Výchova a vzdělávání ve středověku Ústav pedagogických věd Filozofická fakulta Masarykovy univerzity www.phil.muni.cz/wupv Michal Šimáně simane@mail.muni.cz Důležitá data 311 – Toleranční edikt 313 – Edikt milánský313 – Edikt milánský 380 – křesťanství státním náboženstvím Říma 6. st. – Corpus Iuris Civilis (císař Justinián) První křesťanské školy Školy katechumenské a katechetské (pol. 2. st. po Kr.) - Alexandrie, Antiocheia, Edessa - Příprava učitelů a kněží- Příprava učitelů a kněží - Obsahem náboženství a nauky spjaté s náboženstvím (např. počítání křesťanských svátků) Souvisí s rozšiřováním klášterů (cca 4. st. po Kr.) - První v Hippo Regiu (r. 396, dnešní Alžírsko) První teoretici zabývající se otázkami výchovy: Sv. Jeroným a sv. Augustin Klášterní školy Sv. Jeroným a sv. Augustin - Obsahem vzdělávání vedle písma i sedmero svobodných umění - Snaha o smíření pohanské vědy s biblí Benedikt z Nursie (přelom 5. a 6. st.) - Zřídil při klášteru na Monte Cassinu první školu. ----------------------------------------------------------------------------------------------------------- Kláštery měly význam kulturní, hospodářský i politický http://www.youtube.com/watch?v=XjTEm10hKbs Rozmach klášterních škol za Karla Velikého (druhá polovina 8. st.) Souvisí s Alcuinem z Yorku - Vybudoval vzornou školu v Cáchách (Schola palatinae) - Určena pro děti císaře, šlechticů - Obsahem: teologie a sedmero svobodných umění; vyučovacím jazykem byla- Obsahem: teologie a sedmero svobodných umění; vyučovacím jazykem byla latina Hrabanus Maurus • Žák Alcuina • Hlásal, že kněz má mít vzdělání v teologii i ve vědách světských + má vést počestný život Katedrální školy Školy zakládané při biskupských stolcích (cathedra) Sloužily pro výchovu světských kněží (diecézních) Na začátku 9. st. Církevní sněm v Cáchách nařizoval vznešeným rodinám povinnost posílat děti do těchto škol. Obsahem: sedmero svobodných umění => ovšem všechny disciplíny podřízeny náboženství Sedmero svobodných umění ve středověku Gramatika - prostřednictvím gramatiky se podařilo udržet kontakt s klasickou latinou a přetlumočit toto bohatství modernímu člověku - žáci se učili zpaměti žalmům, o obsah se nestarali, čtení i psaní latinsky Rétorika - sepisování listů a listin, zákl. znalost zákonů Dialektika - logika+ nauka o středověkém řečnictví - většina žáků končila tímto triviem Aritmetika - počítání na prstech + počítací tabulky Geometrie - Eukleidovské poučky Sedmero svobodných umění ve středověku - Eukleidovské poučky - znalosti přírodovědné, zeměpisné, lékařské Astronomie - výpočet církevních svátků Músika - praktická výuka, vždy pro potřebu kostelního zpěvu Ve cca 12. století se dosavadní školský rámec sedmera rozpadá fyzika – zde dnešní mineralogie, zoologie, nauka o rostlinách či stromech mechanika – učilo se zacházení s kovy, dřevem, mramorem, zpracování tkanin Sedmero svobodných umění ve středověku ekonomika – „o lidech“, o úřadech, nařízeních atd. Metoda a kázeň žáci v polokruhu okolo učitele, ten pouze předříkával a diktoval, žáci po něm opakovali a zapisovali – především cvičení paměti (memorování) Kázeň velmi tvrdá, bití na denním pořádku a za každou maličkostmaličkost tělesně trestáni i nižší učitelé od svých nadřízených existovala i zábava: žáci mohli hrát kostky, zápasit, běhat, závodit, házet kameny --------------------------------------------------------------------------------------------------- Hlavní problémy těchto škol: nedbání potřeb reálného života, vyloučení vzdělání v mateřském jazyce a opomíjení tělesné kultury Rytířská výchova Vývoj v souvislosti s křížovými výpravami (od 11. st.) Měla připravovat