•Copyright National Air Filtration Association
•2006 Rev. 2
In The News!
•Orange County, Florida. A veteran teacher took disability leave as a result of chronic fungal
sinusitis, which she claims was caused by her school's air. Spores were detected in seven Orange
County schools at levels high enough to cause allergic reactions.   (Orlando Sentinel Tribune)
•Pomeroy, Washington. Students and teachers at a high school experience sore eyes, coughing, dry
throats, and other symptoms. Twelve of 21 staff members reported symptoms. It was determined that
the ventilation system was not operating properly.  (Lewiston Morning Tribune)
•University of Massachusetts, Boston. In separate incidents just days apart, eight and 27 people
were treated for medical symptoms including nausea, burning lips, tight throats. The university
closed the campus twice to conduct indoor air quality investigations. The university claimed that
the problems resulted in part, from an inadequate ventilation system.   (The Boston Globe)
•
SICK

Schools all over the United States have encountered indoor air quality problems because of high
levels of moisture, high levels of carbon dioxide, and a population that contaminates the air with
all types of diseases that can be transmitted through the air.






















•Odérové mikroklima je složka prostředí tvořená odéry - toky odérových látek v ovzduší, které
exponují subjekt a spoluvytváří tak jeho celkový stav. Odéry jsou plynné složky ovzduší vnímané
jako vůně nebo zápachy, produkované člověkem nebo jeho činností, příp. uvolňované ze stavebních
konstrukcí.
•
•Do interiéru budov vstupují odéry jednak z venku, jednak zevnitř - ze vzduchotechnických zařízení,
stavebních materiálů, zařizovacích předmětů a hlavně z činnosti člověka.
•
•Mimo běžné odéry (kouření, vůně jídel) se v interiéru vyskytují i styreny, formaldehydy a odpary z
nátěrů, tedy látky dříve neznámé.
•
•
•Odérová složka determinuje výměnu vzduchu v interiéru obytného prostředí. Není to ani potřeba
kyslíku pro dýchání, která je ve srovnání s požadavky na odstraňování odérů minimální (potřebné
množství vzduchu je pouze cca 1 m3.h-1 na osobu), ani potřeba odstraňování toxických plynů, které
se běžně v těchto interiérech nevyskytují.

V interiéru vzniká při pobytu lidí CO2 a tělesné pachy - antropotoxiny, které jsou obecně
indikátorem kvality vnitřního vzduchu.
















•Základní zásady primární prevence  jsou obsaženy  již ve starověkých  kulturních
•a  náboženských tradicích i v některých preventivních návodech ze středověku.   pokrok hygieny
nastal s  rozvojem  přírodních věd koncem  18.  století.
•Ve druhé polovině 19.  století se hygiena profilovala jako vědecký  medicínský obor a  začala  být
samostatně  vyučována  na evropských univerzitách.  Zakladatel oboru  Max von Pettenkofer
(1818-1901) zavedl objektivní vyšetřování  faktorů  prostředí  a hodnocení jejich vztahu ke zdraví.
Jako první definoval různé  hygienické limity, které  jsou dodnes  pokládány za  základ
zdravotního zabezpečení pitné  a  odpadní vody, půdy, ovzduší, obydlí a potravin.
•Cílem hygieny je  zlepšování životních podmínek jako předpokladu  zlepšení
•zdravotního stavu populace a tím i kvality života.

