Otázky: 1. Co je absolutorium, z čeho se skládá a na které škole? (popsat svými slovy) 2. Do kdy musí rodič nejpozději omluvit dítě ze školy 3. Z čeho se skládá školská rada? (popsat) 4. Popsat RVP a jak se liší od Školského rámcového programu? (popsat) 5. Kolikrát může dítě na ZŠ v ročníku propadnout? 6. Kde je uzákoněna povinná školní docházka? 7. Napsat něco o evaluaci školy? 8. Mezi instituce územní samosprávy nepatří? (Vybrat a)školská rada, b)kraj,c)obec 9. Základní prvky dalšího rozvoje výchovné soustavy ČR (popsat) 10. 5 položek dokumentace školy 11. Úkolem Českého statistického úřadu není 12. Do kolika dnů může rodič žádat o přezkoušení, když není spokojen s klasifikací? 1) Co je absolutorium, z čeho se skládá a na které škole? (popsat svými slovy) Absolutorium je komplexní odborná zkouška konaná na konzervatoři. Skládá se z teoretické zkoušky z odborných předmětů stanovených rámcovým vzdělávacím programem, zkoušky z cizího jazyka, absolventské práce a její obhajoby, absolventského výkonu z jednoho nebo dvou hlavních oborů, popřípadě zkoušky z umělecko-pedagogické přípravy, pokud tak stanoví rámcový vzdělávací program. Absolutorium v konzervatoři pro obor tanec se skládá z teoretické zkoušky z odborných předmětů stanovených rámcovým vzdělávacím programem, absolventské práce a její obhajoby, absolventského výkonu a zkoušky z umělecko-pedagogické přípravy. Obsah a termíny konání zkoušek stanoví ředitel školy. 2) Do kdy musí rodič nejpozději omluvit dítě ze školy? Ve Školském zákonu, v paragrafu 22, odstavci 3, písmenu d) je stanoveno: Zákonní zástupci dětí a nezletilých žáků jsou povinni dokládat důvody nepřítomnosti dítěte a žáka ve vyučování v souladu s podmínkami stanovenými školním řádem. V paragrafu 50, odstavci 1 téhož dokumentu je také stanoveno: Zákonný zástupce žáka je povinen doložit důvody nepřítomnosti žáka ve vyučování nejpozději do 3 kalendářních dnů od počátku nepřítomnosti žáka. Podmínky pro uvolňování žáka z vyučování a omlouvání neúčasti žáka ve vyučování stanoví školní řád. 3) Z čeho se skládá školská rada? (popsat) Školský zákon, paragraf 167, odstavec 1: Školská rada je orgán školy umožňující zákonným zástupcům nezletilých žáků, zletilým žákům a studentům, pedagogickým pracovníkům školy, zřizovateli a dalším osobám podílet se na správě školy. 4) Popsat RVP a jak se liší od Školského rámcového programu? Rámcové vzdělávací programy: · vycházejí z nové strategie vzdělávání, která zdůrazňuje klíčové kompetence, jejich provázanost se vzdělávacím obsahem a uplatnění získaných vědomostí a dovedností v praktickém životě · vycházejí z koncepce celoživotního učení · formulují očekávanou úroveň vzdělání stanovenou pro všechny absolventy jednotlivých etap vzdělávání · podporují pedagogickou autonomii škol a profesní odpovědnost učitelů za výsledky vzdělávání Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání (ŠVP) je školský dokument, který v souladu se školským zákonem zpracovává podle RVP ZV každá škola realizující základní vzdělávání. ŠVP vychází z konkrétních vzdělávacích záměrů školy, zohledňuje potřeby a možnosti žáků, reálné podmínky a možnosti školy a oprávněné požadavky rodičů nebo zákonných zástupců žáků. Má na zřeteli postavení školy v regionu i sociální prostředí, ve kterém bude vzdělávání probíhat. Vzdělávací proces na konkrétní škole se pak uskutečňuje podle ŠVP, který si škola vypracovala. 5) Kolikrát může dítě na ZŠ v ročníku propadnout? (nevím přesně, pojednávají o tom paragrafy 52 a 53 Školského zákona.) Ve Školském zákoně, v paragrafu 53, v odstavci 1 je stanoveno: Žáci devátých ročníků a žáci, kteří na daném stupni základní školy dosud neopakovali ročník, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření, konají opravné zkoušky. 6) Kde je uzákoněna povinná školní docházka? Povinná školní docházka je uzákoněna ve Školském zákoně, konkrétně pak v Hlavě I, paragrafech 36 až 43 tohoto dokumentu. 7) Napsat něco o evaluaci školy. Za účinný nástroj sebeevaluace škol zaměřený jak na zjišťování efektivnosti jednotlivých vzdělávacích činností, tak i na hodnocení výsledků dosažených žáky bychom postupem času mohli označit standard základního vzdělávání. Tím, že standard formuluje obecně platný rámec základního vzdělávání (jeho cíle a obsah), stává se i vhodným východiskem pro tvorbu kritérií uplatňovaných v kontrolní a hodnotící činnosti České školní inspekce.Ucelená představa o cílech a obsahu základního vzdělávání, vyjádřená ve standardu, je i východiskem pro tvorbu soustavy evaluačních nástrojů, podle nichž se bude posuzovat kvalita dosažených výsledků celého základního školství, škol i žáků. 8) Mezi instituce územní samosprávy nepatří? (vyber) a)školská rada b)kraj c)obec 9) Základní prvky dalšího rozvoje výchovné soustavy ČR. 1.Reforma a modernizace cílů a obsahu vzdělávání 2.Reforma ukončování středoškolského studia 3.Péče o kvalitu, monitorování a hodnocení výsledků vzdělávání 4.Rozvoj integrovaného diagnostického, informačního a poradenského systému v oblasti vzdělávání 5.Optimalizace vzdělávací nabídky a institucionální struktury regionálního školství 6.Zkvalitnění podmínek práce pedagogických a řídících pracovníků škol 7.Vznik veřejných vysokých škol neuniverzitního typu a rozvoj dalších forem terciárního vzdělávání 8.Rozvoj dalšího vzdělávání jako součásti celoživotního učení. 10) 5 položek dokumentace školy Školský zákon, § 28 Školy a školská zařízení vedou podle povahy své činnosti tuto dokumentaci: a) rozhodnutí o zápisu do školského rejstříku a o jeho změnách a doklady uvedené v § 147, b) evidenci dětí, žáků nebo studentů (dále jen “školní matrika”), c) doklady o přijímání dětí, žáků a studentů ke vzdělávání, o průběhu vzdělávání a jeho ukončování, d) vzdělávací programy podle § 4 až 6, e) výroční zprávy o činnosti školy, zprávy o vlastním hodnocení školy, f) třídní knihu, která obsahuje průkazné údaje o poskytovaném vzdělávání a jeho průběhu, g) školní řád nebo vnitřní řád, rozvrh vyučovacích hodin, h) záznamy z pedagogických rad, i) knihu úrazů a záznamy o úrazech dětí, žáků a studentů, popřípadě lékařské posudky, j) protokoly a záznamy o provedených kontrolách a inspekční zprávy, k) personální a mzdovou dokumentaci, hospodářskou dokumentaci a účetní evidenci 11) Úkolem Českého statistického úřadu není? 12) Do kolika dnů může rodič žádat o přezkoušení dítěte, pokud není spokojen s klasifikací? V paragrafu 52, odstavci 4 Školského zákona je stanoveno: Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka.