Mgr. Jan Krása, Ph.D., Katedra psychologie, Pedagogická fakulta, MU. 2016



¡Umí jiní tvorové lhát?
¡Jaká jsou omezení zvířecí komunikace (v porovnání s lidskou)?


¡Období introspekce
¡Behaviorismus
¡60. léta – kognitivní revoluce
¡
¡

¡Sociální psychologie (SP) byla od počátku značně kognitivní – hovořilo se již od počátku o
sociální kognici. 4 modely:
¡1.  (po 2. sv. v. ) Teorie potřeby kognitivní konzisence: lidé se snaží snížit rozpor
(discrepancy) mezi různými kognicemi, protože takové rozdíly jsou nepříjemné.
¡Konec: čím dál tím více dokladů toho, že lidé jsou k rozporům vcelku tolerantní.
¡

¡2. (70. léta) model člověka jako naivního vědce: lidé potřebují připisovat (atribuovat) jevům i
chování příčiny. Tento model předpokládá, že v této atribuci příčin a vlastností lidé jednají
racionálně – jakékoli chyby jsou důsledkem omezených informací nebo specifických motivací.
¡Konec: čím dál tím více dokladů toho, že lidé (dokonce i v ideálních podmínkách) nejsou nijak
dobrými vědci.
¡

¡3. (pozdní 70. léta) Lidé mají omezenou kapacitu zpracovávat informace a používají všemožných
kognitivních zkratek. Lidé jsou kognitivní skrblíci (cognitive misers) Lidé používají ty
nejjednodušší a nejméně náročné kognice. Motivace nehrála roli.
¡4. (od 80. let) Motivace byla opět důležitá: sociální aktér byl charakterizován jako motivovaný
taktik. Dle tohoto modelu mají lidé několik kognitivních strategií, mezi kterými vybírají na
základě osobních cílů, motivů a potřeb.
¡Současnost: sociální neurovědy – používání fMRI.
¡

¡Zatímco neživé předměty obsahují atributy, které lze vnímat, sociální prostředí obsahuje mnohé
atributy, které nelze vnímat přímo, nebo které jsou dokonce objektivně nezachytitelné (např.
vražedný záměr).
¡
¡Většinu důležitých sociálních atributů (nebezpečí, riziko, inteligence, láska atd.)  musíme
odvozovat na základě podnětů, které jsou nám senzoricky k dispozici. Např. ani osobnostní rys
extraverzi nelze vidět přímo, ale odvozujeme jej např. z chování (ze stylu oblékání, hlasitosti
atd.).

¡1. vnímání
¡2. interpretace & kódování – role minulé zkušenosti (paměti: rozpoznání & uložení)
¡3. další zpracování informace vede k úsudkům (inferencím)
¡4. behaviorální reakce, chování (nemusí  být)

BEHAVIORÁLNÍ REAKCE,
CHOVÁNÍ
PERCEPCE
PAMĚŤ
ZÁVĚRY,
ÚSUDKY
KATEGORIZACE
ÚVODNÍ KÓDOVÁNÍ
PODNĚT
SENZORICKÁ OBLAST
KOGNITIVNÍ OBLAST

¡Kategorie odpovídá třídě objektů nebo pojmu.
¡
¡Senzorické kategorie jsou v paměti uloženy mj. pomocí prototypů. E. Roschová (1975) potvrdila
existenci prototypů: reakční čas je kratší, když lidé posuzují, jestli je ptákem vrabec, než když
je jím tučňák či kiwi.
¡Pokud hovoříme o kategoriích sociálních skupin, mluvíme spíše o stereotypech.
¡stereotyp=výsledek kategorizace sociálních skupin
¡schéma= je soubor kognicí (myšlenek, přesvědčení, postojů) o dané osobě, věci apod. (v podstatě
odpovídá kategorii)

¡Tím, že člověk interpretuje daný vjem jako kategorii, připisuje objektu i mnoho dalších atributů
(proces top-down).
¡Např.kategorizace: kiwi je pták;
¡ptakopysk je savec; velryby jsou savci.
¡
¡Označím-li (kategorizuju-li) danou osobu jako vegetariána, připisuju mu někdy i vlastnosti, které
pro daného jedince nejsou zrovna typické.
¡Výhoda stereotypu je v tom, že některé atributy kategorie budou pro danou skupinu opravdu společné
(srov. však zrádnost v posuzování etnik).

¡Kategorie se krom sociálních skupin mohou vztahovat i na já (self), k jeho sociálním rolím atd.
¡
¡Kategorie mají vztahy k jiným (příbuzným) kategoriím – srov. tzv. myšlenkové mapy (vzdálenost mezi
kategoriemi).
¡
¡Skrze tuto souvislost člověk promítá např. do kategorie feministka ještě několik atributů z
příbuzných kategorií. Takto více méně nevědomě rozhodujeme na základě širších informací.
¡

¡Když něco vnímám porovnávám to s pamětí.
¡Následující faktory se podílejí na přístupnosti dané kategorie (v pracovní paměti):
¡1. přístupnější budou ty kategorie, které se používají častěji.
¡2. přístupnější budou ty kategorie, které byly použity nedávno.
¡Tento druhý faktor souvisí s primingem (podněcováním).

¡Informace, která byla v pozornosti, bude ovlivňovat informace, které tam teprve budou.
¡Lidé primovaní nadřazenou kategorií dokážou rychleji rozpoznat předmět, než lidé primovaní cizí
kategorií (Rosch, 1975).
¡Priming je projevem implicitní paměti – tj. obejde se zcela bez vědomé pozornosti.
¡https://www.youtube.com/watch?v=HRAKt0GakJM (ukázka primingu: peníze)
¡Priming byl zkoumán i v oblasti posuzování osob (Higgins a kol., 1977).
¡Srov. hodnotící priming.

¡Efekt primarity (efekt pořadí)
¡Pořadí, v jakém jsou informace o osobě prezentovány, mohou mít velký vliv na dojem o druhých.
¡Solomon Asch (1946) zjistil, že ze stejného seznamu 3+3 atributů generujeme odlišné představy o
nositeli podle pořadí atributů.
¡Asi důsledek linearity řeči promítnuté do synchronnosti konceptuální oblasti.
¡Srov. roli zpětné vazby pro žáky.

¡



¡