POKYNY k ÚPRAVĚ TEXTU
CELÝ TEXT SI ALESPOŇ JEDNOU PO SOBĚ PŘEČTĚTE.
Citace formou PRŮBĚŽNÝCH POZNÁMEK POD ČAROU - ty vkládáme ve Wordu pomocí
funkce „Vložit pozn. pod čarou“ v záložce „Odkazy“:
 „Česká populace stárne.“1
 Novák tvrdí: „Česká populace stárne.“1
1
NOVÁK, Jan. Demografie. Brno: Computer Press, 2006, s. 15.
U metody průběžných poznámek má stejný dokument při další citaci vždy nové pořadové číslo – celkem se tedy v
práci vyskytuje pod čarou tolikrát, kolikrát je citován. Při prvním citování dokumentu se uvádí bibliografická citace se
všemi údaji, při dalším citování stačí zkrácený tvar:
1
NOVÁK, Jan. Demografie. Brno: Computer Press, 2006, s. 15.
2
Tamtéž, s. 25.
PŘÍMÁ CITACE – přesně opsaný zdrojový text
 Řádně označovat přímé citace uvozovkami (Často chyběl začátek či konec označení citace).
 Vždy uvádět zdroj a přesnou stranu přímé citace.
 Všechny použité zdroje uvádět do soupisu literatury (V textu se objevovaly i citace bez zdroje!!).
 Používáme české uvozovky („“ - forma 99 66).
 Zkratkou pro „stranu“ je „s.“.
PARAFRÁZE – vlastními slovy volně prezentovaná podstata zdrojového textu
Průměrný věk obyvatel se postupně zvyšuje a v české populaci přibývá seniorů.1
1
Srov. NOVÁK, Jan. Demografie. Brno: Computer Press, 2006, s. 15.
 Pod čarou uvádíme zkratkou „Srov.“
 Není nutné uvádět přesnou stranu, odkud čerpáme.
Vždy je třeba odlišit, zda se odkaz váže jen k určitým slovům nebo části věty, či zda se váže k celé větě nebo delšímu
úseku textu:
Pokud se odkaz vztahuje pouze k určitým SLOVŮM nebo VYMEZENÉ ČÁSTI VĚTY – tečka či čárka je až za odkazem:
 Nejdůležitější je „výběr výrazových prostředků“1
, který se podílí na finální podobě práce.
 Slohotvorné neboli stylotvorné faktory jsou „faktory, které mají větší nebo menší vliv na výběr výrazových
prostředků a na způsoby jejich integrace do textu“1
.
CELÁ VĚTA je přímou citací – tečka uzavírá citovanou větu – odkaz je až za uvozovkami, další věta navazuje po
mezeře:
 „Je zřejmé, že tu jde o komunikaci ústní, ale i ta může být zajišťována různými moderními technickými
prostředky.“1
Tudíž je užitečné…
Pokud citovaná věta stojí na konci (je například námi nějak uvedena), tečka za poslední uvozovkou se už nepíše:
 Novák tvrdí: „Česká populace stárne.“1
Tudíž je užitečné…
Je-li v původní zdrojové větě některý výraz v uvozovkách, je potřeba ho v citaci dát do JEDNODUCHÝCH UVOZOVEK:
 „Nejčastějším pohledem při malbě portrétu je ,en face‘ – čelní pohled.“
 Klávesové zkratky: , (levá dolní) = alt + 0130
‘ (pravá horní) = alt + 0145
Pokud chceme POUŽÍT CITACI, KTERÁ SE OBJEVUJE JIŽ VE ZDROJOVÉM TEXTU, dohledáme její původ a odkazujeme
takto:
1
VOPIČKA, Martin. Studie populace. Praha: Odeon. 1999, s. 45. Cit. podle NOVÁK, Jan. Demografie. Brno:
Computer Press, 2006, s. 15.
Chceme-li UPOZORNIT NA DALŠÍ PUBLIKACE, které s problematikou zmiňovanou v textu nebo určitým pojmem
souvisí, použijeme „Viz“ (bez tečky = rozkazovací způsob od slovesa „vidět“):
1
Viz NOVÁK, Jan. Demografie. Brno: Computer Press, 2006, s. 15.
2
Viz také NOVÁK, Demografie, 2006; VOPIČKA, Studie populace, 1999; CHMELA, Obecné pojednání, 2007.
BIBLIOGRAFICKÁ CITACE – příklady všech typů citací v soupisu literatury
NUTNÉ JE DODRŽENÍ CELÉ FORMY, VČETNĚ ŘEZU PÍSMA a použité INTERPUNKCE!
 JEDEN AUTOR:
o HOLÁ, Jana. Interní komunikace ve firmě. Brno: Computer Press, 2006. ISBN 80-251-1250-0.
