ÚVAHY NAD VÝZKUMNÝMI OTÁZKAMI A OTÁZKAMI KLADENÝMI RESPONDENTŮM JAN MAREŠ KPSYCH PDF MU, BRNO Úkol č. 1 ¨Cvičení 1 (dovednost rozumět výzkumným sdělením a zpracovávat je pro vlastní účely): Student vytvoří dle zadaných kritérií APA anotaci o rozsahu max. 1 NS z doporučené nebo vlastní ukázky výzkumu. Anotace obsahuje téma, výzkumnou otázku, metody, výběr vzorku, vzorek, použité analýzy, informace k validitě a reliabilitě, hlavní výsledky, doporučení pro praxi a citaci daného výzkumu dle APA. Práci vloží do ISu. Kvalifikační práce ¨K čemu je dobrá? ¨Jak vybrat téma a jak s ním pracovat? ¨Jak se dopracovat k výzkumné otázce a jaké to má důsledky? ¨Jak pracovat s literaturou? ¨Jak se ptát respondentů? K čemu je kvalifikační práce dobrá? ¨Rozměr „oficiální“ ve vztahu k odborné komunitě i rozměr individuální. ¤Vypracováním kvalifikační práce má student prokázat schopnost samostatně využívat teoretické, metodologické i praktické poznatky získané během studia a aplikovat je při řešení konkrétního problému. ¤ ¤Měla by přispět k rozšíření empirické báze oboru. ¤ ¤Téma práce by mělo autora bavit a mít pro něj i praktický význam. Jedná se o vztah, který by měl vydržet navzdory nepříznivým vlivům nejméně po dobu DP ;) ¨ Jak vybrat téma a jak s ním pracovat? Co je špatný nápad – obvyklé pasti ¨Ještě nevím, navrhnu něco hodně obecného a pak se uvidí. ¤Alt. 1. Ještě nevím, zajdu na katedru a zeptám se, co by mi zadali. ¤Alt. 2. Na katedře běží výzkum, mají hodně dat, takže snad „něco“ z toho. ¤Alt. 3. Nikdo o tom na katedře moc neví, tak by to mohlo být zajímavé. ¨Mám dotazník a nějaká procenta snad už zvládnu. ¨Bude to určitě něco kvalitativního (ve smyslu statistice nerozumím a rozumět nechci). ¨Mám spoustu zájmů, vč. odborných. Zkusím tedy vybrat něco dostatečně odlehlého, aby mne to v jiných aktivitách nerušilo. ¨ Výběr tématu ¨Jedná se „umění možného“ – výběr: ¤Mezi tématy navrhovanými („to se mi líbí“) ¤Výběr tématu vlastního („tohle mne zajímá“) ¤ ¨Téma: ¤Musí být dostatečně úzké, aby bylo možno je v rozumném čase a s rozumným úsilím zvládnout (pozor na „obecná“ témata!) ¤Mělo by souviset s vlastní praxí („užitečnost“) ¤Mělo by být pro autora atraktivní ¤ ¨Obojí ovlivňuje i výběr školitele ;) Název práce ¨Název předznamenává celou práci. Má být krátký, přesný a výstižný. Pokud možno má obsahovat klíčová slova, která charakterizují práci i příslušný postup. Pro upřesnění je možné použít podtitul. ¨V literatuře se setkáme s dvěma druhy názvů odborných textů: ¤První mají poetické zaměření. Název má upoutat čtenáře a metaforičností vyvolat emoce. Často podoba otázky. („Novinářský“ přístup) ¤Druhý druh názvu přímo informuje o problému a cílech. Obsahuje prvky dobře formulované výzkumné otázky. n[(závisle proměnná) jako funkce (nezávisle proměnné)] nebo (Efekt (nezávisle proměnné) na (závisle proměnnou)) pro [(danou populaci) nebo (jiné podmínky)]. ¨Inspirací (nebo negativním