bojovníka odhodlaného „bez bázně a hany“ hájit zájmy svého pána, země a církve Systém výchovy: 0-7 let – mladý šlechtic vychováván v rodině (poslušnost, zdvořilost), úcta ke starším 7-14 let: páže – vstupuje do služeb vladaře nebo rytíře 14-21 let: panoš/zbrojnoš – osvojuje si zdvořilé chování a znalost válečnictví (následovali své pány jako stín, nosili mu zbraň, ošetřovali Rytířská výchova válečnictví (následovali své pány jako stín, nosili mu zbraň, ošetřovali koně, chystali jídlo ) 21 let: pasován na rytíře Analogicky k sedmeru i u rytířů existuje tzv. sedmero rytířských ctností Výchova šlechtických dívek a venkovského dorostu Šlechtické dívky vyučovány domácími duchovními, nebo mnichy v klášterech - Obsahem: čtení, psaní, znalost modliteb a žalmů, někdy i počátky latiny a sedmera svobodných umění; učily se též ručním pracím, hudbě a zpěvu Venkovský dorost si osvojoval v rodině zemědělské znalosti a pracovníVenkovský dorost si osvojoval v rodině zemědělské znalosti a pracovní zkušenosti - Tělesnou zdatnost rozvíjely i lidové tance a hry - Na poučení venkovského lidu bylo zaměřeno kázání potulných mnichů, či kázání v kostelech - Jiné vzdělání se jim nedostávalo Středověké univerzity 12. –14. st. je dobou vzniku a rychlého rozšíření evropských univerzit doba: Normané se usadili; především v Itálii se rozvíjejí města jakose rozvíjejí města jako střediska obchodu, řemesla a kultury; Španělsko – země kulturní pod nadvládou Maurů – odtud se šíří do Evropy znalost Aristotela; křižáci vracející se ze Sv. země přináší s sebou řadu nových poznatků a zkušeností vznikaly mimo tehdejších biskupských a klášterních škol – ty už v tomto období neodpovídaly potřebám doby vznikaly právě na místech dožívajících církevních škol Středověké univerzity vznikaly právě na místech dožívajících církevních škol seskupení učitelů a žáků - sdružovali se k obraně společných zájmů, aby společně promýšleli nové názory a podněty, jež přinesly např. objevené (znovuobjevené) aristotelské texty nebo Justiniánův (+565) Corpus iuris civilis Universitas magistorum et scholarium (Schola universalis) Univerzitní společenství se vytvářelo za spoluúčasti všech sociálních skupin obyvatelstva, sociální původ studentů zde nehrál žádnou roli Univerzity produkovaly novou společenskou vrstvu, novou elitu, ta zasahovala téměř do všech oblastí života akademické hodnosti znamenaly výraznou společenskou prestiž Dělení univerzit podle obsahu vzdělávání: Středověké univerzity Dělení univerzit podle obsahu vzdělávání: - 4 fakulty: artistická (základní, všeobecná), právnická, medicínská (odborné), teologická - artistická fakulta byla „přípravkou“, předstupněm fakult odborných, studovalo se zde úplné trivium a kvadrivium, postupně stále více se učila dialektika a studium aristotelských spisů na úkor jiných věd - Na ostatní fakulty chodilo málo studentů, většinou končili po artistické nebo už během ní studium se dělilo na semestry profesoři neměli vymezené své obory – museli umět přednášet o všem (polyhistoři), později se scházeli před začátkem školního roku a rozdělovali si, co kdo bude učit Středověké univerzity v čele fakulty – děkan v čele jednotlivé národnosti – prokurátor v čele univerzity – rektor, k ruce univerzitní rada rektoři: na italských u. to býval student, středoevropských u. spíše mistři Literatura ke studiu Le Goff, J. (1999). Intelektuálové ve středověku. V Praze: Karolinum. Le Goff, J. (2005). Kultura středověké Evropy. Praha: Vyšehrad. Riché, P., & Verger, J. (2011). Učitelé a žáci ve středověku. V Praze: Vyšehrad. Spunar, P. (1995). Kultura středověku. Praha: Academia. Děkuji za pozornost.