 DVA AUTOŘI:
o NOVÁK, Jan a Helena NOVÁKOVÁ. Alergenní rostliny. Praha: Knižní klub, 2010. ISBN 978-80-242-
2591-3.
 TŘI AUTOŘI:
o ČMEJRKOVÁ, S., F. DANEŠ a J. SVĚTLÁ. Jak napsat odborný text. Praha: Leda, 1999. ISBN 80-85927-
69-1.
 ČLÁNEK V ČASOPISE:
o GALLISTL, Vladan. První guvernér bez podpisu. Týden. 2010, č. 32, s. 59. ISSN 1210-9940.
 PŘÍSPĚVEK VE SBORNÍKU:
o LUŠTICKÝ, Martin a Jana KRBOVÁ. Vazby programových dokumentů. In: ŠIMŠA, Jaromír, ed.
Recenzovaný sborník abstraktů z Mezinárodní Baťovy konference pro doktorandy a mladé vědecké
pracovníky 2008. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky, 2008, s.
431. ISBN 978-80-7318-663-0.
 DIPLOMOVÁ PRÁCE:
o KNOTEK, P. Kultura jako péče o duši. Praha, 1999. Diplomová práce. Filozofická fakulta Univerzity
Karlovy, Katedra andragogiky. Vedoucí diplomové práce Zdeněk Kratochvíl. ISBN 978-80-214-3939-9.
Dostupné také z: http://www.vutium.vutbr.cz/tituly/pdf/ukazka/978-80-214-3939-9.pdf.
 WEBOVÁ STRÁNKA (jako celek):
o ČESKO. MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY. MŠMT: Ministerstvo školství, mládeže
a tělovýchovy [online]. MŠMT, ©2006 [cit. 2010-08-05]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/.
o Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity [online]. © 2009–2014 Pedagogická fakulta MU [cit.
2010-08-05]. Dostupné z: http://www.ped.muni.cz/.
o Zřetel s. r. o.: společnost pro vzdělávání [online]. [cit. 2010-08-05]. Dostupné z:
http://www.zretel.cz/.
 ČÁST WEBOVÉ STRÁNKY:
o WESTCOM. O nás. Webnode.cz [online]. ©2008-2011 [cit. 2011-04-26]. Dostupné z:
http://www.webnode.cz/o-nas/.
 ČLÁNEK NA WEBOVÉ STRÁNCE:
o KAN, Michael. China blocks LinkedIn, ramps up Internet censorship. In: Macworld [online]. [cit. 2011-
05-11]. Dostupné z: http://www.macworld.com/article/158155/2011/02/linkedin_china.html.
 ČLÁNEK VE WEBOVÉM PERIODIKU:
o SRBECKÁ, Gabriela. Rozvoj kompetencí studentů ve vzdělávání. Inflow: information journal [online].
2010, roč. 3, č. 7 [cit. 2010-08-06]. ISSN 1802-9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/ rozvoj-
kompetenci-studentu-ve-vzdelavani.
KURZÍVA
Kurzívu používejte prosím v následujících případech:
 NEPOUŽÍVÁME ji k označení citací ani přímé řeči – ty značíme uvozovkami, OBOJÍ KOMBINOVAT NELZE!
 POUŽÍVÁME u cizích slov a výrazů (a priori, alter ego, post-scriptum)
 Kurzívou OZNAČUJEME citoslovce (s výdechem vyslovujeme dlouze ách)
 Kurzívu POUŽÍVÁME u titulů děl (dílo jako celek) - (Manetova Snídaně v trávě, Gombrichův Příběh
umění)
VÝPUSTKA („tři tečky“)
U NEDOKONČENÉ VĚTY se píše hned za poslední slovo, bez mezery a bez tečky za větou (píšeme pouze otazník nebo
vykřičník – taky bez mezery před):
 Myslel jsem, že mluvíš pravdu…
 Že by snad opravdu přišel…?
Výpustka V CITACI – tečky v závorce a z obou stran odděleno mezerou (lze i bez závorek):
 „Důraz byl kladen na uspořádání těl v prostoru (…) umocněný omezením sluchových či vizuálních podnětů.“
Výpustka NA ZAČÁTKU CITACE:
 Novák uvádí, že „(…) se návštěvník muzea“1
zajímá o vystavená díla.
 Novák uvádí, že „…se návštěvník muzea“1
zajímá o vystavená díla.
