Sociální psychologie II PhDr. Kateřina Bartošová, Ph.D. Konformita • •Co to je ? Definice • •přizpůsobení se převažujícím či dominantním názorům, požadavkům, normám skupiny či společnosti, v níž člověk žije, a potlačení projevů vlastních • Výhody x nevýhody ? • Arthur Jenness •26 studentů psychologie •Po skupinách ve 3 (A) • •Když neznáme nejlepší •odpověď máme tendenci •souhlasit se skupinou. enness (1932) The researcher tested conformity using a bottle of beans, sealed up with a cork and wax. This simple stimulus was chosen as it allowed for numerical estimates which could then be statistically analysed, and because it "involves little, if any, emotional bias" (p. 280). 26 participants were used - all social psychology students (15 were male and 11 female). Participants were asked to make individual estimates of the number of beans in the bottle - but as the true number was 811, there were far to many to be able to count just from looking at the bottle (my students have tried a similar task and most people do not come very close to the true answer!) Each participant was led to believe that this first estimate was a test of ability. Divided into groups Then participants were then divided into groups of three to discuss their estimates. Also, each group had to elect a 'chairman' . Groups discussed the matter for 15 minutes in separate university classrooms; each was given an identical sealed bottle of beans to look at. Due to the total numbers, one group only had two members. Unknown to the participants, Jenness had deliberately set up the groups of three to have very diverse individual estimates. Each group was instructed to produce a group estimate. Participants then had a second chance to give an individual score. Findings All were in a state of ignorance, and therefore were open to influence. Furthermore they had an incentive to be correct: each participant was told that the student who got the closest estimate would be excused from writing up the study as a class exercise, and in addition would be given an 'A' grade! There was a similar incentive for the chairman of the most accurate group. It was found that individual estimates after discussion had conformed towards a 'group norm' - even though nobody knew the right answer, there was apparently comfort in sticking close to others. The biggest effect was on the range of scores, which dropped hugely from 1875 to 474, indicating conformity to a group norm. This social influence didn't improve accuracy, though - the mean scores after group discussion were on average slightly further from the true number than before (772 compared to 847) and were strikingly similar to the average group estimate (775). Discussion In real life, people often look around to see what others are doing if they feel unsure - when taking a train or tram in an unfamiliar city, for example, or if stuck on a school practical. It makes people feel very uncomfortable to be out of line with the majority, and if we don't know the best response, we tend to go along with the group. This is called informational social influence. Reference Jenness, A. (1932). The role of discussion in changing opinion regarding matter of fact. Journal of Abnormal and Social Psychology, 27, 279-296. Muzafer Sherif • •Studie fungování skupiny •Konformita • - autokinetický efekt • - 2 – 6 palců • - diskuze ve 2 → 4 palce • • •(mimo jiné také experiment Robbers Cave! Teorie realistického konfliktu - předsudky o druhé skupině si vytváříme zejména tehdy, když tato skupina soutěží s tou naší o nějaké omezené zdroje, například peníze, pracovní