příkladem) mohou být i již odevzdané práce - http://is.muni.cz/thesis/ Vstupní uvažování nad problémem ¨Definujte si témata, která vás zajímají. Snažte se je vyjádřit odbornými termíny. ¨Debatujte s kolegy, zda váš “zájmový seznam” je reprezentativní pro to, co chcete zkoumat, zda není příliš obecný, zda není příliš rozsáhlý či naopak stručný, zda jsou použité pojmy chápány vašimi kolegy stejně atd. ¨Konfrontujte svůj výběr témat, proměnných s obdobnými studiemi u nás i v zahraničí. ¨Napište si sám(a) pro sebe, jaké zkušenosti máte s tématy, která chcete zkoumat. ¨Sepište si, co všechno může ovlivnit (zkreslit) získaná data, když se rozhodnete takové jevy v současné škole zkoumat. Doplňte k tomu, jaká opatření je třeba udělat, aby zkreslení bylo co nejmenší. ¤ JAK VZNIKAJÍ POZNATKY? 1.Autorita (J.A.Komenský, Průcha, Gavora…) 2.A priori – použití rozumu, logiky, intuice 3.Zkušenost (empirie), tradice 4.Věda = 2 + 3 + pochybování ….. + 1 ¨ ¨ ¨Charles Peirce – The Fixation of Belief http://www.peirce.org/writings/p107.html JAK POSUZOVAT PLATNOST POZNATKŮ? PSY/PED VĚDA VÝZKUM PROFESE VĚDECKÉ POZNATKY PRAKTICKÉ POZNATKY JAK VYTVOŘIT POZNATEK - UDĚLAT DOBROU DISERTAČNÍ PRÁCI? •AJ: methodology, findings, science, profession, research, validity, thesis Metodologie Budování vědeckých poznatků je principielně jednodušší (kontext se snažíme epliminovat, nikoli zohledňovat). Věda je sada nástrojů k učení se ze zkušenosti. (mitchell, jolley) JEVY TEORIE > > INDUKCE HYPOTÉZY DEDUKCE DATA DATA DATA •AJ: phenomena, (empirical) data, facts, induction, theory, deduction, hypotheses, sample, method, design, analysis, exploratory and confirmatory research, statistics Když se řekne… věda Jevy = realita. Teorie = naše konstrukce, reprezentace reality. Je-li konstrukce dobrá, daří se nám lépe využívat reality ku prospěchu svému. Porozumění s tím nemá co dělat. Pravda je filozofický pojem. Analýza – deskriptivní. Statistická indukce již je součástí indukce. Co dělá vědu vědou, je především systematičnost, kontrolovatelnost tvorby dat – objektivita(intersubjektivita). V kval bychom přidali ještě badatelovy hodnoty, čas a místo…. Fakta jsou výsledky analýzy dat, jde o tvrzení o datech. Filozofie vědy se zabývá především vztahem mezi jevy a daty. VÝZKUMNÁ OTÁZKA HYPOTÉZA upraveno dle Trochim, Donnelly, www.socialresearchmethods.net EXTERNÍ VALIDITA KONSTRUKTOVÁ VALIDITA INTERNÍ VALIDITA VALIDITA ZÁVĚRŮ ZKOUMANÝ SOUBOR METODA SBĚRU (TVORBY) DAT DESIGN VÝZKUMU ANALÝZA DAT KONCEPČNÍ STRÁNKA VÝZKUMU PRAKTICKÁ STRÁNKA VÝZKUMU •AJ: research question, hypothesis, external validity, construct validity, internal validity, validityof findings, research sample, method of data collection, research design, data analysis KONCEPČNÍ A PRAKTICKÁ STRÁNKA VÝZKUMU DESKRIPCE PREDIKCE VYSVĚTLENÍ NENÁHODNÝ VÝBĚR NÁHODNÝ VÝBĚR POZOROVÁNÍ DOTAZOVÁNÍ ANALÝZA PRODUKTŮ NÁPAD VÝZKUMNÁ OTÁZKA HYPOTÉZY Co chci zkoumat? TYP