Úvod do kvalitativního výzkumu Kvalitativní výzkum Kvalitativní přístup je proces zkoumání jevů a problémů v autentickém prostředí s cílem získat komplexní obraz těchto jevů založený na hlubokých datech a specifickém vztahu mezi badatelem a účastníkem výzkumu. Záměrem výzkumníka je za pomocí celé řady postupů a metod rozkrýt a reprezentovat to, jak lidé chápou, prožívají a vytvářejí sociální realitu. (Švaříček, Šeďová, 2007:17) Nebezpečí kvalitativního výzkumu • velké množství času v terénu • časově náročná analýza dat • „lonely business“ • výzkumník musí být připraven flexibilně měnit plán výzkumu • výzkum nemá striktní pravidla Přednosti kvalitativního výzkumu • Přináší porozumění žitým zkušenostem jedince • Zohledňuje definice situací a významy používané • jedinci v „přirozeném“ prostředí • Zjišťuje, jak sociálním situacím rozmění aktéři • Zjišťuje důvody jednání • Zohledňuje vliv kontextu a prostředí na myšlení a jednání Pozor! • Badatel klade důraz na perspektivu zkoumaných, ale nesmí na ní ulpět! • Nestačí popis. • Výzkumník není novinář. Teorie Kvantita vs. kvalita • dedukce • Lineární • Náhodný výběr • Zobecnitelnost • Málo informací o mnoha jedincích • objektivní • Indukce • Cirkulární • Záměrný výběr • Omezená platnost • Mnoho informací o málo jedincích • Vliv osobnosti tazatele Model výzkumu • Preempirická fáze: • Oblast výzkumu + literatura + kontext • Téma • Výzkumné otázky • Jaká data? • Empirická fáze: • Design • Sběr dat • Analýza dat • Odpověď na otázky Výzkumné designy design jako „předpřipravený balíček postupů“ • Zakotvená teorie • Případová studie • Biografický výzkum • Etnografický výzkum • Fenomenologický výzkum • Akční výzkum • Narativní výzkum, diskurzivní analýza • Vlastní (pragmatický) výzkumný design Případová studie • Podrobné zkoumání a porozumění jednomu nebo několika málo případů • Případ jako v čase a prostoru uzavřený a provázaný systém (má hranice), který studujeme v jeho přirozeném prostředí, v jeho komplexitě a v kontextu (časovém, prostorovém, ekonomickém, kulturním, sociálním) • Případem (jednotkou analýzy)může být: člověk, komunita, vztahy, organizace nebo instituce, událost, role • Různé zdroje dat a techniky sběru dat: pozorování (zúčastněné i nezúčastněné), rozhovor, analýza dokumentů, artefaktů, focus group… (i kvantitativní) • Cíle případové studie: deskriptivní, explorační i explanační Nevýhody: • Vyžaduje dostatek času strávený v terénu • Snadno sklouzne do plochého vhledu nebo reportáže, je třeba integrovat informace získané různými metodami sběru dat, nutnost zachycení jevů, které nejsou na první pohled viditelné, dokumentovat závěry atd. Jak vybrat případ? • Zohledňujeme výzkumné cíle a otázky • Záměrný výběr • Ochota vybraného případu se na studii podílet – tento požadavek není triviální! Yin, R.K. 2009. Case Study Research: Design and Methods. London: Sage. Zdroje dat • Dokumentace • Archivní záznamy • Rozhovory • Přímé pozorování • Zúčastněné pozorování • Výsledky činnosti Jak analyzovat data • Induktivní analýza – témata se pozvolna vynořují • Vyžaduje kreativitu – nestrukturovaná kvalitativní data • Analýza datového materiálu musí vést k odhalení a popisu KLÍČOVÝCH TÉMAT • Není specifikován sled jednotlivých kroků Dobrá případová studie • Jasně definovaný případ(y) • Jasně popsaný případ(y) • Klíčová témata vzhledem k případu identifikována • Doporučení formulována na základě analýzy dat • Výzkumník je reflexivní vzhledem ke své pozici v průběhu výzkumu Etnografický výzkum • Hloubková studie zaměřená na konkrétní skupinu • Cílem etnografie je „hustý popis“ – detailní a věrohodný popis způsobu života určité skupiny lidí (chování, zvyků, jednání, jazyka, interakce, struktury, přesvědčení, hodnot, postojů a názorů) • Výzkumník aktivně vstupuje do každodenního života aktérů – intenzivní pobyt v terénu • Kombinace různých metod sběru dat (zúčastněné pozorování, rozhovory, terénní poznámky, artefakty, struktura skupiny) Metodologická specifika etnografie • Flexibilní design, aspekt improvizace • Kombinace různých technik sběru dat • Triangulace Etické aspekty • Vstup do terénu: otevřený vs. skrytý výzkum, gatekeeper • Pozicionalita: stát se “domorodcem“ vs. zůstat „cizincem“ • Reflexivita Zakotvená teorie • „(...) teorie induktivně odvozená ze zkoumání jevu, který reprezentuje. To znamená, že je odhalena, vytvořena a prozatímně ověřena systematickým shromažďováním údajů o zkoumaném jevu a analýzou těchto údajů." • (Strauss, Corbin, 1999, s. 14) Zakotvená teorie (Grounded theory, Glaser, Strauss) • Metoda analýzy a zároveň produkt této analýzy • Cílem je konceptuální schéma postihující vztahy mezi proměnnými, jde o to, identifikovat proměnné a pak vztahy mezi nimi, vytvořit teorii k pozdějšímu testování Principy: • Souběžný sběr a analýza dat • Teoretický výběr vzorku (teoretické vzorkování) – saturace • Systematická a standardizovaná analýza dat (otevřené kódování, axiální kódování, selektivní kódování) • Metoda konstantního srovnávání • Memo poznámky • Výstup: • konceptuální schéma/paradigmatický model Fáze v zakotvené teorii • Sběr dat • Kódování – hledání významných témat v datech • Teoretické vzorkování • Tvorba teorie jakožto sady tvrzené o vztazích mezi kategoriemi proměnnými Fáze v zakotvené teorii • Datové úryvky (indikátory) • Kódy (koncepty) • Kategorie (proměnné) • Centrální kategorie • Nová teorie Tomancová, K. 2004. Osobní asistence jako legitimní forma pomoci. Diploomová práce Brno: PdF MU Kódování v zakotvené teorii Otevřené kódování: kategorizace dat Axiální kódování: příčinné podmínky - jev – kontext – intervenující podmínky – strategie jednání a interakce - následky • JEV – ústřední myšlenka, událost, dění, případ • PŘIČINNÉ PODMÍNKY – události nebo případy, které vedou k výskytu nebo vzniku jevu • KONTEXT – soubor vlastností, které jevu náleží, soubor podmínek, za nichž jsou uplatňovány strategie jednání • INTERVENUJÍCÍ PODMÍNKY – ovlivňují strategie jednání (čas, prostor, kultura, ekonomický status, historie, individuální biografie, vývoj techniky atd.) • STRATEGIE JEDNÁNÍ a INTERAKCE • procesuální (v pohybu a čase) • záměrné, cílené • neuskutečněné • NÁSLEDKY • mohou se stát součástí podmínek dalšího jednání Selektivní kódování • Proces, při kterém vybereme jednu ústřední kategorii a snažíme se ji uvést do vztahu k ostatním kategoriím • Vyložení kostry příběhu • Identifikace příběhu – co je na příběhu překvapující, které kategorie jsou důležité? • Konceptualizace příběhu– ústřední jev je srdcem příběhu, uvádění kategorií do vztahu k centrální kategorii • Návrat k příběhu – uspořádávání příběhu podle základního paradigmatu Biografický výzkum (metoda životního příběhu a životní historie – life story, life history) • Zkoumání příběhu, který si jedinec volí k vyprávění o prožitém životě, který je vyprávěn úplně a otevřeně