PEDAGOGICKÁ PSYCHOLOGIE
Úvodní setkání


Kontakt
¨Mgr. et Mgr. Jan Mareš, Ph.D.
¤mares@ped.muni.cz
nProsím uvádět v předmětu kód předmětu SZ6049!
ndiskusní fórum předmětu
¤konzultační hodiny: pondělí 10:00-11:00
njindy jen po předchozí domluvě
n(Katedra psychologie, Poříčí 31, Brno)
¨PhDr. Kateřina Bartošová, Ph.D.
¤katt.bartosova@gmail.com
nProsím uvádět v předmětu kód předmětu SZ6049!
n

Požadavky na ukončení kurzu
(všechny jsou nutnou podmínkou)
¨Zkouškový test ve zkouškovém období (50% hodnocení)
¨Anotace posteru (do 21.10. 2016) s ped. – psych. perspektivou (10%)
¨Specifické téma dle vlastního výběru v kontextu sylabu (teoretické / výzkumné / kazuistické téma);
¨ideálně relevantní z hlediska osobního zájmu, zkušenosti, pracovních úkolů (učíte-li) či pro
přípravu diplomky – nebo jako odpověď na otázku:
¨„Hele, ty studuješ to učitelství, jak (proč) je to takhle…?“
¨odpovědi na otázku k videu K. Robinsona (do 20.10. 2016) (10%)
¨Vypracování posteru (do odevzdávárny v ISu; diskuse nad postery v diskusním fóru kurzu do
15.12.2016) -  (30%)

Literatura
¨Základní studijní text
¨MAREŠ, J. Pedagogická psychologie. Praha: Portál 2013.
¨

Literatura
¨Jak se pozná odborná informace(vědecky ověřená) ?
¨Čím se liší od informace získané od autority?
¨Čím se liší od praktické zkušenosti?
¨Jakým způsobem je možné tyto zdroje informací v odborném životě učitelském využívat?
¨
¨Co je cílem práce s odbornými informacemi? Nestačí talent a zkušenost?

Literatura
¨Doporučená literatura (vč. přednášek a odkazů v ISu)
¨Odborná periodika (obvyklá s důrazem na)
¤http://www.ped.muni.cz/wlib/neweb/index.php?sekce=3
¤Pedagogika, Studia Paedagogica, Orbis Scholae, Pedagogická orientace, Komenský, Pedagogický
časopis / Journal of Pedagogy (…)
¤Psychológia a pato psychológia dieťaťa
¨Populární periodika
¤Moderní vyučování
¤Učitelské noviny (...)
¨Internetové zdroje
¤Online knihovny (viz web knihovny)
¤Stránky např. www.rvp.cz
¤Databáze (ERIC, JSTOR…)
¤Svépomocné skupiny www.nadani.cz aj.
¤

Pedagogická psychologie – perspektivy výkladu
¨v rámci výkladu i literatury se střídají perspektivy
¤jedinec (žák, učitel, rodič - zejména s důrazem na učení, výchovu a vývoj)
¤sociální skupiny, jejich dynamika a vliv (rodina, školní třída, škola)
¤teorie, metody ev. intervence

Učitelská profese
¨Jaká jsou nejčastější témata zmiňovaná ve vztahu k učitelům a učitelské profesi? ¨Jaký osobní
přínos může mít profese učitele (v porovnání s jinými profesemi vyžadujícími VŠ kvalifikaci)?
¨

Učitelská profese 2
¨Jaké výzvy přináší současná školní praxe?
¨Jaký je rozdíl mezi mediální prezentací problémů ve školství a reálnou výukovou praxí v konkrétní
škole?
¨Jak má vypadat školní výuka v 21. století?
¨Jakou roli hraje tradice při výběru výukových a výchovných postupů? (volba témat, výukových
postupů, způsobů hodnocení)? ¨Proč roste počet rodičů, kteří preferují privátní či alternativní
školy?

