Požadavky na úpravu příspěvků Příspěvek je napsán v českém nebo slovenském jazyce. V celém příspěvku je použito jednoduché řádkování, písmo Times New Roman, velikost 12 a okraje 2,5 cm na všech stranách. Součástí studií je název příspěvku v českém/slovenském (max. 12 slov] a anglickém jazyce, abstrakt v češtině/slovenštině a angličtině a klíčová slova v češtině/slovenštině a v angličtině. U každého příspěvku se uvádějí kontaktní údaje: jméno a příjmení vč. všech titulů, kompletní poštovní adresa (pracoviště - katedra, fakulta, univerzita, ulice, PSČ, město], elektronická adresa. Abstrakt (v rozsahu max. 1200 znaků včetně mezer] je stručným a jasným shrnutím obsahu studie. Seznamuje s pojednávaným problémem a hlavními závěry. V případě empirických studií abstrakt obsahuje také stručný popis zkoumaného souboru, použité metodologie/metodiky a hlavní výzkumné nálezy. Případné poděkování grantové agentuře apod. je umístěno v poznámce pod čarou, na kterou se odkazuje v názvu příspěvku. Případné poděkování osobám, které se podílely na vzniku rukopisu, případně přispěly ke zvýšení jeho kvality (např. anonymní recenzenti apod.], je umístěno před seznamem literatury na konci příspěvku. Příspěvek je zaslán ve formátu RTF, DOC, DOCX (MS WORD]. Nevyžaduje se současné zaslání tištěné verze příspěvku. Obrázky jsou pouze černobílé. Požadavky na úpravu příspěvků se řídí doporučeními APA (American Psychological Association, Sixth Edition], která jsou návodem pro efektivní a srozumitelnou podobu odborných příspěvků. Dále jsou uvedena doporučení vztahující se k jazykové stránce rukopisu, ke strukturování textu, výčtům (seznamům], úpravě tabulek a obrázků, citacím v textu a souhrnu literatury. Jazyková stránka rukopisu Rukopisy by měly být psány jazykem srozumitelným širšímu okruhu čtenářů. Srozumitelnosti sdělení napomáhá: (a] uspořádanost - přehlednost, strukturovanost, návaznost a gradace jednotlivých částí textu (číslování, odkazování], zařazování prvků orientujících a aktivizujících čtenáře (advance organizer]; (b] jednoduchost - používání krátkých a jednoduchých vět, neodchylování se od výkladové linie (případné vsuvky formou poznámek pod čarou]; (c] pregnantnost - přesnost vyjadřování ve spojení se stručností a výstižností (zařazování přiléhavých ukázek a příkladů]; (d] konzistentnost - disciplinované používání zavedených a vymezených termínů. Strukturování (organizace) textu Jasné, přehledné a logické členění textu je klíčem ke správné interpretaci vědeckého sdělení. Doporučujeme používat číslování kapitol a podkapitol podle tohoto vzoru: 1 Kapitola, 1.1 Podkapitola (viz tabulka 1). Tabulka 1 Formáty nadpisů dle důležitosti Důležitost nadpisu Formát Název příspěvku Vel. 16, tučné písmo, nečíslovaný, zarovnán na střed 1 Nadpis Vel. 14, tučné písmo, číslovaný bez tečky, zarovnán zleva 1.1 Podnadpis Vel 12, netučné písmo, číslovaný (1.1), zarovnán zleva, kurzíva 1 Výčty (seznamy) V textu se mohou vyskytnout výčty několika typů: • Číslovaný seznam - používá se, je-li důležité pořadí uvedených položek (chronologie, priority, důležitost], užívají se arabské číslice. • Nečíslovaný seznam členěný - používá se ve všech ostatních případech. Jako „odrážka" se používá jednoduchý „bullet", jiné typy odrážkování se nepoužívají (nepatří do tiskoviny našeho typu]. • V těchto seznamech mohou nastat dva případy: o Seznam je tvořen ucelenými větami, které začínají velkým písmenem a končí tečkou. o Seznam je tvořen částmi vět, které začínají malým písmenem a končí středníkem, poslední položka tečkou. • Nečíslovaný seznam v textu - pro výčet se používají písmena v závorce. Mohou nastat 2 varianty: (a] texty výčtu jsou odděleny čárkami, (b] texty výčtu jsou odděleny středníkem, a to v případě, kdy je text delší a vyskytuje se v něm čárka. Textové prvky - používání uvozovek, italiky (kurzívy), závorek