Teorie a metodika výchovy

5. Diagnostika šikany

  • Dobrý pedagog by měl znát dobře svoji třídu a tak by se mu pokročilé fáze šikany neměly ve třídě objevit.
  • Avšak v případech kdy se třídní kolektiv teprve tvoří, nebo nastupuje nový třídní učitel, mohou se vyskytovat případy, kdy šikana není pro pedagoga zjevná.
  • Pedagog by si měl vytvořit u žáků určitou pozici.
  • Takováto pozice by měla pedagoga znázorňovat také jako důvěrníka nebo člověka, kterému může žák vše říci.
  • Učitel by si měl více všímat žáků, kteří by se potencionálně mohli stát obětí šikany - jsou to například obézní děti či naopak děti fyzicky málo vyspělé, žáci s  nadprůměrným hodnocením, ale i žáci s velice podprůměrným hodnocením.
  • Ačkoliv si žáci a studenti raději věci řeší sami a považují žalování za sociální nezralost, konfrontace s učitelem je většině případů nezbytná.
 
Učitel by měl sledovat varovné signály ve škole: žák se neustále pohybuje v dosahu učitele; Žák se projevuje jako outsider, je přehlížen, odmítán, izolován; Má problémy s docházkou a celkově se straní kolektivu a vyhledává spíše samotu; Na školních akcích však vyhledává blízkost učitele, který mu zaručuje alespoň dočasnou ochranu; Nepříznivý emoční vztah dítěte; Častá neúčast na TV; Náhlé zhoršení prospěchu, nesoustředěnost; Projevy nerovnoprávnosti vůči dítěti; Kanadské, škodolibé žertíky; Ponižování, zesměšňování; Lehké, jednostranné pošťuchování; ,,dobrovolné odevzdání“ svačiny, peněz; posměch, poznámky na adresu oběti, přezdívka, ponižování, hrubé žerty, nadávky, kritika, hrubé výtky a příkazy podávané nepřátelským tónem, honění, strkání, bití (které není opláceno) a rvačky, kdy jeden z účastníků je znatelně silnější atd.

 

Úkol: Čeho by si měl učitel všímat?