Seminář informačních dovedností Knihovna a její služby Studijní text k lekci 21. 9. 2016 Seminář informačních dovedností Prezentační dovednosti Podklady k 12. hodině – praktickému workshopu Obsah Obsah.......................................................................................................................................................................................3 1 Komumikace...............................................................................................................................................................4 1.1 Proč se věnovat neverbální komunikaci?.............................................................................................4 1.2 Doporučení pro podařenou prezentaci.................................................................................................5 1.3 Doporučení pro tvorbu prezentace.........................................................................................................7 2 Prezentační dovednosti .........................................................................................................................................8 2.1 Pedagogická komunikace............................................................................................................................8 2.2 Hlas jako důležitý nástroj učitele.............................................................................................................8 4 1 Komumikace 1.1 Proč se věnovat neverbální komunikaci? A. Mehrabian zjistil:  Verbální složka tvoří 7 % obsahu sdělení  Vokální složka 38 % (tón hlasu, modulace, další zvuky)  Neverbální signály 55 % R. Birdwhistell zjistil:  Verbální složka komunikace je 35 %  Neverbální složka 65 %  Podle tónu řeči dokážeme odhadnout pohyby, kterými mluvčí svůj projev doprovází Je-li verbální a neverbální složka v rozporu, pravdu nám řekne ta neverbální. Čím má člověk vyšší postavení v práci nebo společnosti, tím lépe mluví a méně gestikuluje a naopak. S přibývajícím věkem jsou také některá gesta minimalizována např.: při lži  dítě ihned zakryje pusu  mládež přejíždí prsty kolem pusy  dospělý již se jenom dotkne nosu 5 1.2 Doporučení pro podařenou prezentaci Aktivně komunikovat s posluchačem  začínat přivítáním posluchačů a skončit poděkováním za pozornost/rozloučení  v průběhu prezentace vést dialog, klást otázky a pohotově reagovat  Vhodně zvolit styl prezentace pro danou situaci/událost Ovládat se během prezentace  Mírnit projevy vzteku, „problémy nechat před učebnou“ Nonverbální komunikace přednášejícího  proxemika - vzdálenost komunikujících  posturika - postoj celého těla  kinezika - pohyby těla a jejich koordinace o gestika - pohyby rukou (gesto otevřenosti/uzavřenosti)  haptika – dotyk  mimika - pohyby obličeje  vizika - oční kontakt  chronemika - nakládání s časem Zaujmout posluchače  do prvních několika minut, pak je to již problém  pozornost posluchačů Seznámit se s prostředím  technické vybavení přednáškové místnosti o velikost místnosti (místo pro všechny posluchače) o projekční technika (230 V, NET, …) o světelné podmínky (barva plátna, stěn) o větrání v místnosti o občerstvení o akustika v místnosti 6 Prezentaci si vyzkoušet nanečisto Nepřetahovat vyčleněný čas  pokud nezbyl čas na diskusi a dotazy dát svůj kontakt o lépe e-mailový, ne vždy je čas na telefonování Prezentaci ladit pozitivně 7 1.3 Doporučení pro tvorbu prezentace Stručně, velkým písmem (bezpatkové) Vhodné barvy (kontrastní) Obrázky velké, barevné, jednoduché Grafy, schémata, nákresy Oživení atmosféry  práce s hlasem  animace nového textu vs. střídmost Připravit podklady i v tištěné podobě Méně slidů  max. 20 na 30 minut Méně textu na slidu  max. 10 řádků textu Místo textu obrázky a grafy Tabulky s vybranými daty (min, průměr, max) Stejné předpony veličin Velikost textu a obrázků = čitelnost Postupné odkrýváním textu/obrázků 8 2 Prezentační dovednosti Text vychází z kapitoly Komunikace a prezentace znalostí z knihy Informační vzdělávání pro učitele.1 Způsob vaší mluvy z vás dělá jedinečnou bytost, nikdo jiný nevládne stejnými verbálními vyjadřovacími prostředky jako vy. Navíc pro učitele jsou hlas a vyjadřovací schopnosti více než pro kohokoli jiného jednou z nejsilnějších profesních „zbraní“. Dikce neboli způsob mluvy v sobě krom artikulace zahrnuje i další verbální vyjadřovací prostředky, s nimiž každý pracujeme zcela individuálně – jsou pro nás typické a charakterizují nás. Žáci reagují na dynamiku, intonaci i tempo vaší řeči. Velký význam však hraje i ticho – i pauzu proto vnímáme jako jeden z prostředků řeči. Pedagogickou komunikaci z velké míry utváří i prostředky nonverbální. 