«Pf* 806OO(U9f OS MWWMtäfflp meihwuos? ve vzpínáni «Pf* 806OO(LOf OS MWWMtäfflp meihwuos? ve vzpínáni Nerovnost - zásadní sociologické téma: Proč existuje nerovnost mezi lidmi? Jaké jsou její příčiny? Může být zmenšena či odstraněna? Nebo je nezbytnou součástí struktury lidské společnosti? 7 r Dahrendorf {1970) žádná společnost nezaručuje faktickou rovnost všem svým členům (i když ne všechny jsou ochotny to přiznat) společnost diferencována do vrstev a skupin, lišících se podílem na státních a službách, přístupem k moci a výší své prestiže Příklady? dáno nedostatkovostí statků a služeb 2 způsoby chápání nerovnosti 1. nezbytný důsledek společenského života 2. důsledek určitého uspořádání společnosti (tedy nikoli logický atribut společnosti) - různé společnosti se liší nejen charakterem nerovností, ale především charakterem legitimizací, proč je nerovnost přijatelná Rozdělení statků Tradiční společnosti základem distribuce žádaných služeb a statků výhradně osobní kontakty mezi těmi, kdo k nim mají přístup a těm, kteří o ně usilují obvykle nefunguje oddělení věcí veřejných a soukromých, tudíž mocní disponují veškerým vlastnictvím neomezeně podíl na moci tudíž obvykle předchází podílu na bohatství bohatství zčásti ostentativně konzumováno, zčásti rozdělováno těm, kdo jsou na panovníkovi závislí, čímž se moc upevňuje (nadprodukt udržuje oddanost) masa obyvatel tvořící nadprodukt není pro panovníka partnerem - tím je pouze vojenský a správní aparát Moderní společnosti opačný vztah mezi bohatstvím a mocí - s bohatstvím získáváme moc větší majetek umožňuje nátlak na správce veřejných záležitostí nutnost brát ohled na názor masy obyvatelstva Výklady původu a úloh1 nerovnosti ve společnosti Konzervativní tradice nepředpokládá přirozený stav rovnosti akcent na svobodu jedince a různorodost společnosti svoboda neoddělitelně spojena s přirozeně existující diferenciací, mnohotvárnosti a rozmanitými příležitostmi ■ základ nerovnosti je v přirozených dispozicích (geneticky a sociálně předávaných) * mechanismy zajišťující rovnost jsou považovány za ohrožení svobody jedinců/ skupin Liberalismus ve spontánně vznikajícím řádu je nerovnost přirozená a z hlediska fungování společnosti nutná cíl ekonomického systému: produkovat bohatství, cíl sociálního systému: podpora této produkce. Nerovnost tuto podporu zajišťuje, reguluje totiž poptávku a nabídku na trhu soc. rolí (strach z chudoby jako nástroj soc. kontroly a motivace k výkonu) Socialistická tradice ■ nerovnost výrazem nerovného přístupu ke zdrojům v důsledku existence privilegií či majetku * založena na skutečnosti, že jedni (menšina) kontrolují výrobní prostředky a druzí (většina) jen svou pracovní sílu. pracovní síla je vykořisťována, protože vyrobila celý produkt, ale dostává jen jeho část (hodnotu své pracovní síly), zatímco nadhodnotu si přivlastní vlastník výrobních prostředků. tak vznikají třídy (charakterizované podílem na produkci a životními podmínkami) - protichůdnost zájmů tříd způsobuje třídní konflikt, hnací sílu historického vývoje Poaá Vývoj nerovnosti Středověk - funkcionální diferenciace - různost a nerovnost připodobňována různosti orgánů v lidském těle - stavovská společnost - hierarchie společnosti dána principem reprezentace (moc a privilegia člověka odvozena z moci a privilegií toho, koho reprezentoval (královská od Boha, šlechtická od krále); neodvozena tedy od majetku - nerovnost původu Novověk - třídní stratifikace - postupně nahradila všechny ostatní typy stratifikace - pozice ve společnosti už není dána při narození (skutečně?), ale odvozuje se od úlohy a úspěšnosti jedince v procesu práce, produkce, obchodu přirozenost" společenského řádu o Typy nerovnosti • třídní (statusová, kastovní) • v příjmech a majetku (bohatství) • v moci, privilegiích a prestiži • pohlavní (gender) • etnická • mnohé další - příklady? - nerovnost ve schopnostech - nerovnost na trhu práce - nerovnost ve vzdělání a v přístupu ke vzdělání (příklady skupin?) - nerovnost v privilegiích a síle sdílených sociálních sítí (teorie soc. kapitálu) - nerovnost rozdělení vlivu a moci (teorie politického kapitálu) Pierre Bourdieu - Druhy kapitálu Pozice člověka v sociálním prostoru, resp. v sociálním poli je „pozicí ve struktuře distribuce různých druhů kapitálu" Kapitál \^ ^ * ■ vlastnictví různých druhů kapitálu (a jejich různého objemu) určuje pozici aktéra v sociální struktuře / v sociálním poli / v sociálním (a také fyzickém) prostoru. Druhy kapitálu *T ^ • ekonomický - hlavní stratifikační efekt v moderních společnostech ■ kulturní - vzdělání, kulturní kompetence, předměty ■ sociální - sociální sít známosti a kontakty. Podstatná velikost sítě a její kvalita • symbolický - aktér prostřednictvím něj získává „explicitní nebo praktické uznání" - společensky vnímaná hodnota ostatních druhu kapitálu daného jedince, vyjádřená úctou, prestiží, mocí • vzdelanostní • rétorický • fyzický (LoTc Wacquant) • erotický (Catherine Hakim) - obecně můžeme kapitál chápat jako cokoliv, co má v příslušném sociálním poli či prostoru diferencující (resp. stratif ikační) efekt, tzn. co způsobuje nerovnou distribuci Schéma soc. prostoru objem kapitálu * pravíc*, (íomirtujid levice vedouc pracovnici wt vaŕajrtém faktoru ufitel« V I»r;ijin.Ti Mktoru ekon. kapitál -kult. kapitál * bil* límečky sŕtdotkoihi učitelé Socialistickí strana umelci intelektuálové Ultra-tevicová hnuti učitelé na prvním nupni horníci indusťia'isté v*douc> pracovnici v soukromém sektoru p ravit e liberálni pravice Gaui linicki pravica fa'márt ekon.kapitál ♦ kult. kapitál - kvalifikovaní dělnici Komunistická objamkipitálu- levlce, dominován* Příjmová nerovnost - dána sociální pozicí, ale může se jevit i jako nerovnost daná etnickou příslušností, pohlavím, věkem a profesí (důsledek diskriminace) - diskriminace: • přímá (nižší mzda za stejnou práci) • nepřímá (alokace na nevýhodný sekundární trh práce) PŘÍKLADY? - vliv nemoci, rozvodu, změny/ztráty pracovního místa - moderní společnosti - rozdíly v příjmech rozloženy tak, že od průměru se neodpichují nejchudší, ale nejbohatší - pochod trpaslíků tsí ■ - Ä, i >2 «G ♦ Nerovnost na trhu práce - plyne zejména z rozdílného vlastnictví - lidský kapitál (sociální, kulturní, ekonomický), jehož velikost zařazuje jedince na trhu práce do výhodné či nevýhodné pozice a predestinuje ho k většímu/menšímu příjmu a větší/ menší jistotě zaměstnání - lidský kapitál spojen zejména se vzděláním - nerovnost spojena taky s diskriminací na trhu práce či diskriminací obecně - může se týkat etnických supin, ženP starých lidí, nekvalifikovaných osob,... - přímá diskriminace těchto osob - odmítáním zaměstnat osoby určitých charakteristik, jejich nižší mzdou, snahou bránit jim v přísupu do školy, omezit jejich možnost čerpat úvěry - nepřímá diskriminace - prostřednictvím kulturního vyloučení nebo v jemnější formě ignorováním jejich kulturních handicapů a neochotou pomoci jim tyto handicapy vyrovnat (Romové, lidé s tělesným postižením to ■ Nerovnost ve schopnostech, vzdělání á" přístupu ke vzdělání - významný aspekt sociální nerovnosti - proto vzdělání často chápáno jako prostředek zrovnoprávnění, společenského vzestupu - ale: také nástroj reprodukce nerovností - proč? ^4- Škola plní úlohu dozoru nad dětmi, rozdělení osob do jednotlivých typů zaměstnání, osvojení dominantních hodnot a získání těch znalostí a dovedností, které společnost schvaluje Školy povzbuzují pasivní konzumaci, tj. nekritické přijímání existujícího společenského řádu. Děti se učí, že jejich úlohou v životě je znát své místo a ukázněně sedět. Ulrich Beck • ve společnostech s masovými vzdělávacími systémy dochází k tomu, že vzdelanostní kritéri pro lepší pozice splňuje tolik kandidátů, že ke slovu se opět dostávají taková kritéria, jakým je pohlaví, náboženské smýšlení, etnicita atd. • dobré vzdělání už není klíčem odemykajícím dveře k dobrému zaměstnání, ale pouze oprávněním ke vstupu do předpokoje, kde budou tyto klíče (podle libovolných pravidel) rozdělování (Beck 2004:246) v ^ ; fjf.