Informační příprava výzkumu

     Informační příprava výzkumu. Typy textů. Primární pramen, sekundární pramen, metaanalýza,
               nejvýznamnější pedagogické časopisy. Rešerše, databáze, deskriptory.

            K. Vlčková, přednášky Základy pedagogické metodologie, JS 2004/05, PS 2015


Tento text je podkladovým materiálem k přednáškám, neprošel jazykovou korekturou. Více k tématu
naleznete v knize Gavora, P. (2002). Úvod do pedagogického výzkumu. Brno: Paido. S. 16-23.


Informační příprava výzkumu

·        = studium dosud publikované literatury,

·        umožní orientovat se v problematice (co se o problematice již ví a jak se to zkoumalo –
metody, zpracování a interpretace výsledků),

·        získání teoretických základů (potřebné pro upřesnění problému, vymezení základních pojmů,
ochrana před chybami v pochopení problému a jeho zpracování),

·        význam pro teoretické uchopení problematiky a metodologické zvládnutí výzkumu,

·        šetří čas, který bychom ztratili zkoumat vše od začátku.


Typy textů o empirickém výzkumu v pedagogice

·        články v časopisech – nejfrekventovanější, rozsah 5 až 10 stran, časopisy jsou dostupné
v knihovnách,

·        knihy (i učebnice, sborníky); monografie (řeší 1 problém) bohaté na zdroje literatury a
poznatky – lze se o ně dále opřít,

·        výzkumné zprávy - velmi podrobný popis výzkumu,

·        disertace – velmi podrobný popis výzkumu, výzkum se dá opakovat/replikovat a ověřit jeho
výsledky.


Dle původu poznatků rozlišujeme:

a)      Primární pramen – jsou v něm původní empirická data.

b)      Sekundární pramen – autor popisuje a zpracovává údaje jiných, méně podrobný a obsahuje méně
technických údajů o výzkumu, rychleji získáte přehled, uvádí citace konkrétních výzkumů, je dobré
nezůstat jen u sekundárních zdrojů.

·        Přehledové studie k problematice – souhrn vícera výzkumů z určité problematiky za určité
období,

·        metaanalýza – srovnávání a vyhodnocování výzkumů o určité problematice – využívá tzv. míru
účinku vyjadřující velikost experimentálního „zisku“ při každém výzkumu,

·        existují specializované časopisy na přehledové studie (Review of Educational Research),

·        přehledové příručky výzkumu – přehled dosavadních výzkumů + hodnocení problematiky za
určité období (př. Handbook of Research on Teaching, M. C. Wittrock, 1986 – souhrny výzkumů
z jednotlivých oblastí výchovy a vzdělávání; The International Encyclopedia  např. of Curriculum,
of Evaluation, of Teaching and Teacher Education atd.),

·        při čtení pomáhají cizojazyčné odborné slovníky (př. Anglicko-český pedagogický slovník
(Mareš & Gavora, 1999), atd.),

·        učebnice – uvádí výzkumy, aby podpořily teorie; přináší přehled, ale často zaostávají za
rychlým pokrokem ve vědě (aktuální jsou spíše články a výzkumné zprávy).


Vyhledávání literatury

·        Využívat knihoven a různých institucí, nejen v ČR!,

·        ročně vychází 20 000 článků o výchově, v 750 časopisech; další druhy publikací: knihy,
sborníky, encyklopedie, příručky, zpravodaje – statisíce,

·        „neexistuje téma“, o kterém by se nepsalo – problém je, jak se k němu dostat a vybrat to
správné,

·        potřeba naučit se rychle a efektivně vyhledávat literaturu a informace.


Knihovny a informační střediska

·        největší zdroj pramenů,

·        pokud knihovna vámi nalezenou publikaci nemá, existuje meziknihovní výpůjčková služba;
pokud se jedná o nedostupný článek, lze napsat autorovi a požádat o xerokopii či zaslání v el.
podobě e-mailem.

Katalogy

·        Vyhledáte v nich knihy apod., obvykle i přístup přes Internet (př. www.mzk.cz), existuje i
jednotný vyhledávací portál v ČR,

·        2 druhy katalogů:

a)      autorský/jmenný – literatura uspořádána podle příjmení autorů,

b)      předmětový – podle oblastí, např. podle Mezinárodního desetinného třídění – MDT – část 37
se týká výchovy.


MDT

37.0   Základy a druhy výchovy a vzdělávání

371    Organizace výchovné a vzdělávací soustavy. Školství

372  Obsah a formy činnosti v předškolní výchově a v počátečním vyučování. Vyučovací předměty všech
stupňů a typů škol

373   Všeobecně-vzdělávací soustava

374   Mimoškolská výchova a vzdělávání

376   Výchova, vzdělávání a vyučování zvláštních skupin osob


Každá část se dále dělí, např.

37.004.1    Efektivnost školy z didaktického hlediska

37.001.76  Inovace, novátorství v pedagogice

37.047.3    Výzkumné zprávy



Časopisy

·        Studia paedagogica

·        Orbis Scholae (databáze Scopus)

·        Pedagogika

·        Pedagogická orientace

·        E-pedagogium

·        Komenský – popularizace výzkumu pro učitele

·        Speciální pedagogika

·        Andragogika

·        Český jazyk a literatura

·        Cizí jazyky

·        Odborná výchova

·        aj.


Slovensko:

·        Pedagogická revue – Slovensko, 1 za 2 měsíce, mívá monotematická čísla, články i o
výzkumech

·        Technológia vzdelávania – měsíčně, příloha Slovenský učiťel – vyhlášky atd.