místa či území. ) Aim: Sherif (1935) conducted an experiment with the aim of demonstrating that people conform to group norms when they are put in an ambiguous (i.e. unclear) situation. Method: Sherif used a lab experiment to study conformity. He used the autokinetic effect – this is where a small spot of light (projected onto a screen) in a dark room will appear to move, even though it is still (i.e. it is a visual illusion). It was discovered that when participants were individually tested their estimates on how far the light moved varied considerably (e.g. from 20cm to 80cm). The participants were then tested in groups of three. Sherif manipulated the composition of the group by putting together two people whose estimate of the light movement when alone was very similar, and one person whose estimate was very different. Each person in the group had to say aloud how far they thought the light had moved. Results: Sherif found that over numerous estimates (trials) of the movement of light, the group converged to a common estimate. The person whose estimate of movement was greatly different to the other two in the group conformed to the view of the other two. Sherif said that this showed that people would always tend to conform. Rather than make individual judgments they tend to come to a group agreement. Conclusion: The results show that when in an ambiguous situation (such as the autokinetic effect), a person will look to others (who know more / better) for guidance (i.e. adopt the group norm). They want to do the right thing, but may lack the appropriate information. Observing others can provide this information. This is known as informational conformity Solomon Asch -50 léta 20 století -Dojmy, získávání prestiže •ve skupině, konformita •- Polsko – americký psycholog • • Výsledky •75% účastníků alespoň jednou podalo špatnou odpověď (28 % 8 a více chyb z 12) • • 25% účastníků se nenechalo ovlivnit • • •V kontrolní skupině méně než 1 % Proč? •Potřeba být oblíben •„ nechci vypadat divně“ • •Potřeba mít pravdu •„ostatní měli pravdu“ Faktory ovlivňující konformitu •Velikost skupiny (do 5 členů) •Složení skupiny (vyšší sociální status, odbornost) •Jednomyslnost skupinového souhlasu •Skupinová soudržnost (jasné vztahy - např. rodina) •Veřejný závazek •Možnost sankcí za nekonformitu •Velikost rozporu uvnitř skupiny •Obtížnost úkolu Herbert Kelman •Komplience (Asch) •Internalizace (Sheriff) •Identifikace (Zimbardo) Compliance (or group acceptance) This occurs 'when an individual accepts influence because he hopes to achieve a favourable reaction from another person or group. He adopts the induced behaviour because....he expects to gain specific rewards or approval and avoid specific punishment or disapproval by conformity' (Kelman, 1958, p. 53). In other words, conforming to the majority (publicly), in spite of not really agreeing with them (privately). This is seen in Asch’s line experiment. Compliance stops when there are no group pressures to conform, and is therefore a temporary behavior change. Internalisation (genuine acceptance of group norms) This occurs 'when an individual accepts influence because the content of the induced behaviour - the ideas and actions of which it is composed - is intrinsically rewarding. He adopts the induced behaviour because it is congruent [consistent] with his value system' (Kelman, 1958, p. 53). Internalisation always involves public and private conformity. A person publicly changes their behavior to fit in with the group, while also agreeing with them privately. This is the deepest level of conformity