Teorie a metodika výchovy
4. Šikanování jako proces
Ve většině případů představuje šikanování proces, ve kterém jsou patrná jednotlivá stádia. Michal Kolář (1997) rozlišuje 5 vývojových stupňů šikanování ve školním prostředí. Toto schéma zachycuje negativní proces vývoje skupinové dynamiky, jímž se ničí a mrzačí vztahy mezi členy skupiny.
4.1 stádium – Ostrakismus
V každé skupině se najdou lidé, kteří jsou nejméně uznávání, nejméně oblíbení a právem se cítí nemilováni. Děje – li se tak ve školní třídě, jde většinou o mírné, převážně psychické formy násilí zaměřené na ,,neoblíbence“. Ostatní takového žáka více či méně odmítají, nebaví se s ním, pomlouvají ho, intrikují proti němu, dělají na jeho účet různé legrácky apod.
4.2 stádium – Fyzická agrese a přitvrzování manipulace
V náročných situacích, kdy ve skupině stoupá napětí, začnou ostrakizovaní žáci instinktivně sloužit jako jeho ventil. Může to být před písemkou, po konfliktu s učitelem, ale také paradoxně v situacích, kdy o nic nejde – na horách, na brigádách. Pro zvládnutí nejistoty nebo ,,přežití“ šedivého programu nutkavě vymýšlejí a většinou rychle přitvrzují ,,zábavu“ na úkor nejzranitelnějšího spolužáka. Dochází k mechanismu tzv. scapegoatingu, upevňování soudržnosti skupiny na účet obětí. Zážitek agresorů při týrání slabých a ustrašených spolužáků může vyvolat u disponovaných jedinců prolomení zábran a oni začnou agresivní chování opakovat.
4.3 stadium – Vytvoření jádra
Toto stádium je považováno za klíčový moment, kdy se rozhoduje, zade se počáteční stadium šikany přehoupne do stádia pokročilého. Jestliže se přitvrzeným manipulacím a mnohdy i počáteční fyzické agresi jednotlivců nepostaví pevná hráz, potom se často utvoří úderné jádro, skupinka agresorů, která systematicky, nikoliv náhodně, začne šikanovat nejvhodnější oběti.
4.4 stadium – Většina přijímá normy
V tomto stádiu pokročilé šikany jsou normy agresorů přijaty většinou a následkem toho dojde ve skupině k šokující proměně. Skupina zůstává navenek zachována, avšak místo aby fungovala, zevnitř se rozkládá. U členů přemožené skupiny dochází k vytvoření jakési alternativní identity, která je zcela poplatná normám vůdců.
4.5 stadium – Totalita neboli dokonalá šikana
Žáci jsou rozděleni na ,,otrokáře“ a ,,otroky“, kdy agresoři sebe sama označují za nadlidi, krále atd. a své oběti za podlidi, poddané. Otrokáři využívají na otrocích všechno, co je využitelné, od peněz po školní znalosti. Největším důkazem moci nad těmito otroky je to, že jim otrokáři mohou způsobit bolest, znásilňovat je všemi způsoby, a oni nejsou schopni se bránit. Čas pracuje převážně pro nárůst a zdokonalování násilí. |
Úkol: Popište, jak začíná šikanování, a jak se dále rozvíjí v případě, že není řešeno. |