UKÁZKY Z TESTŮ POUZE PRO STUDIJNÍ ÚČELY! HEIDELBERSKÝ TEST ŘEČOVÉHO VÝVOJE H-S-E-T HEIDELBERSKÝ TEST ŘEČOVÉHO VÝVOJE  překlad z německého originálu  test je teoreticky zakotven ve vývojové psycholingvistice  test nemůže globálně řešit problém diagnostiky vývoje řeči  slouží především k odlišení normy od patologie a k měření vývojových změn AUTOŘI  v německy mluvících zemích dlouhodobě Hannerole Grimmová zaměřena ve výzkumné činnosti na vývoj řeči a vývojovou dysfázií v širokém vývojověpsychologickém kontextu  r. 1973 - ve Švýcarsku monografii Strukturně-analytický výzkum dětské řeči  r. 1978 společně s Hermannem Schölerem zpracovali první vydání Heidelberského testu vývoje řeči (H-S-E-T)  r. 1985 navazují v monografii Diagnostika řečového vývoje:Co dokáže Heidelberský test vývoje řeči?  r. 1991 vychází 2. rozšířené vydání H-S-E-T  r. 1994 společně se S.Weinert se posouvá do oblasti terapie – Intervence u dětí s poruchami řeči – předpoklady, možnosti a omezení  činnost H. Grimmové potvrzuje, že východiskem kvalitní diagnostiky je dobrá teorie a východiskem kvalitní intervence je dobrá diagnostika  V našich podmínkách – M. Mikulajová a kol. HEIDELBERSKÝTEST ŘEČOVÉHOVÝVOJE  řečově-lingvistická a řečově-pragmatická složka  větná struktura  morfologická struktura  větný význam  slovní význam  interakční význam  spojování verbálních a neverbálních informací  interakční úroveň  při zvýšeném riziku opožděného vývoje řeči  kontrola vývojových změn a efekt logopedické péče SKLADBATESTU Větná struktura  porozumění větám  opakování vět Morfologická struktura  vytváření plurálu a singuláru  tvoření odvozených slov  odvozování přídavných jmen Větný význam  oprava významově nesprávných vět  tvoření vět Slovní význam  hledání slov  klasifikace pojmů Interakční význam  flexibilita pojmenování  spojování verbálních a neverbálních informací  dekódování a kódování záměrů Integrační úroveň  paměť pro text VĚTNÁ STRUKTURA  VS – porozumění větám  porozumění větám různé gramatické obtížnosti  osvojení gramatických, lingvistických pravidel  materiál – figurky CÍL SUBTESTU • Zjištění schopnosti porozumět větám různé gramatické obtížnosti • Zjištění míry akvizice lingvistických pravidel • Manipulace s figurkami zvířátek • Konkrétní i abstraktní instrukce PŘÍKLADY INSTRUKCÍ  Zadání pro děti mladší pěti let  Kočku chytil chlapec.  Alík dovolí, aby si Ušáček lehl.  Zadání pro děti pětileté a starší  Kachna odplave dřív, než si ovečka lehne.  Pes kousne medvěda,který chytí zajíce.  Žirafa,kterou chytil zajíc,kousne kačenu.  Malé dítě maminku umývá. VĚTNÁ STRUKTURA  IS opakování vět  používání vývojově specifických syntaktických pravidel  zkracování vět  nahrazování pasivních vazeb aktivními apod.  Dnes na závodech předběhl Honza Petra.  Teta,která u nás dávno nebyla, přijede na návštěvu.  Představím vám pána, jehož syn je velmi úspěšný. MORFOLOGICKÁ STRUKTURA  PS vytváření plurálu a singuláru  morfologicky správné rozlišování  běžná slova a pseudoslova  obrazový materiál  jedno auto – dvě...  jedna tykalka – dvě....  jeden stabor – dva...  dvě koulátka – jedno...  dva tumbíci – jeden... MORFOLOGICKÁ STRUKTURA  AM tvoření odvozených slov  schopnost vytvářet odvozená slova od základních tvarů podle gramatických pravidel  zahradničit zahradník – zahradnice –zahrada– kvítko  čangařit - čangař – čangařka – čangárna – foktor MORFOLOGICKÁ STRUKTURA  AD odvozování přídavných jmen  vyjádření rozdílů mezi vnímanými vlastnostmi předmětů – stupňování  částečné využití pseudoslov  jablko – fleky  trojúhelník – venty VĚTNÝ VÝZNAM  KS oprava významově nesprávných vět  rozpoznat a opravit nesprávná syntagmatická spojení PŘÍKLADY VĚT  Maminka položila vázu s květinami pod stůl.  Když jdeme nakupovat do obchodu, vyděláváme peníze.  Tímto dárkem jsme mamince udělali velkou lásku.  Když je člověk nemocný, potřebuje hlavně zábavu.  V loterii je možné použít auto.  Protože jsme veselí, zpíváme ani tancujeme. VĚTNÝ VÝZNAM  SB tvoření vět  tvorba vět ze dvou, tří zadaných slov  složitost je dána sémantickou blízkostí slov  tvorba syntakticky a logicky správných celků  dvůr – ležet – pes  radovat se – otec – dárek  slunko - studený SLOVNÍ VÝZNAM  WF hledání slov  ke třem daným slovům vymyslet čtvrté,které se k nim hodí  sémantická organizace slovní zásoby  Modrá – žlutá – červená  Teď – později – předtím  Slepice – krůta – kačena  Veliký – vysoký – hluboký  Kámen – voda – hlína  Kostel – chata – vila SLOVNÍ VÝZNAM  BK klasifikace pojmů  výběr konkrétních obrázků k danému nadřazenému slovu  sémanticko-kognitivní operace  živočichové  potraviny  oblečení INTERAKČNÍ VÝZNAM  BF Flexibilita pojmenování  danou osobu pojmenovat vždy jinak na základě jejích různých vztahů k jiným osobám  rozlišování struktur mezilidských vztahů na základě oslovení  Tady je muž.Jmenuje se Jan Novák.  Jak mu říká jeho manželka?  Jak mu říká jeho ředitel? INTERAKČNÍ VÝZNAM  VN Spojování verbálních a neverbálních informací  přiřazení daného výroku jedné ze čtyř osob na obrázcích na základě jejich emocionálního výrazu  To je doopravdy moc nepříjemné.  To je přece na zbláznění.Ty jsi úplný blbec! INTERAKČNÍ VÝZNAM  ER dekódování a kódování záměru  Dítě má odlišně verbálně reagovat na obsah jednotlivých výroků dle převzaté emocionální reakce  Porozumění obsahu výroku  Ztotožnění s jinou osobou  Empatické i kognitivní převzetí její perspektivy  Slovní formulace daného výroku  Vyjádření příslušného záměru mluvčího  Subtest se zadává pouze pětiletým a starším dětem  práce s obrázky INTEGRAČNÍ ÚROVEŇ  TG paměť pro text  dítě má za úkol udržet v paměti a s větším časovým odstupem rekonstruovat delší smysluplný text  pohádka