were the beliefs of the group become part of the individual’s own belief system. This means the change in behaviour is permanent. This is seen in Sherif’s autokinetic experiment. This is most likely to occur when the majority have greater knowledge, and members of the minority have little knowledge to challenge the majority position. Identification (or group membership) This occurs 'when an individual accepts influence because he wants to establish or maintain a satisfying self-defining relationship to another person or group' (Kelman, 1958, p. 53). Individuals conform to the expectations of a social role, e.g. nurses, police officers. It is similar to compliance as there does not have to be a change in private opinion. A good example is Zimbardo's Prison Study. Poslušnost vůči autoritě •Stanley Milgram •1963 •Yale univerzita •Inzerát – 4 dolary •Experimet o učení •30 tlačítek -15 V až 450 V •15 V „lehký šok”, •435 V „těžká rána” •poslední dvě tlačítka - • pouze křížky Video •https://www.youtube.com/watch?v=xOYLCy5PVgM Výsledky •Všichni pokračovali až do 300 V •63 % došlo až ke konci stupnice • •„žák“ po celou dobu nevydával žádný zvuk (100 %) •při 300V „žák“ bušil na stěnu (65 %) •„žák“ i „učitel“ byli v jedné místnosti (40 %) •pokus byl prováděn v kanceláři a ne na akademické půdě (48 %) •„učitel“ drží ruku „oběti“ na elektrodě (30 %) •„učitel“ dostává příkazy od experimentátora přes telefon (21 %) •experimentátor je nahrazen běžným občanem (20 %) •experimentu se účastní pouze ženy (65 %) •při experimentu jsou přítomni dva vědci a jeden z nich se při 150 V vzbouří (10 %). Rozšiřující zdroje •https://www.youtube.com/watch?v=yU-rlInny6Q – Milgram original •https://www.youtube.com/watch?v=Xxq4QtK3j0Y&ebc=ANyPxKqV59eCf5cA_lWgteyx-WjYTvy7_0mGq7rDCxFDFQ43nC JsPyHt2aguOug9it9_M2_B_FfAfkATLQESn3hRkLK9H0wyOw Milgram replikace •https://www.youtube.com/watch?v=TrNIuFrso8I - konformita • • Standfordský vězeňský experiment • • • • • •Co se stane, když dáte dobré lidi do „zlých“ podmínek ? • vězni •Plánovaná doba trvání 14 dní •Inzerát, policie, zadržení, převoz do „vězení“ • • • • Guards • průběh •Plánovaná doba trvání 14 dní •2. den – rebelie, potlačení silou http://www.prisonexp.org/rebellion •36 hodin po začátku experimentu propuštěn pro vážné psychické problémy 1.vězeň •3. den návštěva rodiny •6. Den ukončení experimentu • •Prisoner #416: • "I began to feel that I was losing my identity, that the person that I called Clay, the person who put me in this place, the person who volunteered to go into this prison -- because it was a prison to me; it still is a prison to me. I don't regard it as an experiment or a simulation because it was a prison run by psychologists instead of run by the state. I began to feel that that identity, the person that I was that had decided to go to prison was distant from me -- was remote until finally I wasn't that, I was 416. I was really my number.„ • •Prison guard: •https://www.youtube.com/watch?v=fQnOkmvigi0#t=15 Heroic Imagination project •http://heroicimagination.org/ •https://www.youtube.com/watch?v=mWQq0E8ENSc • • Rozšiřující zdroje •http://www.prisonexp.org/ •https://www.youtube.com/watch?v=OsFEV35tWsg • • Dotazy k 1 části ? Přestávka? • Kognitivní disonance •Leon Festinger • • Dorothy Martin – sekta •Nudné úkoly – 1-20 dolarů • •Odlišnosti (rozpory) ve struktuře kognitivních prvků (elementů) vyvolávají tendenci k redukci nebo eliminaci zjištěných rozporů. • Sociální skupiny • • •Seskupení (agregát) x skupina • • Seskupení • •Seskupení (agregáty) = shluky lidí, které vyvolávají dojem celku jen na