Teorie a metodika výchovy
6. Profesní orientace v rámci školy:
|
Výchovný poradce: Vyškolený odborník, který na základní i středních školách pomáhá pří volbě povolání a podávání přihlášek. Spolupracuje s rodiči a třídními učiteli. Poskytuje informace o středních školách a odborných učilištích. Zároveň má však i vlastní výuku, proto mu na odbornou poradenskou činnost nezbývá mnoho času.
Školní psycholog: Nebývá zatížen výukou, což může být také jeho nedostatkem, protože se méně setkává s žáky. Je spolutvůrcem školního programu pro podporu tvorby profese. Poskytuje odborné konzultace rodičům. Provádí pedagogicko-psychologickou diagnostiku. Stává se prostředníkem vzájemné komunikace mezi rodiči a učitelem. Úloha školních psychologů není legislativně vymezena. Zájem o ně však neustále roste. Mají důležitou roli hlavně u sociálně znevýhodněných dětí.
Rodiče: Funguje jako nejdůležitější faktor v okamžiku vlastního rozhodování dítěte. Rodina formuje osobnost. Často vybírají nereálné školy pro své děti.
Třídní učitel: Zná sociální prostředí dítěte, jeho možnosti, přednosti, chování, zájmy, schopnosti a předpoklady. Koordinuje poznatky ostatních učitelů. Může žáky kvalifikovaně hodnotit a spolupracovat s rodiči.
Učitel: Ne vždy zařazují tuto problematiku do svých hodin. Nekomunikují s rodiči. Často nemají potřebné informace a kvalitní materiály. Podle rámcového vzdělávacího programu mají učitelé technických a informačních předmětů nejvíce možností k seznámení žáků s nabídkou profesí. Základní škola také může zařadit speciální předmět týkající se volby povolání. |
 |
Úkol: Zamyslete se nad tím, kdo z popsaných činitelů může nejlépe napomoci v otázkách profesní orientace žáka? |
|
|
6.1 Možnosti působení učitelů
1. Sebepoznání: žáci se mají naučit seberealisticky hodnotit své možnosti, předpoklady a zvláštnosti. Učitelé můžou vhodně motivovat a povzbuzovat.
2. Akční plánování: žáci se naučí postupně plánovat všechny důležité životní kroky, hledat strategie k dosahování cílů a odstraňování překážek.
3. Možnosti absolventa základní školy, informace: žáci získávají přehled o nabídkách vzdělání. Na kvalitu těchto informací mají vliv sdělovací prostředky, výrobní podniky, střední školy a učiliště.
4. Rozhodování: učitelé mohou různými situacemi simulovat nutnost zodpovědného rozhodování. Žáci se seznamují s možnými překážkami a vybírají nejlepší z nabízených možností.
5. Adaptace na životní změny: žáci si musí uvědomit nevyhnutelnost změn v životě.
Působit na žáky může pedagog ve formě různých exkurzí. Zhodnotit a využít nabyté poznatky by měl učitel provést v nejbližší hodině. |
|
Úkol: Popište, jaké má učitel možnosti působení na žákovu profesní orientaci. |
|
|
6.2 Spolupráce školy s dalšími subjekty
Rozhodující působení na profesní orientaci má škola ve spolupráci s rodinou. Ve škole je tato činnost koordinována výchovnými poradci a školními psychology. Nezastupitelnou úlohu mají také pedagogicko-psychologické poradny. Při úřadech práce fungují také Informační a poradenská střediska. V oblasti poskytování informací fungují výrobní závody, odborná učiliště a střední školy. Podporu nabízejí také některé pracovní agentury. Cílem těchto organizací je zefektivnění výběru budoucího povolání v souladu s možnostmi a individuálními potřebami žáků tak, aby byla uspokojena poptávka na trhu práce. Při posuzování perspektivy práce musí být brán na zřetel mnoho faktorů, např. druh činnosti, mzda, pracovní prostředí, podmínky, atd. |
|
Úkol: Vyjmenujte další subjekty, které se mohou podílet na směřování profesní orientace žáka. |
|
Následující