Co se ve školství změnilo za 25 let
¨Rostoucí diverzita (jazyková, SPU, rodinné zázemí atd.)
¨Nástup technologií
¨Změna výukových paradigmat (transmisivní vs. konstruktivistické, výuka průměrného žáka vs.
individuální přístup aj.)
¨Neoliberální diskurz (akontabilita, efektivita, benchmarking, srovnávání výkonových ukazatelů…
ekonomická hlediska) a jeho mediální důsledky (jaká je česká škola a učitelé v ní?)
¨Rostoucí požadavky na profesionalitu učitelů (kontinuální vzdělávání, další agendy (prevence…),
kariérní řád), které přinášejí stres „jsem (ještě) dost dobrý?“
¨
¨

¨Může s tím pomoci pedagogická psychologie?
Hm.


„Seminární“ úkol (do 20.10.)
¨Video na úvod: K. Robinson a jeho přednáška pro TED
http://www.ted.com/talks/ken_robinson_changing_education_paradigms.html
¨Podívejte se, zapněte si titulky a odpovězte na následující otázky (a vložte do odevzdávárny v
ISu):
¤Která část videa Vám přišla nejvíc zajímavá? (a v čem)
¤Jakou metaforu používá K. Robinson pro tradiční školství?
¤Jaké výzvy vidí pro školu v současnosti?
¤Která část USA by měla být podle statistik spotřeby tlumících preparátů „zcela šílená“?

Pedagogická psychologie
¨Pedagogická psychologie
¤angl. educational psychology,
¤franc. psychologie de l’education,
¤něm. Pädagogische Psychologie,
¤rusky pedagogičeskaja psichologija
¤
¨patří mezi vědní obory, které mají relativně dlouhou historii; vznikla už na přelomu 19. a 20.
století.

Pozor na různé významy pojmu!
¨Pedagogická psychologie může být chápána jako:
¤Vědní obor
¤Soubor profesí
¤Vyučovací předmět(y) pro různé skupiny
¤Kulturní a mediální fenomén (soubor témat)
¤
¤…a je potřeba je umět rozlišovat
¤
¤

Zařazení pedagogické psychologie.
¨leží na průniku řady věd, především pak pedagogiky a psychologie.
¤Z psychologie ji ovlivňují  zejména vývojová psychologie, kognitivní psychologie, psychologie
učení, psychologie motivace, psychologie osobnosti, diferenciální psychologie a sociální
psychologie.
¤Z pedagogiky ji ovlivňují didaktika (o společných a rozdílných oblastech viz Kansanen, 2004),
teorie výchovy a filozofie výchovy.
¨Situování pedagogické psychologie v rámci humanitních věd je ovlivněno historickou tradicí, v
různých zemích se liší.
¤ve většině evropských států, v USA, Kanadě, Austrálii je řazena mezi psychologické vědy
¤v Německu a ve skandinávských zemích bývá počítána mezi vědy pedagogické.

Vymezení pedagogické psychologie
¨je nesnadné, neboť se odvíjí od názoru na její zařazení do soustavy vědních oborů, od její
vývojové etapy (proměňovalo se v čase), od zastávané koncepce oboru.
¤Americká tradice:
npedagogická psychologie je obor, který aplikuje vědecké metody při studiu chování lidí v
pedagogických podmínkách (Berliner, 1982)
nje to obor, který shromažďuje psychologické poznatky, které jsou relevantní pro výchovu a
vzdělávání a aplikuje je tak, aby zlepšil kvalitu edukačního procesu a jeho výsledků (Sternberg,
Williams, 2002).
njde o obor, který se systematicky věnuje zkoumání jedince v kontextu výchovy a vzdělávání
(Berliner, Calfee, 1996; Reynolds, Miller, 2003).

Vymezení pedagogické psychologie (2)
¨Česká a slovenská tradice:
¤Neakcentuje aplikační charakter oboru, nýbrž chápe obor jako svébytný.
¤V. Příhoda (1956) vymezuje pedagogickou psychologii jako soustavu poznatků o vnitřních
zákonitostech změn, navozených v chování člověka. Od psychologie se liší specifickým zaměřením na
jevy sociálně a výchovně formující, od pedagogiky pak neuropsychickým pohledem na učební a výchovně
vlivy působící na člověka.
¤věda o psychologických zákonitostech výchovně-vzdělávacího procesu ve škole i v mimoškolních
zařízeních (Ďurič, 1974).
¤V. Kulič a J. Mareš (1992) vymezili pedagogickou psychologii jako relativně samostatný
psychologický obor, který sice přijímá podněty od mnoha dalších psychologických i nepsychologických
disciplin, ale integruje je, rekonstruuje je a využívá v situacích pedagogického typu. Pedagogické
psychologii jde o psychologický pohled na předpoklady, průběh a výsledky: a) rozvoje jednotlivce
(zvláště jeho osobnosti), b) rozvoje skupin (žáků, učitelů, vychovatelů, rodin, týmů apod.) v
situacích pedagogického typu.

