Udržitelný rozvoj
Udržitelný rozvoj
Až do současnosti byl rozvoj lidské společnosti veden způsobem, který se negativně odráží na stavu našeho životím prostředí. Ve snaze o zastavení tohoto trendu a prosazení myšlenky udržitelného rozvoje se lidstvo musí ve větším měřítku soustředit na problémy v rozvinutých ale i v rozvojových zemích.
Udržitelný rozvoj je definován jako takový rozvoj, který nám umožňuje uspokojit potřebypotřeby současné generace, aniž bychom způsobem našeho života omezili práva a potřeby budoucích generací. Tento pojem se poprvé objevil ve zprávě Světové komise pro životní prostředí a rozvoj (UNCED) v roce 1987 a k vizi udržitelného rozvoje se přihlásili státy světa (178 vládních delgací) na Světovém summitu v Rio de Janeiru o pět let později.
Klasická definice ze zprávy Komise OSN pro životní prostředí a rozvoj (tzv. Zpráva Brundtlandové) z r. 1987 zní takto: „Udržitelný rozvoj je takový rozvoj, který zajistí potřeby současných generací, aniž by bylo ohroženo splnění potřeb generací příštích, a aniž by se to dělo na úkor jiných národů.“
Další definice:
„Trvale udržitelný rozvoj společnosti je takový rozvoj, který současným i budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby a přitom nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů.“ - 1991, Sbírka zákonů České republiky, 17/1992 Sb.
"Trvale udržitelný způsob života – je to takový způsob života, který se přibližuje ideálům humanismu a harmonie vztahů mezi člověkem a přírodou, a to v časově neomezeném horizontu. Je založen na vědomí odpovědnosti vůči dnešním i budoucím generacím a na úctě k živé i neživé přírodě.“ - 1994, Vavroušek J.
Více o trvale udržitelné rozvoji a jeho ukotvení v našich zákonech najdete na stránkách Ministerstva životního prostředí - zde.
Základní problémy a oblasti udržitelného rozvoje - globální výzvy
Přelidněnost
Stáří Země se odhaduje na cca 4,6 miliardy let. Pokud bychom celé dějiny Země chtěli vyjádřit v rámci jednoho dne, tak život na Zemi začíná zhruba ve 4 hodiny ráno. Pak se 16 hodin vývoj života odehrával na úrovni jednobuněčných organizmů. Ve 20.30 se objevují první mořské rostliny a za dalších 20 minut medúzy. Ve 22 hodin probíhá invaze rostlin na pevninu.Veleještěři se na scéně objevují těsně před 23. hodinou. 21 minut před půlnocí pak mizí a začíná éra savců. Lidé (tedy rod homo) se objevuje přibližně 1 minutu před půlnocí a moderní člověk necelé 2 vteřiny před půlnocí. Pokud bychom pokračovali dále, tak průmyslová revoluce začala pět tisícin vteřiny před půlnocí.
Současná populace přesáhla 7 miliard. Podle odhadů by se měl populační nárůst zastavit v roce 2050 a to na více než 9 miliardách populace.
Populační růst:
- Před 8000 lety – 5 miliónů
- Počátek našeho letopočtu – 200 milionů
- 1650 – 500 milionů
- 1850 – 1 miliarda
- 1950 – 2,4 miliardy
- 2010 – 6,8 miliard
- 2014 – 7,3 miliard
- 2050 – překročíme 9 miliard
Přelidněnost na Zemi souvisí s nárůstem požadavků lidí na suroviny, potraviny a tím i půdu, která potraviny produkuje a na pitnou vodu. V důsledku přelidněnosti dochází k nerovnoměrnému přístupu ke zdrojům (voda, půda, suroviny), což často vede k válečným konfliktům a nepokojům. V důsledku nepokojů a nerovnoměrnému ekonomickému vývoji se rozšiřuje chudoba a množství obyvatel žijících za hranicí chudoby. S tím dále souvisí i nedostatečná zdravotnická péče, která může mít svůj počátek už v nedostatečných zdrojích pitné vody a nekvalitní nebo nedostatečné stravě.