osobnost jednoho ze zakladatelů moderní hygieny Maxe von Pettenkofera. A to včetně známé události z
jeho života, kdy Pettenkofer – chtěje dokázat svou teorii, že samotný bacil Vibrio cholerae není
schopen vyvolat choleru, dokud v organicky (fekálně) kontaminované půdě „nevyzraje“ ve skutečnou
patogenní substanci – vypil během veřejné přednášky dne 7. 10. 1892 sklenici vody s čistou kulturou
V. c h o l e r a e, kterou R. Koch izoloval od nemocného z tehdy aktuální hamburské cholerové
epidemie. Pettenkofer tento pokus
přežil (i když následující týden měl průjem a plynatost) prý díky Kochovi, který věděl, na co má
být kultura použita, a proto ji připravil oslabenou.
Určitě by se našly i další příklady, ale těchto pár stačí k tomu, abychom si položili otázku, co
tyto osoby vedlo, resp. obecně co lidi vede k tomu, aby za
nějaký vědecký názor nebo nový vědecký poznatek, který se vůbec nemusí týkat jejich osobního
života, byli ochotni riskovat život? Takovou otázku si před námi položilo nespočet moudrých hlav,
ale vždy může být užitečné vlastní myšlenkové cvičení. Pomoci zde mohou i Pettenkoferova slova,
kterými komentoval svůj pokus s cholerou:
„I kdybych se mýlil a tento experiment by ohrozil můj život, hleděl bych smrti klidně do očí,
protože by to nebyla žádná lehkomyslná sebevražda; zemřel bych ve službě vědy podobně jako voják na
poli cti. Zdraví a život jsou vskutku velmi vysoká pozemská dobra, ale přece jenom ne pro lidské
bytosti ta nejvyšší. Člověk, který chce stát na vyšším stupni
než zvíře, musí být ochoten obětovat dokonce i svůj život a zdraví pro vyšší ideály.“ (4)
K těmto vyšším ideálům  řadil Pettenkofer „náboženství , vlast , právo, svobodu, vědu a umění a
jejich nespočet odnoží a aplikací v lidském životě“ (4).
Kéž by takových lidí bylo ve společnosti víc, nejen mezi vědci, ale i politiky a samozřejmě – s
ohledem na „místo určení“ tohoto článku – také mezi hygieniky.
Že bychom toho chtěli od lidí v dnešní pragmatické době trochu moc? Možná. Ale třeba by pro začátek
stačilo, kdyby více z nich mělo na věc vůbec nějaký
vlastní názor a dokázalo si za ním stát. Tak se totiž propojuje věda a život.
Protože jak říká Václav Cílek
ve své poslední knize:
„Pro většinu lidí je věda to, co vědci dělají ve výzkumných ústavech. Jenže tam se vyskytuje jen ve
své koncentrované podobě. Ve skutečnosti věda přebývá v hlavách všech vzdělaných i nevzdělaných
lidí. Někde převažuje, jinde je jen trpěným nájemníkem v přízemí iracionality. Věda jako z působ
kritického myšlení, poctivého přebírání informací o vnějším světě
či jenom jako schopnost mít vlastní názor podložený víc fakty než pocity, je něco, co nejméně od
renesance pomáhá vytvářet evropskou civilizaci.“ (1)

•Hygienické předpisy stanovují množství čerstvého vzduchu, které je potřeba do pobytových prostor
přivádět buď podle podlahové plochy, vnitřního objemu budovy  či předpokládaného počtu osob.
•
•V ČR je třeba  řídit se zejména nařízení vlády č.361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany
zdraví při práci, případně vyhláškou Ministerstva zdravotnictví č. 410/2005 Sb. o hygienických
požadavcích na prostory a provoz zařízení pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých.
•
•Oba předpisy odvozují intenzitu větrání ve veřejných prostorech dle množství osob a jejich
činnosti – od hodnoty 20-30m3/hod  na žáka ve školských zařízeních až po 150m3/hod  v diskotékách.
•
•
•U bytových zatím kromě normy ČSN 73 0540-2 (poněkud vágně definující intenzitu větrání dle
velikosti obestavěného prostoru) neexistuje předpis, který by větrání jednoznačně řešil.

•Spotřeba kyslíku lidským jedincem je poměrně malá, pohybuje se kolem hodnoty 20-25 litrů za
hodinu, takže hlavním důvodem, proč větrat, je odvod  látek, vznikajících jednak v důsledku pobytu
osob (oxid uhličitý, vodní páry či odéry -pachy), jednak jako produkty prostředí (organické těkavé
sloučeniny - VOC, oxid uhelnatý, atd.).
•
•Pokud není v budově kromě lidí jiný významný zdroj znečištění, lze regulaci množství výměny
vzduchu vázat na koncentraci oxidu uhličitého, který má přímou vazbu na metabolizmus  člověka – na
každých 5 spotřebovaných molekul kyslíku vyprodukuje lidský organizmus 4 molekuly CO2
•Množství vyprodukovaného CO2 na osobu činí podle aktivity 10 až 75 litrů za hodinu.
•

•
•Člověk tedy produkuje tento plyn ve významném množství
•a v závislosti na aktuální fyzické zátěži, takže je CO2 poměrně dobrým indikátorem potřeby
větrání.
•
•Toho si již  všiml –první hygienik- Max Joseph von Pettenkofer (1818-1901), který na základě
průzkumu ve školách, kdy zjišťoval souvislost mezi koncentrací CO2 a procentem osob, nespokojených
s vnitřním klimatem, jako mezní přijatelnou hodnotu stanovil koncentraci 0,1 % (1000 ppm) CO2.
•
•Také prezentovaná měření, prováděná v experimentálních objektech, zcela potvrzují velmi těsnou a
rychlou vazbu mezi přítomností a množstvím osob a změnou koncentrace CO2 v měřených prostorech.