U NEDOKONČENÉHO VÝČTU se píše s mezerou:
 Mezi známé brouky patří střevlíci, tesaříci, kovaříci, …
SPOJOVNÍK (na klávesnici obvykle vpravo, společně s podtržítkem):
 spojené výrazy tvoří TĚSNÝ VÝZNAMOVÝ CELEK: technicko-ekonomický, malíř-lakýrník (člověk, který je
zároveň malíř a lakýrník), ALE: učitel češtinář (druhý člen je určující; učitel, který vyučuje češtinu)
 u cizích jmen: Henri de Toulouse-Lautrec
 spojka „-li“: Vykonávám-li určitá gesta…
 v internetových adresách: www.narodni-divadlo.cz
 při sestupném psaní kalendářních dat (rok-měsíc-den): 2012-10-23
 zdůraznění významu slova: Možná tedy ne-bytí znamená převahu nevědomí nad vědomím.
 Školní rok 1992-93 (neznamená „od–do“, ale je označení roku)
POMLČKA („en dash“ – šířka písmene N), NENÍ NA KLÁVESNICI - klávesová zkratka alt + 0150
ODDĚLUJEME MEZEROU Z OBOU STRAN:
 Upřesnění výrazu: Tam je krásně – mám na mysli jih Francie.
 Zdůraznění, vyjádření pomlky: Přivezl jsem jí tehdy kus domova – jak si přála.
BEZ MEZER:
 Ve smyslu „a“: vztah učitel–žák, Suchý–Šlitr, …
 Ve smyslu „od–do“ a „z–do“: strana 23–26, v letech 1945–1948, dálnice Brno–Praha, …
Pozor! Ve spojení s víceslovnými výrazy se pomlčka odděluje mezerami:
 22. 3. – 25. 6., 1. ledna – 31. prosince, přímý let Praha – Abu Dhabi, M. Zikmund – J. Hanzelka
ZÁPIS DATA narození a úmrtí
Jan Blažej Santini-Aichel (1677–1723) – pomlčka bez mezer (význam „od–do“)
Jan Blažej Santini-Aichel (* 1677, † 1723) – po hvězdičce i křížku následuje mezera
Jan Blažej Santini-Aichel * 1677, † 1723 – hvězdička a křížek jsou odděleny mezerami po obou stranách
VLOŽENÉ VĚTY
 Oddělujeme na obou stranách pomocí čárek (lze i pomocí pomlček):
o Každý člověk, hodný toho jména, má…
o Každý člověk – hodný toho jména – má…
ČÍSLOVKY
 50. léta 20. století – mezera a malé písmeno po tečce
 28. října = dvacátého osmého října, 19. ročník = devatenáctý ročník, ve 3. svazku = ve třetím svazku
MALÉ PÍSMENO na začátku slova:
 studijní předměty a obory:
o český jazyk, matematika, historie, …
o zkouška z lexikologie, zápočet z makroekonomie, …
o učební obor prodavač, kombinace studijních oborů výtvarná výchova a vizuální tvorba
 Příklad: Igor Zhoř inicioval zařazení předmětu akční tvorba do výuky studentů.
MEZERY - mezera po tečce, čárce a závorce; mezery po tečkách v datu (5. 8. 2014)
OSTATNÍ
 Neodlišovat text barevně – pokud bude součástí textu i metodologická část, měl by tak být text koncipován
už od počátku, ne až následně pouze barevně odlišen.
 i když – píše se odděleně (NE „ikdyž“)
 V nadpisu složeném z více částí následuje po spojce „aneb“ častěji velké písmeno (malé je však taky možné).
o Nejčastější úpravy aneb Na co si dát při psaní pozor
 U webových stránek už se nepíší špičaté závorky
 pop art, land art, body art, …
 art-centrický, video-centrický, …
Jednotné popisky obrázků:
 Pokud autora neznáme (např. studentská práce, foto z vlastního archivu):
o Rostlina, studentská práce, 2013, kresba pastelkami, A2, foto: archiv autorky
 Pokud známe autora a přebíráme reprodukci z jiného zdroje:
o Vincent van Gogh. Jedlíci brambor [olej na plátně, 1885]. In: Paolo LECALDANO. Vincent van Gogh I:
1881-1888. Praha: Odeon, 1986, s. XII – XIII.
o Marina Abramovič. The artist is present. 2012. [cit. 2011-05-11]. Dostupné z:
http://www.bcomeblog.com/upload/images/marina-abramovic.jpg
Užitečné odkazy:
http://www.citace.com/soubory/csniso690-interpretace.pdf – citační norma ke stažení (obsahuje i praktické
příklady)
www.iso690.zcu.cz – stránka věnovaná výkladu citační normy
http://www.liteera.cz/slovnik/ – přehledná typografická pravidla pro psaní znaků a jejich užití
http://prirucka.ujc.cas.cz/ – příručka Ústavu pro jazyk český