Pavla Kremserová a Barbara Strobachová
Věkové zvláštnosti dětí
Požadavky pro ukončení
• forma výuky: přednáškové bloky
• termíny:
• 24. 9. 2016 -13:00-16:30 (PK)
• 12.11. 2016 -16:40-19:15 (BS)
• 26.11. 2016 -13:00 -16:30 (BS)
• metody hodnocení: vědomostní test (studijní materiály)
Harmonogram přednášky
• úvod# očekávání
• předmět vývojová (ontogenetická) psychologie
• souhrnná vývojová témata
Vývojová (ontogenetická) psychologie
• Proč bychom ji u dítěte měli znát?
Vývojové teorie
• Mnoho typů teorií
• Vývoj psychosexuální - Sigmund Freud
• Vývoj identity - Erik Erikson
• Vývoj kognitivní funkcí - Jean Piaget
• Vývoj morálky - Lawrence Kohlberg
• Vývoj kresby
• Vývoj hry
\ I Ě .v v.
• Vývoj reci
Sigmund Freud
Psychosexuální vývoj
• Název oblasti podle přesunu sexuálního pudu:
• i. Orální stádium (0-1,5 rok)
• Orální fixace
• 2. Anální stádium (1,5-3 roky)
• Anální fixace
• 3. Falické stádium (3-5)
• Oidipův komplex
• 4. Latentní stádium (6-12)
• mozek
• 5. Genitální stádium (12-21)
• genitálie
Erik Erikson
* 1902, +1994 Prožíval krizi identity
Navrhl 8 vývojových stádií identity Revize Freudových stádií
Každé stádium má určitý typ krize Vyřešení posouvá ego# které získá „ctnost" Jinak pocit méněcennosti
Vývoj identity
• i. základní důvěra x základní nedůvěra (o-i rok)
• Ctnost: naděje
• Vznik nejtěžších patologií
• Existencionální otázka: Mohu důvěřovat světu?
• 2. autonomie x stud (1,5-3 'et)
• Ctnost: vůle
• Vznik pochybností a stud (stydím se sám za sebe)
• Existencionální otázka: Je v pořádku jaký jsem?
• 3. iniciativa x vina (3-5 let)
• Ctnost: účelnost
• Vznik pocitu viny (udělal jsem něco špatného, co se dá napravit)
• Existencionální otázka: Je v pořádku to# co dělám?
• 4- snaživost x méněcennost (6-12 let)
• Ctnost: kompetence
• Vznik pocitu nedostatečnosti
• Existencionální otázka: Mohu být přínosem ve světe lidí a věcí?
• 5. identita x konfuze rolí (12-20 let)
• Ctnost: věrnost
• Vznik vnitřního chaosu
• Existencionální otázka: Kdo jsem? Čím mohu být?
• 6. intimita x izolace (20-30 let)
• Ctnost: láska
• Vznik izolace sebe samého
• Existencionální otázka: Mohu milovat?
• 7- generativita x stagnace (30-60)
• Ctnost: péče
• Vznik stagnace a uzavření
• Existencionální otázka: Mohu se ohlédnout za životem?
• 8. integrita x zoufalství (60-+)
• Ctnost: moudrost
• Vznik chorobného strachu ze smrti
• Existencionální otázka: Bylo v pořádku jaký jsem byl?
Jean Piaget
* i8g6# +1980 Švýcar, biolog
Teorie na základě pozorování svých 3 dětí Také teorie vývoje morálního usuzování Ontogeneze kognitivního vývoje
• Vývoj způsobu, jakým člověk v průběhu svého života poznává a jak pracuje se získanými informacemi
4 hlavní stádia
Kognitivní vývoj
• i. senzomotorické stádium (18- 24 měsíců)
• Uvědomování si počitků z vnějšího i vnitřního prostředí, pouze „tady a teď11
• Ke konci stálost objektu
• 2. predoperační stádium (2-7 let)
• Uvažuje o předmětech a používá fantazijní prvky hry
• Ke konci stálost počtu, objemu
• 3. stádium konkrétních operací (7-12)
• Operace se symboly konkrétních předmětů
• Ke konci schopnost abstrakce
• 4. stádium formálních operací (12-...)
