{ Základy kvalitativního výzkumu Jana Obrovská, 3.11. 2016 Ñ„Kvalitativní výzkum je podle mnohých Ñemergencí vzorů z dat. To je ale samozřejmě Ñblbost. My těm datům musíme výrazně pomoci – pátrat po smyslu, propojovat, dávat do souvislostí.“ Ñ Ñ (docent Konopásek, kurz Kvalitativní analýza dat) ÑVýzkumník musí strávit velké množství času v terénu ÑMusí věnovat ještě větší množství času analýze dat – pokud nepracujeme v týmu, je to „lonely business“ ÑMusí napsat dlouhý článek/diplomku, protože jeho zjištění jsou podepřeny dlouhými citacemi z dat a často konfrontují různé perspektivy ÑMusí být připraven následovat flexibilní plán výzkumu, který se neustále mění a vyvíjí, protože kvalitativní výzkum nemá striktní pravidla Ñ Nebezpečí kvalitativního výzkumu ÑKvalitativní přístup je proces zkoumání jevů a problémů v autentickém prostředí s cílem získat komplexní obraz těchto jevů založený na hlubokých datech a specifickém vztahu mezi badatelem a účastníkem výzkumu. Záměrem výzkumníka je za pomocí celé řady postupů a metod rozkrýt a reprezentovat to, jak lidé chápou, prožívají a vytvářejí sociální realitu. Ñ Ñ (Švaříček, Šeďová, 2007:17) Ñ Co je to kvalitativní výzkum? ÑSpecifika a přednosti kvalitativního výzkumu Ñ -přináší hlubší porozumění žitým zkušenostem jedince -zohledňuje definice situací a významy používané jedinci v jejich „přirozeném“ prostředí -zjišťuje, jak aktéři rozumějí sociálním situacím a které důvody je vedou k určitému jednání -zohledňuje vliv kontextu a prostředí na to, co si lidé myslí a jak jednají! Ñ Ñpodle Marshall, C., Rossman, G. B. 1995. Designing Qualitative Research. Thousand Oaks: Sage. Ñ Ñ Ñbadatel v kvalitativním výzkumu klade důraz na perspektivu zkoumaných, ale nesmí na ní ulpět Ñ Ñnestačí popsat, co jedinec dělá či co si myslí Ñ Ñje třeba se ptát: kde se bere pohled jedince na danou skutečnost/jev/událost? Co ho přimělo jednat a myslet určitým způsobem? Ñ Ñsmyslem je odhalit významová schémata, sociální struktury, kulturní předpoklady, které způsobují daný způsob myšlení či jednání Ñ Ñvýzkumník tedy není novinářem či reportérem, který položí otázky a sepíše odpovědi do článku Ñ Ñ O čem kvalitativní výzkum je a o čem není -deduktivní versus induktivní strategie výzkumu -lineární versus cirkulární plán výzkumu -náhodný versus záměrný výběr případů do zkoumaného vzorku -zobecnitelnost zjištění versus platnost zjištění zejména pro daný případ/kontext (málo informací o mnoha jedincích versus mnoho informací o málo jedincích) -snaha eliminovat efekt tazatele versus subjektivita a biografie výzkumníka jako součást výzkumného procesu Ñ Kvantita versus kvalita Kvalitativní výzkum následuje induktivní výzkumnou strategii Ñ ÑDEDUKTIVNÍ STRATEGIE Ñ ÑTEORIE Ñ ÑHypotézy Ñ ÑPozorování Ñ ÑPřijaté/zamítnuté hypotézy Ñ ÑINDUKTIVNÍ STRATEGIE Ñ Ñ ÑPozorování Ñ ÑNalezené pravidelnosti Ñ ÑPředběžné závěry Ñ ÑTEORIE Ñ ÑPLÁN KVALITATIVNÍHO VÝZKUMU Výzkumný problém Výzkumná otázka Téma Volba výzkumného designu Strategie výběru případů Techniky sběru dat Sběr dat v terénu Analýza dat Výzkumná zpráva/bakalářská práce/článek Konceptuální rámec Ñ ÑKvalitativní výzkum postupuje cirkulárně, tj. nemá pevný začátek a konec! Výzkumný plán je méně standardizovaný. Výzkumník se vrací k předchozím fázím, opakuje je a modifikuje. Ñ ÑTÉMA ÑVÝZKUMNÝ PROBLÉM/CÍLE VÝZKUMU ÑVÝZKUMNÁ OTÁZKA ÑTVORBA KONCEPTUÁLNÍHO RÁMCE ÑVOLBA VÝZKUMNÉHO DESIGNU ÑTECHNIKY SBĚRU DAT ÑSTRATEGIE VÝBĚRU PŘÍPADŮ ÑSBĚR DAT V TERÉNU ÑANALÝZA DAT ÑVÝZKUMNÁ ZPRÁVA/BAKALÁŘSKÁ PRÁCE/ODBORNÝ ČLÁNEK Ñ Ñ Ñ Ñ Ñ ÑMODEL VÝZKUMU Ñpreempirická fáze: oblast výzkumu+literatura+kontext → téma → výzkumné otázky → jaká data potřebujeme k zodpovězení Ñempirická fáze: design→ sběr dat → analýza dat → odpověď na otázky Ñ Ñpodle Punch, K. 2008. Úspěšný návrh výzkumu. Praha: Portál. ÑDesigny/metodologické tradice kvalitativního výzkumu Ñ ÑBiografie ÑDiskurzivní