Mgr. Jana Kratochvílová, Ph.D.
2010/2011
TECHNIKY POZOROVÁNÍ
Pedagogický deník
Deník, který se pedagog vede a provádí do něj buď pravidelně či podle potřeby záznamy
k jednotlivým žákům.
Pozorovací archy
Mapa třídy
Je to schéma rozmístění žáků ve třídě. Někdy se do mapy zakresluje i nábytek, který je
v učebně.
Dá se do ní zaznamenat např.:
 Frekvence komunikace učitele s jednotlivými žáky (při každé komunikaci učitele
s žákem se na jeho lavici udělá čárka). Určí se tím zóna dominantní aktivity učitele.
 Pohyb učitele a žáků ve třídě během vyučování. Výsledkem je přehled drah učitele a
jednotlivých žáků. Je možno vyvodit hlavní dráhy.
 Individuální pomoc učitele žákům – míra individuální pomoci a péče o určité typy
žáků
Arch na záznam činnosti učitele a žáka
Zaznamenává se do něj výskyt jednotlivých činností čárkou. Př. H. Kantorkové (1987).
Pozorovaná činnost:
Škola: Třída:
Jméno učitele:
Předmět: Obsahová náplň:
Datum: Vyučovací hodina:
Pozorování provedl:
Učební činnost žáků Frekvence
Vyjmenování a popis faktů //////////
Vyjmenování a popis procesů a způsobů
činnosti
//
Reprodukce definic, norem, pravidel ///
Třídění
Srovnávání a rozlišování
Zjišťování vztahů mezi fakty (vliv, způsob,
příčina)
Dokazování a ověřování //
Rozbor a skladba (analýza a syntéza) /
Mgr. Jana Kratochvílová, Ph.D.
2010/2011
Pozorovací systémy
Jsou komplexními nástroji pro práci pozorovatele. Obsahují podrobný popis pozorovaných
kategorií jevů, způsob jejich identifikace, záznamu a vyhodnocování.
Pozorovatel identifikuje jevy stejných vlastností – kategorie. Např. „učitel chválí“ „žák
odpovídá.“
Charakter kategorií:
 Kognitivní – „učitel vysvětluje učivo“, „klade otázku na faktografické poznatky“…
 Afektivní – postoje, zájmy, pocity „učitel chválí dítě“, „učitel obviňuje žáka“
 Psychomotorické – „učitel stojí u tabule“, „žák pracuje s pomůckami“
Zaznamenávání trvání kategorií: měří se délka činností. Pozorovatel má stopky v rukou a
zaznamenává délku každé vymezené činnosti - kóduje. Např. zjišťování časových snímků,
zjištění trvání otázek a odpovědí ve vyučovací hodině, zjištěné délky komunikace učitele a
žáků..)
Zaznamenávání výskytu kategorií: pozorovatel udělá čárku vždy, když se vyskytne daný
jev- kóduje.
Intervalové kódování:Je určen časový interval, v němž pozorovatel zapíše kód. Nejnižší
používaný interval je 3 sekundy. Při každé třetí sekundě zapíše pozorovatel kód kategorie,
která se právě vyskytuje. Používá se také interval 5,10, 15 sekund. Zvolený interval ovlivňuje
hustotu záznamu. Je možné kódovat rovněž jen části vyučovací hodiny, např. prvních 5
minut..
Přirozené kódování: Zápis se děje podle přirozeně se vyskytujících kategorií.
Trvání jevů
Záznam
Intervalové kódování
Výskytu jevů
Přirozené kódování
Flandersův systém na pozorování komunikace ve třídě1
Obsahuje deset kategorií jevů, je tedy snazší než systém Bellackův zaměřený na interakci
mezi U a Ž (54 znaků). Jeho použití je vhodné při frontálním vyučování, nehodí se při výuce
skupinové nebo individuální. Poskytuje hrubý obraz o činnosti žáka, ale poměrně podrobný
obraz o činnosti učitele. Systém vyšel z teorie o přímém a nepřímém vlivu učitele. Přímý vliv
učitele redukuje žákovu volnost a spontánnost a přináší horší vyučovací výsledky. Naopak
nepřímý vliv učitele vede ke zvýšení žákovy volnosti, iniciativy a přináší lepší výsledky.
Při použití této techniky se celý pozorovaný úsek rozdělí na kratší časové úseky (např.
třísekundové intervaly). Pozorovatel sleduje průběh vyučovací hodiny a každou třetí sekundu
kóduje činnost učitele a žáků pomocí uvedených deseti kategorií. Výsledkem činnosti
pozorovatele je posloupnost numerických kódů, které popisují výskyt jednotlivých kategorií
1
GAVORA, P. Úvod do pedagogického výzkumu. Brno: Paido, 2000. s. 186-189.