a zvýrazňování Při používání uvozovek a italiky (kurzívy] platí tyto zásady: • uvozovky se nekombinují s italikou (buď jedno, nebo druhé]; • uvozovky se užívají pouze při prvním výskytu výrazu (slangového, ironického, nadsázky apod.]; • uvozovky se neužívají pro popis škály, užívá se italika (kurzíva]; • uvozovky se neužívají pro jazykové příklady, užívá se italika (kurzíva]; • uvozovky se neužívají pro termíny, užívá se italika (kurzíva]; • Jako základní slouží pouze uvozovky typu 9966 (tj. dvojité „ "] - je třeba dávat pozor na různé v češtině špatné podoby (" ","" apod.]. Ostatní typy uvozovek (v první řadě jednoduché, až v druhé řadě boční] se užívají pouze v případech, kdy do uvozeného textu je potřeba vložit ještě další uvozovky (např. v případě přímé řeči uvnitř přímé řeči]; • používání uvozovek se omezuje pouze na krátké citace. Je-li citace delší než tři řádky, dáváme ji do odděleného bloku velikostí písma 10, blok je od ostatního textu oddělen vždy jedním prázdným řádkem před a jedním prázdným řádkem za blokem; v bloku se citovaný text neohraničuje dvojitými uvozovkami, dvojité uvozovky se pak mohou použít místo jednoduchých. Např.: Podle L. S. Shulmana (1987] představují didaktické znalosti obsahu: ... směs (amalgam) obsahu a didaktiky do učitelova porozumění tomu, jak jsou jednotlivé problémy, témata a pojmy organizovány, reprezentovány a adaptovány s ohledem na zájmy a schopnosti žáků a prezentovány ve výuce... ty nejúčinnější analogie, ilustrace, příklady, vysvětlení, slovní demonstrace, způsoby znázorňování a formulování tématu, které je učiní srozumitelným pro jiné... Didaktické znalosti obsahu také zahrnují porozumění tomu, co činí učení se určitému tématu snadným či obtížným; koncepcím a prekoncepcím, které si žáci různého věku a zázemí s sebou přinášejí do výuky. (s. 8-9) Při užívání závorek platí tyto zásady: • závorky se v textu neužívají, jsou-li v tomtéž místě jiné závorky, svorky či hranaté závorky, stejně tak když se v textu vyskytují matematické výrazy se závorkami; • v případě, že text vyžaduje užití více závorek, závorky sloučíme do jedné, případně je některá ze závorek nahrazena čárkou; • hranaté závorky se užívají, když do citovaného textu vkládáme vlastní poznámku; 2 Při zvýrazňování je třeba dále dodržovat tato pravidla: • používá se pouze italika (kurzíva], a to velmi uvážlivě, v nezbytných případech; • italikou (kurzívou] se zvýrazňují v textu - kromě případů uvedených výše - také názvy časopisů, knih, grantů, latinské názvy a matematické symboly; • nezvýrazňují se fráze a běžné zkratky (a priori, et al.], chemické značky, trigonometrické funkce a řecká písmena. Textové prvky - používání spojovníku a pomlčky Při používání spojovníku (kratší vodorovná čárka] se dodržují tato pravidla: • spojovníkem se vyjadřuje těsné spojení slov; • spojovník není od spojovaných slov nijak oddělen, píše se bez mezer; • např. česko-anglický, chcete-li apod. Při používání pomlčky (delší vodorovná čárka] se dodržují tato pravidla: • pomlčkou se většinou od sebe oddělují části vět (např. Následuje poslední krok — nastavení prostředí); • pomlčka je zpravidla z obou stran oddělena pevnou mezerou (klávesová zkratka CTRL a mínus na numerické klávesnici]; • pokud pomlčkou nahrazujeme výrazy a, až, proti, zpravidla se neodděluje mezerami (9-13 let, 2009-2010, s. 83-87]. Tabulky Tabulky vložené do textu musí splňovat tato kritéria: • Tabulka je nezbytná, neopisuje pouze text studie, ale rozšiřuje množství poskytovaných informací. • Tabulka je svým rozměrem vhodná pro časopis formátu A5. • Tabulka je očíslována. • Tabulka má výstižný a stručný název. • Všechny sloupce jsou výstižně a stručně pojmenovány, společné prvky jsou sloučeny. • Hodnoty uváděné v tabulkách jsou ověřeny a příp. roztříděny (významné hodnoty jsou vyznačeny tučně]. • Hodnoty