Co se týče nárůstu počtu lidí mluvíme o tzv. exponenciálním růstu. Lidstvu trvalo téměř 1500 let, než se populace zdvojnásobila, další podobný nárůst můžeme vidět během 100 let (1850–1950).Teorii exponenciálního růstu můžeme nejlépe vysvětlit na příkladu jezera s leknínem:
Na jezeře roste zvláštní druh leknínů - každou noc přibude ke každému leknínovému listu ještě jeden. A tak se k prvnímu listu, který se objevil na hladině počátkem léta, postupně přidávaly další a další a pomalu začaly pokrývat hladinu. Teď už je podzim a dnes ráno jsem zjistil, že jezero je leknínovými listy úplně zakryto. To je divné, říkám si, vždyť při mé poslední návštěvě byla ještě dobrá polovina hladiny jezera volná. Kdy jsem byl naposled u jezera? Odpověď: včera
Suroviny a vyčerpání zdrojů
Člověk vždy ke svému životu potřeboval přírodní zdroje a suroviny. Součástí (podmnožinou) přírodních zdrojů jsou i nerostné suroviny.
Přírodní zdroje můžeme rozdělit do dvou základních kategorií - obnovitelné a neobnovitelné.
Obnovitelné zdroje: voda, dřevo, půda, vypěstované plodiny, živé organismy, slunce, vítr.
Neobnovitelné zdroje: fosilní paliva (ropa, uhlí, zemní plyn), nerostné suroviny. U těchto zdrojů platí, že jejich spotřeba by neměla být rychlejší, než rychlost jakou mohou být tyto zdroje nahrazovány obnovitelnými zdroji.
Nejvýznamnější surovinou dnešní doby je jednoznačně ropa. Ropa je také strategická surovina (války o naleziště ropy). V roce 1973 nastala ropná krize, když země OPEC (sdružení zemí vyvážejících ropu) dvakrát po sobě zdvojnásobily ceny ropy za barel.
Před tisíci lety využívali lidé přibližně deset chemických prvků. V dnešní době se neobejdeme bez prakticky všech přirozených prvků, které se vyskytují v přírodě - je jich 92.
Jednou z možností, jak neplýtvat surovinami a netěžit neustále nové suroviny dokola je třídění odpadu a recyklace. V dnešní době lze recyklovat opravdu obrovské množství věcí a materiálů a není tedy nutné dále získávat nové a nové suroviny.
Rozšiřování pouští
Dezertifikace, neboli rozšiřování pouští je přímým výsledkem přetěžování stepních ekosystémů extrémními nároky na produkci zemědělských plodin a sběrem palivového dřeva z důvodu rostoucí populace, migrace, zvýšené lidské potřeby či ekonomických nebo politických tlaků. Typickým příkladem dezertifikace je oblast Sahelu v Africe, která leží mezi Saharou a tropickými deštnými lesy v rovníkovém pásmu. Saharská poušť se rozpíná směrem na jih a každoročně roste rychlostí 50 km za rok. Rozšiřování pouští má za následek ztrátu orné půdy, nebo půdy vhodné k pěstování a způsobuje nedostatečný zdroj obživy pro lidi žijící v těchto oblastech.
Úbytek lesů
Lesy patří mezi nejproduktivnější ekosystémy. Více než polovina lesů a pralesů je přístupná pro těžbu dřeva. K odlesňování dochází zejména ze tří důvodů:
- získávání zemědělské půdy
- získávání palivového dříví
- těžba dřeva pro stavebnictví a další odvětví hospodářství
Velkým problémem je především vykácení deštných pralesů, kterým se ne nadarmo říká plíce planety (produkují obrovské množství kyslíku). jejich vykácení sice přinese na nějakou dobu úrodnou půdu, ale tato půda po velice krátkém čase tuto úrodnost ztrácí především vlivem eroze - při deštích, kterých v oblastech deštných lesů je opravdu hodně, dochází k odplavení úrodné půdy a stává se z ní půda neúrodná. Pokud bychom na místě nechali stromy, půda bude dále úrodná, neboť kořeny stromů právě erozi brání - pod stromy ale samozřejmě nemůžeme nic pěstovat. Navíc dřevo z deštných pralesů je velice cennou obchodní surovinou...
Nedostatek nezávadné (pitné) vody
Život bez vody na Zemi není možný. 70 % povrchu planety Země je pokryto vodou, které je celkem 1,4 miliardy km2. Z toho 97,2 % tvoří slaná voda v oceánech a mořích. 2,5 % vody je pak obsaženo v ledovcích. Zbytek vody, tedy přibližně 0,3 % najdeme ve sladkovodních jezerech, ve vodních tocích, atmosféře, v živých organismech, půdě, podzemí a ve vnitrozemských jezerech.
