-
Vliv rodiny (Na děti působí samotné rodinné prostředí, ve kterém vyrůstají, přístup rodičů, způsob komunikace v rodině a celková úroveň rodinné výchovy. Rodiče jako vzory předávají dětem kulturní vzorce, postoje k práci a jednotlivým povoláním, sdělují jim svá očekávání a představy o jejich budoucí profesní budoucnosti. Srov. Čačka, 2000)
-
Vliv školy (pozice či role ve třídě ovlivňuje zpravidla i další rozvoj osobnosti žáka, důležitou roli hraje zejména třídní učitel. Cílem základní školy by mělo být působení na žáky, formování postojů k práci, profesím a k zodpovědné volbě povolání. Měla by informovat žáky o realitě ze světa práce, pomoci jim vytvořit reálný profesní cíl a vybavit je potřebnými kompetencemi (vědomostmi, dovednostmi, postoji a návyky.).
-
Vliv vrstevnické skupiny (Pro dospívajícího mívá větší význam jeho vrstevnická skupina, se stejnými názory a problémy, jako má on sám. Je ovlivňován tím, co dělají jeho kamarádi. Dospívající vyhledává u vrstevníků nebo starších kamarádů častěji spíše zkušenosti a rady, informace o budoucí střední škole, o které uvažuje. Srov. Vágnerová, 2000).
-
Vliv zájmů (Při volbě povolání by měl žák i rodič zvážit, jestli je pro něj koníček či záliba natolik důležitá, a chce se jí věnovat i nadále, či nikoliv. Zájmově nevyhranění žáci, dle svých studijních a prospěchových možností volí povětšinou studium na gymnáziu, které je všeobecného charakteru vzdělávání.).
-
Vliv médií (Žák jejich prostřednictvím získává mnoho informací, představ a motivů o typech škol a profesí.) |