Pedagogická psychologie jako vyučovací předmět.
¨V učitelské přípravě patří k základním psychologickým předmětům
¤samostatná učebnice (např. Příhoda, 1956; Jiránek, 1968, Ďurič, 1974, Mareš, 2013 aj.)
¤tvoří podstatnou část témat v souhrnné učebnici psychologie pro učitele (např. Čáp, 1976, 1993;
Ďurič a Štefanovič, 1977; Čáp a Mareš, 2001).
¨V přípravě odborných psychologů patří pedagogická psychologie k předmětům rozšiřujícím tradiční
základ.

Pedagogická psychologie jako obor vědecké přípravy a jako odborná psychologická specializace.
¨Po skončení pregraduálního studia psychologie může absolvent-psycholog pokračovat ve vědecké
postgraduální přípravě.
¤Jedním z oborů doktorského studia je také pedagogická psychologie. Studium připravuje absolventy
jednak pro vědecko-výzkumnou práci v oboru (v ústavech Akademie věd ČR, ve výzkumných ústavech),
jednak pro vědecko-pedagogickou činnost na vysokých školách.
¨
¨Europsycholog
¤ucelený soubor požadavků, které musí splňovat pregraduální a postgraduální příprava psychologů
v dané zemi, aby absolventům tohoto studia byl nejen uznán psychologický diplom v jiných evropských
zemích, ale mohli také v těchto zemích vykonávat profesi psychologa.
¤Předpokládá se, že psychologické studium bude sestávat ze tří stupňů:
n3 roky bakalářského studia,
n2 roky navazujícího magisterského studia
nnejméně 1 rok praxe pod supervizí po absolvování vysoké školy.
¤Jedním ze čtyř profesních oborů, v nichž se absolvent může po promoci specializovat, je také
pedagogická a školní psychologie, tedy oblast edukace – education (EuroPsy, 2005).

Historie oboru ve světě.
¨Pedagogická psychologie patří mezi nejstarší psychologické obory, neboť začala se rozvíjet už ke
konci 19. století. Mezi její zakladatele patřili přední psychologové své doby.
¨Americká psychologická asociace zpracovala publikaci věnovanou stoleté existenci oboru pedagogické
psychologie (Zimmermann, Schunk, 2003).
¤jednoduchá periodizaci do tří velkých, mírně se překrývajících vývojových etap:
n1890-1920,
n1920-1960,
nod r. 1960 do současnosti.

První období
¨Nejstarší vývojové období (1890-1920) reprezentuje šest osobností: W. James, A. Binet, J. Dewey,
E.L. Thorndike, L.M. Terman, M. Montessoriová. Připomeňme  zde výběrově alespoň první dvě
zakladatelské osobnosti.
¤Americký psycholog W. James, který je pokládán za jednoho ze zakladatelů vědecké psychologie, už v
r. 1899 napsal Rozpravy s učiteli o psychologii a se studenty o životních ideálech. Upozorňoval, že
sama psychologie jako věda nemůže zajistit efektivní výuku žáků, neboť vyučovací činnost učitele je
tvořivou záležitostí, je tedy spíše uměním. Byl jeden z prvních, který zdůrazňoval, že je třeba
přihlížet k individuálním zvláštnostem žáků a založil tak v pedagogické psychologii linii zaměřenou
na dítě a jeho potřeby (child-centered psychology).
¤Francouzský lékař a psycholog A. Binet vnesl do pedagogické psychologie metodu experimentálního
zkoumání lidského učení (při výzkumech používal i kontrolní skupiny) a studoval podmínky, za nichž
učení ve škole probíhá. Zpočátku se zajímal o psychopatologii, zejména o tzv. abnormální děti. Pro
zkoumání jejich kognitivních schopností vypracoval speciální zkoušky a tím se zařadil mezi
zakladatele psychologického testování. Nešlo mu však o identifikaci mentálně znevýhodněných dětí
proto, aby mohly být separovány od běžné populace. Naopak: snažil se je identifikovat proto, aby
jim mohla být poskytnuta zvýšené péče s přihlédnutím k jejich potřebám. Výrazně ovlivnil hnutí
moderní výchovy tím, že studoval zvláštnosti dětí; vyvracel představu, že dítě je pouhá zmenšenina
dospělého člověka.
¨