Člověk každý den potřebuje 2–3 litry pitné vody na pití (tedy jako nezávadnou tekutinu). Reálná spotřeba člověka je pak mnohem vyšší - je to veškerá voda, kterou za den spotřebujeme (včetně sprchování, umývání nádobí, praní, vaření apod.). Ve velkých evropských městech je průměrná spotřeba na člověka kolem 300 litrů vody na den, přičemž pro naši fyziologickou potřebu nám stačí 100 litrů vody. Průměrná spotřeba vody na osobu na den v České republice se pohybuje kolem 100–120 litrů, v některých zemích je to mnohem více (například USA 575 l) a v jiných zase mnohem méně (Etiopie 15 litrů). Přehled spotřeby vody vybraných států pro rok 2002 najdete zde.
Přestože voda patří mezi nevyčerpatelné zdroje, může se v některých regionech projevit její nedostatek, nebo naopak nadbytek (povodně, záplavy). Voda na Zemi je v neustálém uzavřeném koloběhu, její množství neklesá ani nestoupá, ale může dojít k jejímu znečištění - to způsobí další úbytek pitné vody. Nejvíce pitné vody lidé spotřebují na zavlažování, což je nejméně efektivní způsob využití vody. Například na vypěstování kilogramu rýže se spotřebuje přibližně 3 000 litrů vody (nejen vody závlahové, ale i půdní a další vodu, kterou rostlina během svého vegetačního cyklu spotřebuje). Na kilogram hovězího potom padne téměř 16 000 litrů vody. Jedná se o tzv. virtuální vodu, tedy vodu, kterou reálně nevidíme, ale bez které by výsledný produkt nikdy nevznikl. V místech s nedostatkem vody je možno virtuálně dovážet vodu prostřednictvím nákupu potravin, tzn., že země, které mají nedostatek vody by tak mohli dovážet potraviny ze zemí, kde je dostatek vodních zdrojů a šetřit si tak vlastní zásoby vody.
Jedním z dalších důsledků nedostatku vody pro lidi je vysychání Aralského jezera. Vzhledem k nadměrnému odběru vody na bavlníkové plantáže z hlavních přítoků jezera, řek Amudarji a Syrdarji, se více než 50 % plochy jezera proměnila ve slané mělčiny a novou poušť.
Pro zajímavost - spotřeba vody v domácnostech:
| Činnost | Spotřeba vody v litrech na den |
| spláchnutí WC | 3–10 |
| koupel ve vaně | 100–200 |
| sprchování | 30–60 |
| mytí nádobí v myčce | 7–20 |
| praní v pračce | 30–50 |
| mytí rukou | 3 |
| mytí automobilu | 200 |
| pití každý den | 2–3 |
| kuchyň (omývání potravin, vaření) | 5–7 |
Zdroj: Ekologický institut Veronice, 2009.
A pro ještě větší zajímovast - jak třeba i za vodu ušetřit a a tím pádem i s vodou šetřit - finance.idnes.cz
Ztráta biologické rozmanitosti
Biologická diverzita představuje rozmanitost života. Světový fond na ochranu přírody definuje biodiverzitu jako "bohatství života na Zemi, miliony rostlin, živočichů a mikroorganismů a složité ekosystémy, které vytvářejí životní prostředí."
Rozlišujeme tři úrovně biodiverzity:
- genetická
- druhová
- ekosystémová
Ztrátou biologické rozmanitosti pak rozumíme především vymírání živých organismů - podle statistik ze všech druhů, které na planetě Zemi žily, jich již 99,9 % vyhynulo. V důsledku destruktivního chování člověka se odhaduje rychlost vymírání na jeden druh za jeden den.
Klimatické změny
Klimatické změny jsou v současnosti nejdiskutovanějším a také nejkontroverznějším globálním problémem.
Klíčovým pojmem je skleníkový efekt - tedy proces, při kterém atmosféra způsobuje ohřívání planety tím, že propouští sluneční záření, ale tepelné záření úspěšně absorbuje a brání jeho úniku do kosmického prostoru. Největší spory se v současnosti vedou o to, zda-li a nakolik člověk svou činností (především spalováním fosilních paliv) ke skleníkovému efektu a následným klimatickým změnám přispívá.
Co v současné době víme je, že narůstá celkem výrazně koncentrace CO2 v atmosféře. Průměrná teplota na Zemi stoupá a 13 ze 14 posledních let (do roku 2009) bylo nejteplejších za celé sledované období od roku 1850. Člověk každoročně vyprodukuje přibližně 7 miliard tun CO2, což musí být sníženo alespoň o 70 %, má-li být klimatický systém stabilizován (podle zpráv IPCC - Mezivládní panel pro změnu klimatu).
