SZ7BP_JKvP Zásady psaní bakalářských a diplomových prací Hana Žižková h.zizkova@email.cz Kompozice, koherence, koheze, části textu „Je nudné bavit se s člověkem, který toho víc napsal než přečetl.“ Samuel Johnson Součásti textu (osnova) ● Uvedení do širší problematiky ● Shrnutí současného stavu ● (motivace) ● Formulace cíle práce ● Způsob řešení, metodologie ● Závěry plynoucí z práce, perspektiva Vlastní text ● Rozčlenit text do 4 až 6 kapitol ● Začít psát od toho, co je pro vás nejjednodušší ● Důležité jsou úvod a závěr (nejčtenější části) ● Úvod se píše jako poslední Terminologie ● Kompozice = uspořádání textu ● Koheze = soudržnost – propojení textu ● Koherence = spojitost – členění a logická návaznost textu Kompozice Kompozice = uspořádání textu ● Skládání, uspořádání prvků v celek ● Uspořádání jednotlivých složek textu ● Výstavba textu, vztah mezi částmi a celkem ● Časová osa průběhu i vnímání celku Horizontální a vertikální členění textu Horizontální členění ● Vnější lineární členění Začátek (uvádí téma do kontextu) Střed část (informační jádro) Závěr (shrnutí) ● Titul, kapitoly, podkapitoly, odstavce, věty Vertikální členění ● Vnitřní nelineární členění ● Hierarchie informací: podstatné ⇒ doplňující ● Prostředky umožňující orientaci (typ písma, mezititulky, obsah, rejstřík, tabulky, grafy) Kompoziční postupy ● Problém – řešení ● Situace – možnosti – návrhy ● Tvrzení – nesoulad – krize – hledání nového řešení ● Situace – metody – výsledky – diskuze Věta, odstavec, kapitola, celek ● Každý útvar je homogenní na své úrovni ● Každý útvar má svou významovou strukturu ● Odstavec je základní jednotkou odborného textu ● Nový odstavec = nová myšlenka Koheze ● Koheze = gramatické a lexikální prostředky, které vzájemně propojují jednu část textu se druhou ● Synonyma, zájmena, shoda (ona četla, *soubory byli) ● Navazování odstavců podobně jako navazování vět (Na počátku; Posléze; Na závěr) Koheze ● kohézní text: výrazově spojitý, stylově jednotný ● shoduje se osoba, číslo ● shoduje se mluvnický čas ● Časté chyby: teoretická část X praktická část Koherence ● Koherence = spojitost, návaznost, myšlenkovost ● Prostředky koherence: – Lexikální – Tématicko-rématická posloupnost – Gramatické Nekoherentní text ● je vnitřně sporný tedy nějaké tvrzení je v jiné části popíráno, ● umožňuje více výkladů ● předpokládá u příjemce fakta, která příjemci nejsou známa (např. v pohádce pro děti jsou používána cizí slova) ● text neobsahuje dostatečné vnitřní odkazy a odkazy k vnějšímu světu Koherence Koheze ● Text je koherentní, pokud je jasně členěný a logicky plyne, pokud na sebe věty, myšlenky a detaily jasně navazují a čtenář může text bez problémů sledovat. ● Prostředky koherence: opakování klíčových slov, spojky ● Gramatické a lexikální prostředky, které vzájemně propojují jednu část textu se druhou. ● Prostředky koheze: synonyma, zájmena, slovesné časy, výrazy pro časové odkazování Koherence – obsahově-logické vztahy ● příčina/důvod: protože; poněvadž; kvůli tomu, že; vzhledem k tomu, že; z toho důvodu; vlivem; působením; následkem; díky; zásluhou; vinou ● podmínka: jestli(že); je-li; kdyby; když; pokud; za předpokladu, že; v případě, že; za podmínky, že ● přípustka: přestože; třebaže; ačkoli; v rozporu s tím, že; navzdory tomu, že; přes pochybnosti; proti očekávání ● účel: aby; z toho důvodu; za účelem; s cílem; pro dosažení tohoto cíle je zapotřebí ● časové vztahy: předčasnost (zpočátku, nejdříve, v první řadě), současnost (mezitímco, zatímco, během, současně), následnost (následně, nakonec, potom, poté) (Hlaváčková, 2011) Míra jistoty – hedging oslabování platnosti výpovědi, rozhodování o vlastních postojích ● slovesa: dokázat, potvrdit, vyvrátit, být si jist, předpokládat, napovídat, zdát se, věřit, pochybovat ● modální slovesa: může, mohlo by, musí, je ● příslovce: snad, pravděpodobně, patrně, možná, zřejmě, vždy, často, většinou, někdy ● podstatná jména: jistota, pravděpodobnost, možnost ● přídavná jména: zřejmý, jistý, prokázaný, možný, pravděpodobný, údajný (Čmejrková a kol., 1999) Míra jistoty ● nepřehánět: bylo by možné, spíše (pravděpodobně) se zdá ● největší jistotu máme sami o sobě: popíšu, dokážu, navrhuji, vyvracím ● špatné příklady: V závěru se pokusím uvést některé příklady... Nakonec bych snad uvedl... (Nevěřilová, 2011) Příště: Odborný styl Děkuji Vám za pozornost a těším se na další přednášku