základě vnějších okolností, jako je fyzická blízkost, vykonávání stejné činnosti nebo jiných znaků • •Příklad? Sociální skupina • • •Sociální skupina je soubor dvou nebo více jedinců, kteří mají nějaký společný cíl, ideologii, strukturu, systém norem a sankcí členy skupiny spojuje •– vzájemná komunikace •– normy •– vzájemná očekávání •– společně vykonávaná činnost Druhy sociálních skupin •Podle velikosti: •malé •velké •Podle povahy vazby mezi členy: •primární •sekundární •Podle pozic členů a jejich vzájemných práv a povinností: •formální •neformální •Podle způsobu, jakým je jedinec se skupinou spjat: •členské •nečlenské •Podle přesvědčení člena skupiny o svém členství: •„in-group“ skupiny ( člověk se považuje za člena skupiny a používá v souvislosti s ní výrazu MY) •„out-group“ skupiny (člověk necítí s příslušnou skupinou zhola nic společného, distancuje se od těch, které označuje výrazem ONI) •Referenční skupina Rysy malé sociální skupiny •Společná činnost •Společný cíl •Členové se vzájemně znají •Komunikace tváří v tvář •Ve skupině existují meziosobní vztahy •Skupina sdílí stejné hodnoty •Ve skupině jsou rozděleny role •Existují skupinové normy a sankce • K zamyšlení •Jak vzniká a funguje skupina ? Vývoj skupiny •Tuckman : •1. Formování Charakterizuje ji závislost a orientace. Lidé se seznamují navzájem a •s úlohou. Převládá úzkost členů a jejich nejistota z hlediska spolupatřičnosti k skupině. • •2. Bouření Typickým znakem je konflikt a emocionalita. Členové skupiny se snaží •prosadit a docílit toho, aby skupina uspokojovala jejich osobní potřeby. • •3. Normování Charakterizuje jej soudržnost a výměna. Vytvářejí se společně sdílené •postoje, hodnoty, rolová očekávání, způsoby konání. • •4. Optimální výkon Charakterizuje jej produktivní řešení problémů a vykonávání •skupinových úloh. Vztahy jsou stabilizované, stejně jako efektivní chování v prospěch celku. • •5. Ukončení Je to fáze rozchodu. Členové se uvolňují ze sociálně emocionálních vazeb aaktivit zaměřených na plnění úloh skupiny. Vývoj skupiny •Richard L. Moreland a John M. Levine: •socializaci jako sérii fází, které se od sebe odlišují změnou rolí. • •1.fáze pátrání. Jedinec v pozici potenciálního člena. Skupina vyhledává lidí, kteří by pro ni mohli být přínosem při dosahování skupinových cílů. Jedinec vyhledává skupinu k uspokojování osobních potřeb. • •2. Jedinec se stává novým členem skupiny , tzv. fáze socializace. Skupina se snaží, aby jedinec přispěl k dosahování společných cílů. Jedinec mění skupinu tak, aby umožňovala uspokojování jeho osobních potřeb. • •3. Fáze udržení, jedinec je řádným členem skupiny. Probíhá vyjednávání rolí. Skupina určuje členu specializovanou roli. Jedinec se snaží vystupovat z pozice role, která mu umožňuje maximalizovat uspokojení jeho osobních potřeb. •Když obě strany považují svůj vzájemný vztah za méně výhodný a úroveň závazku z obou stran klesne pod kritérium rozcházení se, dojde k divergenci. • •4. fáze resocializace – snaha, aby vztah byl opět pro obě strany výhodný. ZvýšÍ—li se úroveň závazků nad úroveň kritéria rozcházení se, dochází ke specifickému posunu role, ke konvergenci, a jedinec se opět stává řádným členem. Když závazky klesnou na úroveň výstupu, dochází k ukončení členství jedince ve skupině. • •5. fáze vzpomínání - jedinec odchází (ex- člen). Ve skupině se utváří společně sdílený názor na přínos bývalého člena v dosahování cílů. Tento názor se stává součástí tradic skupiny. Podobně jedinec vzpomíná na to, do jaké míry skupina uspokojovala jeho osobní potřeby. Skupinový vliv •1. Sociální facilitace - Norman Triplett • •Cyklisté •Děti – chytání na háček • • • • Sociální facilitace •Micheals (1982) -Hráči kulečníku - - - -Dobří hráči se před diváky zlepšili ze 71 % na 80 % a špatní naopak zhoršili ze 36 % na 25 %. Sociální facilitace •Při vykonávání jednoduchých a dobře zvládnutých (naučených) úkonů přítomnost jiných osob působí na výkon pozitivně. • •Při vykonávání složitých úloh a úloh, jejichž řešení nebylo dobře naučené, působila přítomnost jiných osob negativně. • • Vysvětlení ? • •Za přítomnosti jiných lidí se zvýší úroveň aktivace. Zvýšená úroveň aktivace má pak pozitivní vliv u dobře zvládnutých úkolů, kontraproduktivně působí při úkolech obtížných a ne zcela dobře zvládnutých. •(Zajonc, 1965) •Tři faktory, které ovlivňují : • •Vztah účinkujícího a přihlížejících, pokud jsou mezi nimi lidé nějak významní. • •Počet přihlížejících, ovlivnění je nelineární, s počtem osob klesá možnost tímto způsobem ovlivnit výkon • •Blízkost či častost kontaktů s přihlížejícími. • (Lanté; 1981) Sociální zahálení •Max Ringelmann •Snížení produktivity dělníků •po jejich začlenění do skupiny • •jeden muž utáhne x váhových jednotek a n mužů n*x váhových jednotek •Tři lidé síla jen 2,5 krát průměrný individuální výkon a osm tahalo za méně než čtyři osoby • • • • • • • • • • Sociální zahálení • B. Latané, K. Williams a S. Harkins •hluk se s velikostí skupiny •zvětšoval, ale ne v přímém •poměru. •1 osoba 3,7 dyn/cm² / za osobu •2 osoby 2,6 dyn/cm² / za osobu •4 osoby 1,8 dyn/cm² /za osobu •6 osob 1,5 dyn/cm² / za osobu. Co s tím ? • Jak předcházet sociálnímu zahálení? •Tři složky: •viditelnost •motivace •týmovost • •1. Viditelnost •- Zahálení mizí, pokud lidé vědí, že je jejich příspěvek možno identifikovat a měřit nezávisle na výkonech ostatních členů skupiny. (Rozdělit úkoly, Přiřadit sociální role, Monitorovat individuální příspěvky, Omezovat práci ve skupinách, pokud to není opravdu nutné) • •2. Motivace •- přesvědčit jedince, že je jeho práce pro skupinu důležitá. •( Spolupráce: Každý má svou speciální úlohu, Obsah: Obsah úlohy je člověkem považován za důležitý, Volba: Možnost vlastního výběru sociální role ve skupině • •3. Týmovost •- Význam přátelských vztahů (Seznamovacích akce, Teambuildingy atd.) Rozšiřující zdroje •https://vimeo.com/4192258 Efekt přihlížejícího •Aneb syndrom Kitty Genovesové • Bibb Latané a John Darley • • • • • • • Kdy k tomuto jevu dochází? •Mimořádné situace •Efekt přihlížejícího byl zkoumán a potvrzen v mimořádných situacích, které charakterizuje pět základních znaků: • •hrozí újma či k ní opravdu dojde (např. poškození majetku, ohrožení psychického/fyzického zdraví či života), •jsou neobvyklé, výjimečné, •vzájemně se od sebe liší (příčinou i potřebným zásahem), •jsou nepředvídané a •vyžadují okamžité jednání. Dvě hlavní příčiny •Pluralistická ignorance (pluralistic ignorance) • •Přítomnost jiných lidí tlumí v krizové situaci motivaci pomoci. •Jedinec si nemusí být jistý, zda je mimořádná událost opravdovým stavem nouze, a proto před zraky ostatních nereaguje. •Ocitne-li se člověk v nové situaci, má sklon odpozorovat vhodné chování od druhých. Skupina přihlížejících se proto vzájemně sleduje. Pokud nikdo jiný nereaguje, dochází u jednotlivce k vyhodnocení situace jako neškodné, a celá skupina tak zůstane nečinná. •Ve skupině přihlížejících je však méně pravděpodobné, že bude jednotlivec jednat, přestože situaci jako stav nouze vyhodnotí. Důvodem může být, že nechce být viděn v zajetí emocí, obává se, že se ostatním ukáže v situaci, v níž se ocitá poprvé a která pro něj bude nelichotivá. • •Rozptýlení zodpovědnosti (diffusion of