analýza ÑEtnografie ÑFenomenologie ÑPřípadová studie ÑZakotvená teorie Ñ Ñvelmi podrobné zkoumání a porozumění jednomu nebo několika málu případů Ñpřípadem je provázaný systém s vymezenými hranicemi (prostorové, časové, sociální, politické, ekonomické apod.) Ñzkoumání sociálního jevu se děje v reálném kontextu, za co možná nepřirozenějších podmínek jeho výskytu Ñpro zisk relevantních údajů jsou využívány veškeré dostupné zdroje i metody sběru dat (pozorování, analýza dokumentů, rozhovory, častý je smíšený design – kombinace kvantitativní i kvalitativní metodologie) Ñje třeba integrovat informace získané různými metodami sběru dat, nevyvozovat dílčí závěry z různých zdrojů dat izolovaně Případová studie Ñzohledňujeme výzkumné otázky a cíle Ñ Ñzáměrný výběr – volíme případ, u něhož se vyskytuje zkoumaný jev či fenomén (např. škola, v níž došlo k násilným událostem) Ñ Ñochota vybraného případu se na studii podílet – tento požadavek není triviální! Jak vybrat případ? ÑExtrémní případ – přítomnost neobvyklého jevu nebo vysoká intenzita studovaného fenoménu ÑTypický případ – studovaný objekt vykazuje průměrné charakteristiky ÑKritický případ - splňuje maximum vlastností považované v dané teorii za relevantní, slouží k potvrzení nebo rozšíření teorie o daném jevu ÑLongitudinální případová studie – volíme tehdy, pokud předpokládáme vývoj případu nebo chceme-li zhodnotit efekty nějaké změny/intervence Ñ Typy případů Ñinduktivní analýza, při které se témata pozvolna vynořují z nasbíraného materiálu („agregace kategorií“ podle Stakea aneb otevřené kódování – viz blok k analýze dat) Ñvyžaduje kreativitu, aby bylo možné nestrukturovaná kvalitativní data významově uspořádat a propojit pomocí vyprávění o sledovaném případě Ñanalýza datového materiálu má vést k odhalení a k popisu klíčových témat Ñna rozdíl od některých designů v KV zde není specifikován sled jednotlivých kroků Ñ Jak analyzovat data v případové studii Ñ1. Není dostatečně systematická, postup je nahodilý Ñ není to tak, výzkumník musí dokumentovat vše co dělá a jasně to ve výsledné studii zdůvodnit Ñ Ñ2. Jak můžeme zobecňovat, když zkoumáme jen jeden případ? Ñ našim cílem je prohloubit teorii, nikoli zobecňovat na populaci a přinášet odpovědi na otázky typu „kolik“ „jak často“ „jak moc“atd. Ñ Ñ3. Udělat případovou studii je jednoduché, člověk prostě řekne, jak to je Ñ případová studie je velmi náročná na kvality výzkumníka, neboť její postup není nijak rutinizován, je třeba se v každé fázi procesu rozhodovat, co dál. Ñ Otázky a odpovědi k případové studii ÑJe jasně definován případ/y? ÑJe případ použit k porozumění nějakému fenoménu (tzv. instrumentální PS) nebo je zajímavý sám o sobě (tzv. „intrinsic“ PS)? ÑObsahuje jasný popis případu? ÑJsou identifikována klíčová témata vzhledem k případu? ÑJsou na základě analýzy dat formulována doporučení? ÑJe výzkumník reflexivní vzhledem ke své pozici v průběhu výzkumu? Ñ ÑPodle Cresswell, John W. 2007. Qualitative Inquiry and Research Design. Choosing among Five Traditions. London: SAGE. Ñ Ñ Kritéria dobré případové studie Ñproblémový žák (student, klient vzdělávacího programu) – např. Jaká je efektivita podpůrných opatření při integraci žáka s poruchou chování ve třídě? Ñ Ñskupina žáků, třída, školní komunita – např. Jakou roli hraje etnicita ve vztazích mezi romskými a majoritními žáky na desegregované základní škole? Ñ Ñučitel nebo skupiny učitelů – např. Jaké jsou způsoby využívaní pomůcek pro žáky s PAS učiteli, kteří prošli školením a učiteli, kteří školením neprošli? Ñ Ñškola nebo skupiny škol – např. Jaké specifické manažerské strategie používá vedení malotřídních základních škol? Příklady případů v pedagogickém výzkumu ÑVýzkumné otázky: -Co se stalo? - -Co bylo součástí reakcí na tento ozbrojený útok? - -Jaká témata se objevila v reakcích v osmi měsících, které následovaly po útoku? - -Jaké teoretické koncepty nám mohou pomoci pochopit reakci na útok? Ñ Ñ (podle Asmussen, K. J., Cresswell, J. W. 1995. „Campus Response to a Student Gunman.