•Základní myšlenka pro ventilaci podle Pettenkofera je ta, že lidé by měli vnímat kvalitu vzduchu
jako přijatelnou od prvního okamžiku při vstupu do místnosti.
•Situace, která je založena na posouzení kvality ihned po vstupu do místnosti, se nazývá myšlenka
prvního dojmu.
•Pettenkofer si uvědomil, že koncentrace CO2 silně korelují s vůní lidských pachů.
•
•Soulad s CO2 koncentrace limit, dobrou kvalitu vnitřního ovzduší je způsobeno nízkou zaručena
jinými látkami.

přepočet koncentrace škodliviny udané v objemových jednotkách ppm na hmotnostní jednotky mg/m3
molarni hmotnosti jsou z tabulek a ten objem je konstanta (vždy se počíta s 22,41)
ppm = molarni hmotnost / molarni objem
pr. 1ppm SO2 = (32*1+16*2) / 22,41 = 2,86 mg/m3







•Pro aktivní větrání okny:
•Doba potřebná pro větrání k úplné výměně vzduchu v místnosti při nárazovém větrání (úplně otevřené
okno) je závislá na venkovní teplotě (v zimě 5min, na jaře a podzim 15 min,v létě 25 až 30 minut)
•
•Už mírný vítr (cca. 5 km/h) může výměnu vzduchu zdvojnásobit.
•Nejsilnější hnací silou pro větrání je „termika“. Čím je větší rozdíl teplot mezi interiérem a
exteriérem, tím větší je snaha teplého vzduchu uniknout otevřenými okny.
•
•
•

•Závěr:
•Jako kriteriální a měřitelná hodnota se udává tzv. Pettenkoferovo kritérium. Jde o koncentraci
0,10 % (1000ppm) CO2  (1877)
•
•Pro průběžné odstraňování běžných tělesných pachů klasický Pettenkoferův normativ  požaduje 15-25
m3.h-1 na osobu.
•
•Splnit, aby takový proud vzduchu zajistil komfort obyvatel lze dosáhnout pouze pomocí řízeného
větrání.
•
•Tato hodnota je stále základní veličinou standardů většiny vyspělých států. Vychází z ní standard
ASHRAE, DIN aj..
•
•1 osoba -  CO2 (podle aktivity) 10 až 75 l za hodinu.
•
•Ve čtyřčlenné domácnosti je proto potřebné množství čerstvého vzduchu za den 2000 a 3000 m3, aby
koncentrace CO2 zůstala pod kritickou hodnotou.
•
•To znamená, že výměna vzduchu je potřebná v bytě s 75 m2 každých 1,5 až 2 hodiny a v rodinném domě
se 140 m2 asi každé 3 hodiny.

Množství vyprodukovaného CO2 na osobu činí podle aktivity 10 až 75 l za hodinu. Ve čtyřčlenné
domácnosti je proto potřebné množství čerstvého vzduchu za den 2000 a 3000 m3, aby koncentrace CO2
zůstala pod kritickou hodnotou. To znamená, že výměna vzduchu je potřebná v bytě s 75 m2 každých
1,5 až 2 hodiny a v rodinném domě se 140 m2 asi každé 3 hodiny.
75 litrů*24hodin 1800 litrů CO[2] denne
4lidi 7200litrů    1m3=1000l  7,2m^3
0,1procent ---7,2m^3
100procent ---x
x=7200m3 vzduchu --půlka -3600m3 denne , byt 75m2*3m=225m3
3600/225=32-16krát úplná výměna vzduchu denně 0,6 za hodinu
celá místnost za 2 hodiny