Druhé období, třetí období
¨Střední  vývojové období (1920 – 1960) ovlivnilo pět osobností: L.S. Vygotskij, B.F. Skinner, J.
Piaget, L.J. Cronbach, R.M. Gagné. ¨Nejmladší vývojové období (od r. 1960 do současnosti)
reprezentují: B.S. Bloom, N.L. Gage, J. Bruner, A. Bandura, A.L. Brownová.

Přínos ped. psy. pro další obory
- Aster (1990) uvádí:
¨regresní analýzu (R.T. Thorndike),
¨analýzu kovariance (A. Porter),
¨zjišťování reliability testů a dotazníků (L. Cronbach),
¨multivariační metody později zužitkované ve statistických počítačových programech typu SPSS -
Statistical Programs for Social Scienes (B. Cooley, P. Lohnes)
¨meta-analýzu výsledků empirických výzkumů (G. Glass, I.V. Hedges).
¨
¨jedná se ale i např. o action research, practice-based research...

Změny v oboru v minulém století
¨Mayer (1992) napsal, že ve 20. století se vztah mezi pedagogikou a psychologií podobal třem
odlišným typům dopravní situace.
¤Z počátku šlo o ulici s jednosměrným provozem – podněty mířily od psychologie k pedagogice.
Psychologie se snažila formulovat nové teorie učení a vyučování, zatímco pedagogika se je snažila
aplikovat na problémy, s nimiž zápasila školní praxe.
¤V další vývojové etapě jak psychologie, tak pedagogika zajely do slepé ulice: psychologie se
soustředila na problémy, které příliš nesouvisely s edukací lidí; pedagogika se zaměřila na řešení
praktických úkolů a odklonila se od teorie.
¤V poslední době byl naštěstí nastolen „obousměrný provoz“ mezi psychologií a pedagogikou

PEDAGOGICKÁ PSYCHOLOGIE
Teorie učení


Úvodem
¨Pedagogický pohled
¤Učení v užším smyslu
¤ (v situacích pedagogického typu; Kulič, 1992)
nUčení směřující k určitému cíli
nUčení záměrně organizované
nUčení promyšleně řízené
nUčení uvědomované žákem
¤
¤Učení v širším smyslu (viz dále)
¨
¨

Základní pojmy
¨Vědomosti
¤osvojené soustavy informací, představ a pojmů
¤(srv. deklarativní znalosti)
¨Dovednosti
¤předpoklad pro vykonávání činnosti či její části; znalost postupu či „strategie“ určité činnosti
¤(srv. procedurální znalosti)
¨Návyky
¤Učením získaná pobídka chovat se v určité situaci určitým způsobem a obsahuje motivační prvek
¨
¨Kompetence (v rámci ŠVP)
¤Zahrnují všechny výše uvedené; zdůrazňována praktičnost a provázanost s běžným životem
¤Def. (Klíčové) kompetence jsou evropském rámci pojímány jako kombinace znalostí, dovedností a
postojů odpovídajících určitému kontextu a definovány jako kompetence, které všichni potřebují ke
svému osobnímu naplnění a rozvoji, aktivnímu občanství, sociálnímu začlenění a pro pracovní život.
Během počátečního vzdělávání a odborné přípravy by si měli mladí lidé osvojit klíčové schopnosti na
takové úrovni, aby byli připraveni na dospělost, a tyto schopnosti by si měli dále rozvíjet,
zachovávat a aktualizovat v rámci celoživotního vzdělávání.

Úvodem – učení v psychologii
¨Učení (Čáp, 2001)
¤Získávání zkušeností, utváření a pozměňování jedince v průběhu života.
¤Opakem vrozeného
¤Probíhá i na subhumánní úrovni
¨
¨Funkce učení
¤Přizpůsobování organismu k prostředí a změnám v prostředí
¤Přizpůsobování společnosti a jejím požadavkům
¤Nejedná se pouze o pasivní proces
n(srv. např. Piaget – asimilace a akomodace, Moscovichi – sociální reprezentace aj.)

