SZ6006 Výzkum v pedagogické praxi S využitím podkladů dr. Ježka a dr. Širůčka z FSS MU §Zvládnout základy tvorby didaktických testů §Reflexe úlohy didaktických testů §Tvorba testu § § Zjištění kvalit testu § § Reflexe výsledků § §Málo znalostí - > Polarizace postojů § §Špatné testy: §Nerozlišují §Zvýhodňují šikovné §Znevýhodňují jiné §Špatné užití §(Standards for Educational and Psychological Tests 2014) §Česky předchozí verze http://www.testcentrum.cz/literatura/2 §Zpětná vazba pro zlepšení výuky §Zpětná vazba pro studenta (a diagnostika miskoncepcí atd.) §Známkování, postup do další úrovně vzdělávání atd. § §Kvalifikační testování (High-stakes testing) §Klasifikační § § §Přijímačky, státní maturita,… PISA, žebříčky 1.Co chceme měřit 2.Jak to chceme měřit 3.Jaký výsledek bude (dost) dobrý (standard) §Testovaný umí (ví) „to“ lépe než druzí §Kriteriem jsou normy § § § §Testovaný umí (ví) „to“ tak, že splňuje standard §Kriterium zvládnutí Normované testy Kriteriální testy Široké, mnoho cílů Úzké, zaměřené na jednu věc Snaha o dosažení vysoké variability (umožňující výkon interpretovat) Přímá interpretace (zvládl / nezvládl) Středně těžké položky (0,5) Lehké položky (0,8) Hodnocení relativního výkonu Procento zvládnutých znalostí či dovedností Do jaké míry test měří právě učitelovy vzdělávací cíle Slide je tu proto, abychom zdůraznili, že měříme cíle a dávali pozor na to, abychom neměřili výukové aktivity. Navážem o 4 slajdy dál. Hodil by se nějaký příklad. §Úkol §Petr má na účtu v bance 58 korun. Letošní úrok byl 11 korun a studentský bonus 12 korun. Kolik korun měl na konci roku Petr na účtu? § §Testováním výstupů z učení (learning outcomes) § §Potřebujeme tři prvky: 1.Pozorovatelné chování, které má být výstupem učení 2.Konkrétní podmínky, kdy se má toto chování projevit 3.Známá kvalita / úroveň chování, které odpovídá zvládnutí cíle §Pozor na §Rozlišení cílů a studijních aktivit žáka § § § §Rozlišení pozorovatelného a nepozorovatelného chování Identifikuje Nastuduje Vybaví si Shlédne, poslechne Vyjmenuje Přečte Vyjmenuje Ocení Nekreslí Porozumí Spočítá Postaví Ví Prožije §Když bude mít k dispozici… §A dostane za úkol… §Očekáváme …. Výkon. §Přesnost (např. %) §Rychlost (např. v s) §Úplnost (%, N) §… §Student během pěti minut identifikuje v předloženém článku všechny údaje o variabilitě a reliabilitě autory použitého dotazníku. §Naplňují váš vzdělávací cíl §Jsou konkrétním pozorovatelným chováním §Za stanovených podmínek §Ve stanovené kvalitě Analogicky pro oblast afektivních cílů a konativních cílů viz kurz Pedagogická psychologie §B.S. Bloom a kol. stanovili (1956) v oblasti kognitivních cílů šest hiearchicky uspořádaných kategorií členěných dále do subkategorií. §Kategorie jsou řazeny podle stoupající náročnosti psychických operací, jež mají ve svém základu. K vymezování cílů v jednotlivých kategoriích byly vytvořeny systémy aktivních sloves. §Pro dosažení vyšší cílové kategorie je třeba zvládnout učivo v rámci nižší kategorie. Cílová kategorie (úroveň osvojení) Typická slovesa k vymezování cílů 1. Zapamatování termíny a fakta, jejich klasifikace a kategorizace definovat, doplnit, napsat, opakovat, pojmenovat, popsat, přiřadit, reprodukovat, seřadit, vybrat, vysvětlit, určit 2. Pochopení překlad z jednoho jazyka do druhého, převod z jedné formy komunikace do druhé, jednoduchá interpretace, extrapolace (vysvětlení) dokázat, jinak