Mgr. Jana Kratochvílová, Ph.D.
2010/2011
činností. Např. záznam2
4-8-7-6-8-2, odpovídající 18 sekundám říká, že učitel položil
otázku, vyvolaný žák odpověděl, ale odpověď byla chybná a učitel ji zamítl. Potom dal učitel
žákovi pokyn ke zpřesnění odpovědi, žák znovu odpověděl a učitel odpověď schválil.
Řeč učitele 1. Akceptuje žákovy city
2. Chválí a povzbuzuje
3. Akceptuje žákovy myšlenky nebo je rozvíjí
4. Klade otázky
5. Vysvětluje
6. Dává pokyny nebo příkazy
7. Kritizuje nebo prosazuje vlastní autoritu
Řeč žáka 8. Odpovídá
9. Hovoří spontánně
10. Ticho. Pauzy. Zmatek. Nesrozumitelná komunikace.
Způsob kódování:
Pozorovatel zapisuje čísla do zjištěných kategorií (kódy) do sloupců za sebou. Např.
10
5
4
8
4
8
3
Takto se získá dlouhá řada čísel. Aby se s údaji lépe pracovalo, čísla se přenesou do tabulky do
čtvercové (interakční) matice (n=m=10). Přitom se čísla spojují ve dvojicích:
10
první pár
5
druhý pár
4
třetí pár
8
čtvrtý pár
4
pátý pár
8
šestý pár
3
Záznam v matici se dělá namístě protnutí prvního a druhého čísla páru. První číslo páru se
vždy týká řádku, druhé číslo sloupce matice.
2
CHRÁSKA, M. Metody pedagogické diagnostiky. Olomouc: UP Olomouc, 1988. s. 11-12.
Mgr. Jana Kratochvílová, Ph.D.
2010/2011
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
1
2
3
4 /
5 /
6
7
8 / /
9
10 /
Z matice můžeme zjistit:
 Výskyt jednotlivých kategorií (frekvenční analýza), která kategorie je nejvíce a
nejméně zastoupena?
 Jaká je proporce učitelovy řeči? (součet frekvence kategorií 1 až 7 dělený součtem
frekvence kategorií 1 až 9)
 Jaká je proporce řeči žáka? (Součet frekvence kategorií 8 až 9 dělený součtem
frekvence kategorií 1 až 9)
 Jaká je posloupnost, pořadí kategorií (sekvenční analýza) apod. ?
 Jaká je proporce vysvětlování učitele vzhledem k jiným kategoriím? (Součet
frekvence kategorie 5 dělený součtem frekvence kategorií 1 až 7)
 Jaká je frekvence kategorií „nepřímého působení“ učitele vzhledem k „přímému
působení“? (Součet frekvence kategorií 1 až 4 dělený součtem frekvence kategorií 5
až 7).
Protokol
Zásady zhotovování protokolu vyučovací hodiny (J. Mareš, P. Gavora, 2000)3
Je grafickým přepisem zvukového záznamu vyučovací hodiny. Skládá se ze sloupců
(počítaných zleva doprava) a řádků (počítaných shora dolů). Píše se strojem nebo počítačem
s řádkováním č. 2.
Do prvního sloupce se vpisuje pořadí řádků. Řádky se počítají průběžně od prvního na první
straně protokolu po poslední na poslední straně. Vpisuje se jen číslo každého pátého řádku.
Do druhého sloupce se vpisuje původce činnosti ve vyučovací hodině. Označuje se symboly:
učitel U, žák- Ž, žáci – ŽŽ, jiná osoba – X, jiné osoby – XX. Je-li jiná osoba
identifikovatelná (rodič, ředitel..), uvede se ještě ve 4. sloupci osobní identifikace do závorky.
Do třetího sloupce se píše znění verbálního projevu účastníků. Projev každého dalšího
účastníka se napíše vždy do nového řádku. Do řádků se vpisuje autentický, doslovný verbální
projev, včetně chybných tvarů a nedokončených vět a slov. Součástí zápisu jsou i citoslovce.
Číslice se vypisují slovem. Jevy váhání se označují znakem ééé. Neukončené slovo nebo věta
se označují pomlčkou. Pauzy ve verbálním projevu delší než 3 sekundy se označují znakem
… Nesrozumitelný verbální projev se označuje N. Simultánnost verbálního projevu dvou
nebo více lidí se označuje znaky //.
3
GAVORA, P. Úvod do pedagogického výzkumu. Brno: Paido, 2000. s. 172-173.
Mgr. Jana Kratochvílová, Ph.D.
2010/2011
Do čtvrtého sloupce se vpisuje popis jiné než hlasité verbální činnosti (neverbální, tichá
verbální (psaní a tiché čtení). (Např. vstávání, rozdávání sešitů..)