responsibility) • •Je-li člověk jediným svědkem krizové situace, leží na něm veškerá odpovědnost za jednání, případně i vina jako důsledek nečinnosti. Naopak ve větší skupině přihlížejících dochází u jednotlivců k oslabení smyslu pro povinnost. •Odpovědnost je rozptýlena v celé skupině a jedinec pak snadno dojde k závěru, že „někdo přeci musí něco udělat“ Intervence přihlížejících •Aby člověk v mimořádné situaci zasáhl, musí učinit řadu rozhodnutí: • • •Všimne si události x události si nevšimne (např. spěchá) •Uvědomí si, že se jedná o situaci nouze x předpokládá, že se nejedná o nouzi (např. protože ostatní nereagují) •Vezme na sebe odpovědnost x domnívá se, že tak učiní ostatní •Ví co dělat x neví •Jedná x nejedná (je v rozpacích, má obavy z nebezpečí, zákonů atp.) • • •Během každé z fází může svědek zůstat nečinný. • •VŠIMNU si, co se děje? •Je situace STAV NOUZE? •Jsem JÁ ODPOVĚDNÝ? •CO můžu UDĚLAT? •JDU do toho? (RIZIKA) Dotazy? • Cvičení •Pan A je elektrikář, ženatý, má jedno dítě. Už 5 let, od doby kdy dostudoval pracuje pro velkou elektronickou firmu. V zaměstnání má jistotu skromné, ale adekvátní výplaty a dobrého důchodu v budoucnosti. Na druhou stranu je velmi nepravděpodobné, že by se jeho plat do důchodu nějak výrazně zvýšil. Panu A je nabídnuta pozice v malé, zrovna založené firmě, s velmi nejistou budoucností. V této nové práci nabízí lepší plat a možnost stát se spoluvlastníkem v případě, že firma přežije konkurenci velkých firem. • •Prosím zaznačte nejnižší pravděpodobnost, kdy byste považovali za akceptovatelné, aby pan A mohl vzít tuto novou práci. • •__A__ Existuje šance 1 ku 10, že nová společnost bude finančně soběstačná • •__B__ Existuje šance 3 ku 10, že nová společnost bude finančně soběstačná • •__C__ Existuje šance 5 ku 10, že nová společnost bude finančně soběstačná • •__D__ Existuje šance 7 ku 10, že nová společnost bude finančně soběstačná • •__E__ Existuje šance 9 ku 10, že nová společnost bude finančně soběstačná • •__F__ Pan A by novou práci neměl vzít, bez ohledu na pravděpodobnost. Fenomén posunu k riskantnosti •James Stones •1961 Skupinová polarizace •Moscovici and Zavalloni •1967 • • Skupinové myšlení •Irving L. Janis (1982) • Situační faktory •Vysoký stres, vnější hrozby •a nízká naděje na lepší řešení než nabídl vůdce •Vysoká skupinová soudržnost •Přesvědčivá síla vůdce skupiny •Izolace skupiny od informací zvnějšku •Skupina je pod tlakem, protože k rozhodnutí je třeba dojít rychle • Tři příčiny vzniku •Clark Mccauley • •Direktivní vůdce •Stejnorodost členského sociálního zázemí a ideologie •Izolace skupiny od vnějších zdrojů informací a analýzy • 8 symptomů •Iluze nezranitelnosti •Nepochybná víra ve vlastní morálku skupiny •Racionalizace, kolektivní odůvodnění rozhodnutí skupiny •Sdílené stereotypy a pohledy zvláště na oponenty, vnímání oponenta jako slabého, neschopného •autocenzura; členové odepřou kritiky, nikdo se neozve na protest, všichni se tváří, že souhlasí •Iluze jednomyslnosti (falešná shoda) •Tlak na disidenty, aby se přizpůsobili •Samozvaní členové chrání skupinu před negativními informacemi 7 příznaků • •Neúplný přehled alternativ •Neúplný přehled cílů •Opomenutí prozkoumat rizika přednostního výběru •Opomenutí znovu hodnotit zpočátku zamítnuté alternativy •Slabé vyhledávání informací •Výběrová zaujatost ve zpracování dostupných informací •Absence náhradních plánů • Předcházení skupinového myšlení •Nestranný vůdce •Přítomnost pozorovatelů •Práce ve skupinách •Heterogenní složení skupiny •K finálnímu rozhodnutí dospět až na dalším setkání • Rozšiřující zdroje •https://vimeo.com/4192258 •