formulovat, ilustrovat, interpretovat, objasnit, odhadnout, opravit, přeložit, převést, vyjádřit vlastními slovy, vyjádřit jinou formou, vysvětlit, vypočítat, zkontrolovat, změřit 3. Aplikace použití abstrakcí a zobecnění (teorie, zákony, principy, pravidla, metody, techniky, postupy, obecné myšlenky v konkrétních situacích) aplikovat, demonstrovat, diskutovat, interpretovat údaje, načrtnout, navrhnout, plánovat, použít, prokázat, registrovat, řešit, uvést vztah mezi, uspořádat, vyčíslit, vyzkoušet 4. Analýza rozbor komplexní informace (systému, procesu) na prvky a části, stanovení hiearchie prvku, princip jejich organizace, vztahů a interakce mezi prvky analyzovat, provést rozbor, rozhodnout, rozlišit, rozčlenit, specifikovat 5. Syntéza složení prvků a jejich částí do předtím neexistujícího celku (ucelené sdělení, plán nebo řada operací nutných k vytvoření díla nebo jeho projektu, odvození souboru abstraktních vztahů k účelu klasifikace nebo objasnění jevů kategorizovat, klasifikovat, kombinovat, modifikovat, napsat sdělení, navrhnout, organizovat, reorganizovat, shrnout, vyvodit obecné závěry 6. Hodnocení posouzení materiálů, podkladů, metod a technik z hlediska účelu podle kritérií, která jsou dána nebo která si žák sám navrhne argumentovat, obhájit, ocenit, oponovat, podpořit (názory), porovnat, provést kritiku, posoudit, propvěřit, srovnat s normou, vybrat, uvést klady a zápory, zdůvodnit, zhodnotit §Hierarchické uspořádání; §Kumulativní charakter; §Tři úrovně definování kategorie §verbální, §příklady cílů, §ilustrace pomocí testových úloh; §Abstraktní povaha taxonomie. §Uplatnění §Předpoklad – východisko pro taxonomie jednotlivých učebních předmětů; využití k návrhům kurikulárních dokumentů, ale i přímo ve školní praxi. §Skutečné uplatnění – hlavně při tvorbě testových úloh a testů. §Už po vydání Bloomovy příručky se začaly ozývat hlasy vědců i učitelů upozorňující na některé aspekty edukačních cílů, které nebylo možné Bloomovou taxonomií dobře postihnout (vyvinuta primárně pro přírodovědné předměty; u humanitních diskutabilní). §Rozvoj kognitivní psychologie od r. 1956. Bloom a kol. vycházeli z behaviorismu. §Přes změny v edukačních vědách základní myšlenka taxonomie cílů zůstává inspirativní; myšlenka třídění edukačních cílů je velmi dobře prakticky využitelná (teorie i praxe) §ve 2. pol. 20. st. – cíle vzdělávání chápány jako očekávané výsledky učení dosažené žáky, proto požadavek vymezovat cíle v podobě definovaných výkonů žáků; §taxonomie kognitivních cílů (Bloom, 1956), §taxonomie cílů v afektivní oblasti (Krathwohl, 1964), §taxonomie cílů v oblasti psychomotorické (např. Dave, 1968). § §Východiska §zaměření na učební činnost studentů, vyučování, hodnocení výsledků výuky a jejich vzájemné propojení. §Má pomoci při odpovědích na otázky: §vzdělávacích cílů (co se mají studenti naučit), §výukových prostředků (jak plánovat a realizovat výuku), §hodnocení (jak zjistit, čemu se studenti naučili), §vzájemné konzistence (jak zajistit konzistenci vzdělávacích cílů, vyučování a hodnocení výsledků vzdělávání). §Využití §vymezování a klasifikace výukových cílů, §volba výukových prostředků (učebních aktivit a vyučovacích činností), §výběr/návrh prostředků hodnocení výsledků výuky. Dimenze poznatků A FAKTICKÉ POZNATKY Aa Ab Terminologie Konkrétní poznatky B KONCEPTUÁLNÍ POZNATKY Ba Bb Bc Klasifikace a kategorie Zákonitosti a zobecnění Teorie, modely a struktury C PROCEDURÁLNÍ POZNATKY Ca Cb Cc Specifické postupy a algoritmy používané v příslušném oboru Specifické techniky a metody používané v oboru Kritéria v příslušném oboru, která umožňují vybrat vhodný postup D METAKOGNITIVNÍ POZNATKY Da Db Dc Obecné strategie učení, poznávání a řešení problémů Znalosti kognitivních úloh včetně kontextu a podmínek Sebepoznání Dimenze kognitivních procesů KATEGORIE a kognitivní procesy Alternativní vyjádření 1 ZAPAMATOVAT SI Vybavovat si příslušné znalosti z dlouhodobé paměti 1.1 1.2 Znovupoznávání Vybavování Identifikování Vyvolávání z paměti 2 POROZUMĚT Konstruovat význam sdělení zprostředkovaného ústně, písemně nebo graficky 2.1 2.2 2.3 2.4 2.5 2.6 2.7 Interpretování Dokládání příkladem Klasifikování Sumarizování Usuzování Srovnávání Vysvětlování Převádění, parafrázování, vyjadřování, zjednodušování Ilustrování, uvádění příkladu Kategorizování, zařazování Abstrahování, zobecňování Odvozování závěrů, interpolování, extrapolování, predikování Porovnávání kontrastů, mapování, přiřazování Konstruování modelů 3 APLIKOVAT Používat známé postupy v daných situacích 3.1 3.2 Aplikování Implementování Používání postupů Využívání Dimenze kognitivních procesů KATEGORIE a kognitivní procesy Alternativní vyjádření 4 ANALYZOVAT Rozkládat celek na podstatné části, určovat jejich vzájemné vztahy a jejich vztah ke struktuře celku nebo jeho účelu 4.1 4.2 4.3 Rozlišování Strukturování Přisuzování Odlišování, diferencování, vyčleňování, vybírání Vyhledávání souvislostí, uspořádávání, rozebírání, vyčleňování Dekonstruování 5 HODNOTIT Vyjadřovat hodnotící stanoviska na základě kritérií a norem 5.1 5.2 Ověřování Posuzování Přezkoumávání, testování, monitorování Vyjadřování kritických soudů 6 TVOŘIT Skládat prvky tak, aby vytvářely koherentní nebo funkční celek; reorganizovat prvky do nových struktur a modelů 6.1 6.2 6.3 Generování Plánování Vytváření Formulování hypotéz Navrhování, projektování Konstruování Znalosti Pochopení Aplikace Analýza Syntéza Hodnocení Zapamatovat si Porozumět Aplikovat Analyzovat Hodnotit Tvořit Samostatná dimenze Vyjádření substantivem Dimenze kognitivních procesů Dimenze poznatků Vyjádření slovesem revidovaná (Anderson, Krathwohl, 2001) původní (Bloom, 1956) §Pojetí revize §určena především učitelům (všech stupňů škol) jako pomůcka při přípravě na výuku, její realizaci a při hodnocení jejích výsledků; §zdůrazňuje subkategorie poznatků a kognitivních procesů. §Terminologické změny – respektují způsob vymezování výukových cílů: §kategorie kognitivních procesů – označeny slovesy (činnost studenta), §subkategorie poznatků – označeny podstatnými jmény (předmět činnosti) §Změny struktury - dvoudimenzionální charakter: 1.poznatky, 2.kognitivní procesy, § obě dimenze jsou základem taxonomické tabulky; §nepředpokládá se kumulativní hierarchie (ani u jedné z dimenzí); §došlo k záměně dvou posledních kategorií kognitivních procesů §Byčkovský, P. a Kotásek, J. (2004). Nová teorie klasifikování kognitivních cílů ve vzdělávání: revize Bloomovy taxonomie. Pedagogika, 54(3), 227–242. §Hudecová, D. (2003) Revize Bloomovy taxonomie edukačních cílů [online]. Publ. 2003-10-3. Dokument MS Word. Dostupný z WWW: §Lorin W. Anderson, David R. Krathwohl, Peter W. Airasian, Kathleen A. Cruikshank, Richard E. Mayer, Paul P. Pintrich, James Raths, Merlin Wittrock. (Eds.) (2001) A Taxonomy for Learning, Teaching a Assesing of Educational Objektives. New York: Longman. §