uváděných proměnných mají vždy stejný počet desetinných míst (zpravidla dvě, popř. čtyři]. • V poznámkách pod tabulkou je uveden zdroj, poznámky k celé tabulce, případně vysvětlení uvedených zkratek. • Na tabulku je odkazováno v textu (tabulka 2]. Tabulka 2 Interkorelace dimenzí dotazníku OCDQ-RS XŇG ÚSTR ďtř frus šôč ič> ANG 1,00 0,44** 0,12 -0,18 0,38** 0,67** ÚSTR 1,00 -0,18 -0,19* 0,38** 0,77** DIR 1,00 0,30** -0,09 -0,50** FRUS 1,00 -0,16 -0,55** SOC 1,00 0,43** Pozn. Tabulku je možné doplnit doplňujícími informacemi. Veškeré údaje pod tabulkou jsou psány velikostí písma 10. Převzato z (event. upraveno podle) Gavora a Braunova (2010, s. 48). *p < 0,05; **p < 0,01 3 Obrázky Jako obrázky se označují grafy, schémata, náčrty, mapy a fotografie. Pro zařazení jednotlivých obrázků platí podobná pravidla jako pro tabulky: • Obrázek je nezbytný, neopisuje pouze text studie, ale rozšiřuje množství poskytovaných informací. • Obrázek je svým rozměrem vhodný pro časopis formátu A5. • Obrázek je očíslován. • Obrázek má výstižný a stručný název. • Obrázky rovnocenného významu mají srovnatelnou podobu (typ škály, velikost]. • Na obrázku nejsou příliš drobné detaily, které by nebyly ve vytištěné podobě čitelné. • Prvky na obrázku-grafu jsou označeny. • V poznámkách pod obrázkem jsou uvedeny zdroje, komentáře a vysvětlivky k prvkům [legenda]. • Na obrázek je odkazováno v textu (např. graf na obrázku 1). Obrázek 1. Schéma fundamentálního modelu kurikula. Obrázek je možné doplnit rozšiřujícími informacemi. Veškeré údaje pod obrázkem jsou psány velikostí písma 12. Převzato z (event upraveno podle] Janík, Maňák a Knecht (2009, s. 31). Odkazy (citace) v textu Forma odkazu v textu: (autor, rok vydání), případně (autor, rok vydání, stránky). Odkaz na více zdrojů je oddělen v závorce středníkem, například (Horák, 2003; Kolář 1997,1998,1999; Novák, 2007, s. Je-li jméno autora přirozenou součástí věty, uvádí se do závorky jen rok vydání, případně číslo stránek. Příklad odkazu v textu: Kessler zjistil, že existují různé formy odkazů (citací) v textu (2003, s. 73-82; srov. tabulka 3). Odkazy (citace) v textu jsou abecedně uspořádány (např. Edmund, 2003; Gogel & Reed, 1995a; James, Minor, & Rothbart, v tisku; Weber, 1975a, 1975b). Je-li pro autora důležité spíše časové hledisko, je možné odkazy uspořádat vzestupně či sestupně dle roku vydání (např. Weber, 1975a, 1975b; Gogel & Reed, 1995a; Edmund, 2003; James, Minor, & Rothbart, v tisku). Odkazy na stejného autora (autory) v jednom roce jsou označeny písmeny „a", „b", „c" atd. umístěnými za rokem publikace (srov. Weber, 1975a, 1975b; Gogel &Reed, 1995a). Autoři rukopisů nabídnutých redakci by měli citovat své vlastní publikace spíše střídmě. zákonodárce ideologie kultura potřeby koncepce vzdělávání 223). 4 Tabulka 3 Různé formy odkazů (citací v textu) Typ citace První citace v Následující citace První citace v Následující citace textu v textu textu, v závorce v textu, v závorce Jeden autor Johnsen (2001] Johnsen (2001] (Johnsen, 2001] (Johnsen, 2001] Dva autoři Hejny a Kuřina Hejny a Kuřina (Hejny & Kuřina, (Hejny & Kuřina, [2001] (2001] 2001] 2001] Tři autoři Kubiatko, Kubiatko et al. (Kubiatko, (Kubiatko et al., Vaculová a (2010] Vaculová, & 2010] Pecušová(2010] Pecušová, 2010] Více než tři autoři Janík etal. (2010] Janík etal. (2010] (Janík et al., (Janík et al., 2010] 2010] Pozn.: Upraveno podle Concise Rules of APA Style (2010, s. 183). Seznam literatury V seznamu literatury se uvádějí pouze tituly, na které se v příspěvku odkazuje. Seznam literatury je umístěn na konci příspěvku. V poznámkách pod čarou se uvádějí odkazy (citace] jako v textu. Seznam citací je abecedně uspořádán abecedně podle příjmení autorů. Díla pocházející od stejného autor a/stejných autorů jsou seřazena chronologicky. Díla pocházející od stejného autora/stejných autorů publikovaná v tomtéž roce jsou seřazena abecedně dle názvu. Není-li v citovaném díle uveden autor nebo organizace vlastnící autorská práva, stojí jako první údaj název díla. Zápis citací (seznamu literatury] a odkazy na citace se v časopise řídí doporučeními APA (American Psychological Association, Sixth Edition]. Citace monografické publikace (vč. sborníku): Hendl, J. (2005]. Kvalitativní výzkum. Praha: Portál. Illich, I. (1970]. Deschooling society. New York: Harper & Row. Malewski, E. (Ed.]