuje subjektivní postoje znakujících
k situaci, o které se komunikuje (např. odpor, hněv,
překvapení)
Srovnání mluvených a znakových jazyků
Mluvené jazyky Znakové jazyky
audio-orální fonémy vizuálně-motorické fonémy
primárně lineární kódování simultánní kódování
výlučně arbitrární znaky ikonická motivace znaků
vysoký počet lexikálních
jednotek
nízký počet lexikálních
jednotek
ontogeneze přímá
(mezigenerační tradice)
ontogeneze nepřímá (určující
vliv vrstevníků a školy)
Hlavní rozdíly
Srovnání mluvených a znakových jazyků
Audio-orální jazyky Znakové jazyky
majoritní sociální postavení minoritní sociální postavení
zpravidla širší škála
ustálených stylistických
útvarů
užší škála ustálených stylů
nahrazena individuální
variabilitou
prestižnost spjata s existencí
písemnictví
využití písemné formy je
ojedinělé
Vedlejší rozdíly
Typologická klasifikace jazyků
● pojednává o způsobech dělení různých typů jazyků
podle různých hledisek
○ nejvíce propracovaná je morfologická typologie
● jazyk se tradičně dělí na:
a. flektivní - gramatické funkce pomocí flexe (ohýbaní),
tj. skloňování a časování, předpon a přípon; volný
slovosled (např. čeština, slovenština)
b. aglutinační - gramatické funkce pomocí afixů
(tj. předpony, přípony a vpony), které se přidávají
ke kořenovému slovu; volný slovosled (např.
maďarština)
Typologická klasifikace jazyků
c. introflexivní - gramatické funkce pomocí flexe
(ohýbaní), tj. skloňování a časování, přičemž dochází
ke změnám v kořeni slova (např. arabština, hebrejština)
d. izolační (analytický) - jazyk, který pracuje pouze
s volnými morfémy; nevyužívá flexe slov, jejich forma
zůstává stejná; gramatické funkce pomocí slovosledu
a tzv. funkčních slov; pevný slovosled (např. angličtina,
vietnamština)
e. polysyntetický - jazyk, ve kterém se slova skládají
z mnoha morfémů (např. většina amazonských jazyků)
Morfologický jazykový plán (tvarosloví) ...1
● typologická diferenciace mezi znakovými jazyky je
minimální
● všechny ZJ kolísají mezi analytickým
a polysyntetickým morfologickým typem, s malými
vzájemnými rozdíly
● ve ZJ není snadné rozlišit slovní druhy - podobně jako
v angličtině: phone a) podstatné jméno – my new phone,
b) přídavné jméno – my phone number, c) sloveso – they
phone him
○ př. žízeň
● minimální ohýbání u podstatných jmen
Morfologický jazykový plán (tvarosloví) ...2
● bohaté ohýbání u sloves, shodně ve všech ZJ:
○ prostorová (proměňují se podle skutečného směru
a způsobu děje)
○ shodová (proměňují se a tím vyjadřují současně
všechny členy fráze: někdo dává někomu něco)
○ prostá (k ohýbání nedochází)
○ modální (k ohýbání nedochází)
Morfologický jazykový plán (tvarosloví) ...3
● bohaté používání tzv. klasifikátorů
○ zjednodušeně vyjadřuje určitý typický rys - tvar
předmětu, velikost předmětu, způsob držení,
způsob dotyku - kombinuje se s pohybem
○ tzv. zástupci zastupující osoby, zvířata a ostatní
předměty nebo jen jejich části (nohy, tlapy, oči)
○ mohou mít tedy i popisnou povahu, označují se jako
specifikátory tvaru a velikosti
○ příklad:
Morfologický jazykový plán (tvarosloví) ...4
● bohatě využívána současná artikulace několika morfémů
○ např. “dlouho a s potěšením se na to díval”
lze inkorporovat do jediného znaku)
● bohatě využívaná inkorporace jednoho znaku
do druhého - včlenění parametru jednoho znaku
do jiného znaku, např. inkorporace pro časové údaje:
5=LET, 5=MINUT, 5=HODIN
Syntaktický jazykový plán (skladba věty) ...1
● všechny znakové jazyky shodně kolísají mezi analytickým
a polysyntetickým morfologickým typem, proto shodně
kombinují (vždy v jediném jazyce):
○ pevný slovosled (u některých typů slov)
○ volný slovosled (u jiných typů slov)
● typický slovosled znakových jazyků je:
○ příslovečné určení – podmět – předmět – přísudek
● slovesa umožňují jen vyjádření činné (otec chválí děti)
Syntaktický jazykový plán (skladba věty) ...2
● jednotlivé typy syntaktických vazeb se nevyjadřují pomocí
pádů ani předložek, nýbrž:
○ vyplývají z kontextu
○ vyjadřují se prostorovými vztahy ve znakovacím
prostoru
Děkuji za pozornost.
Otázky?