VÝZKUMU VÝBĚR ZKOUMANÝCH OSOB METODA SBĚRU DAT Jak to chci zkoumat? •Co jsem zjistil? ANALÝZA A INTERPRETACE DAT KOMUNIKACE VÝSLEDKŮ MAPA VÝZKUMU CO VŠECHNO PATŘÍ DO VÝZKUMU? Inspirace Šťastná náhoda Běžný život NESYSTEMATICKÉ ZDROJE � Předchozí výzkumy Teorie Odborné přednášky SYSTEMATICKÉ ZDROJE ‚ ZDROJE VÝZKUMNÝCH NÁPADŮ Nesystematické zdroje fungují téměř výhradně zkušenějším vědcům. Kdo neví, jak se výzkum dělá, nepozná, co je dobrý nápad na výzkum. VÝZKUMNÁ OTÁZKA JE ZODPOVĚDITELNÁ � Kolik andělů může tančit na špičce špendlíku? Sledované proměnné musí být měřitelné Často měříme jevy nepřímo Život nadaných dospívajících Je jasné co chceme zkoumat? Je jasné k čemu chceme dospět? JE FORMULOVÁNA VÝZKUMNÁ OTÁZKA NE POUZE TÉMA ‚ JAK POZNÁM DOBROU VÝZKUMNOU OTÁZKU? VÝZKUMNÁ OTÁZKA JE PŘIMĚŘENĚ ÚZKÁ � Kam si sedají extroverti a introverti v přednáškové místnosti? Zúžení výzkumné otázky zpřesňuje výzkumný projekt. VÝZKUMNÁ OTÁZKA JE HODNOTNÁ, SMYSLUPLNÁ, NENÍ BANÁLNÍ „ Lidé s větší tendencí k prosociálnímu chování více vyžadují prosociální chování od ostatních. Zkoumání přináší nové informace Není zbytečné ji zkoumat JAK POZNÁM DOBROU VÝZKUMNOU OTÁZKU? MALÁ NEBO ŽÁDNÁ ORIENTACE V LITERATUŘE NEZNALOST ZDROJŮ, MÁLO ČASU NA STUDIUM � NESYSTEMATICKÉ ZPRACOVÁNÍ LITERATURY ZPRACOVÁNÍ TOHO, CO MI PŘIŠLO POD RUKU ‚ STUDIUM JEN DOMÁCÍ LITERATURY NEZNALOST JAZYKA NEBO VÍRA V DOSTATEČNOST DOMÁCÍCH ZDROJŮ � NEKVALITNÍ ZDROJE STUDIUM UČEBNIC, NEVHODNÉ ČASOPISY, POCHYBNÉ INTERNETOVÉ ZDROJE, AUTORITY „ ZÁKLADNÍ CHYBY PŘI FORMULOVÁNÍ VÝZKUMNÉ OTÁZKY PREDIKCE KORELAČNÍ VÝZKUMNÝ PROJEKT ‚ Souvisí míra sebehodnocení s užíváním drog? Zda a jak těsně spolu jevy souvisejí Umožňuje predikci jevů DESKRIPCE DESKRIPTIVNÍ VÝZKUMNÝ PROJEKT � Jaké je sebehodnocení uživatelů drog? Co je to? Kolik toho je? Jak často se to vyskytuje? Popis a klasifikace sledovaného jevu JAKÉ JSOU ZÁKLADNÍ CÍLE VĚDECKÉHO SNAŽENÍ? VYSVĚTLENÍ EXPERIMENTÁLNÍ VÝZKUMNÝ PROJEKT � Je nízké sebehodnocení příčinou užívání drog? Co zapříčiňuje co? Umožňuje identifikovat kauzalitu vztahu JAKÉ JSOU ZÁKLADNÍ CÍLE VĚDECKÉHO SNAŽENÍ? HYPOTÉZY SPECIFIKUJÍ VÝZKUMNÝ PROBLÉM PŘEDPOKLÁDANÝ VÝSLEDEK VÝZKUMNÉHO PROJEKTU CO OČEKÁVÁM, ŽE VYJDE VÝZKUMNÁ OTÁZKA Existuje vztah mezi tendencí chovat se prosociálně a vyžadováním prosociálního chování od druhých? HYPOTÉZA Lidé s větší tendencí k prosociálnímu chování více vyžadují prosociální chování od ostatních. CO JE TO HYPOTÉZA A JAK VZNIKÁ? Projekt práce - struktura ¨popis řešeného problému; ¨uvedení do kontextu problému v rámci současného stavu oboru (přehled literatury); ¨určit cíle práce; ¨objasnit, jak se bude postupovat, aby se cílů dosáhlo. Anotace práce ¨Když již je hotová představa o problému, je vhodné nachystat si anotaci (max. 250 slov) ¤V několika větách stručně představujeme cíl práce, teoretická východiska i metodologická východiska ¤Text anotace by měl chápat i laik. Je-li