Aplikovaná sociální psychologie ÚVODNÍ SETKÁNÍ Vyučující Mgr. et Mgr. Jan Mareš, Ph.D. (IVDMR FSS MU), učo 22918 ◦mares@ped.muni.cz ◦diskusní fórum předmětu ◦konzultační hodiny: pondělí 10:00-11:00; jindy jen po předchozí domluvě ◦(Katedra psychologie, Poříčí 31, Brno) MgA. Lenka Remsová (KSocPed PedF MU), učo 70805 doc. PhDr. Jiří Němec, Ph.D. (KSocPed PedF MU), učo 35929 Základní informace o kurzu Cílem kurzu je ◦připomenout vybrané sociálně-psychologické teorie a fenomény a zasadit je do kontextu běžné zkušenosti i profesní zkušenosti sociálního pedagoga. Kurz bude rozdělen do částí více teoretický a do částí založených na práci s vlastním zážitkem a jeho reflexí. Požadavky na ukončení kurzu ◦aktivní účast na seminářích ◦seminární úkol prezentovaný v semináři/v ISu ◦zápočtový test v zápočtovém týdnu 1.Sociální psychologie – stručné opakování (vývoj oboru, známé experimenty, teorie komunikace...) 2.Člověk a sociální prostředí. Sebepercepce a sebeprezentace jako výsledek sociální interakce a sociálního učení. Atribuce. 3.Skupinové procesy, skupinová dynamika, vývoj sociální skupiny. 4.Sociální vliv, sociální tlak, konformita 5.Hodnoty, postoje, ovlivňování postojů, persuaze, manipulace. Když se řekne sociální psychologie… Informační zdroje Literatura ¨Hayesová, N.: Základy sociální psychologie. Portál 1998. ¨Řezáč, J.: Sociální psychologie. Paido, Brno 1998. ¨Philip G. Zimbardo: Moc a zlo . Knihovna ceny Nadace Dagmar a Václava Havlových Vize 97, Moraviapress, a. s., Praha 2005, Rozšiřující literatura ¨Hewstone, M, Stroebe W.: Sociální psychologie. Portál, Praha 2006. ¨Nakonečný, M.: Sociální psychologie. Academia, Praha 1999. ¨Výrost, J., Slaměník I. (Eds.): Sociální psychologie. ISV, Praha 1997. ¨Výrost, J., Slaměník I, (Eds): Aplikovaná sociální psychologie I. Portál, Praha 1998. ¨Výrost,J., Slaměník I. (Eds.): Aplikovaná psychologie II. Grada, Praha 2001. ¨Výrost, J., Slaměník I, (Eds): Aplikovaná sociální psychologie III. Portál, Praha 2002. Internetové zdroje ¨http://www.spring.org.uk/ ¨http://www.all-about-psychology.com/ ¨(atp.) Časopisy ¨Journal of Personality and Social Psychology, ¨Journal of Experimental Social Psychology, ¨Personality and Social Psychology Bulletin. Dále… ¨Noviny, časopisy, soc. okolí… Sociální psychologie Žitá individuální zkušenost (implicitní teorie) Popkulturní fenomén ◦Slavné experimenty (Zimbardo, Milgram, Asch) ◦…nyní jako tv. show... Vědní disciplína s různými akcenty (mezi psychologií a sociologií) ◦Momentálně velmi kritizovaná zevnitř i zvenku ◦(možnosti replikace a publikační zkreslení) – viz další slidy (Odb. 1) ◦Nebo podíl verbální a neverbální komunikace http://technet.idnes.cz/neverbalni-komunikace-statistika-mytus-mehrabian-fsl-/veda.aspx?c=A160314_1 34426_veda_pka ◦ Odb. 1 Estimating the Reproducibility of Psychological Science https://osf.io/ezcuj/wiki/home/ http://www.sciencemag.org/content/349/6251/aac4716.full?ijkey=1xgFoCnpLswpk&keytype=ref&siteid=sci Výběrový rámec: ročník 2008, ◦Psychological Science (PSCI), Journal of Personality and Social Psychology (JPSP), Journal of Experimental Psychology: Learning, Memory, and Cognition (JEP:LMC). 36% replikací dospělo ke statisticky významnému závěru 47% originálních velikostí účinku bylo v 95%CI pro replikační velikosti účinku 68% účinků je statisticky významných i po zkombinování originálních a replikovaných výsledků Odb. 1 Co z replikačního projektu plyne? Možnost sebekontroly není ve vědě jen teoretická Jednotlivým studiím, byť kvalitním, nelze příliš věřit, zvlášť když víme o existujících publikačních zkresleních. Odb. 1 Poznámky V tomto kurzu se neučíme, jak dělat vědu, jak věda funguje atd. Zaměříme se místo toho na to, jak vyrábět „poznatky“ tak, aby byly v souladu s premisou, že psychologie je věda. To znamená ◦Zkombinovat tradiční zdroje poznatků - vždy ◦Nahradit „pravdivost-nepravdivost“ možností diskuze platností (validit) v jejich mnoha významech ◦Umožnit tuto diskuzi transparentností a systematičností (v postupech i v jazyce) objektivita ◦Počítat s replikováním – výzkum vs. studie ◦Vycházet z dat svých a kolegů ◦Souhlasit s některými filozofickými východisky (zejm. stabilita a poznatelnost světa, existence stabilních kauzálních vztahů) „Vědecký“ tedy znamená vzniklý výše uvedeným způsobem uvažování. Projeví se to mimo jiné tím, že ze svého jazyka vyřadíme „dokázat“ a nahradíme jej „podporováním“. Odb. 1 Pseudověda Parazitování na pověsti vědy Chronické nenaplňování většiny nároků kladených na vědu ◦Bránění přezkumu ◦Mlžení ◦Málo dat ◦Argumentace ad hominem - autoritou ◦Argumentování nejasnými pojmy vč. odkazu na dosud neznámé mechanismy Odb. 1 Souhrn Cestou si můžete všímat toho, co a kdo všechno je součástí vědy – toho velkého intelektuálního podniku, který je dnes stejně tak ekonomickou, kulturní či vojenskou institucí, jako je společenskou institucí, která nám pomáhá porozumět světu kolem nás.