Duševní hygiena PhDr. Jaroslava Dosedlová, Ph.D. Psychologický ústav FF MU v Brně harmonie logo_psych_black Duševní hygiena ØDuševní hygiena a její cíle ØBýt zdravý a šťastný ØPráce s myšlenkami ØPráce s emocemi ØPráce s chováním ØZáklady psychosomatiky lStres a stresory, příčiny, důsledky, strategie zvládání stresu Ø vtípek-duš Skupinová práce Ø Ø Ø Ø Ø1. Co je to zdraví, kdo je zdravý? Ø2. Co je to štěstí (spokojenost), kdo je šťastný (spokojený)? Ø3. Co děláte pro své zdraví a spokojenost? čtyřlístek Definice zdraví ØSvětová zdravotnická organizace (WHO) v r. 1948: Ø „Zdraví je stav úplné tělesné, duševní a společenské pohody (well-being)“. Ø V r. 1982 doplněno o schopnost Ø „vést sociálně a ekonomicky produktivní život“ Ø ØBýt zdravý v bio-psycho-eko-sociálním pojetí představuje dostačující kompetenci systému „člověk“ vyrovnávat se díky seberegulačním procesům s patogenetickými faktory a účinně je kontrolovat (Egger, 2013). země Kdo je šťastný člověk? ØWilson v r. 1967 definoval šťastného člověka jako mladého, zdravého, s dobrým vzděláním a platem, extrovertního, optimistického, bezstarostného, nábožensky založeného, ženatého, s vysokou pracovní morálkou a umírněnými aspiracemi. Na pohlaví a míře inteligence podle tohoto autora nezáleží (dle Diener a kol., 1999). šťastný člověk Vymezení pojmu osobní pohoda ØWell-being; Wohlbefinden; Bien-être; Osobní (subjektivní) pohoda Ø ØDiener a kol.(1999) vymezili tři komponenty SWB lEmocionální odpovědi (prožívání pozitivních a negativních emocí) lUspokojení v různých oblastech života lCelkové kognitivní (myšlenkové) posouzení vlastní životní spokojenosti psí pohoda Teoretické přístupy vysvětlující osobní pohodu ØŠťastný je ten, kdo uspokojuje své potřeby a naplňuje své cíle Ø ØŠťastný je člověk už v procesu nějaké smysluplné činnosti, při aktivitě Ø ØŠťastný je ten, kdo se narodil se „šťastnou povahou“ Osobní pohoda a osobnost ØSubjektivní pohoda je spojena s nízkou úrovní neuroticismu, vysokou úrovní dominance a afiliace a s pozitivním přístupem k sociálnímu okolí. ØNegativní emoce korelují s neuroticismem, pozitivní emoce s extraverzí Ø (Diener a kol., 1999; Costa, McCrae, 1980; Blatný, Osecká, 1998). soptík Sociální proměnné ovlivňující osobní pohodu ØSchwarz a Strack (1991): sociální proměnné odpovídají jen asi za 5% variability v měřeném pocitu subjektivní pohody a jejich vliv na emoční složku pocitu štěstí je ještě slabší (platí pro bohaté země) ØVýsadní postavení mezilidských vztahů lScherer a kol. (1986) mezikulturální studie emocí smutku, hněvu, strachu a radosti vztah Jak zvýšit vlastní spokojenost? ØDenně si zapište tři dobré věci* ØRozpoznejte a využívejte svých silných stránek* ØVyjádřete svou vděčnost* ØReagujte aktivně a konstruktivně ØVychutnávejte ØPředstavte si svůj život od konce (pohled zpátky) Ø Ø*snížení míry deprese a zvýšení SWB přetrvávalo až 6 měsíců ve srovnání s placebem Kde tedy hledat štěstí? ØPo třicetiletém výzkumném ověřování objektivních a subjektivních faktorů pocitu štěstí se současné pojetí subjektivní pohody blíží poselství bájných i historických mudrců a filozofů: Ø „Ve vnějším světě štěstí nenajdeš, klíč k němu hledej uvnitř sebe sama“. Ø „…a pečuj o své mezilidské vztahy…“ Výběr z knižních monografií ØMíček, L. (1984). Duševní hygiena. Státní pedagogické nakladatelství, Praha. ØPsychologie zdraví. Edited by Jaro Křivohlavý. 1. vyd. Praha : Portál, 2001. ØJak zvládat stres. Edited by Jaro Křivohlavý. Praha : Grada-Avicenum, 1994. ØNešpor, Karel (1998). Uvolněně a s přehledem: relaxace a meditace pro moderního člověka. Grada, Praha. ØPraško, Ján - Prašková, Hana. (2001). Proti stresu krok za krokem. Grada, Praha. ØSyndrom vyhoření. Edited by Myron D. Rush - Miroslava Čejková. 1. vyd. Praha : Návrat domů, 2004. ØBedrnová, Eva. (1999). Duševní hygiena a sebeřízení pro vysokoškoláky a mladé manažery. Fortuna, Praha. ØBlatný, M., Dosedlová, J., Kebza, V., Šolcová, I. (2005). Psychosociální souvislosti osobní pohody. MSD, Brno. ØDosedlová, J., Slováčková, Z. (Eds.) (2008). Předpoklady zdraví a životní spokojenosti. MSD, Brno. Ø