Druhy učení v psychologii - opakování
¨Elementární učení
¤Tvoření asociací nebo podmiňování
¨Komplexní učení
¤Osvojení postupů při řešení problémů, mentální mapy prostředí, osvojování principů a systémů učiva
¤(viz další přednáška)
¨Sociální učení
¤Komunikace, interakce a percepce, sociální role
¤(viz sociální psychologie)

Učení - výsledky učení
¨Vědomosti
¤Soustavy představ a pojmů
¨Senzorické dovednosti
¤Např. rozlišování výšky a barvy tónů, odlišení správného a špatného chodu stroje podle zvuku atd.
¨Senzomotorické dovednosti
¤Lepší koordinace vnímání a pohybů – např. psaní, řemeslné práce, sport
¨Intelektové dovednosti a schopnosti
¤Např. matematické, jazykové
¨Návyky, postoje, vlastnosti osobnosti
¤Např. vytrvalost, svědomitost
¨Sociální dovednosti
¤Komunikativní dovednosti, orientace v sociálních vztazích, schopnost obhájit vlastní názor atd.
¤
¨V moderní pedagogice též označovány jako kompetence

Změny v přístupech ke školnímu učení (dle Mayer, 1992)



Osm typů lidského učení (Gagné)
1.Učení signálům
oPo určitém podnětu následuje něco příjemného nebo nepříjemného (Pavlov)
2.Tvoření spojů S-R (podnět-reakce)
oNaučíme se reagovat na určitý podnět zcela určitým způsobem (Thorndike, Skinner)
3.Řetězení
oSpojení několika S-R do řetězu
4.Slovní asociace
oSpojení řady hlásek či slov (viz asociace)
5.Mnohonásobná diskriminace
oRozlišování v souboru spojů a řetězců pohybových nebo slovních (např. rozeznávání rostlin, zvířat
a jejich pojmenování)
6.Učení pojmům
7.Učení principům a obecným vztahům
o(viz přednáška současné teorie učení)
8.Řešení problémů

Poznámky
¨Současná škola preferuje učení slovním asociacím a mnohonásobným diskriminacím (4 a 5)
¨Žádoucí je usilovat v praxi o učení principům (7) a řešení problémů (8)
¨Důležitým momentem jsou pro výsledky učení zpětnovazební informace - procesy kontroly,
sebekontroly a autoregulece v průběhu učení
¨

Asocianisté...



Asocianistické teorie učení
¨učení je zpevňování asociací a jejich podržení v paměti
¤Spojení mezi jednoduchými zážitky, vjemy, představami a jednoduchými city
¤Spojuje se to, co jsme opakovaně prožívali současně nebo po sobě (asociace podle dotyku). Při
vybavování se při zážitku prvním vybavuje i asociovaný druhý (viz fotografie veverky)
¤Asociace se vybavují i při prožívání podobných zážitků (asociace podle podobnosti) (viz další
vycpaná zvířata v kabinetu přírodopisu – jaké atributy bude mít vycpaný medvěd? J)
¨důraz na receptivní stránku učení a opakování (memorování)

Klasické podmiňování



Klasické podmiňování
(Pavlov)
¨Klasické podmiňování
¤Organismus se učí, že dvě události jdou za sebou nezávisle na aktivitě jedince
Jak to funguje můžete vyzkoušet na virtuálním psovi:
http://nobelprize.org/educational_games/medicine/pavlov/index.html
§Zvukový signál, sliny
§Nepodmíněný stimul, nepodmíněná reakce
§Podmíněný stimul, podmíněná reakce,

Operantní podmiňování



Operantní (instrumentální) podmiňování (Thorndike, Skinner)
oJ.B. Watson, behaviorismus
„dejte mi tucet dětí…“
oE.L. Thorndike
nexperiment s hladovou kočkou v
„problémové skříňce“
nučení pokusem a omylem; při opakování se počet neúspěšných pokusů snižuje; vzniká spoj mezi
stimulem a reakcí (spoj S-R)
oB.F. Skinner
nexperimenty s odměnami a tresty
nposilování reakce

¨https://www.youtube.com/watch?v=H6LEcM0E0io&index=2&list=PLOp_Z2CRlFmbqmHdfi8172vQ3tSNcN4QS
¨


