Mgr. Jan Krása, Ph.D., Katedra psychologie, Pedagogická fakulta, MU. 2016 ¡Jak popíšete Pygmalion efekt? ¡ ¡Jaké atribuce umíte rozlišit? 2. Desires & beliefs ¡= základní a klíčový termín sociální psychologie ¡ ¡Sociálnost člověka nutně znamená existenci nějaké skupiny! (rodina, pracovní skupina, školní třída, národ …) ¡ ¡DEF: sociální skupina je soubor osob, mezi kterými existuje sociální interakce, a to jak bezprostřední (face-to-face), tak zprostředkovaná. ¡SS má schopnost společného jednání a chování členů je podřízeno cílům skupiny. ¡ ¡Každá SS se vymezuje většinou několika atributy. Nestačí např. říci, že Češi jsou ti, kdo mluví česky. (co bohemisté, Moravští bratři v Karibiku aj.?) ¡Č= řeč, lokalita, rodové linie, zvyky … ¡ ¡Hranice některých SS jsou ostré (naše kapela), jiné jsou celkem vágní (národ). ¡Ovšem každá SS nějak odlišuje ty uvnitř a venku. ¡(insider x outsider) 1. národ? ¡Haploskupiny a národy: ¡R1B: Celtic, Germanic, Alpine ¡R1a : Slavs, Kurgan ¡I1a: Nordic- Viking ¡I1c: Germanic / Central-Nordic ¡I1b: South Slavic ¡J : Mediterranian (Ancient Greeks and Romans) ¡G : Caucasian ¡E3b : Balkanic ¡Q: Hunnic ¡N : Uralic- Siberian ¡ https://i1.wp.com/media1.mistecko.cz/images/media1:50f828b25cb00.jpg/R1a.jpg ¡Dle různých kritérií lze vydělit různé typy SS: ¡- velké x malé (do cca 30 členů) ¡- krátkodobé x dlouhodobé ¡- vysoce organizované (=formální) ¡ málo org. (=neformální) ¡- s jasnými cíly x s obecnějšími cíly ¡- lokalizované x rozptýlené ¡- s automatickým členstvím x záměrné (volené) ¡- otevřené x uzavřené ¡- referenční sk. má na jedince vliv, jedinec se k ní vztahuje jako k ideálu či vzoru ¡- ad. ¡ ¡ ¡Ne všechna shromáždění lidí jsou SS: ¡ ¡lidé na zastávce ¡lidé na pláži ¡Jsou to tzv. agregáty. Dav je specifický druh agregátu. ¡ ¡ ¡Sociální kategorie je skupina osob, které vykazují jeden či více společných znaků, přičemž mezi těmito osobami neexistuje přímá interakce a komunikace. SK jsou výsledkem operacionalizace ve výzkumu. (např. nezletilé děti, studenti, ženy na mateřské dovolené. ¡Máme vrozenou tendenci napodobovat pohyby a gesta rodičů (resp. okolí). ¡Navíc většina lidských potřeb (srov. např. Maslowovu hierarchii potřeb) se naplňuje v sociálním kontextu (často včetně seberealizace). ¡SS (primární SS=rodina) má na jedince značný vliv (pokud se tohoto úkolu nezřekne). ¡je přizpůsobení se převažujícím či dominantním názorům, požadavkům a normám skupiny či společnosti, v níž člověk žije, a potlačení projevů vlastních. ¡ ¡Určitá míra konformity je jedním z logických důsledků socializace a je podmínkou pro bezkonfliktní fungování společnosti (srov. pravidla chování na silnicích). ¡Solomon Asch v roce 1951 (1952, 1956) zkoumal vliv tlaku skupiny na odpovědi jedince týkajících se délky zobrazovaných čar. ¡Experiment byl proveden metodou falešné skupiny. ¡Skupiny měly 7-9 členů. Výsledek obrázku pro asch solomon ¡Lidé byli rozděleni do dvou skupin: experimentální a kontrolní. ¡ ¡Měli 18x rozhodnout, která ze tří čar je stejně dlouhá jako standardní. Čáry se různě lišily, ale vždy jedna byla stejně dlouhá. 