• Schopnost abstraktního myšlení, vytváření hypotéz
Piagetovy pokusy
httDS://www.voutube.com/watch?v=TRF27F2bn-A
Lawrence Kohlberg
• *ig27# +1987
• Koncept morálního vývoje
• Vycházel z Piageta
• Ověřoval pomocí hypotetických dilemat
• 7 stádií a 3 úrovně
Morální vývoj:
• o. předmorální stádium - rozlišování libého (zábava) a nelibého (bolest)
• I. Úroveň prekonvenční morálky (předškolní věk)
• i. stádium - orientace na poslušnost a vyhnutí se trestu
• 2. stádium - orientace na odměnu, dodržení pravidel pouze v os. zájmu
• II. Úroveň konvenční morálky (školní věk)
• 3. stupeň - orientace na to být „hodným dítětem", dobré je to# co se ode mě očekává a vyhnout se nesouhlasu
• 4. stupeň - orientace na autoritu, právo a řád, vyhýbání se pocitu viny za nedodržení
• III. Úroveň - postkonvenční morálky (dospělost)
• 5. orientace na společenskou smlouvu - principy obecně uznávané jako důležité pro všeobecný prospěch, k přesunu dochází ve 30 letech
• 6. orientace na (samostatně zvolené) univerzální etické principy, spravedlnost, důstojnost, rovnost; tohoto stádia dosáhne asi jen 15% lidí
• 7. náboženské stádium - mystické, jde o tzv. kosmické vědomí jednotu s vesmírem či s Bohem
• Kritika
• Studie vznikla pouze po rozhovoru s muži, ženy dosahují podle ní stádia vždy nižší než muž (obvykle 3. st. a muž 4. st.) -> ženy nejsou méně morální, ale kladou vyšší důraz na sociální aspekt situace a potřeby ostatních
Heinzovo dilema
• V jedné daleké zemi umírala žena, která onemocněla zvláštním druhem rakoviny. Existoval lék, o němž si lékaři mysleli, že by mohl ženu zachránit. Šlo o určitou formu rádia, kterou jeden lékárník v tomtéž městě právě před nedávnem objevil. Výroba byla velmi drahá, avšak lékárník požadoval desetkrát víc, než kolik jej stála výroba. Za rádium zaplatil 200 dolarů a za malou dózu s lékem požadovat 2 000. Heinz, manžel nemocné ženy, vyhledal všechny sve známé, aby si půjčil peníze a usiloval i o podporu úřadů. Shromáždil však jen 1000 dolarů, tedy polovinu požadované ceny. Vyprávěl lékárníkovi, že jeho žena umírá, a prosil jej, aby mu lék prodal levněji, nebo ho nechal zaplatit později. Lékárník však řekl: „Ne, já jsem ten lék objevil a chci na něm vydělat nějaké peníze.11 Heinz tím vyčerpal všechny legální možnosti; je zcela zoufalý a uvažuje, zda by se neměl do lékárny vloupat a lék pro svou ženu ukrást.
Určení morálního stádia
• i. stádium (poslušnost): Heinz neměl ukrást lék# protože následkem toho by byl uvězněn
• 2. stádium (osobní zájem): Heinz měl ukrást lék, protože pak by byl mnohem šťastnější, kdyby zachránil svou ženu, i kdyby byl odsouzen do vězení
• 3. stádium (hodné dítě): Heinz měl ukrást lék, protože to jeho žena očekávala.
• 4. stádium (zákon): Heinz neměl ukrást lék, protože zákon zakazuje krást
• 5. stádium (společenská smlouva, lidská práva): Heinz měl ukrást lék, protože každý mápravo na život, bez ohledu na zákon. Nebo: Heinz neměl ukrást lék, protože vedec má právo na kompenzaci za své úsilí.