“ Journal of Higher Education 66: 575-591.) Případová studie: Reakce univerzitního kampusu na ozbrojený útok ÑDetailní popis události – co se stalo, co následovalo (takřka hodinu po hodině), jaké byly bezprostřední reakce vedení univerzity, studentů, jejich rodičů, univerzitních novin atd. ÑPřípadem je univerzitní komunita , časově je případ ohraničen osmi měsíci ÑZpočátku studie byly realizovány rozhovory s vedením univerzity a reportéry studentských novin, později byly realizovány polostrukturované rozhovory s různými aktéry (otázky: Jaká byla vaše role v incidentu?, Jaký byl dopad incidentu na univerzitní komunitu?, Jaké širší důsledky může incident vyvolat?) ÑDále byla realizována pozorování a analýza dokumentů a vizuálních materiálů Části studie ÑOdmítnutí ÑStrach ÑBezpečnost ÑTvorba plánu Ñ Ñ- rozlišení organizačních a psychosociálních aspektů reakcí na násilný incident Témata Ñcílem etnografie je „hustý popis“ – detailní a věrohodný popis způsobu života určité skupiny lidí (chování, zvyků, jednání, jazyka, interakce, soc. struktury, přesvědčení, hodnot, postojů a názorů) Ñvyžaduje dlouhodobý pobyt ve zkoumané komunitě, skupině, instituci Ñpředpokladem je budování vztahů důvěry Ñdůraz na významy a interpretace (perspektivu) aktérů Ñholistická a komplexní povaha výzkumu →→→ košatost dat Ñzkoumání každodennosti v „přirozených“ podmínkách Etnografie ÑFlexibilní design výzkumu a aspekt improvizace Ñ ÑKombinace různých technik sběru dat: různé druhy pozorování a rozhovorů, aktivity (slohovka, hry, tematický blok), sociometrie Ñ ÑTriangulace aneb výhody různorodých datových zdrojů Ñ Metodologická specifika etnografie ÑVstup do terénu: otevřený versus skrytý výzkum, vztahy s dveřníkem (gatekeeperem), jak se „poflakovat kolem“ a nebudit představu slídila? ÑPozicionalita: jak je má role výzkumnice čtena okolím? Na čí straně jsem? Stát se „domorodcem“, nebo zůstat „cizincem“? ÑPříklady testování mé pozice: autentizace omluvenky u Radky a Mario si chce jít pro svačinu oknem ÑReflexivita – prozkoumávání pozice výzkumníka ve vztazích, jeho subjektivity a identity Ñ Etické aspekty (nejen) etnografie Ñ„(...) teorie induktivně odvozená ze zkoumání jevu, který reprezentuje. To znamená, že je odhalena, vytvořena a prozatímně ověřena systematickým shromažďováním údajů o zkoumaném jevu a analýzou těchto údajů." Ñ (Strauss, Corbin, 1999, s. 14) Zakotvená teorie Ñdo zkoumaného pole vstupují výzkumníci s maximální nepředpojatostí a bez předem definovaných kategorií (jde o radikálně induktivní přístup, který byl podroben kritice) Ñsystematická a standardizovaná analýza dat (otevřené kódování, axiální kódování, selektivní kódování – viz blok k analýze dat) Ñmetoda konstantního srovnávání: datové úryvky jsou porovnávány mezi sebou, dále jsou porovnávány s koncepty, jež jsou jim nadřazeny, a rovněž tyto nadřazené koncepty jsou neustále komparovány jeden s druhým Ñtvorba memo-poznámek – zárodků hypotéz a teoretických argumentů Ñvýstupem je konceptuální schéma/paradigmatický model, který zahrnuje vztahy mezi klíčovými proměnnými včetně intervenujících faktorů; teorie určená k dalšímu testování Specifika zakotvené teorie Ñsběr dat Ñkódování – hledání významných témat v datech Ñteoretické vzorkování – zaplňujeme mezery v datech a ptáme se, jaká další skupina případů by mohla přinést nové relevantní poznatky; sytíme kategorie, které jsou osou vznikající teorie; pokud nové případy zahrnuté do analýzy přestávají přinášet nové informace, považujeme vzorek za teoreticky nasycený Ñtvorba teorie jakožto sady tvrzení o vztazích mezi kategoriemi (proměnnými) Ñ Fáze v zakotvené teorii ÑDatové úryvky (indikátory) ÑKódy (koncepty) ÑKategorie (proměnné) ÑCentrální kategorie ÑNová teorie Fáze v zakotvené teorii