12 rozhodování bylo tzv. kruciálních. ¡ ¡ Výsledek obrázku pro asch conformity ¡Zatímco v kontrolní skupině, ve které lidé odpovídali sami za sebe, neudělalo 35 ze 37 účastníků žádnou chybu (chybovost byla 0,7%) ¡V experimentální skupině byli lidé (7) rozsazeni do půlkruhu a měli vyslovit svoji volbu. Pozice 1-6 byla obsazena Aschovými spolupracovníky, kteří v 12 případech odpovídali shodně špatně. Poslední odpovídala zkoumaná osoba. ¡ ¡Jen tyto 7. osoby jevily zjevně nervozitu, rozčílení, potily se, gestikulovaly a pokukovaly se po experimentátorovi. ¡V této skupině dosáhla vlivem sociálního tlaku chybovost 37%. ¡25% neudělalo chybu nikdy (oproti 95% z kontrolní skupiny), 28% udělalo chybu v 8mi a více případech a ostatní udělali 1-7 chyb. ¡I ti, co odpověděli správně, uváděli, že pro ně nebylo lehké skupině odolat. ¡Když lidé hodnotí nějakou stránku reality za přítomnosti ostatních, jde jim o dvě věci: chtějí mít pravdu a chtějí na druhé udělat dobrý dojem. •K určení toho, co je pravdivé, mají lidé dva zdroje informací: 1. to, co jim říká jejich úsudek a jejich vnímání a 2. to, co jim říkají ostatní. •Lidé se naučili oceňovat v průběhu vývoje nejen vlastní rozum, ale i úsudky ostatních. ¡Ve většině případů se naše úsudky překrývají s úsudky ostatních a tvoří tak stabilní obraz světa. ¡Experimentální situace však proti sobě staví oba tyto zdroje informací a jedinec si musí vybrat. ¡Hovoříme o informačním vlivu, jestliže se člověk vzdává ostatním, protože více důvěřuje jejich úsudku než vlastnímu. ¡Existuje však i druhý důvod konformity, kdy se jedinec podrobí názoru většiny, protože se chce zůstat oblíbeným, resp. nechce se stát neoblíbeným. ¡Pak hovoříme o normativním vlivu. ¡Na ostatních závisíme v naplňování svých potřeb, je pro nás proto důležité, aby nás měli co nejraději. Protože nesouhlas s ostatními může vést k nesympatiím či přímo odmítnutí a souhlas naopak k pozitivnějšímu hodnocení, jsou lidé vedeni k tomu, aby byli s názory ostatních konformní z normativních důvodů. ¡Normativní a informační vliv tedy představují dva obecné mechanismy, kterými skupina ovlivňuje svoje členy. ¡Váha těchto mechanismů se pochopitelně napříč situacemi a u každého jednotlivce liší. ¡Typy konformity: ¡Vyhovění - Je typem vnějšího přizpůsobení (díky normativnímu vlivu), které je pouze dočasné. ¡Příklad: ¡Jestliže je osoba konformní především z normativních důvodů, tedy proto, že ji záleží na tom, co si o ní budou druzí myslet, pak změní sice svoje vnější chování, ale uvnitř si zachová své původní přesvědčení. ¡Typy konformity: ¡Akceptace (konverze) - je vnitřní přijetí (díky informačnímu vlivu), podle kterého se člověk bude řídit už napořád. ¡Příklad: ¡Jestliže jedinec důvěřuje informacím ostatních, změní navíc i svůj vnitřní názor. ¡ ¡V rámci Aschova experimentu se ukázalo, že normativní vliv byl silnější než informační. ¡Dále byly učiněny další pokusy a tzv. metaanalýzy daného jevu. ¡Konformita vzrůstá s větší soudržností; liší se vzájemně kultury; informační vliv roste s kompetencí druhých (role vědce, profesora); větší obtížnost úkolu posiluje informační vliv... ¡Vliv má i velikost skupiny! ¡1 neměl žádný vliv ¡2 vyprodukovali 13% chyb ¡S 3mi dosáhla konformita své plné síly, tj. 33% chyb. ¡Více osob zvyšuje konformitu, ale stále o menší díl. ¡Když dal Asch účastníkům „podporu“ (odpovídal před 7. vždy dobře), chybovost byla jen 5,5%. ¡Pokud „podpora“ narušila jednotnost skupiny, ale odlišně od názoru účastníka, pak byla konformita stejně nízká. To ovšem platí jen pro jednoznačné názory, u složitějších konformitu narušuje jen „sociální podpora“ (=stejný názor). ¡Existuje i opačný vliv, kdy menšina ovlivňuje většinu. ¡Většina má ovšem přístup k normativním i informačním zdrojům kontroly. Přesto menšina dokáže většinu ovlivnit (Galileo, Darwin, Freud, nové proudy v hudbě či umění, vliv ekologických či feministických hnutí apod.). ¡K ovlivnění většiny dojde, jen pokud je názor menšiny konzistentní: tj. když je stabilní v čase (=diachronní stabilita) a když je stabilní v rámci menšinové skupiny (=synchronní stabilita).