to „složité“, pak něco v předchozím procesu nebylo v pořádku. To, co nás zajímá a jak to děláme by mělo být obecně srozumitelné. ¤Výhoda při komunikaci s respondenty (informovaný souhlas, ochota spolupracovat). ¤Výhoda při propagaci práce a jejích výsledků. Kvalifikační práce – věc veřejná ¨Naučte se o své práci hovořit a diskutovat ¨Vítejte kritické připomínky (v případě, že se týkají práce ;) ¨Snažte se průběžně na seminářích a konferencích zveřejňovat průběžné výsledky své práce Práce s literaturou ¨Je nutné číst, řada „nových“ a „aktuálních“ témat vyplývá z neznalosti („objevování kola“, zkoumání banalit) ¤Literatura dává přehled i o způsobech zkoumání problému (design výzkumu, metody i jejich omezení) ¨K tématu je vhodné si obstarat přiměřené množství literatury ;) ¨Literaturu může doporučit školitel, důležitý je i vlastní výběr ¨Průběžně je velmi dobré psát si poznámky a vytvářet seznam literatury ¤(„Odkud, doprčic, byla ta modrá knížka? A tohle jsem našel kde?“) ¤Od začátku podle normy ISO nUžitečný on-line nástroj http://www.citace.com/ Práce s literaturou ¨Nutnost definovat klíčová slova (a jejich varianty) i v angličtině – užitečná pomůcka - slovníky ¨Vyhledávání ¤V katalogu knihoven – elektronické zdroje ¤V českém interentu (seznam, google) nDostupnost českých (slovenských) zdrojů je všeobecně špatná, je pracná a časově náročná nVýstupy z výzmumů z veřejných zdrojů najdete na v RIVu (http:/www.vyzkum.cz/) ¤V anglických odborných časopisech nhttp://www.ped.muni.cz/wlib/ nBLACKWELL SYNERGY nEBRARY Education nElektronická knihovna časopisů na MU nERIC - Educational Resource Information Center nJSTOR - JOURNAL STORAGE nPROQUEST 5000 n(…) Práce s literaturou (2) ¨Zdroje – dostupné nejčastěji v knihovnách (vč. odkazů na databáze) ¨Nejhloupější věta totiž zní „k tématu neexistuje relevantní literatura“ ¤Odborné knihy – monografie (učebnice konzultovat s vedoucím) nV angličtině - http://www.ped.muni.cz/wlib/ (doporučuji encyklopedie a eBrary Education) nGoogle books http://books.google.cz/ ¤Odborné časopisy – Pedagogika, Čs. psychologie, e-psychologie, Školský psychológ, Orbis Scholae, Pedagogika.sk, Journal of Pedagogy / Pedagogický casopis... nScholar google http://scholar.google.cz/ ¤Sborníky z konferencí nnapř. ČAPV,… ¤Vzdělávací portály – http://www.ceskaskola.cz/ (…) ¤Stránky občanských sdružení a neziskových organizací n ¨ ¨ Otázky kolem odpovědí na otázky POROZUMĚNÍ Identifikace požadované informace Propojení s relevantními pojmy Sociální kognice – účel tázání VYBAVENÍ Stanovení strategie vybavení Vybavení specifických a obecných paměťových stop Doplnění chybějících detailů POSOUZENÍ … kompletnosti a relevantnosti vybaveného … vhodnosti, přípustnosti Vytvoření odhadu na základě dílčích informací ODPOVĚĎ Srovnání svého odhadu s nabízenými kategoriemi Provádění úprav… •AJ: comprehension, retrieval, judgement, response Jak odpovídáme na otázky Model