•Dávky vzduchu na osobu na pracovišti podle typu prováděné činnosti,
•resp. energetického výdeje zaměstnance, jsou uvedeny v nařízení vlády č. 361/2007 Sb.:
•
•* 25 m3.h-1 na zaměstnance  tříd I
•
•50 m3.h-1 na zaměstnance  tříd Ib nebo IIa (přibližně práce v sedě spojená s lehkou manuální
činností),
70 m3.h-1 na zaměstnance tříd IIb až IIIb (přibližně práce vstoje občasně spojená s pomalou chůzí),
90 m3.h-1 na zaměstnance  tříd IVa až V (těžká fyzická práce).
•
•V příp. kouření je požadováno zvýšení dávek vzduchu o 10 m3.h-1/os.
•
•S dalším zvýšením dávek vzduchu se počítá tam, kde je pracoviště s přístupem veřejnosti. Množství
přiváděného venkovního vzduchu se zvyšuje úměrně předpokládané zátěži 0,2 až 0,3
osoby/m2 nezastavěné podlahové plochy.
•Pracovní prostředí
•

•Vodní pára je plyn bez barvy a zápachu, trvale se produkuje ve velkém množství (ve čtyřčlenné
domácnosti vzniká průměrně za den objem vodní páry cca. 10 000 až 19 000 l).
•
•Relativní vlhkost vzduchu od ca. 40 do 70 % se považuje za normální.
•
•Suchým vzduchem se podporuje elektrostatické nabíjení a vysušování sliznice, při velmi suchém
vzduchu (pod cca. 40 %) se vyskytuje množení určitých baktérií, které jsou zodpovědné za
bronchiální onemocnění
•
•Při déle trvající relativní vlhkosti vzduchu více než 70 % vzniká větší riziko, že na chladných
místech bude vodní pára kondenzovat --- plísně.
•Množství vodní páry v obývaných místnostech
•

Ve skutečnosti je vzduch ve většině domácností příliš vlhký. V běžné domácnosti se čtyřmi lidmi,
dvěma dospělými a dvěma dětmi, se každý den do vzduchu dostává přibližně 10 - 12 litrů vody. To
představuje celý kbelík vody, kterou je potřeba denně vyvětrat. To je jeden z důvodů, proč je
větrání pro vnitřní prostředí tak důležité. Dá se dokonce říct, že je to vůbec nejdůležitější
opatření, kterým můžete zlepšit kvalitu vnitřního prostředí."

•Oxid uhličitý CO2
CO2 se uvolňuje při dýchání a spalování, vysoké úrovně únava a potíže s koncentrací.
•Jako strop, koncentrace CO2 ve výši 0,1% (v závislosti na Pettenkofer).
•Produkce CO2 od dospělých je závislá na činnosti na 10 až 75 l za hodinu. Výměna vzduchu je
vyžadována 1 - 0,5 typické pro 4 - domácnosti a obytné ploše 74m ².
•Pettenkofer si uvědomil, že koncentrace CO2 silně korelují s vůní lidské pachy. Soulad s CO2
koncentrace limit, dobrou kvalitu vnitřního ovzduší je způsobeno nízkou zaručena jinými látkami.
•Zajistit trvalý soulad s limitem 1000 ppm CO 2 DIN 1946-6 potřebuje čerstvý vzduch, průtok 30m ³ /
h na osobu. Podle DIN 1946-2 pro vyšší, ale ne doporučený limit z 1500 ppm CO2, stačí venkovní
rychlost vzduchu 20m ³ / h