. (2010, in press]. Curriculum studies handbook: The next moment. New York: Routledge. Maňák, J., & Janík, T. (Eds.]. (2005]. Orientace české základní školy. Brno: MU. Piaget, J., & Inhelderová, B. (2000]. Psychologie dítěte. Praha: Portál. Tollingerová, D., Knězů. V, & Kulic, V. (1966]. Programované učení. Praha: SPN. Citace příspěvku v monografické publikaci (vč. sborníku): Doyle, W. (1996]. Curriculum and pedagogy. In P. W. Jackson (Ed.], Handbook of research on curriculum (pp. 486-516]. New York: Macmillan. 5 He, M. F. (2010, in press]. Exile pedagogy: Teaching in-between. In J. A. Sandlin, B. D. Schultz, & J. Burdick (Eds.], Handbook of public pedagogy: Education and learning beyond schooling (pp. 469-482]. New York: Routledge. Miková, M., & Janík, T. (2007]. Pořizování videozáznamu jako metoda sběru dat. In R. Švaříček, & K. Šeďová, et al., Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách (pp. 192-201]. Praha: Portál. Pupala B., Kaščák, O., & Humajová, Z. (2007]. Rub a líce kurikulárnej transformácie. In O. Kaščák, & K. Žoldošová (Eds.], Námety na reformu počiatočného vzdelávania (pp. 17-72]. Bratislava: Renesans. Citace příspěvku v seriálové publikaci (časopis aj.): Gavora, P. (1992]. Naivné teorie dieťaťa a ich pedagogické využitie. Pedagogika, 42(1], 95-102. Schubert, W. H. (1980]. Recalibrating educational research: Toward a focus on practice. Educational Researcher, 9(1], 17-24. Vašťatková, J., & Prášilová, M. (2007]. Česká škola = učící se škola. Pedagogická orientace, 17(1], 5-11. Veenman, M., Wilhelm, P., & Beishuisen, J. (2004]. The relation between intellectual and metacognitive skills from a developmental perspective. Learning and Instruction, 24(1], 89-104. Citace monotematického čísla časopisu: Chvál, M., Michek, S., & Pol, M. (Eds.]. (2010]. Evaluace ve škole [Special issue]. Orbisscholae, 4(1]. Citace elektronické monografie (vč. sborníku): Johnsen, E. B. (2001]. Textbooks in the kaleidoscope. Dostupné z http://www-bib.hive.no/tekster/pedtekst/kaleidoscope/index.html Jandová, R. (Ed.]. (2007]. Svět výchovy a vzdělávání v reflexi současného pedagogického výzkumu [CDROM]. České Budějovice: JČU. Citace příspěvku v elektronickém sborníku (monografii): Najvar, P., &Najvarová, V. (2007]. Metodologický postup CPV videostudie anglického jazyka: analýza výuky anglického jazyka na 2. stupni základní školy. In R. Jandová (Ed.], Svět výchovy a vzdělávání v reflexi současného pedagogického výzkumu (pp. 1-9]. České Budějovice: JČU. [CD-ROM] Najvar, P., Najvarová, V., & Doležalová, J. (2007]. Reading skills of students of faculties of education. Berlin: DGLS. Dostupné z http://www.literacyeurope.org/IDEC/proceedings%20berlin/dolezalova_najvarova_najvar.pdf Citace příspěvku v elektronickém časopise: Šlégrová, A. (2006]. Měření matematické gramotnosti v rámci mezinárodního výzkumu OECD PISA v roce 2003. E-pedagogium, 6(4], 70-77. Dostupné z http://www.upol.cz/fakulty/pdf/e-pedagogium/ Citace kvalifikační práce: Herweg C. (2008]. Zielorientierung im deutschen undschweizerischen Physikunterricht - eine Videostudie (Disertační práce]. Kiel: IPN. Vlčková, K. (2010]. Žákovské strategie učení cizímu jazyku ve všeobecném vzdělávání (Habilitační práce]. Dostupné z http ://is. muni.cz/do/rect/habilitace/l 441 /Vlckova/habilitace/HABILITACNI_PRACE_2 010.pdf 6