Definice resilience - ochutnávka  Osobnostní kompetence a síla, která stojí více na schopnostech a pozitivních stránkách než slabých stránkách a patologiích  Osobnostní charakteristiky, které snižují negativní efekt stresu a které zlepšují adaptaci na stres  Kapacita nepodlehnout stresové události a udržet si patřičnou kvalitu života a pohodu  Úsilí vynaložené na udržení životní rovnováhy v nepříznivé situaci.  Schopnost navrátit se zpět do stavu před zážitkem nepřízně  A další Resilience Schopnost jedinců, navzdory vystavení nepříznivým individuálním či sociálním okolnostem, směřovat k využívání zdrojů zdraví, včetně využívání příležitostí zažívat zkušenost životní spokojenosti. Jednak schopnost rodiny, komunity a kultury tyto zdroje jedinci poskytnout způsobem pro danou kulturu přiléhajícím Koncepty resilience dle Grafton, E., Gillespie, B., Henderson, S. (2010) Definice Stěžejní zjištění 1. sada charakteristik (odolnost, coping, self-efficacy, optimismus, trpělivost, tolerance, víra, adaptibilita, sebevědomí, smysl pro humor) určité charakteristiky umožňují dítěti přizpůsobit se nepřízni. Charakteristiky slouží jako protektivní faktor. Resilience vychází z protektivních faktorů 2. dynamický proces Resilience je proces zážitku nepřízně a pozitivní adaptace na ní, učení ze zkušeností a schopnosti se učit. Kognitivní procesy navyšují resilienci. 3. vrozená energie nebo motivující životní síla jedince vnitřní síla a vnější podpora - sebeobnovující mechanismus. Vrození síla a životní síla - vnitřní zdroj. Procesy adaptivních systémů člověka. metateorie resilience vrozené zdroje (elán, životní síla) jedince, ilustrovány protektivními charakteristikami, umožňují jedinci vyrovnat se s nepřízní, motivují ho ke kognitivním transformativním procesům učit se ze zkušeností a posílit resilienci. Teorie resilience  protektivní + rizikové faktory  multidimenzionální komplex  vlastnosti, vlivy, mechanismy  dynamický, s kontextem interagující proces  příklad adopce dítěte ohroženého/bez ohrožení Faktory resilience PROTEKTIVNÍ  tlumiče proti nepřízním  aktivace k vlastnímu úsilí RIZIKOVÉ  faktory zvyšují pravděpodobnost vzniku PCH  ochranný skleník? Rizikové faktory Protektivní faktory I N D I V I D U Á L N Í Komplikované těhotenství a porod Neurologické problémy Raný deprivační syndrom Psychické trauma Pozitivní temperament Odolný neurobiologický systém Raná poškození CNS,ADHD, neklid, impulzivita, poruchy koncentrace Zvýšená pohotovost k agresi Nedostatečná sebekontrola Zvýšená potřeba extrémních zážitků Emoční labilita Prosociální orientace Pozitivní sebepojetí, sebekontrola Smysl pro humor Pozitivní orientace do budoucnosti Emoční stabilita Frustrační tolerance Mužské pohlaví Ženské pohlaví Rizikové chování Expozice mediálnímu násilí Intolerantní postoj k delikvenci Hodnotový systém, úroveň morálky Nízká úroveň kognitivních dispozic a potencialit k učení, jazyková bariéra, sociální nezralost Kognitivní potenciál Komunikační dovednosti Nízká schopnost empatie Empatie a citlivost k druhým Rizikové faktory Protektivní faktory R O D I N N Ý S Y S T É M Slabá nebo chybějící vazba (attachment) Negativní emoční vztah rodič – dítě (odmítání) Jistá vazba (attachment) alespoň k jedné osobě Pozitivní akceptující vztah rodič – dítě Pečující klíčová osoba Blízkost prarodičů Vazba se sourozenci Trestající, laxní nebo nekonzistentní disciplína Nízká supervize a participace Život v sociálně vyloučené lokalitě Přiměřená rodičovská supervize Důsledná disciplína s jasnými pravidly Dlouhodobý rodinný konflikt Časté odloučení od rodičů Manželská opora. Rodinná harmonie Funkční komunikační systém Nestabilita rodinného prostředí Separace od rodičů, úmrtí Nedostatečně diferencované role Rodičovská participace a pozitivní hodnocení Jasné vymezení rolí Život v rodině Nízký SES, chudoba, nezaměstnanost Vřelá emoční a podporující výchova Rizikové faktory Protektivní faktory S O C I Á L N Í S Y S T É M ŠKOLA Problematický vztah ke škole, nízká motivace, slabý školní výkon Vysoká hodnota vzdělání, závazek ke škole Opakovaný neúspěch Syndrom naučené bezmocnosti Nepodporující učitel Vyčlenění z kolektivu spolužáků Úspěch, uznání a účast v aktivitách Prožívání školy jako akceptující a smysluplné Podporující učitel VRSTEVNÍCI Role odmítaného Oslabené sociální vazby Nevhodné trávení volného času, nuda Delikventní vrstevníci Členství v gangu Přátelské vztahy s vrstevníky (zapojení v aktivitách) KOMUNITA Restriktivně a negativně formulované právní i neformální očekávání chování Existence a dostupnost sociální opory Resilienční systémy dle Masten a Obradovič (2006) systémy resilience protektivní faktory Interní úroveň systémy učení řešení problému, zpracování informací systém attachementu blízký vztah s pečující osobou, příteli, partnerem, duchovními