do té míry, jak dovoluje paměť a jedincovo přání ohledně toho, co by o něm měli znát druzí - esence toho nejdůležitějšího, co se jedinci přihodilo v určité rovině jeho života, popisuje děje, zkušenosti, pocity • Metoda živ. historie používá i další zdroje dat a chce popsat především kontext • také Oral history – zaměřena na dějinné události viděné individuem • zdrojem dat je opakovaný hloubkový rozhovor, kterého se účastní dva vypravěči • typ. pro výzkum učitelské kariéry Průběh výzkumu: • první rozhovor, analýza (např. časová osa), identifikace bílých míst, zajímavých momentů, mezníků (kritické incidenty, kritické osoby, kritické fáze – vnější, profesní, osobní), druhý rozhovor se specifickými otázkami (také navazující na jiné zdroje sběru dat), analýza atd. • zajímá nás nejen, co je a co není řečeno, ale také jak to je řečeno (jakými slovy, v jaké souvislosti, s jakými emocemi atd.) • nutný doslovný a kvalitní přepis + terénní poznámky POL, Milan, Lenka HLOUŠKOVÁ, Petr NOVOTNÝ a Martin SEDLÁČEK. Profesní dráha ředitelů základních škol: od fáze profesní jistoty k novým výzvám. Studia paedagogica, Brno: Masarykova univerzita, 2010, roč. 15, č. 1, s. 85-105. ISSN 1803-7437. Akční výzkum „Proces, během něhož praktici (učitelé) studují problémy vědecky, takže mohou hodnotit, zlepšovat a zaměřovat rozhodování a praxi.“ (Cohen, Manion, Morrison, 2011:xy) Oblast uplatnění akčního výzkumu: • Inovace vyučovacích metod nebo učebních strategií • Zlepšování vlastních metod a hodnocení • Vytváření pozitivních postojů, modifikace hodnotového systému u učitele a žáků • Profesní rozvoj učitele – zlepšování výukových schopností, osvojení nové metody učení, time management atd. • Administrativa – zvyšování efektivity konkrétní administrativní procedury nebo systému ve škole Akční výzkum • studuje reálnou školní situaci • má charakter spíše cyklických než jednorázových intervencí • každá akce je vyhodnocována za účelem plánování dalšího postupu • reflektuje vlastní činnost a hledá alternativní přístupy к dosažení lepších výsledků Postup při akčním výzkumu • Cyklický proces: diagnóza + akce + reflexe Kemmis a McTaggart 1981 1) Obecná myšlenka – co je třeba změnit? Vylepšit? 2) Kde? V jakém prostoru, kontextu? (field of action) 3) Sbírání informací o prostoru 4) Obecný plán akce 5) První kroky 6) Evaluace 7) Revize plánu 8) Další kroky 9) Evaluace 10) Revize plánu McNiff (2002:71) 1) Přehled dosavadní praxe 2) Identifikace aspektů, které si přejete změnit 3) Představte/Načrtněte (imagine) si cestu k této změně 4) Zkuste ji 5) Monitorujte a reflektujte, co se stalo 6) Modifikujte plán podle svých zjištění a pokračujte 7) Zhodnoťte modifikovanou akci 8) Pokračujte dokud nejste spokojeni 1) Rozhodněte, jaký problém je třeba řešit 2) Identifikujte příčiny tohoto problému 3) Proveďte brainstorming nad možnými řešeními 4) Vyberte si jedno z nich, které považujete za nejlepší a popřemýšlejte, jak ho uvést do praxe 5) Identifikujte nějaká kritéria úspěchu, podle kterých můžete posoudit, jestli řešení fungovalo ve vztahu k problému 6) Uveďte plán do praxe, monitorujte a zhodnoťte průběh akce 7) Zhodnoťte výsledek ve vztahu k problému podle kritérií z bodu 5 8) Na základě evaluace stanovte další postup Použití metod v akčním výzkumu: můžeme využít design experimentu, dotazník, pozorování, rozhovory a terénní poznámky, případová studie (víc případových studií), dokumenty atd.