Škola bez poražených Thomas Gordon Jan Nehyba Thomas Gordon • (1918 – 2002) byl americkým klinickým psychologem a kolegou Carla Rogerse •Je znám jako jeden z prvních, který se zabýval výukou komunikačních dovedností a řešení konfliktů pro rodiče, učitele, děti,… https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b5/Photo_of_Dr._Thomas_Gordon.jpg/220px-Phot o_of_Dr._Thomas_Gordon.jpg Do jaké míra souhlasíte s výroky? 1.Dobrý učitel je klidný, vyrovnaný a nic jej nevyvede z míry. Nikdy neztrácí kontrolu, nikdy nedáváme najevo silné emoce. 2.Dobrý učitel je nezaujatý a nemá žádné předsudky. Afroameričané, běloši, hispánci, hloupé děti, chytré děti,… – na všechny pohlíží správný učitel stejně. 3.Dobrý učitel dokáže před studenty skrývat své skutečné pocity a měl by to dělat. 4.Dobrý učitel přijímá všechny své žáky ve stejné míře. Nemá žádné oblíbence. 5.Dobrý učitel žákům zprostředkovává stimulující prostředí, které vyvolává zájem, dává volnost, zároveň je tiché a vždy uspořádané. 6.Dobrý učitel nikdy neprojevuje náklonost, nedává najevo, že se cítí dobře nebo špatně, nezapomíná, nedělá chyb. Jeho chování je stálé a neměnné. 7.Dobrý učitel zná odpověď. Je moudřejší než jeho žáci. 8.Dobrý učitel stojí na straně svých kolegů. Všichni dohromady zastávají vůči studentům jednotnou linii bez ohledu na své osobní pocity, jednoty a přesvědčení. Kdo má problém? Přijatelné chování žáka Nepřijatelné chov. žáka Učitel má problém Bez problému Žák má problém •Umění naslouchat •Umění konfrontovat http://universalcommunicationskills.com/wp-content/uploads/2012/08/DrGordonThomasCrop4.jpg •Thomas Gordon •Z pohledu učitele: Kritérium odlišení: Je mi jednání žáka nepříjemné, protože zasahuje do mých potřeb? Je mi jednání žáka nepříjemné, protože bych chtěl, aby neměl žádný problém? •Oblast učení a vyučování Čí je to problém? Dítě se loudá, když učitel pospíchá. Dítě má vztek na učitele. Dítě se opozdí na večeři a zapomene to rodičům zavolat. Žák vyrušuje na hodině tím, že se hlasitě baví. Dítě má potíže se svým domácím úkolem, který se mu zdá příliš náročný. Žák se nepohodl s některým ze svých spolužáků. Žák v klidu spokojeně pracuje Žák vyryl své iniciály do školní lavice Problém přísluší učiteli Dítě nemá problém Problém přísluší dítěti > •Vaše situace (příklady): •Problém přísluší učiteli Problém přísluší dítěti: •… … • Jak jste to měli ve své třídě na SŠ/ZŠ? Učitel má problém Bez problému Žák má problém Učitel má problém Bez problému Žák má problém Metody •Autoritativní a permisivní u Gordona: polarita vyhrát – prohrát. • •Metoda I – učitel se snaží vyhrát •Metoda II – učitel vždy ustoupí a nechá vyhrát žáka. „Dobře vyhrál jsi a já to vzdávám“. •Metoda III – metoda bez poražených, konflikt se týká obou, spolupracujeme na řešení • •Kazuistiky (I – 191 s., II – 193 s., III – 226 s.) Metoda I – Co o ní víme dle Gordona 1.V situacích, které vyžadují rychlý zásah, může působit rychle a účinně („Okamžitě ten ostrý nůž polož!“). 2.V situacích, které zahrnují velký počet lidí a bylo by nesmírně složité o věci diskutovat, může být jediným možným řešením („Hudba dohrála, tancování skončilo, za patnáct minut se zamyká, takže prosíme všechny, aby ihned opustili sál.“). 3.V poraženém vyvolává znechucení a může vyvolat nepřátelský pocit k vítězi. 4.Poražený není moc motivovaný podílet se na řešení konfliktu. (Polovinu času, co jsme ve třídě, strávím tím, že dělám policajta.“). 5.Podporuje podřízenost a poslušnost ze strachu… Metoda II – Co o ní víme dle Gordona 1.Může to být rychlý způsob vyřešení konfliktu – člověk určité jednání ignoruje. 2.Nepřátelské pocity: Učitelé, kteří se často vzdávají, tak začnou pociťovat averzi vůči žákům. 3.Ve vítězích(tedy žácích) může kotvit sobeckost, neochotu spolupracovat,… 4.Ve srovnání s metodou I podporuje více spontánnost a tvořivost – učitelé za to ale platí velkou daň. 5.Žáci ztrácejí vůči učiteli respekt… Metoda III – „bez poražených“ •Oscilace mezi metodou I a II je pro žáky matoucí! •Metoda I i II spoléhají na sílu. •Podstatou metody III je najít tvůrčí řešení, které umožní každému uspokojit své potřeby • 1.Vymezit problém – jde o konflikt potřeb nikoliv řešení (J. Dewey) 2.Vymyslet možná řešení – nehodnoťte, zapisujte, stimulující otázky 3.Posoudit návrhy – Kterému návrhu dáváte přednost?, facilitátor, vyjadřujte se a používejte k tomu já-sdělení: Tenhle návrh je pro mě nepřijatelný, protože… 4.Rozhodnout se – nehlasujte, souhlasí s ním všichni, průzkum: kdo je pro návrh ruku nahoru 5.Určit , jak se rozhodnutí provede – Co potřebujeme, abychom mohli začít? Rozpis: kdo co kdy udělá 6.Zhodnotit úspěšnost řešení – Zbavili jste se problému? Nějaký posun? http://purchasingnegotiationtraining.com/wp-content/uploads/2009/11/Win-Win-291x300.jpg Já-sdělení •Tři části: •POPIS JEDNÁNÍ – fakta ne hodnocení •DOPAD – sdělení, že žákovo jednání má neblahý dopad na učitel. Žáci si často neuvědomují, že mají svým jednáním vliv na druhé. •POCIT – pocit, který je vyvolaný vzniklou situací. •„Když je tady takový hluk [POPIS JEDNÁNÍ], zabere mi víc času vás látku naučit, musím s vámi stále opakovat a nepostupujeme dopředu [KONKRÉTNÍ DOPAD]. Jsem z toho unavená, otrávená, a dělám si starosti, že nestihneme probrat všechno, co máme [POCIT].“ • • Já-sdělení a Ty-sdělení •Když na podlaze leží papíry… •Když poskakuješ sem a tam… •Když na hřišti strkáš do Honzíka… •Když je tady takový hluk… •Když začínáme pozdě… •Když mě vyrušuješ… • •Přeformulujte Ty-sdělení je do Já-výroku Vytvořte vlastní já-sdělení… •„Když je tady takový hluk [POPIS JEDNÁNÍ], zabere mi víc času vás látku naučit, musím s vámi stále opakovat a nepostupujeme dopředu [KONKRÉTNÍ DOPAD]. Jsem z toho unavená, otrávená, a dělám si starosti, že nestihneme probrat všechno, co máme [POCIT].“ •