Gestalt



Celostní (gestalt) psychologie
¨Zpočátku více zaměřena na vmímání
¤(„Celek je víc, než souhrn částí...“ ;)
¨W. Köhler
¤Pokus se šimpanzem a banánem
npodstatou „vhled“ do situace
n(„aha moment“ v procesu učení)
nnová etapa ve výzkumu učení, myšlení a řešení problémů (mj. sociální učení – Bandura -
http://www.healthyinfluence.com/Primer/modeling.htm)
¨

¨Drobná odbočka do sociální psychologie pro zájemce ;)
Sociální učení a agresivita


Socializace aneb naučená agrese
¨
•Bandura se speciálně zajímal o případy, kdy může být agresivní chování naučené pozorováním
druhých.
¨
•Nechal proto děti, aby viděli dospělého napadat fackovacího panáka („bobo doll“)
–Naživo
–Na videu
–Na obrázku
–Kontrolní skupina
¨

¨https://www.youtube.com/watch?v=eqNaLerMNOE
¨


Socializace aneb naučená agrese



Socializace aneb naučená agrese
¨
¨Bandurův výzkum ukazuje, že agresivní chování může být naučené přímo i nepřímo.
¨
¨Je-li už naučené, snadno může být využíváno i v jiných situacích a s časovým odstupem.
¨
¨Velký vliv Bandurovy teorie – ukazuje ovlivnění chování dítěte prezentovanými vzory.

Vliv násilí v TV na agresivní chování, zejména u chlapců (Liebert and Baron, 1972)



Kritika Bandurovy teorie
¨Přes svou popuparitu a vlim, má Bandurova teorie i své kritiky:
¨
¨Co vlastně znamená chování dítěte v experimetu?
¤Jedná se o naučenou agresi, nebo o manipulaci?
¨
¨Agresivní modely chování nemusí vést vždycky k agresi:
¤Expozice násilí v TV může redukaovat agresivní tendence prostřednictvím katarze (Feshbach &
Singer, 1971).
¤Různí lidé na expozici modelu agrese reagují různě (muži, ženy; věřící…)

SOUČASNÉ TRENDY
 přehled teorií (možnosti)
 vývojové aspekty – příklad (Piaget)
 dětské představy o světě
 současné teorie – příklad (Ausubel)

Přehled současných teorií učení



Současné teorie učení – možné dělení (I)
¨Preferování biologických vlivů
¤Biologicky připravené učení (struktura pojmů)
¨Preferování sociokulturních vlivů
¤Situované učení
¤Distribuované učení (lidé vs. materiál)
¤Vynořující se poznání (v návaznosti na soc. situace)
¨Učení jako dolaďování připravených struktur
¤(L.Resnick, 1996) učení jako sled situací; kompetence se rozvíjejí na základě přip. struktur (soc.
i biol.); koherence, kontradikce; dynamické pojetí transferu

Současné teorie vyučování (teaching) - II
¨Akademické teorie
¤snaha definovat takové charakteristiky obecného vzdělávání, které mají žákovi umožnit stát se
všestranně kultivovaným člověkem... snaha „osvítit barbary“ (od 80. let, reakce na masmediální
realitu)
¤tradicionalistické a generalistické teorie
¤Henry, Lévy, Bloom...
¤
¨Personalistické a spiritualistické teorie
¤seberealizace, naplnění potenciálu jedince
¤individualistické, „alternativní“, „dítě je králem“; rozvoj individualismu na úkor sociálního
vědomí (60. a 70. léta)
¤Ch. Rogers
¤konkrétní příklad – např. škola Summerhill, Anglie
¤„Je možné zvnějšku někoho učinit svobodným?“ (Bertrand)
nsrv. tzv. alternativní školství (Waldorf, Daltonský plán, Montessori...)
¤
¨Kognitivně psychologické, technologické a sociokognitivní teorie
¤Soustřeďují se hlavně na vhodné pedagogické strategie
¤Snaha řešit konkrétní a reálné problémy učení a vyučování
¤Zájem o konkrétní charakteristiky žáka, struktury učení, procesy poznávání, techniky komunikace,
ICT, média a sociální charakteristiky učení