Další globální výzvy:
- Terorismus
- Války a konflikty
- Lidská práva a dětská práce
- Chudoba
- Zdravotnická péče
Více informací k jednotlivým globálním výzvám najdete v dokumentu níže - vytiskněte si jej a přečtěte si jednotlivé výroky. Pokuste se vlastními slovy vyjádřit, co daná globální výzva řeší za problém.
Životní prostředí
Životní prostředí člověka je ta část světa, se kterou je člověk ve vzájemném působení, tj. kterou používá, ovlivňuje a které se přizpůsobuje (Máchal a kol., s. 129). Obecněji můžeme říct, že životní prostředí je soubor všech činitelů, se kterými daný živý subjekt přichází do styku, a podmínek, kterými je obklopen (viz tamtéž).
Životní prostředí člověka je přibližně totožné s rozsahem biosféry. Biosféra je veškerý oživený prostor na Zemi, živými organismy osídlená část zemské kůry, ovzduší a vod. Má mocnost 20 km, avšak více než 90 % biomasy se nachází ve vrstvě do 3,5 km nad mořskou hladinou. Výše už jsou převážně skály, led a sníh; pod hladinu moří a oceánů proniká sluneční světlo maximálně do hloubky 100 - 200 metrů, takže v hlubinách již neprobíhá fotosyntéza.
Moje ekologická a uhlíková stopa
Udržitelnost života můžeme měřit pomocí matematické metody zvané EKOLOGICKÁ STOPA, která je schopna za cenu určitého zjednodušení, vyjádřit spotřebu každého jednotlivce či populace. Ta se přepočítá na plochu produktivní země (například zemědělsky využitelné půdy) a vodní plochy využívané výhradně pro zajištění zdrojů a plochy potřebné k asimilaci (vstřebání) odpadu produkovaných právě touto populací či jedincem. Ekologickou stopu jakékoli populace lze využít jako měřítko její současné spotřeby a prostředek srovnání odhadu budoucí spotřeby s dostupnými ekologickými zdroji. Ekologicky produktivní plocha, kterou má k dispozici každý člověk na zemi, se od minulého století neustále zmenšuje. Dnes je k dispozici pouze 1,5 hektaru takovéto země pro jednoho člověka, včetně území divočiny. Naproti tomu se neustále zvětšuje území, které potřebují k životu obyvatelé bohatších zemí. Tak například ekologická stopa obyvatele USA byla v roce 2000 7,8 ha. Celosvětová hodnota ekologické stopy v roce 1997 byla 2,3 gha a v roce 2007 2,8 gha.
Vedle ekologické stopy se také objevuje termín UHLÍKOVÁ STOPA a to v souvislosti s veřejnou diskusí o klimatických změnách. Téměř každá aktivita od dopravy po jídlo uvolňuje přímo nebo nepřímo skleníkové plyny. Uhlíková stopa je množství těchto plynů. Je to nástroj k měření dopadů lidských aktivit na životní prostředí vyjadřovaný ekvivalent oxidu uhličitého CO2. Jednoduše řečeno, uhlíková stopa je množství uvolněného oxidu uhličitého a ostatních skleníkových plynů uvolněných během životního cyklu produktu či služby, našeho života nebo jedné cesty apod. (více se dozvíte zde: uhlíková stopa)
- Zjistěte ekologickou stopu jednotlivých států světa zjistit si svoji vlastní můžete na webových stránkách Hra o Zemi - viz odkaz níže. Spočítejte si svoji ekostopu - uhlíkovou i ekologickou.
- Zamyslete se, jaké otázky jste odpovídali pro zjištění ekologické stopy?
- Jaké otázky jste naopak vyplňovali pro zjištění uhlíkové stopy?
- Jak se od sebe lišily? Byly tam nějaké stejné otázky?
Otázky k zamyšlení
Jaké z představených globálních výzev byste řešili s žáky vaší cílové skupiny?
Pokuste se zamyslet nad některou z globálních výzev a pokuste se definovat některé příčiny a důsledky.
Ke které z globálních výzev můžete vy sami zaujmout stanovisko a pokusit se zapojit do řešení?
Navrhněte konkrétní řešení snížení spotřeby vody pro vaši osobu / domácnost.
Co můžete udělat pro to, abyste snížili svoji ekologickou stopu?
Co můžete udělat pro to, abyste snížili svoji uhlíkovou stopu?
Co byste navrhli vládě České republiky, aby zavedla pro snížení ekologické stopy našeho státu (ekostopa našeho státu je 4,8 gha na osobu)?