Klima je chápáno jako dlouhodobý jev, stálejší, postupně se utvářející, zatímco atmosféra bývá často vysvětlována spíše jako jev krátkodobý, situačně podmíněný a poměrně rychle se měnící ať už během dne, či během vyučovací hodiny (srov. Svobodová In Střelec 2004, s. 82-83). Spilková (2003, s. 342) definuje klima třídy jako „komplex zahrnující kvalitu interpersonálních vztahů, komunikace a interakce mezi učitelem a žáky ve třídě, dlouhodobější sociálně emocionální naladění a relativně ustálené způsoby jednání, které jsou založeny na implicitních či explicitních hodnotách a pravidlech života ve třídě.
S pojmem klimatu třídy souvisí několik dalších termínů, které definují různí autoři (např. Mareš, Křivohlavý 1995, s. 147; Kalhous, Obst 2001, s. 160): prostředí, atmosféra a sociální klima.
-
Pojem prostředí má široký význam: týká se aspektů sociálně psychologických, architektonických (vybavení učebny, rozmístění nábytku), hygienických (teplota, osvětlení), ergonomických (vhodnost nábytku, rozmístění pracovního prostoru žáků a učitele), akustických (vnější hluk) aj.
-
Pojem atmosféra představuje krátkodobý jev, který se může měnit v průběhu vyučovacího dne nebo dokonce vyučovací hodiny. Atmosféra se mění s příchodem dobře nebo špatně naladěného učitele, písemnou prací, zkoušením, osobou, která nečekaně přišla do třídy, při netradičním vyučování a další.
-
Na rozdíl od atmosféry je sociální klima jev dlouhodobý. Pro každou třídu a každého učitele je typické určité sociální klima. Sociálně-psychologická proměnná, jež vyjadřuje kvalitu interpersonálních vztahů a sociálních procesů, které fungují v dané škole, tak, jak ji vnímají, prožívají a hodnotí učitelé, žáci, případně zaměstnanci školy. Součástí klimatu školy je například klima učitelského sboru, klima školních tříd, celkového prostředí školy atd. (srov. Průcha, Walterová, Mareš, 2001). Je obrazem kvality prostředí ve škole, o konfliktech o spokojenosti žáků, o pravidlech či užívaných principech během práce atd. |