odpovídání na otázky Canell, Miller, Oksenberg, upraveno dle Tourangeau, Rips, Rasinski (2000) Jak klást otázky? Nejdříve je potřeba si uvědomit, jak na otázky odpovídáme, abychom je dokázali chytře vymýšlet. ¨Normální konverzace v běžném životě interpretujeme tak, jako bychom očekávali od svých konverzačních partnerů naplnění následujících ideálů: ¨ ¨IDEÁL KVALITY ¤Neříkáme lži, ani věci, pro které nemáme důkazy ¨IDEÁL RELEVANCE ¤Říkáme pouze věci, které jsou pro účel konverzace relevantní, smysluplné, účelné ¨IDEÁL KVANTITY ¤Naše příspěvky do konverzace jsou přesně tolik informativní, jak je třeba, ani o trochu víc ¨IDEÁL MRAVŮ ¤Naše příspěvky jsou jasné a stručné ¤ ¨Předpokládá se, že mluvíme pravdu, sdělujeme relevantní informace, sdělujeme adekvátní množství informací, a to jasně. ¤ ¤http://en.wikipedia.org/wiki/Gricean_maxims Griceho konverzační ideály Ad. Kvalita – Lidé vás berou vážně, zejm. coby vědce. Sdělíte-li jim v otázce nějaký nesmysl, budou ho brát vážně. Jen málokdo řekne, to je nesmysl. Co říkáte na polistopadový celkový pokles mravů a růst kriminality? Ad. Relevance – Zařadíte-li do otázky irelevantní informace, lidé je budou považovat za relevantní. Jak často jste se minulý měsíc těšili do školy? Ad. Kvantita – zde s podobnými důsledky jako relevance – Lidé předpokládají, že vše, co otázka obsahuje zde má své místo Ad. Kvantita – Je-li otázka složitě/nejasně formulovaná, vzniká dojem, že se ptáte na složitou, citlivou věc. Jak často se vám stává, že když jdete do školy, tak máte pocit, že to, co vás ve škole čeká, se vám bude líbit? ¨RELEVANCE, ZNÁMOST TÉMATU – pro vás i respondenta ¨JEDNODUCHOST, KRÁTKOST – krátkodobá paměť (7-2) ¨ jedna otázka jen na JEDNU VĚC (x dvouhlavňovost), pozor na podmiňování ¨SROZUMITELNOST, vyhýbejte se slangu, je nutné ji ověřovat, srozumitelnost všem respondentům ¨POZOR NA ZÁPORY v otázce ¨VYHÝBEJTE SE SUGESTIVNÍM otázkám, zvažujte dojem na respondenta ¨VYHÝBEJTE SE EMOTIVNÍM otázkám ¨VYVAŽUJTE – zahrňte do otázky oba póly ¨nabídněte „NEVÍM“, kdykoli lze nevědět ¨POZOR NA KONTEXT daný předchozími ot. ¨… a další Pravidla volby/formulace otázek Aby usnadňovala vybavení těch paměťových stop, které chceme a minimalizovala nežádoucí „asociace“. ¨PŘITAKÁVÁNÍ ¨SOCIÁLNÍ ŽÁDOUCNOST ¨SOCIÁLNÍ HOSTILITA ¨PAMĚŤOVÉ CHYBY ¨LHOSTEJNOST ¨VYHÝBÁNÍ SE EXTRÉMŮM Zkreslení v odpovědích Aby usnadňovala vybavení těch paměťových stop, které chceme a minimalizovala nežádoucí „asociace“. •AJ: estimation, heuristics, contextual cues ¨Respondenti odpovědi obvykle „odhadují“ ¤ve schopnostech a motivaci se respondenti liší ¤platí zde obecné heuristiky a zkreslení odhadů ¨V odhadu využívají kontextuální nápovědi ¤formulace otázky notázka, nabídnuté odpovědi ¤kontext ostatních otázek a odpovědí (struktura rozhovoru) ¤kontext „vyplňování dotazníku“ ndotazování jako sociální setkání (Grice) ¨Odpovídání na otázky ovlivňuje další chování a kognici ¤Nezamýšlené důsledky dotazování („zživotnění“ tématu – sociální konstruování reality – „když se na to ptají, asi je to důležité“, přebírání naznačené struktury) Jak hádáme odpovědi ROZHOVOR DOTAZNÍK Nižší možnost standardizace Vyšší možnost standardizace Vyšší potenciál pro validitu Nižší potenciál pro validitu Nižší potenciál pro reliabilitu Vyšší potenciál pro reliabilitu Vliv tazatele vysoký (+ i -) Vliv tazatele minimální Návratnost vysoká a snáze kontrolovatelná Návratnost menší a hůře kontrolovatelná Drahý (čas i peníze) Levný (až laciný) Anonymita problematická Anonymita možná Vyšší možnost motivovat Omezené motivování / demotivace Kladení otázek – dotazník vs. rozhovor Anonymita ale může dosáhnout takové míry, že nebudeme vědět, jestli dotazník vyplnil ten správný člověk. ROZHOVOR FOCUS GROUP SKUPINOVÝ ROZHOVOR Vyšší možnost standardizace Nižší možnost standardizace Širší rozsah Užší rozsah Snazší na management Náročnější na management Drahý (čas i peníze) Levnější Větší problém s citlivými tématy Sledování interakcí •FG (=ohnisková skupina) • – rozhovor s malou skupinou (5-10) Kladení otázek – focus groups Anonymita ale může dosáhnout takové míry, že nebudeme vědět, jetsli dotazník vyplnil ten správný člověk. VEDENÍ ROZHOVORU - PRŮBĚH ¨ÚVOD – představení tazatele, účelu rozhovoru, ujištění o důvěrnosti, dohoda o záznamu, raport ¨ZAHŘÍVACÍ KOLO – jednoduché neohrožující otázky ¨HLAVNÍ NÁPLŇ ROZHOVORU ¨ZKLIDNĚNÍ – uvolnění napětí, které se mohlo během rozhovoru nashromáždit ¨UZAVŘENÍ – poděkování, debriefing, rozloučení se. Pozor na jev „ruka na klice“ To vše dohromady je v rozhovorovém schématu. §Mějte NATRÉNOVÁNO §NASLOUCHEJTE, i při strukturovaném rozhovoru §NEUTRALITA §Otázky klaďte klidně, přímočaře a způsobem, který v respondentovi nevyvolá pocit ohrožení (nebo jiné nežádoucí pocity) §Minimalizujte návodnost, SUGESTIVNOST. Nedejte znát, jaké odpovědi si přejete slyšet. §Otázky řaďte spíše od obecnějších ke specifičtějším (trychtýř) §UŽÍVEJTE si to (nebo se alespoň tvařte, že vás to baví, že vás respondentův názor zajímá) •… nedodržení vede ke zkreslením – INTERVIEWER BIAS VEDENÍ ROZHOVORU - PRAVIDLA KLADENÍ OTÁZEK - ROZHOVOR ¨Jde vlastně o ZPROSTŘEDKOVANÉ POZOROVÁNÍ ¨ ptáme se druhých na výsledky jejich „pozorování“ ¨ ¨Rozhovor je konverzace se specifickým CÍLEM, ÚČELEM. ¨Rozhovor je DOVEDNOST. ¨ ¨ZÁKLADNÍ PRVKY ROZHOVORU ¨ KLADENÍ otázek (formulovat, řadit, klást) ¨ NASLOUCHÁNÍ odpovědím (+ záznam) ¨ VEDENÍ rozhovoru, aby směřoval k vytýčenému cíli ¨ CÍL je třeba mít jasný Zastavit se u záznamu – získat souhlas a natáčet. Spoléhání na záznam může vést k „neposlouchání“. ¨OTEVŘENÉ – charakter odpovědi není určen ¨UZAVŘENÉ – omezené odpověďové varianty ¤Ano/ne, dichotomické, alternativní ¤Multiple-choice (ustáleně alternativní, mnohonásobné volby ;-) ¤ŠKÁLOVÉ (posuzovací, ratingové) – přímá kvantifikace ¤ ¤ ¨SPECIÁLNÍ (PSYCHOLOGICKÉ) – vědomé porušení „pravidel“ >> skrytí pravého účelu >> verbální chování ¤Např. projektivní, asociační (konotační) ¤Manipulativní, experimentální (např. nucená volba, sugesce) ¨ Formy (formáty) otázek Rozdíl mezi otevřenými/uzavřenými a těmi speciálními spočívá také v míře ¨Ptejte se jazykem, kterému respondent rozumí ¤Nikoli „pedagogičtinou“ či „psychologičtinou“, shrnutí a zobecnění s využitím odborných termínů je vždy prací badatele ¨Neptejte se přímo na hypotézy či výzkumné otázky ¤„Má vaše škola vizi?“, „Máte problémy se studijní motivací?“ ¨Nezneužívejte otázku „Proč?“ ¤„Proč se vám líbí Pepa Novák?“ Formulace otázek do dotazníku Anonymita sice u dotazníku usnadňuje odpovídání na citlivé otázky, ale je potřeba toho využívat pouze s mírou. ¨Spíše specifické než obecné ¨Spíše uzavřené než otevřené (ale…) ¨Spíše nabídnout „nevím/nemám názor“, než ne ¤popř. zvážit možnost střední/neutrální alternativy ¨Spíše nucená volba než (ne)souhlas ¨Pořadí otázek (obecnější před specifickými) ¨Specifika konkrétních formulací ¨Pozor na obecné kvantifikátory ¨Neptejte se v dotazníku, na co byste se nezeptali ústně Formulace otázek do dotazníku (2) Anonymita sice u dotazníku usnadňuje odpovídání na citlivé otázky, ale je potřeba toho využívat pouze s mírou. ¨Jedna otázka je velmi zranitelná ¨Když se zeptáme vícekrát trochu jinak, máme více šancí na úspěch ¨Průnik více otázek hledáme zprůměrováním (popř. sečtením) ¨ ¨Kdy lze sčítat položky ¨Kladná korelace – odpovědi jsou produktem téže vnitřní tendence ¨Kumulace – chování, událostí Zvyšování reliability zmnožením položek ¨MOŽNÉ PŘEDNOSTI ¨Mnohem snazší přístup k širší paletě jevů ¨Časová nezávislost ¨Menší náročnost – finanční, časová ¨MOŽNÁ SLABÁ MÍSTA ¨Zranitelnost daná zprostředkovaností ¨Kvality nástroje Přednosti a slabé stránky dotazování Literatura (výběr) ¨GAVORA, P. Úvod do pedagogického výzkumu. Brno: Paido, 2000. ¨GAVORA, P. Výzkumné metody v pedagogice. Brno: Paido, 1996. ¨E-učebnica metodológie kvantitatívneho výskumu - http://www.e-metodologia.fedu.uniba.sk/ ¨ŠVAŘÍČEK, R., ŠEĎOVÁ, K. (Eds.) Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách: pravidla hry. Praha : Portál, 2007. ¨ ¨MAREŠ, J., GAVORA, P. Anglicko - český pedagogický slovník. Praha: Portál, 1999. ¨PRůCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J. Pedagogický slovník. Praha: Portál, 1995. ¨ ¨SPOUSTA, Vladimír. Vádemékum autora odborné a vědecké práce (se zaměřením na práce pedagogické). Brno: Masarykova univerzita, 2001. 158 s. ¨ČMEJRKOVÁ, S.; DANEŠ, F.; SVĚTLÁ, D. Jak napsat odborný text. Praha: LEDA, 1999. 255 s. ¨ECO, Umberto. Jak napsat diplomovou práci. Olomouc: Votobia, 1997. 271 s. ¨ Internetové zdroje ¨Jak psát a upravovat diplomovou práci (e-learning PdF MU, kol. autorů) ¤http://moodlinka.ped.muni.cz/mod/resource/view.php?id=12931 ¨Hendl, J., Blahuš, P. Jak na to? Metodologie závěrečné práce. FTVS UK Praha ¤http://www.ftvs.cuni.cz/hendl/index1.htm