Sociologie pro speciální pedagogy: Medicína Lenka Slepičková Otázka k zamyšlení: Co je sociologii po medicíně? lPř. Disman lInstituce a vývoj medicíny a lékařské profese lDefinice zdraví, nemoci l l„… Definice zdraví a nemoci, normality a nenormality, zdravého rozumu a šílenství se v závislosti na na společnosti, kultuře a historickém období velmi mění. Lékařské diagnostické kategorie, jako „nemocný“, „abnormální“ a „duševně chorý“ nejou podle něho univerzální, objektivní a nutně spolehlivé. Jsou dané kulturou, třídou a dobou (…).“ l R. C. Fox 197 lVýznam zdraví a nemoci lSociální podmíněnost zdraví a nemoci lSociálně kontrolní funkce medicíny a její vztah ke společenským normám lSpjatost medicíny s jinými oblastmi lidské činnosti (s vědou, ekonomikou, politikou, právem, etikou) l „Podhozenec“ l„K široce rozšířeným představám patřila záměna narozeného dítěte nějakou démonickou bytostí, která je sebere z kolébky, kam podstrčí vlastní, škaredé a neduživé dítě, podhozence. V některých místech byli přesvědčeni, že se tak děje jen nepokřtěným dětem nebo těm, jejichž matky nebyly u církevního úvodu. (…) Podvržené dítě se obvykle vyznačovalo velkou hlavou a příliš velkýma očima, tenkými údy a zakrslým růstem, nemluvilo,bylo neklidné, divoké a zlé, nenasytné, plačtivé a stále chorobné, trápilo celé okolí a bylo třeba se ho co nejdříve zbavit.“ l lAlexandra Navrátilová: Narození a smrt v české lidové kultuře (2004:117) •Hrešanová 2012: 233 lékař u lůžka 2.gif •Medicína u lůžka (Bedside medicine) primární vztah mezi lékařem a pacientem, komunikace tváří v tvář, zdrojem informací je pacientova výpověď o nemoci, domov jako místo nemoci •Nemocniční medicína (Hospital medicine) 30. – 40. léta 19. století, nové vyšetřovací techniky, možnosti nahlédnout dovnitř těla, primární je vztah mezi lékaři (hierarchie), zdrojem informací o nemoci jsou pozorovatelné změny v tkáních nebo orgánech, nemocnice jako místo nemoci •Laboratorní medicína (Laboratory medicine) příčiny nemoci se hledají na úrovni buněk, klíčovým pracovníkem je odborník v laboratoři, pacient se vytrácí •Medicína dohledu (Surveillance medicine) příčiny nemoci se hledají na úrovni genů, zájem o životní styl, o rizikové faktory nemocí, medicína dohlíží na všechny a monitoruje normalitu všech nemocniční medicína.jpg •Vývoj medicíny „Klasická“ role lékaře (Parsons) lfunkční specifita, afektivní neutralita, univerzalismus a kolektivní orientace lmocenské rozdíly jsou klíčové pro ustavení autority lékaře a poslušnosti pacienta, lékaři musí udržovat sociální odstup od pacientů aby byli objektivními profesionály l llékař projevuje svou moc nad pacientem třemi technikami: l a) profesionální prestiží l b) situační autoritou – lékař má, co pacient chce a potřebuje l c) situační závislostí pacienta – nemá dostatečnou expertizu k tomu, pomoci si sám l lurčité mystérium obklopující lékaře, důvěra v jeho schopnost pacienta „zachránit“, možné vyvinutí emocionálního pouta lanalogie mezi vztahem lékař-pacient a rodič-dítě, nemoc jako „disturbed maturity“ (Wilson 1970), rodič i lékař „odměňují“ llékaři rozhodují, kdo je a kdo není nemocný, skrze lékařské „posvěcení“ proudí k pacientům léčba a místa v nemocnicích lmedical decision rule (Scheff, 1966) – lékaři raději „přiznají“ pacientovi nemoc než by ji odmítl a riskovali tak nějaké přehlédnutí nebo pochybení lFreidson 1970:258: „While the psysician´s job is to make decisions, including the decision not to do anything, the fact seems to be that the everyday practitioner feels impelled to do something when patiens are in distress.