Větrání by měla věnovat zvláštní pozornost. Více než 140 let, Max von Pettenkofer pokračoval ve
studiu na kvalitu vnitřního ovzduší významný milník v historii vnitřního vzduchu hygieny. Jeho
vyšetřování na základě koncentrace oxidu uhličitého v ovzduší vyplývá, že kritický stav lidí CO2 -
obsah závisí na vzduchu. V koncentraci nižší než 0,1% (1000 ppm, částic na milion), předměty se
cítil pohodlně, nepohodlné na hodnoty vyšší než 0,2%.
Tato zjištění jsou stále v předpisech,(větrání a klimatizace, zdraví) platnosti. DIN 1946-2 ar jako
nejlepší CO2 - limit na 1500 ppm, ale doporučuje Pettenkofer - hodnota 1000 ppm.
Kvality ovzduší vzniká sama od vystavení CO2. Jiné látky znečišťovat ovzduší. Mezi ně patří:
Oxidy dusíku, uhlovodíky, aldehydy, rozpouštědla od stavebních a jiných materiálů, vodní páry z
dýchání a pocení lidí, vaření, sprchování, mytí, produkty rozkladu organických materiálů, lidí,
zvířat a rostlin, pachy, aerosoly, organickými a anorganickými prachy, jako jsou textilní vlákna,
pyl, viry, bakterie , plísní a spór plísní.
Pettenkofer si uvědomil, že koncentrace CO2 silně korelují s vůní lidské pachy. Soulad s CO2
koncentrace limit, dobrou kvalitu vnitřního ovzduší je způsobeno nízkou zaručena jinými látkami.
Zajistit trvalý soulad s limitem 1000 ppm CO 2 DIN 1946-6 potřebuje čerstvý vzduch, průtok 30m ³ /
h na osobu.
Podle DIN 1946-2 pro vyšší, ale ne doporučený limit z 1500 ppm CO2, stačí venkovní rychlost vzduchu
20m³/h. Požadavek, aby takový proud, a tak zajistit komfort a pohodu obyvatel lze dosáhnout pouze
pomocí řízeného větrání. Nárazovým větráním je dostačující pro dnešní stavební normy za vysokou
těsností obvodového pláště budovy (často výměnou starých oken za nové, kruhové pryžové těsnění lip)
nestačí.




•Stanovení produkce CO2 od osob:
•
•V klidu (noc):
•q1 = 40 Wm-2;  frekvence 12 - 16 vdechů/min,  kapacita 500 ml/vdech, tj. 360 - 480 l
vzduchu/hod/os. Při zastoupení CO2 ve vydechovaném vzduchu 3,5 % obj. bude maximální produkce CO2 :
•
•Produkce = 480 litrů x 0,035 = 16 l CO2/hod/dospělá osoba.
•(obdobně to vyjde z minutové produkce 0,26 l CO2/min, tj. 15,6 l CO2/hod).
•
•Průměrná produkce CO2 člena rodiny (2 dospělí + 2 děti):
007148o1
•Den:
•q1 = 60 Wm-2;  zvýšená produkce 20 l CO2/hod/osoba:
007148o2

•Dávka větracího vzduchu:
•přípustná kvalita mikroklimatu hodnocená podle CO2
•
•na úrovni 1200 ppm (1,2 l m-3) dle EN CR 1752 CEN
•
•při venkovní koncentraci 370 ppm (tj. 0,37 l m-3) a
•produkci 16 l CO2 /h/os vyžaduje průměrnou dávku čerstvého vzduchu:
007148o3
•pro dodržení klasické Pettenkoferovy hodnoty 1000 ppm je nutný přívod 25,4 m3/h/os

•Vaření
•Velkým zdrojem emisí vodní pára
•
•Sušení prádla nebo sprchování
•Vlhkost V nedostatečně větraných koupelnách ke kondenzaci na stěnách a vzniku plísní. [1]
•
•Laserové tiskárny
•Do ovzduší malá množství ozónu
•
•Desinfekční prostředky,Savo.Výrazně dráždivé emise
•
•Nábytek, koberce, podlahové krytiny
•Celá řada organických látek ,„těkavé organické sloučeniny“
•"VOC" z anglického Volatile Organic Compounds
•
•Limity stanovuje Vyhláška č. 6/2003. [1]
•Delší pobyt v nedostatečně větraných budovách
•SBS - Sick Building Syndrome - „Syndrom nemocných budov“
•

•Správné větrání
•Vyměnit dostatečné množství vzduchu 15-25m3/osobu za hodinu
•Nezaznamenat velké tepelné ztráty –řízené větrání
•
•Přiměřené větrání - výměna vzduchu 0,3 až 0,6 objemu /h v době obývání, 0,1 objemu /h když jsou
prázdné (pokud je tam hodně květin—pak více)
•
•Cena větrání
•Průměrný rodinný dům s objemem obytných místností 300m3
•Ohřev větracího vzduchu při vnitřní teplotě 20°C a venkovní teplotě –12°C příkon přibližně 1,7 kW
•
•Za rok je to přes 3 MWh tepla (i přes 8 000,- ročně při topení elektřinou)
•Ve slušně zatepleném domě to je skoro 1/3 celkové tepelné ztráty
•
•

Q=mcT
32*1*