Úkol 1 Školní řády Proveďte rozbor školních řádů ze tří různých škol (typ škol si můžete vybrat - ZŠ nebo SŠ; vybrat různé typy; např. 1 ZŠ + 1 gymnázium a 1 odborná střední škola, nebo naopak samé ZŠ apod.). Napište, v čem se shodují, v čem odlišují. Pokuste se shody a rozdíly odůvodnit. Uveďte svůj názor na školní řády a napište, co by rozhodně měl dobrý školní řád obsahovat. Alespoň u jednoho školního řádu zjistěte, kdo se na jeho tvorbě podílel. Poznámka: v odevzdávárně vytvořte složku, kam vložíte vypracování úkolu a také tři školní řády, které jste analyzovali. Úkol 2 Rodina Na základě studia prezentace v učebních materiálech v ISu a pročtení kazuistik, napište, jaká je rodina Kláry a Davidy – použijte pásma funkčnosti rodiny podle Dunovského. Pásma funkčnosti rodiny ( Dunovský, 1986) n Funkční rodina n Problémová rodina n Dysfunkční rodina n Afunkční rodina Své názory zformulujte (stručně odůvodněte zařazení) – komentář nazvěte Funkčnost rodiny a vložte prosím do odevzdávárny. DUNOVSKÝ, J. Rodina a její poruchy ve vztahu k dítěti. Praha: MPSV ČSR, 1986. Poznámka: kazuistiky jsou na následujících stranách Kazuistika 1 – Klára A. Určete, o jaký typ rodiny se jedná v následujících dvou kazuistikách (podle Dunovského). B. Své tvrzení zdůvodněte. Čtěte pozorně a důsledně argumentujte. S podobným typem úkolu se setkáte u i zkoušky. Klára je třináctiletá dívka, která žije s matkou, babičkou (tchýní matky) a o tři roky starším bratrem. Matce je 38 let. Před rokem zemřel při autonehodě její manžel, otec dětí. Byl živitelem rodiny, podnikal v krajském městě, kam každý den dojížděl za prací. Rodinný život se po smrti otce velmi změnil. Jeho úmrtím způsobilo postupný úpadek vztahů a pozic v rámci rodiny. Nastala velká změna sociálních rolí. Mladá matka se s nastalou situací vyrovnávala po svém. Přestala se věnovat dětem, měla potřebu hledat nového partnera a mnoho času trávila mimo domov. Babička výchovu dospívajících vnoučat nezvládala, navíc se nepohodla se snachou. Vyčetla ji, že se nezajímá o děti, ale věnuje se pouze svým zájmům a zálibám. Pasivní výchova bez omezování se vzápětí projevila v chování Kláry a jejího bratra. Přestali respektovat babičkou nastavené normy například v otázce jejich příchodů domů. Po večerech se oba toulali, dívka si našla šestnáctiletého přítele a běžně se vracela domů kolem půlnoci i ve všední dny. Přestala plnit úkoly do školy a stále častější byly také absence ve škole. Zpočátku byly omluveny matkou nebo babičkou. Pak nastala situace, při které vyšlo najevo, že si Klára své absence omlouvá sama a to falšováním matčina písma. Na vzniklou situaci reagovala škola a matka byla pozvána na schůzku s třídní učitelkou a ředitelem školy. Zde byla seznámena s mnohačetnými absencemi své dcery a také s faktem, že její dcera neprospívá ze tří předmětů. Matka si zřejmě uvědomila, že je čas převzít opět zodpovědnost za své nezletilé děti a především za jejich výchovu. Přestala opouštět domov, trávila více času se svými dětmi a aktivně se s nimi účastnila akcí občanského sdružení Jordánek. Podle jejich slov byla vděčná za „Výšlap na Slepicu“, nejvyšší kopec Lovčic, který každoročně zdolávají přátelé přírody pod patronací občanského sdružení Jordánek. Při celodenní akci měla pozitivní pocit ze společně prožitého dne, v rámci široké skupiny cítila opět vzájemnost a pochopení z mnoha stran. Poznala, že má v obci přátele, kteří ji rádi pomohou v komplikované životní situaci. Její děti zase měly možnost obnovit před časem zpřetrhané vztahy se svými vrstevníky. Situace v rodině se zásadně změnila. Děti zlepšily své školní výsledky a do školy chodí pravidelně. Maminka se také aktivně zapojila do činnosti občanského sdružení a podílí se na organizaci nejrůznějších akcí občanského sdružení Citováno podle: Kavan, V. (2010). Motivace sociálně slabých rodin. Brno. Kazuistika 2 – David Rodiče nezletilého Davida uzavřeli manželství po čtyřleté známosti v roce 2000. Sňatek byl urychlen těhotenstvím. Po návratu z výkonu řádné vojenské služby začal otec nezletilého pracovat jako osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) v oboru informatiky a cestoval po celé ČR. Matka nezletilého se věnovala svému synovi a domácnosti. Situace v rodině byla velmi dobrá. Matka se ale začala cítit velmi osamělá a neshody mezi rodiči nezletilého se začaly stupňovat. Docházelo k častým hádkám, dokonce docházelo k fyzickému napadání ze strany otce. Matka nezletilého syna podala v roce 2005 návrh na rozvod manželství příslušnému okresnímu soudu. Manželství bylo dohodou rozvedeno na základě zákona o rodině č. 94/1963 Sb., podle výše uvedených § 23 – §29, kdy tomu předcházel návrh na úpravu rodičovské zodpovědnosti k nezletilému synovi Davidovi podle zákona o rodině č. 94/1964 Sb., dle výše uvedených § 30 - §40. Okresní soud po vzájemné dohodě rodičů svěřil výchovu nezletilého po rozvodu manželství matce. Na výši výživného se rodiče nemohli domluvit. Rodiče tento stav v rodině svému nezletilému synovi nesdělili. K oběma rodičům měl pěkný vztah. Sociální pracovnice, která prováděla šetření, doporučila oběma rodičům, aby synovi tuto situaci vyjasnili. Výživné na nezletilého bylo stanoveno soudem, ovšem oba rodiče i nadále žili ve společném bytě, kde docházelo k častým hádkám, nedokázali se shodnout na výchově. Matka nezletilého zakazovala otci, aby s ním byl sám o víkendech. Otec nezletilého v roce 2006 podal návrh k okresnímu soudu na úpravu styku se synem. Soud upravil vzájemný styk na sudý víkend, dále prázdniny a svátky. Matka využila svého práva a proti rozhodnutí se odvolala ke krajskému soudu dle zákona č. 94/1964 Sb., o rodině. Mezi bývalými manželi začalo docházet k fyzickému napadání ze strany otce, které muselo být prošetřeno policií ČR na základě zákona č. 283/1991 Sb., o Policii ČR, v platném znění. Nezletilý David začal otce odmítat, nechtěl s ním komunikovat. Následně za přítomnosti sociální pracovnice z OSPODu matka přistoupila na setkání nezletilého syna s otcem, ten toto řešení odmítl. V rozhovoru o synovi pracovnice zdůrazňovala, aby oba rodiče se synem o dané situaci komunikovali a vše mu vysvětlili. Po nějaké době ovšem byla obviněna otcem nezletilého ze zaujatosti k němu. … Citováno podle: Janáčová, P. (2011). Rodina jako možný objekt působení sociální práce, právní rámec sociální práce orientované na rodinu. Olomouc.