{ Základy kvalitativního výzkumu Jana Obrovská, 10.11. 2016 ÑPozorování Ñ ÑHloubkový rozhovor Ñ ÑOhnisková skupina (focus group) Ñ ÑNevtíravé techniky (např. analýza dokumentů) Ñ Ñ Techniky/metody sběru dat v kvalitativním výzkumu Ñzúčastněné pozorování: dlouhodobé, systematické a reflexivní zachycení probíhajících aktivit přímo ve sledovaném terénu Ñpozorovatel se snaží učinit věci známé a triviální nesamozřejmými a podívat se za jejich prvotní interpretace Ñpozorování umožňuje zachytit neuvědomované rutinní jednání; skutečnosti, o nichž se jedinci zdráhají mluvit v rozhovorech; nečekaná témata, o nichž předchozí výzkumy či teoretická literatura dosud nereferovaly; „neviditelné“ jedince a marginalizované skupiny Pozorování ÑZúčastněné a nezúčastněné pozorování – spolupřítomnost badatele s účastníky výzkumu versus použití videokamery; různá míra zapojení výzkumíka od nezúčastněnosti po plné zúčastnění ÑPřímé a nepřímé pozorování – fyzická přítomnost výzkumníka versus zprostředkovaný záznam dění ÑStrukturované a nestrukturované pozorování – zatímco při strukturovaném pozorování se badatel zaměřuje na typy jednání, které umožňují zodpovědět výzkumné otázky a postupuje podle předem stanoveného plánu, při pozorování nestrukturovaném se řídí jen vágně definovanými otázkami a je otevřen neočekávaným situacím ÑOtevřené a skryté pozorování – při otevřeném pozorování jsou účastníci výzkumu otevřeně informováni o roli badatele, zatímco při skrytém pozorování je jeho identita utajena Typy pozorování ÑMapování kontextu – např. zachycuji fyzické uspořádání třídy nebo sociální složení žáků školy, aniž jde přímo o zkoumané téma ÑPozorování se zřetelem na hlavní výzkumnou otázku/ studovaný jev; může být vedeno předem připravenými tématy ÑZaměřenější pozorování se zřetelem na specifické výzkumné otázky/studované jevy – podrobný popis specifických situací; dochází k objevování nových témat ÑSelektivní pozorování situací, které potvrzují zjištění včetně těch, která s nimi nejsou v souladu (protipříklady/negativní příklady) Ñ Fáze pozorování ÑDobré terénní poznámky jsou: Ñ -Detailní -Deskriptivní -Kompletní – tj. pořízené během sledovaných aktivit nebo bezprostředně po jejich skončení a doplněné ideálně v ten stejný den, kdy jsme pozorování realizovali -Interpretace/analytické postřehy jsou jasně odlišitelné od deskripce či hustého popisu -Prosté hodnotících soudů -Srozumitelné, aby je bylo možné analyzovat i s časovým odstupem (pozor na zkratky) Terénní poznámky Ñnestandardizované dotazování jednoho účastníka výzkumu jedním výzkumníkem pomocí několika otevřených otázek Ñcílem je porozumět pohledu jiných lidí a pochopit jejich interpretace událostí/fenoménů/procesů Ñpolostrukturovaný rozhovor s předem připraveným souborem otázek a témat versus nestrukturovaný rozhovor založený na jedné široké otázce Hloubkový rozhovor Ñmít vhled do teoretické literatury, která se věnuje dané oblasti zájmu Ñznát dobře zkoumané prostředí a kontext Ñpřipravit si tematické okruhy a otázky, které korespondují s výzkumnými otázkami – tzv. scénář rozhovoru Ñvybavit se nahrávacím zařízením, raději dvěma, a náhradními baterkami J Ñvést rozhovor přibližně 45-90 minut s dospělými informanty, s žáky kratší dobu Ñnajít vhodné, pro informanta příjemné prostředí s dostatkem soukromí k realizaci rozhovoru Ñnaplánovat si rozhovor tak, abyste po něm měli ještě čas na doplnění vlastní reflexe a terénních poznámek Ñ Ñ Jak se připravit na vedení rozhovoru Ñpředstavit výzkumný projekt, jeho cíle a průběh a předat informantovi tyto informace ve vytištěné podobě Ñujistit informanta o anonymitě výzkumu Ñujistit se, že informant s realizací rozhovoru souhlasí a že mu nevadí pořízení záznamu rozhovoru na diktafon Ñnechat informantovi podepsat informovaný souhlas nebo nahrát jeho souhlas na diktafon Jak začít hloubkový rozhovor Ñneklást sugestivní otázky . Např.: Jak vnímáte své vzdělávací potřeby? V čem byste se potřeboval zlepšit? Kde cítíte rezervy? Ñneklást více otázek zároveň Ñformulovat otázky srozumitelně, tj. běžným jazykem, nikoliv vědeckým jazykem s využitím odborných pojmů a konceptů Ñvyvarovat se projektivních otázek směřujících k budoucím jevům či hypotetickým situacím: např. Kdybyste se stala ředitelkou, jak byste řešila tuto situaci? Ñdoptávat se informanta na zdánlivě samozřejmé jevy, abychom detailně zachytili významy, které s nimi spojuje. např. Kdo je to podle vás problémový žák? Jaké má charakteristiky? Jak jej rozeznáme od neproblémového žáka apod. Na co si dát pozor při vedení hloubkového rozhovoru Ñ„Proč ne?“, „Proč si to myslíte?“ Ñ„Zmínil jste, že raději pracujete s tvořivými žáky, co to pro vás znamená, tvořivý žák“? Ñ„Můžete to rozvést?“, „Tomu nerozumím, co jste tím chtěl říct?“„Rozuměl jsem tedy správně, že...?“ Ñ„Říkal jste, že jste přišel o zaměstnání, co bylo dál?“ Ñ„Lidé v podobné situaci jako vy zažijí ledacos, například se ocitnou ve vězení, máte tu zkušenost?“ Ñ„To ,co jste řekl je zajímavé, ale většina lidí by s tím nesouhlasila, nemyslíte?“, či „To je pravda, tak by to asi mělo být, ale skutečnost je jiná, ne?“ (konfrontace) Ñ Ñ Umění „sondování“ Ñ ÑUjistěte informátora, že neexistují dobré nebo špatné odpovědi ÑZačněte nepřímou, „zahřívací otázkou“ ÑBuďte v průběhu rozhovoru flexibilní ÑNeskákejte do řeči, nechte informátorovi čas na jeho výpověď ÑDávejte informátorovi pozitivní zpětnou vazbu („Vaše odpovědi mi pomáhají poznat, co se u vás děje….“ „Myslím, že jsem se od vás dozvěděl mnoho užitečného…“) ÑPozor na neverbální komunikaci a roli vaší vlastní osoby ÑPořizujte si terénní poznámky v průběhu rozhovoru ÑUsilujte o emoční uzavření rozhovoru Ñ Ñ Praktické rady při vedení rozhovoru ÑPo realizaci rozhovoru je třeba pořídit jeho přepis ÑPři přepisu zaznamenávám nejen to, co bylo řečeno, ale i smích, pomlky a pauzy v řeči, nervozitu v hlase (možnost se řídit různými seznamy přepisovacích značek) ÑV případě velkého objemu dat je vhodné zvážit selektivní přepisy ÑPřepisy rozhovorů je třeba anonymizovat! Tj. změnit jména a názvy osob, míst a institucí ÑPřepisování rozhovorů je časově velmi náročná činnost – deset minut rozhovoru může trvat přepsat až hodinu a půl ÑJe vhodné využít software určený k přepisování: např. programy F4, Transcriber apod. Ñ Přepisy rozhovorů Ñvedení rozhovoru s dětmi je velmi náročné Ñžáci silně pociťují mocenské asymetrie mezi nimi a dospělými (výzkumníky) Ñodpovídají zpravidla stručně Ñje vhodné volit alternativní výzkumné metody: ohniskové skupiny, projektivní techniky, analýza úkolů, divadlo utlačovaných apod. Ñk jejich výhodám patří, že jsou pro žáky záživnější a zábavnější než individuální rozhovory Ñ Rozhovory s žáky? Ñv jejich průběh získáváme informace za využití dynamiky skupinových interakcí, které vznikají během debaty na určené téma (ohnisko) Ñna výzkumníkem zvolené ohnisko se nabalují další témata relevantní pro samotné účastníky Ñpočet účastníků se pohybuje mezi 5 až 15, doporučuje se nicméně menší počet Ñhlavní roli plní moderátor ohniskové skupiny, vhodná je přítomnost pomocného moderátora a pozorovatele, který zaznamenává atmosféru a nonverbální komunikaci ve skupině Ohniskové skupiny Pravidla ohniskové skupiny ÑVÝHODY: Ñ- šetří čas Ñ- rychle získáme pestrou škálu postojů k danému tématu Ñ- účastníky zpravidla baví Ñ ÑNEVÝHODY: Ñ- klade velké nároky na moderátora Ñ- nevhodná pro výzkum kontroverzních a citlivých témat Ñ- účastníci, jejichž názor je v menšině, se nechtějí zdiskreditovat Ñ Výhody a limity ohniskových skupin ÑAnalýza dokumentů a statistik– např. školních vzdělávacích programů Ñ ÑPořizování a analýza artefaktů – např. slohových prací na téma „můj nejlepší kamarád/ka“, kreseb na téma „moje rodina“ Ñ ÑAnalýza internetových diskusí, blogů, facebooku– např. sebeprezentace dětí s postižením na jejich facebookových profilech Ñ ÑObsahová (kvanti) a diskursivní analýza textů– např. prezentace inkluzivního vzdělávání v denících Mladá fronta Dnes a Hospodářské noviny v období leden až prosinec 2014 Ñ ÑSekundární analýza dat (kvanti) Nevtíravé techniky výzkumu Ñ Děkuji za pozornost