• 6. stádium (univerzální etika, individuální svědomí): Heinz měl ukrást lék, protože zachránit lidský život je základnější hodnota než právo jiné osoby na majetek. Nebo: Heinz neměl ukrást lék, protože tak porušil zlaté pravidlo cti a respektu.
Dětská kresba
• Kresba odráží osobnost dítěte - jeho vnímání, charakter a individualitu
• Kresbou dítě komunikuje, vyjadřuje své pocity i obavy
• Kresby dětí se stejného věku se podobají
• Vzniká z radosti něco napodobit, radost ze hry
• Velmi dobrá diagnostická metoda
• Vzniká kolem 2. roku podobně jako řeč
Vývoj kresby
• i. Bezobsažné čmáranice (kolem 2 roku)
• radost z pohybu, zanechání vlastního otisku
• Neznázorňuj? konkrétní věci, jde o radost z pohybu
• Z počátku přesahují papír později se mírní
ocia
^znar amin
• 3- Pojmenované čmáranice ( 2-3 roky)
• Dítě dokáže dopředu říct# co kreslí, ale kresba si ještě není podobná
• První co se naučí je kruh, kreslí jej pořád dokola. Když se obrázek nepovede přečmárají jej znova kruhy
• Později dojde k propojení kruhu a čáry - sluníčko
• 4- hlavonožec (3-5 let)
• Z kruhů a čmáraníc se postupně vyloupne člověk
• Jak dítě roste přidává více detailů
• Jsou již hrdí na své kresby a darují je všem okolo
• 5- Transparentnost a sklápění (5-7 let)
• Kolem 6 roku dítě kreslí člověka s končetinami
• Dítě kreslí transparentně, je vidět i to, co by normálně nebylo
• Sklápění - kresby jsou bez perspektivy, disproporční
• Dítě kreslí v tomto věku to, co zná, kreslí vše, o čem ví. Nakreslí například hlavu z profilu, ale přidá jí dvě oči, i když je vidět jen jedno. Ale ono ví, že na hlavě jsou oči dvě.
• 6. Vizuální realismus (7-12 let)
• Dítě kreslí to, co vidí. Jeho vidění světa je již objektivnější. Nakreslí-li dům, není již vidět, co je uvnitř, pouze to, co je vidět okny. ^^^R^^^H
• 7- Zobrazování v prostoru (12-...)
• Kresby jsou propracované, obsahují spoustu detailů
Vývoj kresby
Dětská hra
• Rozvíjí dětskou představivost, komunikační dovednosti, sociální schopnosti
• Hraje přirozená jak pro dítě# tak pro dospělého
• To jak hru dítě v dospělosti bude vnímat závisí na okolí a rodině
• Hra slouží i jako terapie i jako diagnostický nástroj (scénotest)
• Pro dospělé se dnes ze hry stává předmět komercionalizace a neplní tak svůj původní smysl
Vývoj hry
• Podle Fontány (2003):
• 1. Senzomotorická hra (0-1 rok)
• Zkoumání a manipulace s předměty v rámci pohybu a všech smyslů
• Strkání do úst, házení, třesení
• 2. Předstíravá hra (okolo 2 let)
• Využití předmětu k jejich obvyklému účelu# ale v předstírané kapacitě
• Hřebínek pro panenku používá pro sebe# je orientováno na své tělo
• 3. Reorientace k objektům (později okolo 2 let)
• Dítě zaměřuje předstíravou hru k jiné hračce či člověku
• Užívá lžičku pro panenky ke krmení panenky, hřebínkem pro panenky češe mamince vlasy
• Tlačí kočárek
• 4- Náhražková předstíravá hra ( 2-3 roky)
• Dítě užívá předměty k něčemu jinému než jsou
• Krabička je auto
• 5. Sociodramatická hra (okolo 5 let)
• Děti si hrají na někoho jiného, napodobují rodiče
• Hra na doktora, matku, otce
• 6. Uvědomění rolí (okolo 6 roku)
• Uvědoměle si hraje a ostatním dává role
• 7. Hry s pravidly (7-...)