“ l l lPacient chce být léčen, lékaři ho chtějí léčit. Vzniká-li zde nějaký konflikt nebo nespokojenost, je to důsledek nedorozumění nebo špatné techniky, nic víc. l (Strong, 1979:5) Lékařská socializace ltrénink je založen na pozitivistických vědeckých metodách a soustředí se na rychlou akumulaci informací lStudenti se učí, že pro každý stav existuje diagnóza a léčebná strategie; že během nemocniční práce není čas na nejistotu, nebo komunikaci s pacientem lOčekává se, že jako lékař bude člověk schopen dělat rychlá rozhodnutí a zásahy, naučí se vidět pacienty jako choroby, jednoduše kategorizovatelné lCitlivé, zahabnující situace, intimní doteky nebo emocionálně silné události se stávají rutinou a je třeba je brát fakticky a neutrálně, klíčové je vypořádat se s urgencí, časovým tlakem lSdílení intuitivní klinické kompetence •CCVM, 2013 Medikalizace a její kritika Příklad smrti – od medikalizace k demedikalizaci lSmrt v předmoderní době Ars2 http://2.bp.blogspot.com/-WahYuCKMMHg/TheYs4PxruI/AAAAAAAAAQE/YU8jbVVEnJA/s320/Extreme+Unction.jpg Medikalizace smrti end-of-life-care l1) Sekularizace – regulací smrti se začíná zabývat medicína, etika a zákony l l2) Medicínské inovace l l3) Demografické změny – prodlužování života, změna v příčinách smrti a v místě smrti, prodlužování trajektorie umírání – nový typ zkušenosti Zkušenost s terminální nemocí, stárnutí populace a zmenšování rodin l l https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f5/Alexander_Wood_b.1817.jpg/220px-Alexander _Wood_b.1817.jpg File:Original hypodermic syringe of Dr. Alexander Wood. Wellcome M0009706.jpg Demedikalizace smrti -Kritika moderního a vědeckého konceptu smrti, kritika dehumanizujícího důrazu na shanu léčit na úkor kvality života nemocných, důraz na individuální práva a autonomii pacienta, 50. – 60. léta 20. století -Zrod hospicového hnutí (Seale 2000) -Pacient v centru péče -Princip „dobré smrti“ l l l Principy dobré smrti lTo know when death is coming, and to understand what can be expected lTo be able to retain control of what happens lTo be afforded dignity and privacy lTo have control over pain relief and other symptom control lTo have choice and control over where death occurs (at home or elsewhere) lTo have access to information and expertise of whatever kind is necessary lTo have access to any spiritual or emotional support required lTo have access to hospice care in any location, not only in hospital lTo have control over who is present and who shares the end lTo be able to issue advance directives which ensure wishes are respected lTo have time to say goodbye, and control over other aspects of timing lTo be able to leave when it is time to go, and not to have life prolonged pointlessly l •Debate of the Age Health and Care Study Group. The future of health and care of older people: the best is yet to come. London: Age Concern; 1999. •Švancara 2015 •Švancara 2015 Současné trendy v medicíně - lBiomedikalizace (od pol. 80. let 20. století) -rozvoj technologií a možností medicíny (např. genová terapie, reprodukční medicína atd.) -medicína už tělo nekontroluje, ale transformuje -pozornost se obrací od nemoci ke zdraví -udržení zdraví jako otázka individuální morální zodpovědnosti a životního stylu -hledání rizikových faktorů nemocí, náchylnosti k nemocem - je třeba konstantně monitorovat vlastní tělo -pacient jako konzument -budoucí „pacient“ oslovován přímo farmaceutickými firmami – spotřeba léků l lPř. Snížení kritického krevního tlaku ze 140/90 na 120/80 by přineslo na trh 30 milionů nových konzumentů léků v USA lTechnologie pro konstantní kontrolu svého zdraví l http://www.suncoastenterprises.com/images/babymon2.jpg http://photos2.demandstudios.com/DM-Resize/photos.demandstudios.com/44/30/fotolia_2418104_XS.jpg?h= 10000&w=300&keep_ratio=1 http://www.tensoval.cz/images/key_visual_monitors.jpg Výsledek obrázku pro sperm test home use • • Výsledek obrázku pro CRP test Stát 1995 2005 Austrálie 21,4 67,2 Belgie ? 53,3 Česko 5,4 26,9 Finsko 20,3 Island 33,0 94,8 Maďarsko 6,3 22,5 Nizozemí ? 39,0 Slovensko 4,0 18,1 Velká Británie 19,6 47,3 •Spotřeba antidepresiv •(počet obyvatel beroucí denní dávku na 1000 obyvatel Zdroj: OECD Health Data 2007) Proměna morální zodpovědnosti za zdraví a stigmatizace nemocí -Parsons: nemoc jako specifický typ deviace, za kterou není nemocný sankcionován -Zola: medicína jako klíčová v určování toho, co je a co není normální, sankce v rámci pacientského stavu -Současnost – jsme zbaveni morální zodpovědnosti za nemoc, nebo přichází nový typ zodpovědnosti?