U: Tak a nyní budeme číst. Otevřete si učebnice na …
straně třicet osm, cvičení šest.
220 ŽŽ: (listují v učebnici)
U: Marku, čti!
Ž: Ééé Když jsme přišli domů, rodiče nebyli
nebyli
225 Ž: Doma
U: Výborně a nyní to dáme do budoucího času. Všich-,
všichni dohromady!
ŽŽ: N
U: Dobře, nyní další větu… Co je? (vstupuje cizí žák)
230 X: Donesl jsem třídní knihu.
U: Děkuji… Kde jsme přestali? Tak už zvoní… (zvoní)
Uvidíme se ve čtvrtek, že? Nashledanou.
ŽŽ: Nashledanou. (vstávají)
Záznamy o žákovi
Jedná se o samotný list pro každého žáka s možnými údaji:
1) základní údaje o žákovi – doplňující informace uvedené v úředních
dokumentech.
2) Chronologický záznam konkrétních typických projevů, činů a jiných
faktorů žákova chování. Možná podoba:
Datum: Pozorovaný
jev
Pravděpodobné
příčiny
Pedagogické
opatření
Výsledek
Denní záznamy -drobné lístečky s poznámkami z pozorování, které soustřeďuji do krabiček,
šuplíků… a postupně vyhodnocuji.
Rating v pedagogickém pozorování – použití škál
Posuzovací škála je „systém, který je nástrojem kvantifikace pozorovaných kvalitativních
jevů.“4
Jde o použití určité stupnice k posouzení míry kvalitativních jevů. Při pedagogických
pozorováních se nejčastěji používají škály:
1) Kategoriální – posuzovateli se předkládá několik uspořádaných kategorií, z nichž má
vybrat tu, která nejlépe vystihuje posuzovanou vlastnost.
Např. stále – velmi často – často – občas – nikdy – N
4
SKALKOVÁ, J. Úvod do metodologie a metod pedagogického výzkumu. Praha: SPN, 1983.
Mgr. Jana Kratochvílová, Ph.D.
2010/2011
2) Numerické – pozorovatel má k posouzení řadu čísel, která odpovídají různým mírám
posuzované vlastnosti s cílem vybrat jedno číslo. Vedle čísel se uvádějí často i popisy.
Z kategoriální obdržíme numerickou škálu, jestliže před označení kategorií dáme
číslo.
3) Číselné škály mohou být jednostranné (řada čísel od maxima po minimum) a
bipolární. Doporučují se škály 3, 5, 7 stupňové
 Např. 1 – 2 - 3 – 4 – 5 – N
 Pasivní 1 – 2 – 3 – 4 – 5 aktivní - N (bipolární)
 Posuzovaný žák je v hodinách matematiky:
Velmi aktivní 1 2 3 4 5 6 7 velmi pasivní
 1 2 3 4 5
velmi oblíbený oblíbený ani obl. ani neobl. Neoblíbený velmi neoblíbený
velmi obtížný obtížný ani snadný ani obtt. Snadný velmi snadný
 Je zatrpklý?
1 2 3 4 5 N
vždy obvykle někdy málokdy téměř nikdy
4) Grafické – hodnocení je vyjádřeno názorně, nejčastěji na přímce. Používají se
v poloze vodorovné, svislé.
Porovnávací bodování
Jednotlivé žáky posuzujeme v sledovaných projevech. Sledujeme buď frekvenci nebo
intenzitu výskytu daných projevů. Je vhodné ohodnotit nejdříve nejtypičtější žáky, kterým
můžeme přiřadit ohodnocení s jistotou a pak ohodnotit ostatní, které porovnáváme s žáky
již ohodnocenými.
Kázeň Snaha Pečlivost Soustředění
Anežka 3 3 2 2
Jakub 5 4 3 4
Karel 4 4 3 3
Marie 2 3 3 2
Vendulka 3 3 4 3
1 – velmi nízký stupeň projevu osobnosti
2 – nízký stupeň projevu osobnost
3 – průměrný stupeň projevu osobnosti
4 – nadprůměrný stupeň projevu osobnosti
5 – velmi vysoký stupeň projevu osobnosti
Mgr. Jana Kratochvílová, Ph.D.
2010/2011
Náměty na pozorování:
1. Rozmyslete si cíl a předmět pozorování
☺ Zvolte si libovolný způsob záznamu a vyhodnoťte
☺ Pořiďte si volný záznam nestrukturovaného pozorování
☺ Pořiďte si záznamový arch na pozorování
☺ Pracujte ve dvojici: jeden volný záznam, druhý pozorovací arch. Proveďte
srovnání.
☺ Proveďte každý záznam do pozorovacího archu a srovnejte výsledky.
☺ Vyhodnoťte získaná data, interpretujte výsledky, stanovte diagnózu, návrh
opatření.