Teorie a metodika výchovy

4. Faktory ovlivňující klima školy a školní třídy

Klima třídy ovlivňuje celý výchovný i vyučovací proces. Je to sociálně psychologická proměnná, která je závislá na řadě faktorů. Lašek (2001, s. 44) je popisuje jako ty skutečnosti v životě třídy a školy, které mají svou originální kompozici, jsou relativně svébytné, ovlivňují vznik, podobu a účinky klimatu. Mezi tyto determinanty zařazuje:
  • zvláštnosti školy – typ školy a její pravidla;
  • zvláštnosti vyučovacích předmětů a pedagogických situací – např. laboratoře;
  • zvláštnosti učitelů – osobnost, styl výuky učitele;
  • zvláštnosti školních tříd – třída jako celek, skupiny ve třídě;
  • zvláštnosti žáků – žák jako člen, jako individuum.
 
Osobnost žáka, osobnost učitele a zvláštnostmi školy nebo třídy jako hlavní determinanty sociálního klimatu školy a školní třídy:
 
  • G. Petty (1996) uvádí, že vytvoření vztahu učitele s žáky trvá určitou dobu; objevují se zde dvě stádia, přičemž první je stádium moci učitele, kterou učitel získává na základě své učitelské role.
  • Snaží se působit sebejistě, klidně, aby žáci věděli, co si mohou a nemohou dovolit, vyžaduje dodržování pravidel, určitých návyků a naučení určitých vědomostí.
  • V druhé fázi vztahu učitel – žák podle Pettyho (1996) probíhá přechod od formální autority k osobní autoritě učitele. Vztah se mění a vychází z osobností žáků a učitele.
  • Učitel, který má určité pedagogické schopnosti a dokáže žáky spravedlivě vést podle stanovených pravidel, si u žáků získá úctu. Ti se sami začnou snažit, aby vyhověli požadavkům učitele, a vytvoří si vlastní představu o sobě prostřednictvím jeho uznání (Petty 1996, s. 76-78).
  • Autor zdůrazňuje, že dobré vztahy jsou založeny na vzájemném respektu. Žák si váží učitele pro jeho učitelské schopnosti, osobní kvality, znalosti, profesionalitu; učitel ctí individualitu každého žáka a váží si jeho studijního úsilí (Petty 1996, s. 76).
 
Kyriacou (1996, s. 25-26) řadí mezi základní učitelovy dovednosti související s tvorbou pozitivního klimatu třídy tyto:
  • učitel žáky podporuje a povzbuzuje k učení a dává jim najevo vysoká pozitivní očekávání;
  • vztahy mezi učitelem a žáky jsou do značné míry založeny na vzájemné úctě a dobrém, důvěrném a uvolněném vztahu;
  • učitel poskytuje žákovi zpětnou vazbu a přispívá tím k budování jeho sebedůvěry a sebeúcty.
 
Zpětná vazba mezi učitelem a žáky je jednoznačná, jsou-li žáci spokojeni, pozitivně se to odrazí také na spokojenosti učitele, což zpětně kladný vliv na žáky.
 
  • Učitel musí dát žákům na srozuměnou, že jeho autorita je legitimní, a mají-li se opravdu něčemu naučit, také nezbytná; Musí rovněž umět svou autoritu uplatňovat (Petty 1996). Postavení učitele pro žáky znamená jisté povinnosti, z nichž plynou i určitá práva.
  • Učitel má právo na poslušnost žáků v otázkách práce a chování při hodinách, má právo na klid, když hovoří.
  • Je ve třídě proto, aby učil, a bez pořádku se učit nedá; pedagog musí funkčně užívat své autority (Petty 1996).
  • Ještě více, klima školní třídy ovlivňuje třídní učitel, který svými komunikačními a organizačními dovednostmi zasahuje do sociálního klimatu třídy a cíleně jej může měnit k lepšímu.   

Úkol: Vyjmenujte proměnné, které ovlivňují klima školní třídy.