osobami systém vnitřní motivace procesy self-efficacy; systém odměn vztažený k úspěšnému chování systém odpovědi na stres výstražný a zotavující systém systém seberegulace regulace emocí, fungování v oblasti výkonu, aktivace a inhibice pozornosti nebo chování Externí úroveň systém rodiny výchova, interpersonální dynamika, očekávání, koheze, rituály, normy systém školy učení, hodnoty, standardy, očekávání systém vrstevníků přátelství, vrstevnické skupiny, hodnoty, normy systém kultury a společnosti víra, tradice, rituály, hodnoty, standardy, právo Posilování resilience  Resilience: individuální a na kontextu závislá  ne konkrétní program, ale principy a strategie posilování  Pět strategií posilování dle Masten (1994, in Daniel, B.,Wassell S., 2002):  Redukce zranitelnosti a rizik a jejich kumulace  Navýšení dostupných zdrojů resilience  Mobilizace protektivních procesů  Posílení resilienčních řetězů (zlepšení v jedné oblasti vede k pozitivnímu řetězovému efektu v oblastech jiných) Kolo resilience dle N. Henderson a M. Milstein (1996, in Vasquez, V. 2000) Silné prosociální vazby Jasné a důsledné hranice Dovednost i potřebné pro život Poskytovat podporu Vysoká očekávání Smysluplná participace Eliminace rizikových faktorů a podpore resilience. 1. sociální vazby: posílení důvěry v sebe i druhé lidi 2. hranice: upevňuje pocit stability a bezpečí, 3. dovednosti 4. podporování: důvěra a sebevědomí 5. očekávání: motivuje dítě k práci a navyšuje jeho hrdost na úspěch 6. příležitosti k participaci: zodpovědnosti a smysl života Strategie posilování resilience ve školním prostředí dle J. A. Downey (2008) Klastr Příklady Doporučení Vztah učitel -žák zdravé vztahy Silné, pozitivní vztahy (respekt, důvěra, podpora, soudržnost) vysoká a realistická očekávání "to zvládneš" přístup; podporovat snahu a úspěch, posílení sebevědomí žáka zaměřit se na silné stránky a úspěch žáka Klima třídy žáci jsou zodpovědní za svůj úspěch pomáhat studentům nastavit si cíle a být hrdý na svůj výkon podporující komunita povzbuzování, důvěra, podpora a pocit sounáležitosti smysluplná participace cíl a zodpovědnost za chod třídy a školy; oceňovat participaci žáků jasná a důsledná očekávání udržovat jasnou strukturu pro chování ve třídě Strategie instruování strategie kooperativního učení "studijní týmy" se skupinovými cíly a individuální odpovědností, aby se motivovali k učení tutorování spolužáků každodenní čtení s mladším žákem; pokročilí žáci tutorují jiné Dovednosti žáka učit celoživotním dovednostem sociální a komunikační kompetence; řešení konfliktů; asertivita; řešení problémů; kritické myšlení extrakulikulární aktivity pozitivní trávení času v rámci mnoha aktivit gramotnost čtení a pochopení textu na úrovni třídy Strategie posilování resilience u dětí v riziku Bezpečné a předvídatelné vzdělávací prostředí:  jasný řád, rutina a emocionálně stabilní a předvídatelní dospělí => pocit jistoty a bezpečí.  participace na mimo/školních aktivitách, na výběru cílů => pocit kontroly a sebedůvěru dítěte Smysluplná pravidla a limity a důsledné vyžadování:  rozvíjí důvěru v dospělé osoby a poskytují rámec pro vhodné chování Přirozené a logické důsledky:  přirozené důsledky vedou k přirozenému se poučení z důsledků chování (bez intervence dospělého)  logické důsledky vyžadují iniciativu pedagoga, ideálně ihned po chování dítěte (propojení příčina – důsledek) Strategie posilování resilience u dětí v riziku Potřeba důsledné disciplíny:  bez matoucích požadavků ohledně chování,  pozitivní posilování chování Trénování sociálních kompetencí  Např. navazování a udržení přátelství (skupinové projekty, plakáty přátelství, třídní noviny, kooperativní hry, knihy a videa o přátelství…)  rozeznání a vyjadřování emocí (rozšiřování slovníku emocí, rozeznávání emocí u osob, jejich výrazu…)  řízení vzteku, zpracování konfliktů, rozvoj smyslu interní kontroly Strategie posilování resilience pro děti v riziku Podpora chování:  Staví na respektu a důvěrných vztazích mezi pedagogem a dítětem, ne na moci a bolesti.  Využívá modelování chování se vzorem v sociálně zdatnějších vrstevnících. Podporuje dítě v oblasti sebeřízení a vyjadřování pocitů, učí sociálním kompetencím.  Podpora chování je individualizovaná tak, aby naplnila vzdělávací potřeby každého dítěte a jejím hmatatelným výstupem je individuální plán podpory Posilování jako celoškolský přístup  „Vytvořit toto prostředí pro žáky činí nutným vytvořit toto prostředí pro všechny osoby ve škole… Je těžké starat se a podporovat, mít vysoká očekávání a zapojovat žáky do rozhodování bez podpory, respektu či příležitostí pracovat kolegiálně s ostatními. Posilování resilience je ultimátně proces „zevnitř-ven“, který se odvíjí od toho, jak o sebe pečují pedagogové“ (Benard, B., s. 48, 1997).