-* • mladí lidé zůstávají déle ve školách, aby se vyhnuli nezaměstnanosti - škola jako čekárna, neplní úkoly v oblasti profesní kvalifikace t >í • labilizace přechodu do systému zaměstnání Pierre Bourdieu Školství jen potvrzuje výsadní vlastnosti elit Škola umocňuje rozdílnou kulturní orientaci a hodnotová měřítka získaná v časné fázi života (kulturní kapitál) - omezuje tak šance jedněch, ale usnadňuje postup druhých ^; £, Vzdělávací systém naopak je jedna z nedůležitějších institucí sloužících k sociální reprodukci moderních společností (Bourdieu, Passeron 1990, orig. 1970; Bourdieu 1998). - : 'ágá^ ' Vzdělávací systém nevybírá nejschopnější žáky, ale vybírá žáky ,,již vybrané". Ti jsou ze své rodiny vybaveni dostatkem kulturního kapitálu, který je ve školním prostředí zvýhodňuje, protože odpovídá kulturnímu kapitálu učitelů - Školy, které navštěvují studenti z relativně privilegovaných rodin, zvyšují svou kvalitu/kvalitu škol navštěvovaných dětmi z deprivovaných vrstev drží převaha těchto nekvaliních studentů u dna - nejde jen o rozdílné materiální vybavení škol a různou kvalitu učitelů, ale i o kvlitu interakce učitele s žáky, atmosféru spolupráce ve třídě... - ztížený přístup dětí z nižších tříd na elitní soukromé školy je odřezává od kvalitnějšího vzdělání a také od možnosti získat sociální kapitál - nerovnost vzdělání vychází z rodin - děti z různých společenských vrstev si vytvářejí již ve svém raném vývoji různé jazykové kódy a formy řeči, odlišný způsob používání jazyka, odlišnou schopnost verbalizovat myšlenky. To také ovlivňuje budoucí školní výsledky. - Omezený vs. Rozvinutý řečovv kód - Rozdílný způsob komunikace mezi dětmi z různých sociálních poměrů a jeho vztah k akademické kultuře školy Omezené kódy - komunikace spočívá na nevyslovených předpokladech, odkazuje na konkrétní a blízké, výchova pomocí přímých odměn a trestů, sdělování především praktických zkušeností Rozvinuté kódy - zobecnění, abstraktní vyjadřování, rodiče vysvětlují Dědičnost vzdělání Odlišné aspirace dětí z různě sociálně postavených rodin Nikoli inteligence, ale rodinné prostředí, vzdělání a postoje rodičů jsou klíčové pro výsledky ve škole (Rabušicová 1995) Porovnání přístupu ke škole u rodičů s vyšším a nižším vzděláním v práci A. Lareau Rodiče z dělnické třídy: - jen výjimečně kontaktují učitele a cítí se při jednání s ním nesví - držují nezávislý vztah se školou - necítí se být kompetentní a vzdělání nechávají na profesionálech - ponechání dětí jejich přirozenému růstu - pocit omezování ve formálním prostředí, snaha přizpůsobit se autoritám Rodiče ze střední třídy: - často kontaktují učitele, jednání jsou neformální a přátelská - učitele berou jako partnery, cítí se kompetentní k diskusi o vzdělání svých dětí - snaha o harmonický rozvoj schopností svých dětí a využití všech příležitostí k němu - schopnost ovlivňovat dialog a komunikaci ve formálním prostředí tm. Dělničtí rodiče • Nemají se školou dobrý vztah (také vlastní zkušenost), se vzděláním v životě nepočítají • Důraz na materiální strategii (vydělávat, být nezávislý) Vysokoškolští rodiče • Klíčová role vzdělání v jejich životní strategii • Zájem o dění ve škole, kultivaci schopností svých dětí Moderní výzkum nerovnosti - ekonomicko- politický rozměr doplňován problémem uznání a morálně - kulturního hodnocení - přidávány další rozměry (kromě ekonomické, genderové a rasové nerovnosti) - nerovnost na základě věku, zdravotního stavu, sexuální orientace «Pf* 806OO(LOf OS MWWMtäfflp meihwuos? ve vzpínáni