Kognitivně psychologické, technologické a sociokognitivní teorie (přehled) – teching, learning
¨Bloomova taxonomie (1956) – cíle kognitivní, afektivní, konativní; učení - metafora stromu
¨Feuersteinova teorie – instrumentální obohacování (1957)
¨Gagné – osm typů učení a pět typů naučených dovedností (1965)
¨Ausubel a Robinson - šest hierachicky seřazených kategorií (1969)
¨Williamsův model rozvíjející procesy myšlení a prožívání (1970)
¨Hannah a Michaelis – souhrnný rámec výukových cílů (1977)
¨Stahl a Murphy – taxonomie kognitivního pole (1981)
¨Biggs a Collis – „SOLO“ taxonomie (1982)
¨Quellmalz -  teoretické rámce myšlení (1987)
¨Presseisen – model základních, komplexních a metakognitivních dovedností myšlení (1991)
¨Merrill – transakční teorie výuky (1992)
¨Andersona a Krathwohlova revize Bloomovy taxonomie (2001)
¨Gouge a Yates – Taxonomie pro rozvoj myšlení a uvažování o umění (2002)
¨
¨viz. MOSELEY, D. et al. Frameworks for thinking: a handbook for teachers and learning. Cambridge:
Cambridge Un. Press, 2005. s.44-117 (dostupmé v ISu)
¨

Jak víme to co víme?



Vývojové aspekty učení
¨L.S. Vygotskij
¤zóna nejbližšího vývoje ( https://www.youtube.com/watch?v=SzOTvkY3jOE )
¨J.Piaget
¤asimilace, akomodace
núroveň myšlení je dána mj. nedostatečnou kapacitou paměti, nedostatkem odborných poznatků i
kontextem dětského uvažování   ( https://www.youtube.com/watch?v=TRF27F2bn-A )
¨J.Bruner
¤fakty, pojmy (koncepty) a zobecnění (generalizace)
¨B.Bloom (a kol.)
¤Padesátá léta 20. stol. - Cíle učení: kognitivní, afektivní, psychomotorické (pro přírodovědné
předměty)
nhttp://www.nwlink.com/~Donclark/hrd/bloom.html
nRevize Bloomovy taxonomie (Anderson et. al. 2001)
http://aplikace.msmt.cz/doc/NHRevizeBloomovytaxonomieedukace.doc
¤Učení – metafora stromu (nové poznatky větví původní strukturu; u zásadnějších změn restrukturace
„stromu)
¨D.P.Ausubel
¤smysluplné učení
¨F.J.Dochy
¤dosavadní znalosti (prior knowledge)
¤deklarativní znalosti vs. procedurální znalosti

Když se řekne Piaget...



Piagetova teorie kognitivního vývoje
¨Zájem soustředěn na vztah mezi poznávajícím jedincem a objektem poznávání v různých obdobích
života
¨Každá úroveň poznání je výsledkem předchozího vývoje; vzniká reorganizací a transformací úrovně
předchozí
¨Poznání není vrozenou záležitostí; znalosti jedinec konstruuje svým jednáním
¨Psychologie kognitivního vývoje – dítě jako badatel ověřující teorie (schéma) asimilace; akomodace

Piagetova teorie kognitivního vývoje
¨Faktory ovlivňující přechod mezi stadii:
¤Biologicky podložené zrání
¤Učení
¤Předávání sociální zkušenosti
¤Ekvilibrace
¤
¤
¤Působí v součinnosti; klíčová je patrně ekvilibrace; rovnováha

Piagetovy pedagogické názory
¨Vzdělávání se má soustředit spíše na rozvíjení obecných schémat, než na rozvoj konkrétních
dovedností
¨Vzdělávání dětí se má soustředit spíše na procesy než na obsahy
¨Vyučovací metody musí aktivizovat dítě
¨Kurikulum by mělo respektovat kognitivní vývojová stadia

Jak vlastně tedy děti uvažují o učivu?



Dětské interpretace světa
- řada označení:
¨Naivní teorie dítěte, ale též (příbuzné termíny):
nImplicitní teorie dítěte
nDětská věda
nDětské naivní koncepce
nDětské implicitní koncepce
nDětské prekoncepce
nDětské dosavadní koncepce
nDětské alternativní koncepce
nDětské mylné koncepce,
nMiskoncepce v procesu učení
n
¤nepřesné či zavádějící znalosti a dovednosti, které máme „před“; „v průběhu“ či jako „nezamýšlené
výsledky“ učení – srv. konstruktivistické teorie učení

Dětské interpretace jevů
¨Kognitivní složka
¨Afektivní složka
¨Složka konativní
¨
¨
¤královský dvůr je takovej ten dvorek na zámku...
n(např. P. Gavora, 1992)
¤atomy jsou takoví úplně malí trpaslíci...
n(např. M. Ouhrabka, 1996)
¤(...)

