Populace vs. vzorek "Kolik vran musíme pozorovat abychom mohli říci že všechny vrány jsou černé?" Můžeme zkoumat všechny výskyty jevu v populaci? AVědecky výzkum většinou vede k tvrzení pravděpodobnostního charakteru.; * Základní soubor x výběrový soubor Reprezentativní výběr • vzorek ze skupiny lidí/jevů, které nás zajímají • vlastnosti vzorku ideálně totožné jako celé skupiny/populace • reprezentativita klíčovou otázkou vědeckých výzkumů Vyčerpávající (exhaustivní) výběr • v případě malých základních souborů (populací) • zkoumáme všechny jednotky (osoby, situace) populace Populace vs. vzorek Vzorek (výběrový soubor) = skupina jednotek, které skutečně pozorujeme Populace (základní soubor) = soubor jednotek, o kterém předpokládáme, že jsou pro něj naše závěry platné - všechny osoby/situace, patřící do skupiny, kterou zkoumáme Příklad: -v Zajímá nás, jaké jsou vědomosti studentů SS z Jihomoravského kraje v oblasti cizích jazyků. Populace? Vhodný vzorek? 3 Jak zajistíme, aby vzorek skutečně vlastnostmi odpovídal populaci (tedy byl reprezentativní? Na čem závisí reprezentativnost vzorku? Způsob výběru vzorku Př. VÝZKUM POSTOJŮ KE KURZU METODOLOGIE 1. Vyberu prvních 10, kteří přijdou na přednášku 2. Podívám se na seznam zapsaných studentů v IS a vyberu každého pátého člověka ze seznamu. Získám celkem 10 lid Reprezentativita = Možnost zobecnění výsledků - určuje, zda to, co bylo vyzkoumáno, je možné vztáhnout i na další objekty, které přímo nebyly předmětem zkoumaní. 0 • Generalizovat informace lze pouze v případě, že výběrový soubor je zmenšeninou souboru základního, tzn. že oba soubory se neliší v rozložení žádné z myslitelných vlastností, jenom svojí velikostí. • Teoretický ideál: Vyjma počtu prvků je vzorek ve všem shodný s populací. • Praktický ideál: Vzorek je shodný ve všech DŮLEŽITÝCH proměnných charakteristikách zkoumaného jevu a souvisejících jevů. • Reprezentativita není určována jen počtem zkoumaných jednotek a návratností, ale i mechanismem jejich výběru ze Jak dosáhnout co největší podobnosti vzorku a populace? • struktura vzorku musí imitovat složení populace tak, jak je to jen možné Kvótní výběr • imituje ve struktuře vzorku známé vlastnosti populace Problémy: • omezujeme se jen na několik málo proměnných • musíme populaci dobře znát • vyšší náročnost při sběru dat (nalézt dotazované splňující kritéria) Náhodný výběr F(pravděpodobnostní výběr) Každý prvek populace má stejnou 0 pravděpodobnost, že bude vybrár do vzorku Výhody • náhodný vzorek reprezentuje všechny známé i neznámé vlastnosti populace Nevýhoda • závislost na tzv. opoře výběru: seznam jednotek základní populace, z něhož vzorek vybíráme ' Druhy náhodného výběru Prostý náhodný výběr, systematický výběr, náhodný stratifikovaný výběr, vícestupňový náhodný výběrA (Disman, 2002, str. 103 -111) Re prezent; vs. vyčerpávajíc Reprezentativní výběr • vzorek ze skupiny lidí/jevu * vlastnosti vzorku ideálne to skupiny/populace ■ repreientativita klíčovou o Náhodný vs. záměrný výběr Když nejde použít náhodný výběr: pracnost a nákladnost technik náhodného výběru neexistuje seznam cílové populace Co s tím? Záměrný výběr o zařazení do vzorku nerozhoduje náhoda, ale úsudek výzkumníka / zkoumané osoby • Účelový výběr • Anketa • Technika sněhové koule (snowball technique) Příklad" ^ro SVUJ vÝz'