2.1 Pedagogická komunikace Pedagogická komunikace bývá často definována jako zvláštní případ sociální komunikace. Během ní dochází k naplňování předem vytyčených pedagogických cílů a k výměně informací mezi účastníky výchovně-vzdělávacího procesu. Tyto informace mohou být sdělovány jak verbálně, tak neverbálně. Výrazové prostředky učitele je tedy možné řadit do dvou skupin.  Do první spadá vše vyřčené – tedy slova, která učitel využívá. Řeč je považována za základní expresivní prostředek.  Do kategorie pomocných expresivních prostředků patří vše neverbální – gesta, mimika, pohyby těla. Učitel musí obstát v mnoha nesnadných komunikačních situacích, ve kterých mu mohou pomoci dostupné prostředky. Jedním z nejsilnějších je jeho hlas. 2.2 Hlas jako důležitý nástroj učitele Hlas je vnějším vyjádřením vašeho zanícení pro dané téma. Vašemu projevu může dodat energii, nadšení a vzrušení. V praxi učitele je hlas hlavní pracovní pomůckou. Instrumentem, o který je třeba pečovat a také je třeba ho umět bravurně ovládat. Mezi základní charakteristiky hlasu řadíme:  výšku hlasu 1 ČERNÝ, Michal, Dagmar CHYTKOVÁ, Pavlína MAZÁČOVÁ a Gabriela ŠIMKOVÁ. Informační vzdělávání pro učitele. Brno: Flow, 2015. ISBN 978-80-88123-07-1. 9  sílu hlasu  barvu hlasu Silný hlas je obvykle spojován se sebedůvěrou. Sílu hlasu ovlivňuje především anatomická stavba těla, můžeme ji ale také podpořit vhodným cvičením. Jak na to?  Své výklady z vybraných hodin si nahrávejte. Jediný způsob, jak kvalitu hlasu zlepšit, je zjistit, jak vás slyší ostatní.  Pokud začnete mluvit po nádechu, budete mít silnější a rezonující hlas, aniž byste museli vyvinout nějaké zvláštní úsilí.  Síla hlasu by měla být přiměřená prostoru, ve kterém se nacházíte. Pokud je to možné, nepřepínejte zbytečně své hlasové ústrojí, mohlo by to vést k trvalým následkům a nevratnému poškození hlasu.  Nesmírně důležitá je také přesná a správná artikulace. Svůj hlas používáte denně. Na dynamičnosti přidáváte, když chcete zdůraznit význam vyřčeného nebo upoutat pozornost žáků. Nejčastěji dynamika vychází z vnitřního zaujetí pro obsah, který sdělujete. Naproti tomu rychlost řeči je ovlivněna spíše individualitou učitele – správná rychlost by se měla vždy řídit zásadou udržení srozumitelnosti a bravurní artikulace. Kdy jste si naposledy našli chvíli a vědomě se zaměřili na mluvní projev někoho jiného? Zkuste někdy dobře poslouchat výjimečné řečníky – dávají si na čas a dokáží dobře artikulovat myšlenky. Lidem nezáleží na každém vyřčeném slovu, proto mluvte s rozvahou a využijte rychlosti hlasu a jeho modulace. Tip! Podívejte se, jak dokáže své posluchače zaujmout vynikající řečník sir Ken Robinson, který hovoří o tom, jak školy potlačují kreativitu u dětí. Pozornost věnujte rytmu, intonaci, tempu i dynamice hlasu – viz http://www.ted.com/talks/ken_robinson_says_schools_kill_creativity.html Pauza je přerušení toku řeči umožňující řečníkovi nadechnutí. Není to ale jediná funkce, kterou plní:  Fyziologická pauza je obvykle nepatrná a souvisí se zmiňovaným nádechem  Logická pauza označuje hranice úseků a vět a slouží pro zpřehlednění vyjádření  Psychologická pauza (někdy také nazývaná emocionální) nese sama o sobě význam a tlumočí nějaký podtext. Učitelem je využívána zcela záměrně – pro zvýšení napětí při výkladu látky či v případě potřeby utišit hlučící třídu. I zkušeným řečníkům se stává, že se čas od času potýkají s trémou. Pokud se v takové situaci octnete, je dobré: 10  Najít si místo, kde nebudete chvíli nikým rušeni.  Několikrát se zhluboka nadechnout a vydechnout. Své nádechy a výdechy vědomě pozorujte a dechem naplňte a roztáhněte hrudník i břišní dutinu.  Zavřete si oči a poslouchejte chvíli tep svého srdce.  Trému ze sebe setřeste – proklepejte si důkladně obě horní i dolní končetiny, uvolněte trup, promasírujte ztuhlá ústa a mimické svaly. Před vystoupením rozhýbejte jazyk – třeba si vzpomenete na jazykolamy ze semináře, nebo na nějaký, který dobře znáte z dětství. Hodně štěstí při prezentování, ať už před žáky nebo před jiným (třeba i odborným) auditoriem!