·        Psychológia a patopsychológia dieťaťa

·        Efeta

·        Mládež a spoločnost

·        Pedagogické rozhľady

·        Předškolská výchova

·        Vychovávateľ

·        Naša škola - pro MŠ a 1.st. ZŠ

·        Vzdelávanie dospelých

·        Slovenský jazyk a literatúra v škole

------------

·        Current Contents – časopis, CD-ROOM, on line; seznam článků vybraných časopisů,
v angličtině, pro pedagogiku svazek Social and Behavioral Sciences – část Education.


Bibliografie

·        = soupis literatury,

·        přehledy literatury vydávají knihovny a informační střediska – obsahují tzv. anotované
bibliografické záznamy o knižní a časopisecké literatuře vydávané doma a v zahraničí,

·        v ČR vychází: Přehled pedagogické literatury, Výběrová bibliografie českých článků a knih,
Výběrová bibliografie zahraničních článků a knih.


Anotace

·        stručný souhrn obsahu,

·        anotovaná bibliografie = soupis literatury vybavený anotacemi.


Př.

Finck,W. & Hogau, H. (1990). Das Bild des Schülers von sich selbst – wichtige Determinante für den
Lernerfolg. (Žákovo sebepojetí – důležitý předpoklad učebního úspěchu). Pädagogik, 45(6), 482 –
486.

Otázka individuality školní osobnosti. Hlavní zdroje informací o sobě. Obraz osobnosti (sebepojetí)
a náročně prostředí.

Deskriptory: osobnost; žák; rozvoj osobnosti; sebehodnocení; sebepoznávaní; sebekritičnost;
sebepojetí; individualita; psychologie osobnosti; rozvoj


Rešerše

·        = výběrová bibliografie (obvykle sestavená knihovnou pro konkrétního čtenáře),

·        je třeba zadat klíčová slova anebo deskriptory.


Databáze

·        soubor bibliografických údajů zpracovaných počítačem, slouží i ke zhotovování rešerší,

·        česká databáze DPS, slovenská DATAPED,

·        největší světová ERIC – Educational Resource Information Centre (anglicky psaná
literatura),

·        British Educational Index – data z asi 300 pedagogických časopisů,

·        Proquest - fulltexty článků www.proquest.cz - licence v ČR koupena (dostupně v knihovnách
apod.).

·        RIV

·        WoS


Deskriptory a klíčová slova

·        Deskriptory jsou obvykle hlavní pojmy, je třeba zadat je správně a odhadnout jejich počet,

·        příliš obecné deskriptory vedou k zobrazení mnoha údajů (stovky, tisíce), naopak příliš
úzké k málo bibliografiím,

·        př. široké deskriptory: škola, žáci, aktivizace, kladení otázek; užší: bilingvální škola,
záškoláctví,

·        existují příručky s deskriptory (Český pedagogický tezaurus aj.), systém deskriptorů má i
ERIC, UNESCO-IBE aj.


Práce s literaturou

·        relevantní literatura se shromáždí, zpracuje (xerokopie, výpisky), utřídí a vyhodnotí,

·        výpisky mohou mít užší či širší rámec, obvykle obsahují vaše hodnocení a komentář (co je
cenné, zajímavé, co můžete využít),

·        výpisky se píší na kartotéční lístky nebo se ukládají do kartotéky počítače,

·        z literatury vypracujeme teoretický úvod práce – nejedná se o mechanické výpisky! a
parafráze jiných autorů!, je třeba dodat úvodu hodnotící nadhled – dobře se zorientovat
v problematice, jinak bude povrchní nejen teoretický úvod, ale i hypotézy (povrchní,
nesystematické, odtažité) a interpretace dat,

·        ihned si zaznamenávat bibliografické údaje podle platné citační normy (jméno autora, název
publikace, rok vydání atd. (viz citační norma), později se to špatně dohledává,

·        Jak číst vědecký text? Má pevnou strukturu – článek má nadpis, anotaci na 8 – 10 řádků a
klíčová slova, které umožní rychlou první orientaci. Úvodní část uvádí výzkumný problém a hodnotí
podobné výzkumy, poté jsou uvedeny cíle výzkumu, hypotézy, metody výzkumu, popis výzkumného
souboru, průběhu výzkumu, výsledků a jejich interpretace a závěr.


Chyby začínajících při informační přípravě

·        Povrchní, malý vhled do problematiky; důvod: nepochopení problematiky,

·        nedostatečná orientace v literatuře (prostudování malého množství knih apod.); důvody:
neznalost zdrojů, jejich nedostupnost, špatné naplánování času na výzkum, podcenění této etapy
výzkumu apod.,

·        nesystematické zpracování literatury; důvod: nesystematické prostudování literatury, autor
něco prošel, něco ne,

·        prostudování jen české literatury; důvody: neznalost cizích jazyků,

·        prostudování pouze zahraniční literatury a podcenění domácí; důvod: domněnka, že se dané
téma u nás nezkoumá/nezkoumalo, nedostatečná informovanost o domácím dění,

·        nepořádek v bibliografických údajích – neúplné, nejsou podle normy.


Použitá literatura

Gavora, P. (2002). Úvod do pedagogického výzkumu. Brno: Paido. (s.. 16 – 23)


Další možná literatura pro zájemce

Kahn, N. B. (2001). Jak efektivně studovat a pracovat s informacemi. Praha: Portál. (s. 150)

Čmejrková, S., Daneš, F., & Světlá, J. (1999). Jak napsat odborný text. Praha: Leda. (s. 255)

Rowntree, D. (b.r.). Naučte se studovat. B.m. : Etna. (s. 214)