Schéma žákových dosavadních znalostí (Dochy, 1996)



Žákovo pojetí učiva
¨Žákovo pojetí učiva obecně
¤(„K čemu je to blbý učení?“)
¨Žákovo pojetí učiva v určité skupině předmětů
¤(„Nerad cokoli počítám!“)
¨Žákovo pojetí učiva v určitém předmětu
¤(„Matematika mi nejde.“)
¨Žákovo pojetí učiva v konkrétním tématu
¤(„K čemu mi jsou rovnice o dvou neznámých?“)
¨Žákovo pojetí učiva žákovo pojetí pojmu
¤(„Rovnice je když...“)

Příklad současné (konstruktivistické) teorie učení



Smysluplné učení
(meaningful learning)
¨učení, které není prostým memorováním a rozšiřováním sumy poznatků
¤Valstní termín připisován D.P.Ausubelovi
nVzniká v reakci na Thorndika a jeho mechanistický přístup k učení (behaviorální paradigma)
nVýznamným zdrojem gestalt-psychologie (viz předchozí přednáška)
nKořeny způsobu uvažování sahají mj. až k J.A.Komenskému (není ovšem zakladatelem; „předvědecké“
období!)
¤

Smysluplné učení - charakteristiky
¨Aktivita v procesu učení
¨Konstruování poznatků
¨Kumulace poznatků
¨Autoregulace učení
¨Zacílenost učení
¨Situovanost učení
¨Individální specifičnost učení

Smysluplné učení – složky (Shuell, 1992)
¨Ve vztahu k učení:
¨Očekávání (mj. co, k čemu, self-efficacy)
¨Motivování (vnější, vnitřní)
¨Aktivování dosavadních znalostí
¨Pozornost (část vs. celek učiva)
¨Překódování (zvláštnosti zapamatování žáka
¤i zvláštnosti učiva)
¨Srovnávání (staré a nové učivo)
¨Generování hypotéz (jestli si to správně představuji, tak...)
¨(...)

Smysluplné učení - procesy
¨Opakování
¨Zpětná vazba
¨Hodnocení (sumativní vs. formativní)
¨Monitorování
¨Kombinování, integrování, syntéza

Literatura (výběr)
¨BERTRAND, Y. Soudobé teorie vzdělávání. Praha: Portál, 1998.
¨MOSELEY, D. et al. Frameworks for thinking: a handbook for teachers and learning. Cambridge:
Cambridge Un. Press, 2005.
¨Psycholgy Clasics
¤http://psychclassics.yorku.ca/
¨Moore, Alex. Teaching and Learning: Pedagogy, Curriculum and Culture. Routledge Falmer, 2000.
¤http://site.ebrary.com/lib/masaryk/Top?channelName=masaryk&cpage=2&docID=10054087&f00=text&frm=smp
.x&hitsPerPage=10&layout=document&p00=learning+theories&sortBy=score&sortOrder=desc
¨GAVORA, P. Žiak a text. Bratislava: SPN, 1992
¨HEJNÝ, M.; KUŘINA, F. Dítě, škola, matematika. Konstruktivistické přístupy k vyučování. Praha:
Portál, 2001.
¨PAŘÍZEK, V. Jak naučit žáky myslet. Praha: Karolinum, 2000.
¨PASCH, M. a kol. Od vzdělávacího programu k vyučovací hodině. Praha: Portál, 1998.
¨PIAGET, J. Psychologie inteligence. Praha: SPN, 1970.
¨ŠEBKOVÁ, A., VYSKOČILOVÁ, E.  Chápání prostorových vztahů u dětí mladšího školního věku.
Pedagogika, roč.XLVII, 1997, s. 10-17.
¨THAGARD, P. Úvod do kognitivní vědy. Mysl a myšlení. Praha: Portál, 2001.
¨VYGOTSKIJ, L. S. Myšlení a řeč. Praha: SPN, 1970.
¨