Teorie a metodika výchovy

2. Ekologická výchova (Horká, 1996, s. 9):

2. Ekologická výchova (Horká, 1996, s. 9):
 
Ekologická výchova směřuje k ekologické kultuře osobnosti jako určitému souhrnu poznatků, přesvědčení a hodnot, umožňující člověku chovat se a jednat v souladu s požadavky šetrného vztahu k přírodě. Osvojit si ekologickou kulturu znamená poznávat obecné zákonitosti vývoje přírody a společnosti, chápat jejich vzájemnou souvislost, uvědomit si hodnotu přírody a být přesvědčen o nutnosti harmonie ve vztazích člověka k člověku a člověka k přírodě. Má složku poznávací, postojovou a činnostní.
 
2.1 Základní principy ekologické výchovy (Horká, 1993. s. 51-52)
 
  • Ekologická výchova překonává dílčí znalosti o jednotlivých složkách životního prostředí a paralelní zkoumání přírody a společnosti, zamezuje roztříštěnosti a izolovanosti poznatků o přírodě a společnosti.
  • Je uměním kritického úsudku, vede k permanentní diskusi o našem vlastním obrazu světa a k soustavnému přehodnocování našich návyků a činností. Žádá sebereflexi vlastního jednání a chování spojenou s procesem sebepoznání a sebehodnocení.
  • Má komplexní charakter, z něhož vyplývá potřeba celistvosti globálního přístupu k pochopení vztahů, časových a prostorových souvislostí různých jevů a problémů životního prostředí.
  • Má kořeny ve vlastní životní zkušenosti. Vyžaduje poznání, pochopení, prožívání, orientaci na jednání - z toho vyplývá potřeba vyučovat a učit živě, v přímém kontaktu s přírodou, včetně praktického tréninku modelových situací.
 

 

Úkol: Vysvětlete, v čem spočívá ekologická výchova.
Předchozí
Následující
Operace
Prohlédnout vše