• Děti nahrazují dosavadní předstírané hry hrami se stanovenými pravidly
• Hry s pravidly mají význam i pro dodržování společenské smlouvy
• Postupně dochází k soutěžení u dětí, přechází ve sport
Význam hračky
• Hračky mají význam pro citovou rovnováhu dítěte
• Oblíbená hračka se stává tzv. tranzitní (medvídek, panenka)
• Důvěrný vztah, říká ji tajemství, radí se s ní a svěřuje se ji
• Mají je pořád u sebe
• Pokud dítě hračku kárá nebo bije, je to ukazatel pozorování negativního sociálního chování
• Hračka pomáhá se vyrovnat s tíživou situací, uvolněnítenze
• Před školní docházkou zvyk vymizí, pokud se ale objeví je to znak, že dítě prochází nějakou duševní tísní
• Rodiče by určitě neměli s takovou hračkou manipulovat lze nebo dokonce ji dítěti třeba za trest odebrat
Vývoj reci
• Broukání, žvatlání (2-6 měsíců)
• Děti vydávají zvuky pro potěšení, není souvislost se zvuky z okolí (ve světě broukají všude stejně)
• Dělají to i o samotě (není to společenský jev)
• První slabiky (6-9 měsíců)
• Děti napodobují zvuky, které dělají dospělí a vypouští ty, které neslyší
• Ba, da, ma, ta,...
• Rozvoj řeči se odvíjí i od pochvaly okolí
• První slovo (okolo 1 roku)
• Jednoduché slovo, ba-ba, ta-ta, ma-ma
• Rozumí jednoduchým pokynům „ne-neu
• Jednoduché věty (do 2,5 let) - 200-300 slov
• Rozlišuje svou slovní zásobu
• Ptá se: „Co je to?u
• Mluví ve větách (do 3,5 let)
• Začíná chápat gramatickou stavbu vět a rozšiřuje slovní zásobu
• Ptá se: „Proč?"
• Umí vyprávět (do 4,5 let)
• Dokončuje se gramatická stavba vět
• Chápe děj a vypravuje
• Souvětí, obrovská slovní zásoba (do 6,5 let) -14 000 slov
• Je schopno dlouze o něčem mluvit,
• Učí se i výrazy z okolí, kterým nemusí rozumět
Zdroje k vývojovým teoriím
• Fonagy# P., & Target, M. (2005). Psychoanalytičke teorie: perspektivy z pohledu vývojové psychopatologie. Praha: Portal.
• Drapela# V. J. (2008). Přehled teorií osobnosti (5. vyd.). Praha: Portál.
• http://rudolfkohoutek.blog.cz/
• https://youtu.be/^czpQS/iu26lv1 - Heinzovo dilema
• Říčan, P. (2014). Cesta životem (Vyd. 3.). Praha: Portál.
• l_angmeier# J., & Krejčířová, D. (2006). Vývojová psychologie (2., aktualizované vydání). Praha: Grada.
• Thorová# K. (2015). Vývojová psychologie: proměny lidské psychiky od početí po smrt. Praha: Portál.
• Piaget, J., & lnhelder# B. (2014). Psychologie dítěte. Praha: Portál.
• Erikson# E. H. (2002). Dětství a společnost. Praha: Argo.
• Erikson# E. H. (2015). Životní cyklus rozšířený a dokončený: devět věků člověka. Praha: Portál.
• Svoboda, M.# Krejčířová, D.# & Vágnerová, M. (2015). Psychodiagnostika dětí a dospívajících (Vydání třetí). Praha: Portál.
• Fontana, D. (2014). Psychologie ve školní praxi: příručka pro učitele (Vyd. 4.). Praha: Portál.
• Svoboda, M., Krejčířová, D., & Vágnerová, M. (2015). Psychodiagnostika dětí a dospívajících (Vydání třetí). Praha: Portál.